Haló efekt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Haló efekt (z angličtiny halo; z latiny effectus = způsobený, výsledný; v latině effectum = účinek, dosah) je termín amerického behavioristického psychologa E. L. Thorndika, který označuje druh sociální percepce, globální chybu v posuzování lidí, když jsou posuzováni podle celkového dojmu, kterým na nás určitý jedinec zapůsobil – ať už kladným nebo záporným. Dochází k převládnutí prvního nebo nejsilnějšího dojmu, takže ten pak potlačí všechny ostatní vjemy, čímž brání jejich správnému rozlišení a zhodnocení.[1] Pokud je např. první celkový dojem o člověku příznivý, později se celé jeho chování, rysy a jednání hodnotí kladně. V případě záporného dojmu se na jednání člověka dívá prioritně záporně. Celkový dojem je podle tohoto modelu tvořen z 55 % vzhledem (oblečení, doplňky, účes, make-up atd.), z 38 % hlasem a z pouhých 7 % obsahem sdělení. Je založen na zjednodušujících a zobecňujících předsudcích. Haló-efekt je jednou z chyb prvního dojmu a může určovat rozvíjení laické psychologie, tedy posuzování vnímané osoby. Spíše bychom však tento efekt měli označovat za laickou chybu v sociální percepci osob.[2]

Mezi další takové laické chyby v sociální percepci patří například implicitní teorie osobnosti (H. Kelley)  nebo efekt mírnosti a shovívavosti (J. S. Bruner a R. Taguiri, 1954). Jeho podstata spočívá v tom, že u sympatických osob subjekt pozitivní vlastnosti přeceňuje a negativní podceňuje.[2]

Management[editovat | editovat zdroj]

Krizoví manažeři věří v hodnotu pověsti organizace před krizí. Ta by mohla vytvořit haló efekt, který organizaci během krize chrání. Pokud má organizace před krizí dobrou reputaci, je méně pravděpodobné, že bude během krize poškozena.[3]

Dvě možná vysvětlení haló efektu v krizi:[3]

  1. Haló efekt jako výhoda pochybností - Předchozí dobrá pověst ovlivní současnou důvěryhodnost organizace, na organizaci je díky haló efektu kladena menší odpovědnost za krizi.
  2. Haló efekt jako štít - Haló efekt chrání celou organizaci, důraz je kladen na pozitiva a negativní informace jsou ignorovány.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Haló efekt se také objevuje ve vzdělávání. Učitelé podléhají haló efektu při hodnocení žáků. Klidné a spořádané chování pro ně může naznačovat chytrého žáka, kterého poté řadí mezi nadané studenty bez objektivního zhodnocení jeho dovedností. V tomto případě má haló efekt vliv i na známky studentů.[4] K podobnému haló efektu dochází i na pracovišti.

Fyzický appeal[editovat | editovat zdroj]

Fyzický appeal člověka také produkuje haló efekt. Díky mnohostranné povaze lze přitažlivost soudit z mnoha úhlů pohledu. Jak vypadáme má velký vliv na to, jak jsme vnímáni. Například atraktivní lidé mohou působit jako inteligentní. Joel T. Wade a Cristina DiMaria ve své studii uvádějí, že přitažlivost člověka je ovlivněna mnoha specifickými vlastnostmi.[5]

Haló efekt můžeme pozorovat i online, konkrétně u falešných profilových fotografií. Pokud je profilová fotografie atraktivní, má vliv na člověka i přes to, že si uvědomuje její nepravost. To je podle studie Petera M. Baka případ převážně mužů hodnotících profily žen. Ženy jsou naopak více odolné automatickému hodnocení založenému na fotografii.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Hartl, Helena Hartlová: Psychologický slovník, Portál, Praha, 2000, hesla haló-efekt, str. 183, dojem první, str. 119

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha : [s.n.], 2001. ISBN 80-7178-535-0.  
  2. a b NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. vydání 2. vyd. Praha : Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1679-9. S. 149 s..  
  3. a b COOMBS, W. T.; HOLLADAY, S. J.. "Unpacking the halo effect: reputation and crisis management", Journal of Communication Management. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 123, 125.  
  4. RASMUSSEN. Encyclopedia of Educational Psychology. vol. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2008.  
  5. WADE, J. T.; DIMARIA, C.. "Weight Halo Effects: Individual Differences in Perceived Life Success as a Function of Women's Race and Weight". Sex Roles. [s.l.] : [s.n.], 2003.  
  6. BAK, P. M.. „Sex differences in the attractiveness halo effect in the online dating environment." Journal of Business and Media Psychology. [s.l.] : [s.n.], 2010.