Srážky
Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den.[1] S růstem teploty poroste míra srážek[2] i výparu.[3] Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě,[4] ale i biologické transpirace (tvořící přibližně desetinu výparu),[5] tedy celkové evapotranspirace. Globálně ale oblačnost klesá.[6] V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8.5 je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě.[7] Nárůst extrémních srážek se odhaduje maximálně v jednotkách procent.[8] Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během dvou týdnů v roce.[9]
Příčiny srážek
[editovat | editovat zdroj]_20070325,_deux_gouttes_de_pluie_IMG_0519b.JPG)
- Orografické – srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (orografií). Významné jsou především na horských překážkách.
- Konvektivní – srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch. Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě).
- Cyklonální – srážky vznikající při výstupu vzduchu způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot.
Druhy srážek
[editovat | editovat zdroj]Atmosférické srážky
[editovat | editovat zdroj]- déšť
- mrznoucí déšť
- mrholení
- mrznoucí mrholení
- sníh
- sněhové krupky
- sněhová zrna
- krupky
- zmrzlý déšť
- kroupy
- ledové jehličky
Usazené srážky
[editovat | editovat zdroj]Dělení podle skupenství
[editovat | editovat zdroj]Kapalné srážky
[editovat | editovat zdroj]- déšť
- mrznoucí déšť
- mrholení
- mrznoucí mrholení
- rosa
Tuhé srážky
[editovat | editovat zdroj]- sníh
- sněhové krupky
- sněhová zrna
- zmrzlý déšť
- krupky
- kroupy
- ledové jehličky
- zmrzlá rosa
- jíní
- námraza
- ledovka
Srážky smíšené
[editovat | editovat zdroj]Při teplotách lehce nad 0 °C.
Srážky pevné (sněhové, ledové)
[editovat | editovat zdroj]Při teplotách pod 0 °C
Měření srážek
[editovat | editovat zdroj]
Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami) nebo drosograf (zaznamenává množství rosy). V současnosti se k odhadu a krátkodobé předpovědi intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.
Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod., mm/rok.
Vliv na měření (i přes 10 procent) může mít vítr, odpar či následné stanovení hodnot pro dané území.[10] V tropech je nesoulad měření ještě větší.[11]
Orografické překážky
[editovat | editovat zdroj]Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok. Naopak příkladem zesílených srážek na návětrné straně jsou Jizerské hory, zejména severozápadně orientované údolí říčky Smědé, na jehož konci dosahují průměrné roční úhrny kolem 1700 mm, což je nejvíce v celé České republice.
Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách – například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.
Rozdělení intenzit srážek
[editovat | editovat zdroj]| intenzita | déšť [mm/h] | sněžení [cm/h] | mrholení [mm/h] |
|---|---|---|---|
| velmi slabá | neměřitelné množství | jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu | neměřitelné množství |
| slabá | 0,1 – 2,5 | <0,5 : neovlivňuje dohlednost | <0,1 |
| mírná | 2,6 – 8 | 0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená | 0,1 – 0,2 |
| silná | 8 – 40 | >4 : dohlednost zhoršená již na 500 m | 0,2 – 0,3 |
| velmi silná | >40 | krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m | Nepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GPCP (Monthly): Global Precipitation Climatology Project [online]. anglicky: climatedataguide.ucar.edu [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Climate Change 2021 The Physical Science Basis. [s.l.]: IPCC AR6, WG I, 2021. Dostupné online. S. SPM-25. (anglicky)
- ↑ STONE, Alvin. Global warming increases rain in world's driest areas. phys.org [online]. 2016-03-08 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ El Niño’s impact on continental evaporation [online]. 2014-01-22 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Evaporation. education.nationalgeographic.org [online]. [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Climate and clouds. www.climate4you.com [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/european-precipitation-2/assessment - What is the trend in precipitation across Europe?
- ↑ Clouds obscure link between extreme rainfall and rising temperatures. phys.org [online]. [cit. 2024-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Half of the world's annual precipitation falls in just 12 days, new study finds. phys.org [online]. 2018-11-16 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RIBEIRO, A S; ALMEIDA, M C; COX, M G; SOUSA, J A; MARTINS, L; LOUREIRO, D; BRITO, R. Role of measurement uncertainty in the comparison of average areal rainfall methods. S. 044001. Metrologia [online]. 2021-08-01. Roč. 58, čís. 4, s. 044001. Dostupné online. doi:10.1088/1681-7575/ac0d49. (anglicky)
- ↑ Global climate databases work with incorrect data for the tropics, study shows. phys.org [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
