Václav Flajšhans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Flajšhans
Václav Flajšhans
Václav Flajšhans
Narození1. července 1866
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. listopadu 1950 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, filolog, historik a učitel
ChoťJindřiška Flajšhansová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Flajšhans, rozený Wenzel Fleischhans (1. července 1866 Praha20. listopadu 1950 tamtéž) byl český filolog, literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa, knihovník a středoškolský pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze na Malé Straně jako první ze tří dětí v česko-německé rodině tkalce a hudebníka Fridricha Fleischhanse a Ludmily, rozené Štolbové[1] V letech 1885–1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském.[2] Byl žákem a následovníkem českého jazykovědce Jana Gebauera. Od roku 1894 učil jako suplent na reálném a vyšším gymnáziu v Praze II. - Křemencově ulici, kde byl 15. listopadu roku 1906 potvrzen jako profesor[3]. Podle jiného zdroje v letech 1897–1898 učil na gymnáziu v Truhlářské ulici a dále až do roku 1919 na gymnáziu na Vinohradech.[4] Roku 1900 byl zvolen členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění (ČAVU) a roku 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk (KČSN). Několikrát zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve roku 1896 obhajobou z gramatického a lexikálního hlediska, později se však připojil k jejich odpůrcům.[5]

Udržoval korespondenci s historikem F. M. Bartošem, básníkem Petrem Bezručem, literárním historikem a politikem Albertem Pražákem, literátem F. X. Šaldou, politikem a knihovníkem Zdeňkem Tobolkou a dalšími současníky zejména z literárních, jazykovědných či historických kruhů.[6]

Flajšhans podnikl několik studijních cest do zahraničí. Ve Skandinávii navštívil švédská univerzitní města Lund a Stockholm, Helsinky ve Finsku a Viborg v Dánsku. v roce 1899 navštívil město Kostnice v Německu. V tamějších knihovnách studoval dokumenty bohemikálního charakteru, po návratu do Čech výsledky své práce publikoval v odborném tisku.[7] Na pětiměsíční cestě po Rusku v roce 1906 pobyl například v Petrohradu.[8]

V letech 1921–1932 pracoval jako samostatný knihovník v knihovně ČAVU, kterou ve zprávě prezidentovi z roku 1921 popsal následovně: "Dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa."[9] Flajšhans kvůli řadě problémů, se kterými se knihovna potýkala, navrhl komplexní reformu. Zasloužil se o reorganizaci fondu po fyzické i obsahové stránce, zavedl řadu technicko-organizačních opatření (vazby publikací, žádankové formuláře, výpůjční lístky apod.), doporučil založit přírůstkový seznam. Za jeho působení došlo k významnému rozšíření spolupráce s vědeckými institucemi v zahraničí, na jejímž základě bylo možné získávat řadu odborných publikací formou výměny.

V roce 1932 své působení v knihovně ukončil a o rok později se členství v ČAVU vzdal.[4]

Zemřel roku 1950 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Flajšhansovo velmi rozsáhlé dílo zahrnuje – vedle mnoha odborných i popularizačních článků a příspěvků pro Ottův slovník naučný – práce jazykovědné, literárně historické a zejména vydavatelské. Přispíval do časopisů Naše řeč, Osvěta (literárně historickými statěmi) a do Národních listů, kde vycházely jeho fejetony pedagogické a badatelské povahy.[10][11] Mezi jeho nejvýznamnější práce patří:

  • Počátky literární činnosti J. Dobrovského (1895) – disertace
  • Podrobný seznam slov Rukopisu Královedvorského (Wiesner, 1897)
  • Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy (1901) [12]
  • Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého (1903) [13]
  • Svatopluk Čech (1906) [14]
  • Česká přísloví (2 sv., 1911–1913)
  • Václava Hájka z Libočan Kronika česká (4 sv., 1918–1933)
  • Česká kronika tak řečeného Dalimila (1920) [15]
  • Modrý abbé (Melantrich, 1922)
  • Náš jazyk mateřský. Dějiny češtiny a slovenčiny (1924)
  • Klaret a jeho družina (2 sv., 1926 a 1928)

Soustavně se zabýval životem a dílem Jana Husa, sepsal na 150 článků a knih o Husovi[7] a vydával také jeho spisy:

