Hladina moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podle rekonstrukcí byla v minulosti před mnoha milióny let většinou hladina moře výše než nyní a to i o stovky metrů.
Teploty vzduchu a hladina moře v tisících letech před současností. V předchozí době zvané Eemský interglaciál byla hladina moře přibližné o 5 metrů výše než dnes.
Nárůst hladiny moří po konci poslední doby ledové byl více než 100 metrů. (k rekonstrukci použita proxy data teplot a modely)
Vzestup mořské hladiny za posledních 120 let

Hladina moře je povrch světového oceánu. Tvoří rozhraní mezi oceánem a atmosférou Země.

Střední hladina moře[editovat | editovat zdroj]

Střední hladina moře (anglicky Mean sea level, zrkratka MSL) je průměrná úroveň hladiny moře během všech slapových a sezónních kolísání.[1] Okamžitá hodnota hladiny kolísá vlivem slapů na volném moři o necelý metr. V topografii se střední hodnota užívá jako výchozí pro určování nadmořských výšek bodů v terénu. Tato plocha kopíruje (ovšem ne zcela přesně) plochu tzv. geoidu. Ten je na rozdíl od hladiny moře definován i na pevnině. Výška hladiny se určuje jako průměr získaný dlouhodobým měřením mareografem.

Nula mořského vodočtu je nulový bod stupnice vodočtu, na níž se dlouholetým pozorováním určuje střední hladina moře a její změny.[2] Nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu je základem geodetického referenčního systému na území České republiky – Výškový systém baltský – po vyrovnání (Bpv).

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Celosvětové pohyby hladiny moře jsou nazývány eustáze. Eustatické pohyby souvisí s utvářením a táním ledovců (glacieustatické pohyby). Za sterické se označují změny způsobené teplotní roztažností vody či změnou salinity. Roztažnost je v současné době hlavním příspěvkem k nárůstu hladiny.[3] Za izostatické se označují ty, které jsou způsobeny výzdvihem oceánského dna, vznikem mořských příkopů nebo pohyby kontinentů. Při kladných eustatických pohybech dochází k transgresi, při záporných eustatických pohybech dochází k regresi.

Na počátku archaika (prahor) bylo v zemské kůře, díky její vyšší teplotě (1,900–3,000 ° K), vázáno výrazně méně vody. Z tohoto důvodu vědci předpokládají, že rozsah světového oceánu byl výrazně větší, což mělo také vliv na složení atmosféry Země v té době a na tehdejší klima.[4] Odhaduje se, že hladina moře byla před několika miliardami let o 1 až 2 km výše než je dnes.[5] A před 100 milióny let (viz také křídové moře) přibližně o 200 metrů výše.[6] Na konci poslední doby ledové před zhruba 14 tisíci lety hladina stoupala rychlostí zhruba 4 metry za století.[7]

Současný vzestup hladiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vzestup hladiny oceánů.

Od roku 1993 (počátku satelitních měření) do roku 2010 činil průměrný nárůst hladiny oceánů 2,6–2,9 ± 0,4 mm za rok s průměrným zrychlením 0,013 ± 0,006 mm za rok.[8][9] V letech 1993–2017 rostla hladina průměrně o 3,1 mm za rok a v letech 2005–2017 o 3,8 mm za rok (z čehož přírůstek vody dává 2,5 mm za rok a teplotní roztažnost 1,1 mm za rok).[10] Od začátku pozemních měření v roce 1870 byl zaznamenán souhrnný nárůst hladiny moří o 195 mm. Vzestup hladiny oceánů se projevuje výrazněji pomaleji, než nárůst globální průměrné teploty – už dosavadní vzestup teploty o 1 K v dlouhodobém horizontu povede k nárůstu hladiny oceánů o přibližně 2,3 m s možným odstupem až 2000 let;[11] za předpokladu scénáře vysokých emisí – vysokého nárůstu teplot však může narůst až o 7 metrů do roku 2500.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník VÚGTK: střední hladina moře
  2. Slovník VÚGTK: nula mořského vodočtu
  3. https://archive.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch5s5-5-6.html - 5.5.6 Total Budget of the Global Mean Sea Level Change
  4. https://phys.org/news/2021-03-early-earth-hot-mantle-archean.html - Early Earth's hot mantle may have led to Archean 'water world'
  5. https://www.researchgate.net/publication/236843637_The_evolution_of_the_87Sr86Sr_of_marine_carbonates_does_not_constrain_continental_growth - The evolution of the 87Sr/86Sr of marine carbonates does not constrain continental growth
  6. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2095383615300110 - 3D palaeogeographic reconstructions of the Phanerozoic versus sea-level and Sr-ratio variations
  7. https://www.nature.com/articles/s41467-021-21990-y - A reconciled solution of Meltwater Pulse 1A sources using sea-level fingerprinting
  8. USGCRP. Climate Science Special Report. science2017.globalchange.gov [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. NICHOLLS, R. J.; CAZENAVE, A. Sea-Level Rise and Its Impact on Coastal Zones. Science. 2010-06-18, roč. 328, čís. 5985, s. 1517–1520. Dostupné online [cit. 2019-11-03]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1185782. (anglicky) 
  10. What Earth's gravity reveals about climate change. phys.org [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Anders Levermann, Peter U. Clark, Ben Marzeion, Glenn A. Milne, David Pollard, Valentina Radic, and Alexander Robinson. The multimillennial sea-level commitment of global warming. PNAS. 13 June 2013, s. 13745–13750. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.1219414110. (anglicky) 
  12. Climate Change 2014: Synthesis Report [online]. Geneva, Švýcarsko: 2014. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]