Kostnice (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostnice
Konstanz
Historická část Kostnice
Historická část Kostnice
Kostnice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 405 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
Spolková země Baden-Württemberg Bádensko-Württembersko
Vládní obvod Freiburg
Zemský okres Kostnice
Kostnice na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 55,65 km²
Počet obyvatel 81 141 (31.12.2013)
Hustota zalidnění 1458 obyv./km²
Správa
Starosta Ulrich Burchhardt (CDU)
Oficiální web www.konstanz.de
Adresa obecního úřadu Kanzleistraße 13/15
78459 Konstanz
Telefonní předvolba 07531, 07533
PSČ 78462–78467
Označení vozidel KN
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostnice (něm. Konstanz) je město ležící na jihozápadě Německa ve Švábsku ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko na hranici se Švýcarskem. Původně keltská osada, později římské opevněné sídlo, nejvýznamnější jako středověké tržní a řemeslnické centrum. Se svými zhruba 81.141 obyvateli je největším městem na březích Bodamského jezera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno jako keltské, později rozšířeno na římské opevněné sídlo s okrskem kolem pozdějšího Münsteru. Základy kvádříkového zdiva z té doby byly zachyceny archeologickým výzkumem z roku 2004 a jsou zčásti přístupné v podzemí. Za císaře Augusta se stalo součástí Říše římské, provincie Raeria. Název získalo po císaři Konstantinovi II., strýci Konstantina Velikého. Nad Římany zvítězili ve 4. století germánské kmeny Alamanů, kteří od iro-skotských a fríských misionářů postupně přijali křesťanskou víru. Roku 585 se město stalo sídlem křesťanského biskupa Maxima a byl pro něj vybudován dóm v podobě trojlodní raně křesťanské baziliky. Na jeho základech vznikl gotický münster. V letech 585-1821 byla Kostnice sídlem diecéze.

V letech 1192-1548 bylo svobodným říšským městem s právem ražby vlastní mince a pravidelnými trhy. Za trhový sklad zboží sloužila pozdější Koncilní budova. Za svoji samostatnost město vděčilo císaři Fridrichu Barbarossovi. Stalo se tržním a řemeslnickým centrem, obchodovalo se zemědělskými produkty i s výrobky řenmesel, zejména s plátnem.

V letech 14141418 se město stalo dějištěm ekumenického koncilu, nazývaného kostnický koncil, který řešil otázku velkého západního schizmatu a reformy církve. V průběhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen světskou mocí mistr Jan Hus. O rok později potkal stejný osud Jeronýma Pražského.

V letech 1548-1806 byla Kostnice pod vládou Habsburků. V letech 1806-1952 byl Kostnice součástí velkoknížectví bádenského. Roku 1848 se revolucionáři v čele s Konradem Kerzerem neúspěšně pokusili nastolit republiku.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je univerzita, založená roku 1966 v aule Inselhotelu, dnes sídlí ve vlastním univerzitním kampusu.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Münster - biskupská katedrála, trojlodní gotická bazilika se západním chórem, kryptou a dvěma podzemními kaplemi, sv. Konráda a oktogonální kaplí sv. Mauricia, v níž je umístěna raně gotická osmiboká stavba Božího hrobu, významná kamenosochařská památka z doby kolem roku 1260 prezentuje v nástavcích atiky 12 soch stojicích apoštolů a po obvodu christologický cyklus. Významné gotické prvky v interiéru katedrály: nástěnná malba sv. Kryštofa s Ježíškem, gotické dřevořezby: dvoje západní vrata s cykly reliéfů ze Starého zákona a Kristova života , chórové lavice s řezanými figurkami na čelech a v nástavcích vimperků. Nedochovaly se staré chórové stupně, které byly lavicemi účastníků koncilu. U vchodu je v dlažbě vsazena mosazná destička, označující legendární místo,kde stál obžalovaný Jan Hus. Raně barokní kazatelna (1680) - dřevořezba, skříň se symboly čtyř evangelistů je nesena sloupem v podobě sochy praotce Abraháma s obětním beránkem u nohou. Na severní straně chrámu je mj. barokní kaple sv. Jana Nepomuckého se stříbrnou relikviářovou bustou světce a s oltářním obrazem Svržení sv. Jana z Karlova mostu. Některé sloupy mezilodní arkády jsou původem románské.
  • Křížová chodba münsteru - gotická stavba s křížovými klenbami a rekonstruovanými okenními kružbami; na severní straně je zavěšeno 5 malovaných genealogických tabulí jihoněmecké šlechty; biskupská rezidence stojí po jižní straně od münsteru
  • Mariánský sloup - socha stojící Panny Marie s Ježíškem z roku 1753, odlitá ze železné litiny, na paměť předchozích morových epidemií
  • Kostel sv. Štěpána (St.Stephanskirche; Barfüsserkirche)- původem raně křesťanský, přestavěný ve 2.třetině 13. století na klášterní chrám řádu minoritů; dnes gotická trojlodní bazilika se zbytky nástěnných maleb ze 14. století, chórové lavice s dřevořezbami z doby kolem roku 1300, doplněny kolem 1430; bazilika vyhořela roku 1398, ale posloužila v době památného koncilu k třítýdennímu zasedání; byla rekonstruována po roce 1424; z barokních úprav pocházejí varhany a jejich maska

Konvent minoritů (později františkánů) přiléhá ke kostelu; mozaika z fajánsových dlaždic na vnější stěně připomíná, že zde Friedrich Hecker v čele rebelů roku 1848 vyhlásil republiku

