Soběslav II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Soběslav II.
Český kníže
Soběslav II. (barokní představa)
Soběslav II. (barokní představa)
Doba vlády 11731178
Narození asi 1128
Praha
Úmrtí 29. leden 1180
Pochován Vyšehrad
Předchůdce Bedřich
Nástupce Bedřich
Manželky Eliška Polská (1173/7–1180)
Dynastie Přemyslovci (větev Soběslavovci)
Otec Soběslav I.
Matka Adleyta Arpádovna
Možná hledáte: Soběslav II, část města Soběslav.

Soběslav II. (asi 112829. ledna 1180) byl český kníže (11731178) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské

Před nástupem na trůn[editovat | editovat zdroj]

Soběslav odešel po smrti svého otce z Čech. Během výpravy knížete Vladislava II. na II. křížové výpravě se snažil v roce 1148 získat trůn, byl ale zatčen Děpoltem I. a vězněn na hradě Přimda.

Roku 1150 se Soběslavovi podařilo utéct a nalézt útulek na dvoře Fridricha Barbarossy. Roku 1161 obsadil Olomouc. Vladislav nedokázal Soběslava porazit a pozval ho proto do Prahy. Zde byl znovu vzat do zajetí a opět držen na hradě Přimda až do roku 1173 (Vladislav tak činil především z toho důvodu, že Soběslav byl v té době po něm nejstarším Přemyslovcem), kdy musel být propuštěn na příkaz císaře.

Už roku 1172 si ale Vladislav II. si zajistil podporu šlechty a na sklonku roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu svému synovi Bedřichovi. V českých zemích ovšem platilo ještě v té době nástupnické právo seniorátu, proto nebyl Bedřich dle tohoto práva právoplatným nástupcem svého otce. Císař ovšem na přímluvu Soběslavovců zbavil Bedřicha moci a za českého knížete určil Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. Změna na trůně měla tentokrát jedinou oběť – Soběslavova věznitele na Přimdě Konráda Šturma, který byl setnut.

Kníže Soběslav II.[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv Soběslav II. je znám jako „kníže sedláků“, jeho sympatie k neurozenému stavu je třeba brát s rezervou. Spíše české šlechtě nedůvěřoval. Nejspíš nechoval ani příliš důvěry v císaře Barbarossu, protože se nezúčastnil jediného jeho dvorského sjezdu. Kníže podporoval církev (dary Plasům, imunita johanitům) a jako první udělil práva pražským Němcům.

Nový kníže byl brzy ze strany Barbarossy zatažen do sporu mezi císařem a papežem. Roku 1176 přepadl společně s Konrádem II. Otou Rakousko, když se dostal do sporů o Vitorazsko, které sice náleželo k českému knížectví, ale rakouskou kolonizací z něj ubývalo. Spojencem proti rakouskému vévodovi Jindřichovi II. mu byli uherský král Béla III. a štýrský vévoda Ota. Tím ovšem na sebe Soběslav II. přivolal klatbu papeže Alexandra III. Aby císař zlepšil vztahy s papežem, sesadil roku 1178 knížete Soběslava z trůnu. Bedřich uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno, také šlechta si zvolila staronového knížete Bedřicha.

V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké vnitropolitické krizi. Bedřich vtáhnul na Moravu a roku 1178 se zmocnil Prahy. Když byl Bedřich císařem povolán do Švábska, pokoušel se Soběslav dobýt Pražský hrad. Nejprve došlo v lednu 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem k bitvám u Loděnice (u Berouna) a v Praze Na bojišti. Z první bitvy, která se odehrála 23. 1. 1179, odešel Bedřich poražen a ustupoval přes Brdy k Prčicím, kde se k němu připojil Konrád II. Ota a o pouhé čtyři dny po první lednové bitvě, tedy 27. 1. 1179, se střetl se Soběslavem znovu u Vyšehradu na místě dodnes nazývaném Na bojišti a zvítězil. Na Moravě mezitím posiloval moc Konrád II. Ota z linie znojemských Přemyslovců, jemuž se podařilo spojit moravské úděly v jeden celek.

Soběslav II. utekl do zahraničí, kde roku 1180 zemřel a zanechal po sobě bezdětnou ženu Elišku, dceru polského knížete Měška III. Ostatky knížete byly převezeny do Čech a uloženy k věčnému odpočinku na Vyšehradě.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Bedřich
Znak z doby nástupu Český kníže
Soběslav II.
11731178
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Bedřich