Přeskočit na obsah

Psycholog

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Psycholog v odborném slova smyslu je člověk, který se věnuje psychologii buďto jako psychoterapeut, klinický psycholog, anebo jako kvalifikovaný odborník v jednom z oborů psychologie; slovo psycholog také označuje absolventa psychologického studia i výzkumného pracovníka v oboru psychologie. V širším kontextu však může být slovo psycholog použito i pro člověka, který zná nebo dovede poznat myšlení či povahu lidí (například: „Učitel musí být dobrým psychologem“).[1]

Obory činnosti

[editovat | editovat zdroj]

Psycholog nepředepisuje psychofarmaka na rozdíl od psychiatra, který má lékařské vzdělání, ale pomáhá psychologickými prostředky. V klinické praxi však psychologové a psychiatři často spolupracují. Psycholog se řadí mezi pracovníky pomáhajících profesí. Je vhodné odlišovat jeho působení na psychoterapii a psychologické poradenství. Psychoterapie si klade za cíl dosáhnout hlubších osobnostních změn a častěji ji tak absolvují lidé, jejichž chování či prožívání leží mimo normu (i když existuje i tzv. rozvojová psychoterapie nebo psychoterapie encounteru). V poradenství jde o pomoc člověku, jehož chování i prožívání je v normě, ale který je v současnosti v obtížné životní situaci (rodinná krize, pracovní stres apod.). Cílem nejsou osobnostní změny ani vyléčení, ale překonání a odstranění aktuálních potíží.

Psychologové vykonávají i řadu dalších povolání, můžeme se s nimi setkat například při poradenství v rané péči, pedagogicko-psychologickém poradenství (škola, volba povolání), firemním přijímacím řízení, manželském a partnerském poradenství, gerontopsychologii, v personalistice či marketingu, existují i obory jako psychologie dopravy a jiné.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Psycholog je označení pro absolventa akreditovaného pětiletého magisterského oboru psychologie (případně tříletého bakalářského a dvouletého navazujícího magisterského studia) [zdroj?]. V České republice je takovýto studijní program psychologie akreditován na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,[2] na Filozofické fakultě University Palackého v Olomouci,[3] na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně,[4] na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze[5], na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a od studijního roku 2012/2013 i na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.[6][7] Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně[8] byla akreditace v květnu 2013 pozastavena s platností do 31. 10. 2014 a na dostudování stávajících studentů,[9][10] od 1. prosince 2014 byl akreditován nový tříletý bakalářský obor bez navazujícího oboru magisterského.[11] Kromě toho je psychologie součástí studia celé řady dalších oborů.

Pokud se po dokončení studia absolvent rozhodne pro některé ze zavedených oblastí psychologie (např. klinickou psychologii, nebo chce vést psychoterapii hrazenou pojišťovnou), čeká ho další postgraduální příprava a práce pod supervizí. V případě klinické psychologie jde o pětileté postgraduální studium zakončené atestací klinické psychologie, které opravňuje k samostatné práci klinického psychologa hrazeného pojišťovnou. Kromě toho lze mít další dvě atestace z oborů psychoterapie a Dětská klinická psychologie.[12]

K systematické psychoterapii, která je též hrazená pojišťovnou, je nutné dosáhnout atestace v klinické psychologii a absolvovat navíc akreditovaný psychoterapeutický výcvik (zpravidla dlouhý 3-5 let).[13] Jiná psychologická zaměstnání (např. práce v pedagogicko-psychologické poradně) zpravidla postgraduální přípravu nevyžadují.

Významní psychologové

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Alfred Adler, Eric Berne, Bruno Bettelheim, Erik Erikson, Anna Freudová, Sigmund Freud, Erich Fromm, Franz Alexander, William James, Wilhelm Wundt, Carl Gustav Jung, Karen Horneyová, Abraham Harold Maslow, Jean Piaget, Carl R. Rogers, Virginie Satirová, Burrhus F. Skinner, Viktor Emil Frankl

Česko

[editovat | editovat zdroj]

Václav Břicháček, Karel Balcar, Ferdinand Knobloch, Rudolf Kohoutek, Stanislav Kratochvíl, Jaro Křivohlavý, Zdeněk Matějček

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KRAUS, Jiří; a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1351-2. 
  2. ↑ Katedra psychologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze
  3. ↑ Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého
  4. ↑ Katedra psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. psych.fss.muni.cz [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-16. 
  5. ↑ Katedra psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. www.pedf.cuni.cz [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-28. 
  6. ↑ Psychologie na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. www.pvsps.cz [online]. [cit. 2011-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-08. 
  7. ↑ Akreditace psychologie na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. www.pvsps.cz [online]. [cit. 2011-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-08. 
  8. ↑ Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
  9. ↑ MU FF psychologie
  10. ↑ Akreditace oboru psychologie na Filozofické fakultě V Brně je ohrožena. munimedia.cz [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 
  11. ↑ Zápis č. 05–14 ze zasedání Akreditační komise 1. – 3. prosinec 2014, Zámek Štiřín. www.akreditacnikomise.cz [online]. [cit. 2015-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19. 
  12. ↑ Kdo je kdo - Psycholog, psychoterapeut, psychiatr, a další [online]. 2024-10-19 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ Podmínky pro přijetí ke zkoušce ze systematické psychoterapie. www.ipvz.cz [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Psycholog&oldid=24334323“