Teplá fronta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schématické znázornění teplé fronty

Teplá fronta je rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami, které se liší teplotou a vlhkostí. Teplá vzduchová hmota se nasouvá na studenou, dochází ke konvekci a tvorbě oblaků. Nejprve se vytváří oblaka typu cirrus fractus a cirrus, z nichž srážky nevypadávají, později se vytváří oblaka typu altostratus, stratus a nimbostratus, v této fázi se již vyskytují atmosférické srážky, většinou mírnější intenzity, avšak delšího trvání. Při přechodu teplé fronty atmosférický tlak vzduchu pozvolna poklesne, teplota vzduchu mírně stoupne. Pro ČR je teplá fronta typická pro chladnější pololetí, kdy je pevnina ohřívána teplejším oceánským vzduchem. Pro letní měsíce je v ČR mnohem častější výskyt studené fronty.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZVEREV, Alexej Semionovič. Synoptická meteorológia. Překlad Eva Hrouzková. Bratislava : Alfa, 1986. S. 238–243. (slovensky)