  • Literární činnost M. Jana Husi (1900) [16]
  • Mistra Jana Husi sebrané spisy (1900–1911) [17] [18] [19] [20] [21]
  • Spisy M. Jana Husi (1903–1908) [22]
  • Hus - jeho život a dílo (1905) [23]
  • Mistr Jan, řečený Hus z Husince (1915) [24]
  • Mistr Jan Hus a český národ (1915)
  • Mag. Io. Hus sermones in Bethlehem (1938–1947) [25] [26] [27] [28] [29] [30]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika u Panny Marie Vítězné: zápis o narození a křtu
  2. Václav Flajšhans (1. července 1866 – 20. listopadu 1950), filolog, literární historik, vydavatel staré české literatury, zejm. spisů Mistra Jana Husa. Středisko společných činností AV ČR. Dostupné online[1] Archivováno 13. 7. 2018 na Wayback Machine
  3. a b Pobytová přihláška pražského magistrátu
  4. a b ŠLECHTOVÁ, Alena. Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Vyd. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 8020010661, ISBN 9788020010667. OCLC 56779940 S. 74–75. 
  5. Ottův slovník naučný, heslo Flajšhans.
  6. Literární archiv Památníku národního písemnictví - Flajšhans Václav. Korespondence vlastní. cit [2018-07-20]. Dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/2667/inventar/ Archivováno 20. 7. 2018 na Wayback Machine
  7. a b PRAŽÁK, Albert. Prof. Dr. Václav Flajšhans [nekrolog]. Slovesná věda : sborník pro literární historii theorii literatury a literární kritiku. [1947-1952]. roč. 3, č. 5. V Praze : V. Petr ; Praha : Literárně historická společnost v Praze, 1950. s. 236-239
  8. Povolení k cestě v pobytové přihlášce pražského magistrátu
  9. PODANÝ Václav. Knihovny ČAVU a KČSN od r. 1918 do vzniku ČSAV. In: Práce z dějin Československé akademie věd, řada A, sv. 4, 1992, s. 22.
  10. Zemřel Václav Flajšhans. Naše řeč [online]. Ústav pro jazyk český, 1950 [cit. 2018-07-13]. Roč. 34. Dostupné online. 
  11. BARTOŠ, František Michálek. Za prof. V. Flajšhansem [nekrolog]. In: Jihočeský sborník historický. roč. 20, 1951. Tábor: Jihočeská společnost pro zachování husitských památek, 1928-.
  12. FLAJŠHANS, Václav. Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy [online]. Praha: Grosman a Svoboda, 1901 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  13. FLAJŠHANS, Václav. Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého, Díl 1 [online]. Praha: Frant. Bačkovský, 1903 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  14. FLAJŠHANS, Václav. Svatopluk Čech: dílo a člověk [online]. Praha: F. Topič, 1906 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  15. FLAJŠHANS, Václav. Česká kronika tak řečeného Dalimila [online]. Praha: Jan Laichter, 1920 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  16. FLAJŠHANS, Václav. Literární činnost Mistra Jana Husi [online]. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  17. FLAJŠHANS, Václav. Mistra Jana Husi sebrané spisy [online]. Praha: Jaroslav Bursík, 1904 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  18. FLAJŠHANS, Václav. Mistra Jana Husi sebrané spisy, sv. 2 [online]. Praha: Jaroslav Bursík, 1904 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  19. FLAJŠHANS, Václav. Mistra Jana Husi sebrané spisy, sv. 3 [online]. Praha: Jaroslav Bursík, 1904 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  20. FLAJŠHANS, Václav. Mistra Jana Husi sebrané spisy, sv. 4 [online]. Praha: Jaroslav Bursík, 1904 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  21. FLAJŠHANS, Václav. Mistra Jana Husi sebrané spisy, sv. 6 [online]. Praha: Jaroslav Bursík, 1904 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  22. FLAJŠHANS, Václav. Spisy M. Jana Husi, Č. 1 [online]. Praha: Jaroslav Bursík, 1903 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  23. FLAJŠHANS, Václav. Hus: jeho život a dílo [online]. Praha: Frant. Bačkovský, 1905 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  24. FLAJŠHANS, Václav. M. Jan Hus [online]. Praha: F. Šimáček, 1915 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  25. FLAJŠHANS, Václav. Mag. Io. Hus Sermones in Bethlehem 1410-1411, sv. 1 [online]. Praha: Královská česká společnost nauk, 1938 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  26. FLAJŠHANS, Václav. Mag. Io. Hus Sermones in Bethlehem 1410-1411, sv. 2 [online]. Praha: Královská česká společnost nauk, 1939 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  27. FLAJŠHANS, Václav. Mag. Io. Hus Sermones in Bethlehem 1410-1411, sv. 3 [online]. Praha: Královská česká společnost nauk, 1940 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  28. FLAJŠHANS, Václav. Mag. Io. Hus Sermones in Bethlehem 1410-1411, sv. 4 [online]. Praha: Královská česká společnost nauk, 1941 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  29. FLAJŠHANS, Václav. Mag. Io. Hus Sermones in Bethlehem 1410-1411, sv. 5 [online]. Praha: Královská česká společnost nauk, 1942 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  30. FLAJŠHANS, Václav. Mag. Io. Hus Sermones in Bethlehem 1410-1411 [online]. Praha: Královská česká společnost nauk, 1947 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  31. TŮMA. Jindřiška Flajšhansová. Národní listy. 1931-05-30, roč. 71, čís. 148, s. 1. Dostupné online [cit. 2014-05-20]. 
  32. VALKOVÁ, Lucia. Jindřiška Hušková-Flajšhansová. In: Ženy ve vědě do roku 1945. cit [2018-07-20]. © 2013 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Dostupné z: http://albina.ff.cuni.cz/index.php/Jind%C5%99i%C5%A1ka_Hu%C5%A1kov%C3%A1-Flaj%C5%A1hansov%C3%A1 Archivováno 3. 2. 2018 na Wayback Machine ISSN 2336-5897.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Flajšhans.
  • Ottův slovník naučný, heslo Flajšhans. Sv. 9, str. 283.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Flajšhans. Sv. 3, str. 588.
  • Novák Arne: V. Flajšhans. Lidové noviny 1.7.1936.
  • Trávníček František: V. Flajšhans pětasedmdesátníkem. Lidové noviny 1.7.1941.
  • Šmilauer Vladimír: Osmdesátiny prof. V. Flajšhanse. Časopis pro moderní filologii, č. 3, roč. 29 (1946), str. 255-256.
  • SVADBOVÁ, Blanka: Flajšhans Václav. Biografický slovník. Historický ústav AV ČR. http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FLAJ%C5%A0HANS_V%C3%A1clav_1.7.1866-%3F20.11.1950
  • Marginálie: věstník Spolku českých bibliofilů v Praze. Praha: Památník národního písemnictví, [1934–1990]. roč. 24 (1951), str. 59–60.
  • Národopisný věstník českoslovanský. Praha : Společnost Národopisného musea českoslovanského, [1906–1953]. roč. 32 (1951).
  • Revue des études slaves. Paris : Institut d'études slaves, [1921–]. roč. 27, 28 (1951). ISSN 0080-2557.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]