Halové jevy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ukázka několika halových jevů

Halové jevy zkráceně halo jsou optické úkazy, které vznikají odrazem či průchodem slunečních respektive měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. Aby došlo ke vzniku těchto úkazů, je zapotřebí, aby krystalky ledu měly tvar šestiboké destičky nebo hranolku. Halové jevy nejčastěji spatříme, pokud oblohu z větší části pokrývají oblaka typu cirrostratus.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Halové jevy jako první popsal a pojmenoval Aristoteles již ve 4. století př. n. l. Fyzikální výklad těchto jevů pochází od R. Descarta a první soubornou teorii sepsal další francouzský fyzik Edme Mariotte.

Diamantový prach[editovat | editovat zdroj]

Za chladných zimních nocí nebo dnů mohou halové jevy vzniknout také na krystalcích v přízemní vrstvě ovzduší. Pokud je vlhkost dostatečně vysoká a teplota se pohybuje pod bodem mrazu, mohou přechlazené kapky za přítomnosti krystalizačních jader transformovat v ledové krystaly o tvaru šestibokého sloupku nebo destičky a způsobit tak za přítomnosti světla halové jevy.

Druhy halových jevů[editovat | editovat zdroj]

  • 6° halo
  • 9° halo (Van Buijsenovo halo)
  • 12° halo
  • 18° halo (Rankinovo halo)
  • 20° halo (Burneyovo halo)
  • 22° halo (malé halo) – nejobvyklejší
  • 23° halo (Barkowovo halo)
  • 24° halo (Dutheilovo halo)
  • 35° halo (Feuilleeovo halo)
  • 46° halo (velké halo)
  • spojené dotykové oblouky

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu