Nadmořská výška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
HA, HB, HC, HD ... nadmořské výšky bodů A,B,C,D
Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA

Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na zemi k hladině některého moře (obvykle nejbližšího). Udává se v metrech nad mořem (m n. m.) případně ve stopách nad hladinou moře v angloamerické měrné soustavě.

Rozdíl nadmořských výšek dvou bodů se nazývá převýšení.

Hladina moře[editovat | editovat zdroj]

Výška střední hladiny moře se stanoví dlouhodobým pravidelným pozorováním přílivů a odlivů v určitém místě na pobřeží. Od takto získaného bodu se měří nadmořské výšky (absolutní výšky) dalších bodů zemského povrchu přesnou nivelací.

Nadmořské výšky v České republice jsou udávány k hladině Baltského moře po vyrovnání. Až do roku 1955 v tehdejším Československu, a před tím v Rakousko-Uhersku, byl používán tzv. výškový systém jadranský, jehož základ tvořila střední hladina Jaderského moře v Terstu, která je oproti baltskému systému o 0,46 m výše.

V současnosti všeobecně používaný geografický polohový systém (GPS) pro určování polohy na zemi používá jako základní hladinu povrch matematicky vypočteného elipsoidu WGS 84, který se může od střední hladiny moře (resp. od geoidu) lišit i o 100 metrů. Geodetická výška je pak vzdálenost bodu od elipsoidu měřená na kolmici k elipsoidu.[1] V letectví se ve vzdušném prostoru určuje nadmořská výška tlakoměrem či přímo výška nad zemí.

Značení na mapě[editovat | editovat zdroj]

Na mapách se nadmořská výška značí pomocí vrstevnic a kót význačných bodů. Obdobně se pomocí vrstevnic značí i nadmořská výška míst pod úrovní mořské hladiny (proláklin) a její hodnota se uvádí jako záporné číslo.

Druhým systémem značení nadmořské výšky je barevná hypsometrie, tj. vyjadřování výškopisu pomocí barevných odstínů. Nejčastější vyjádření bývá: zelená – nížiny, žlutá – vysočiny, hnědá – hory, může být ale i jiné. V topografických mapách se oba systémy často kombinují.

Nejvyšší/nejnižší místa[editovat | editovat zdroj]

  • Místem s největší nadmořskou výškou je vrchol hory Mount Everest (8 848 m n. m.).
  • Místem nejvíce vzdáleným od středu Země je vrchol hory Chimborazo (6 310 m n. m.).
  • Největší horou světa je Mauna Kea. Od úpatí na dně oceánu až k vrcholu měří 10 205 m. Je také 2. nejvýznačnější horou podle tzv. suché prominence.
  • Místem s nejmenší nadmořskou výškou na pevnině je pouštní proláklina u Mrtvého moře v Izraeli (-420 m n. m.)
  • Největší naměřená hloubka oceánu je Mariánský příkop (-10 994 m n. m.).
  • Nejvyšší známá hora sluneční soustavy je Olympus Mons na Marsu (27 km).

Kármánova hranice[editovat | editovat zdroj]

Existuje tzv. Kármánova hranice, která (ve zjednodušeném slova smyslu) odděluje atmosféru od vesmírného prostoru – je stanovena na 100 km. Do této hranice se ještě mluví o nadmořské výšce, nad tuto hranici o vzdálenosti (od planety Země). [zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://gis.zcu.cz/samostatnestranky/slovnik/index.xml - Terminologický slovník - Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, oddělení geomatiky

Související články[editovat | editovat zdroj]