Jerome Bruner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jerome Bruner
Jerome Bruner 1936.png
Narození 1. října 1915
New York
Úmrtí 25. června 2016 (ve věku 100 let)
Manhattan
Povolání psycholog a vysokoškolský pedagog
Alma mater Harvardova univerzita
Duke University
Ocenění Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1962)
Balzanova cena (1987)
William James Fellow Award (1989)
cena E. L. Thorndika
Guggenheimovo stipendium
Web oficiální stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jérôme Seymour Bruner (1. října 1915, New York5. června 2016) byl psycholog s pedagogickými a právnickými zájmy. Významně přispěl ke konstruktivní teorii učení. Byl 28. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1]

Po bakaláři na universitě Duke v roce 1937 promoval v roce 1941 na Harvardově univerzitě. Bruner vyučoval budoucí psychology. Byl profesorem na Harvardu (1952–1972), Oxfordu (1972–1980) a na Newyorské univerzitě (od roku 1980). Svými studiemi vývojové psychologie představuje průkopníka v teorii vývoje myšlení a řeči. Poukázal na význam okolí na učení a zdůraznil ve své teorii slovní zásoby (1983) význam interakce matka-dítě při hře ve fázi, kdy dítě ještě nemluví, pro vývoj logických struktur myšlení jako diferenciaci subjekt-objekt. Tím rozšířil Noam Chomského formulaci vrozeného systému slovní zásoby o rodinnou, systémovou podporu slovní zásoby. Kritici namítají, že existují specifické případy z minulých let, ale jako takové nemůžou být zobecněné.

Ve školní praxi je znám jeho návrh, jak zařadit učební látku do formy spirálního kurikula. Ale také reprezentativní způsoby (enaktivní=pantomimicky, ikonicky=názorně, symbolicky=jazykově) ovlivňují vývoj dítěte, vylíčil jako adici. Působivé bylo jeho vystoupení o učení skrz poznání jako cestě k porozumění slova. Je považován za partnera Davida Ausubela, který široce analyzoval instrukce a vysvětlení vývoje učení.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • The Process of Education, 1960.
  • Child's Talk: Learning to use Language, New York: Norton. Deutsch: Wie das Kind sprechen lernt, Bern: Hans Huber, 1987 ISBN 3-456-83891-3.
  • Entwurf einer Unterrichtstheorie, München 1974
  • Actual Minds, Possible Worlds, Cambridge: Harvard University Press, 1987.
  • The Culture of Education, Cambridge: Harvard University Press, 1996.
  • Acts of Meaning, Cambridge: Harvard University Press, 1991.
  • A Study of Thinking, společně s J. J. Goodnowem a G. A. Austinem, New York: Wiley, 1956.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerome Bruner na německé Wikipedii.

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152