  • Židovský památník - bývalý tržní dům naproti münsteru; v suterénu byly archeologickým výzkumem odkryty fragmenty gotického domu se sklepem ze 13.-14. století
  • Kostel Nejsvětější Trojice (Hl. Dreifaltigkeitskirche) - klášterní kostel někdejšího kláštera řádu augustiniánů - eremitů, založeného roku 1268;

nástěnné malby na stěnách lodi: 2 pásy, v horním pásu starší výjevy z dějin řádu, ve spodním jsou ve cviklech zpodobeni svatí patroni a proroci, mj. nad kruchtou trůnící sv. Zikmund - je kryptoportrétem císaře Zikmunda Lucemburského, který tuto část maleb objednal jako dík za své ubytování v klášteře v dobš koncilu; razantní restaurátorské zásahy z roku 1906.

  • Kristův kostel (Christuskirche) - bývalý jezuitský kostel, raně barokní architektura, vystavěná po roce 1623; nyní slouží starokatolické církvi; přiléhá k němu budova někdejšího jezuitského - nyní městského divadla; na fasádě v úrovni 1.patra je polychromovaný raně barokní reliéf s divadelní scénou jezuitských herců.
  • Konzilsgebäude - dvoupatrová budova kostnické radnice, která sloužila k zasedání účastníkům koncilu; na jižní straně dochovaný gotický portálek s erby; v regotizované podobě přestavěné ve 2.polovině 19. století (s nástěnnými malbami v přízemí) dnes slouží jako restaurace.
  • Steigenberger Inselhotel - luxusní hotel na ostrově v Bodamském jezeře, přestavěný v letech 1870-1874 rodinou Ferdinanda von Zeppelina z gotického kláštera a kostela dominikánů ze 13. století (činného do roku 1785), zde v polokruhové věžičce byl vězněn Jan Hus; kámen k němuž byl přikován, se v sakristii chrámu ukazoval nejméně od 18. století (dnes je v tzv. Husově domě); cyklus nástěnných maleb v gotické křížové chodbě znázorňuje významné dějinné okamžiky Kostnice od mýtických počátků po otevření hotelu.Z gotických staveb se dochovalo také zdivo kostela, dnes je kostel přepažený a slouží jako součást slavnostního sálu.
  • Městské opevnění bylo zbořeno před stavbou želenice v 60. letech 19*.století; dochovaly se z něj tři kamenné věže s branami: Schnetztor ze 14. století, Rheintorturm' z doby kolem roku 1400, a Pulverturm (Prašná věž) s částí hradební zdi.
  • Husův kámen (Hussenstein) - památka na upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, tzv. bludný kámen (balvan z Bodamského jezera nalezený při stavbě železnice) byl roku 1868 opatřen dvěma pamětními tabulkami, vsazen do travnaté plochy na kostnickém předměstí Paradise, a označen za místo Husova upálení; kostnickým aktivistou Karlem Zoglmannem byl za účasti českých poutníků slavnostně odhalen.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Husův dům[editovat | editovat zdroj]

Husův dům

Takzvaný Husův dům se nachází nedaleko Římské brány v Hussenstrasse 64. Podle místní tradice zde Jan Hus se svým doprovodem měl být ubytován od 3. do 28. listopadu 1414 u vdovy Fidy Pfisterin.[1] V 16. století byla na domovní fasádu umístěna tabulka s posměšným čtyřverším, sejmutá až ve 20. století.[zdroj?] V roce 1785 byla na průčelí osazena menší Husova kamenná busta. Roku 1878 směřovala do Kostnice již druhá národní pouť, jejímž výsledkem bylo osazení pamětní desky, která je na fasádě dodnes. V roce 1922 dům zakoupilo konsorcium českých bank a předalo ho Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze. Tato společnost, která stále zajišťuje provoz domu, byla založena roku 1919. První muzejní expozice byla otevřena roku 1965, v roce 1980 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy a expozice přepracována. Ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře byla další úprava expozice provedenA v 90. letech minulého století; zatím poslední expozice byla otevřena v roce 2015.

Rosgartenmuseum[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší muzeum ve městě založil roku 1870 v někdejším cechovním domě řezníků Ludwig Leiner (1830-1901), sběratel archeologických, paleontologických, geologických a mineralogických památek. Dnes kromě toho vystavuje velký dřevěný model města rekonstruovaný podle plánu z roku 1605, sbírku gotických soch a deskové malby, cechovní a církevní památky.

Zemské archeologické muzeum[editovat | editovat zdroj]

Prezentuje regionální památky od pravěku až po raný novověk. Sídlí v někdejších budovách konventu benediktinů v Petershausenu.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Jana Husa

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. Boubín, B. Zilynská, Muzeum M. Jana Husa v Kostnici, Praha 2011, bez paginace

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Helmut MAURER, Geschichte der Stadt Konstanz I-V, Konstanz 1989
  • František Michálek BARTOŠ, Hus a město Kostnice 1415–1915, Praha 1934
  • Zdeněk Nejedlý: Kostnice - město Husovo. Praha 1926
  • Pavel B. KŮRKA, Peripetie s českým názvem města Kostnice, Medievalia historica Bohemica 10, 2005, s. 353-364.
  • DEHIO, Handbuch der Kunstdenkmäler, Land Baden-Württemberg, Stadt Konstanz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]