Koloběh vody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schéma koloběhu vody

Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství.

Sluneční energie[editovat | editovat zdroj]

K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země. Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace), dohromady se používá pojem evapotranspirace. Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry). Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu (viz hydrometeory). Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace). Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky (drenáž podzemní vody).

Bilanční prvky[editovat | editovat zdroj]

Rozdíl výparu a srážek v mm/den

Uvedené procesy (výpar, odtok a infiltrace) se kvantitativně vyjadřují jako tzv. bilanční prvky v rámci hydrologické bilance. Hydrologická bilance je porovnání příjmových a ztrátových složek (bilančních prvků) hydrologického cyklu. Umožňuje určit velikost přírodních zdrojů vody a tím možnosti jejich využití v určitém území.

Další pohyby vody[editovat | editovat zdroj]

Voda se v kapalném a plynném stavu v pozemském prostředí prakticky neustále pohybuje a mění své skupenství. Neustálý pohyb vody probíhá i v mořích a oceánech, kde jde zejména o mořské proudy. Na pohyb vody má, kromě odlišného zahřívání vody a vzduchu nad pevninou a oceánem, vliv gravitační působení Země. Voda působením gravitačních sil teče vždy dolů, tedy stéká z vyšších míst na zemském povrchu do nižších míst (vodní toky). Pohyb vody v kapalném stavu dále také ovlivňuje i rotace Země, kde působí unášivá Coriolisova síla a odstředivá síla. Na pohyb vody mají vliv i slapové síly Slunce a Měsíce, které způsobují slapové jevy zvané příliv a odliv.

Do zemského pláště nyní mizí přibližně 400 miliard kg vody ročně.[1] Ale může to být i třikrát více[2] než se odhadovalo,[3] takže se ani nestačí dostávat tolik vody zpět na povrch.[4] Nicméně i sopečné erupce mohou na povrch přivádět více vody než se dříve předpokládalo.[5]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

  • Ve velkém koloběhu vody dochází k přesunům vody mezi světový oceánem a pevninou.
  • Malý koloběh vody probíhá pouze nad oceány nebo pouze nad bezodtokovými oblastmi pevniny.

Počasí[editovat | editovat zdroj]

Koloběh vody ovlivňuje počasí respektive klima. Nejen jako déšť či oblaka, ale také proto, že vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://rsta.royalsocietypublishing.org/content/375/2094/20150393 - Global water cycle and the coevolution of the Earth’s interior and surface environment
  2. https://www.nature.com/articles/s41586-018-0655-4?WT.feed_name=subjects_physical-sciences#ref-CR3 - Water input into the Mariana subduction zone estimated from ocean-bottom seismic data
  3. https://www.researchgate.net/publication/216830996_Subduction_factory_4_Depth-dependent_flux_of_H2O_from_subducting_slabs_worldwide - Subduction factory: 4. Depth-dependent flux of H2O from subducting slabs worldwide
  4. http://www.osel.cz/10220-zemske-nitro-polyka-ohromnou-spoustu-vody.html - Zemské nitro polyká ohromnou spoustu vody
  5. https://phys.org/news/2019-07-explosive-eruptions-magma-wetter-thought.html - Water drives explosive eruptions: Magma is wetter than we thought

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]