Srážky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o meteorologickém jevu. Další významy jsou uvedeny na stránce Srážka.
Dlouhodobý denní průměr srážek
Rozdíl výparu a srážek v mm/den

Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den.[1] S růstem teploty poroste míra srážek[2]výparu.[3] Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě,[4] ale i biologické transpirace, tedy celkové evapotranspirace. V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8.5 je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě.[5] Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během doby 2 týdnů v roce.[6]

Příčiny srážek[editovat | editovat zdroj]

Dešťové srážky
  • Orografické – srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (orografií). Významné jsou především na horských překážkách.
  • Konvektivní – srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch. Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě).
  • Cyklonální – srážky vznikající při výstupu vzduchu způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot.

Druhy srážek[editovat | editovat zdroj]

Atmosférické srážky[editovat | editovat zdroj]

Usazené srážky[editovat | editovat zdroj]

Dělení podle skupenství[editovat | editovat zdroj]

Kapalné srážky[editovat | editovat zdroj]

  • déšť
  • mrznoucí déšť
  • mrholení
  • mrznoucí mrholení
  • rosa

Tuhé srážky[editovat | editovat zdroj]

  • sníh
  • sněhové krupky
  • sněhová zrna
  • zmrzlý déšť
  • krupky
  • kroupy
  • ledové jehličky
  • zmrzlá rosa
  • jíní
  • námraza
  • ledovka

Srážky smíšené[editovat | editovat zdroj]

Při teplotách lehce nad 0 °C.

Srážky pevné (sněhové, ledové)[editovat | editovat zdroj]

Při teplotách pod 0 °C

Měření srážek[editovat | editovat zdroj]

Srážkoměr

Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami) nebo drosograf (zaznamenává množství rosy). V současnosti se k odhadu a krátkodobé předpovědi intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.

Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod, mm/rok.

Vliv na měření (i přes 10 procent) může mít vítr, odpar či následné stanovení hodnot pro dané území.[7]

Orografické překážky[editovat | editovat zdroj]

Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok. Naopak příkladem zesílených srážek na návětrné straně jsou Jizerské hory, zejména severozápadně orientované údolí říčky Smědé, na jehož konci dosahují průměrné roční úhrny kolem 1700 mm, což je nejvíce v celé České republice.

Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.

Rozdělení intenzit srážek[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení intenzit srážek
intenzita déšť [mm/h] sněžení [cm/h] mrholení [mm/h]
velmi slabá neměřitelné množství jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu neměřitelné množství
slabá 0,1 – 2,5 <0,5 : neovlivňuje dohlednost <0,1
mírná 2,6 – 8 0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená 0,1 – 0,2
silná 8 – 40 >4 : dohlednost zhoršená již na 500 m 0,2 – 0,3
velmi silná >40 krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m Nepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]