Srážky

Tento článek pojednává o meteorologickém jevu. Další významy jsou uvedeny v článku Srážka.

Dlouhodobý denní průměr srážek

Atmosférické srážky (či jen srážky) jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací nebo podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství.

Příčiny srážek

Dešťové srážky

• Orografické – srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (orografií). Významné jsou především na horských překážkách.
• Konvektivní – srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch. Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě).
• Cyklonální – srážky vznikající při výstupu vzduch způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot.

Druhy srážek

Atmosférické srážky

• déšť
• mrznoucí déšť
• mrholení
• mrznoucí mrholení
• sníh
• sněhové krupky
• sněhová zrna
• krupky
• zmrzlý déšť
• kroupy
• ledové jehličky

Usazené srážky

• rosa
• jinovatka
• námraza
• ledovka

Dělení podle skupenství

Kapalné srážky

• déšť
• mrholení
• rosa

Tuhé srážky

• mrznoucí déšť
• mrznoucí mrholení
• sníh
• sněhové krupky
• sněhová zrna
• zmrzlý déšť
• krupky
• kroupy
• ledové jehličky
• zmrzlá rosa
• jíní
• námraza
• ledovka

Srážky smíšené

Při teplotách lehce nad 0 °C.

Srážky pevné (sněhové, ledové)

Při teplotách pod 0 °C

Měření srážek

Srážkoměr

Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Výraz srážkoměr může odkazovat na různá zařízení. Přístroj k měření úhrnu srážek se nazývá hyetometr. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami). V současnosti se ke sledování intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.

Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod, mm/rok.

Orografické překážky

Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok.

Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.

Rozdělení intenzit srážek

Rozdělení intenzit srážek

intenzita	déšť (mm/h resp. kg/m²)	sněžení (cm/h)
velmi slabá	neměřitelné množství	jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu
slabá	0,1 – 2,5	<0,5 : neovlivňuje dohlednost
mírná	2,6 – 8	0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená
silná	8 – 40	>4 : dohlednost zhoršená již na 500 m
velmi silná	>40	krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m

Související články

• Rekordy pozemské neživé přírody

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu srážky ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo srážka ve Wikislovníku