Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Universitas Masarykiana Brunensis,
Facultas philosophica[1]

Hlavní vstup do areálu fakulty
Vedení fakulty
Děkan (seznam) prof. PhDr. Milan Pol, CSc.
Proděkan prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc.
Proděkan doc. Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D.
Proděkan doc. PhDr. Tomáš Pospíšil, Dr.
Proděkan doc. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D.
Proděkanka doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.
Proděkan PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Tajemník Ing. Ivo Jurtík
Statistické údaje k 31. 10. 2015[2]
Akademičtí pracovníci 328
Studenti 8 579
Studijní program
Bakalářský 4 965
Navaz. magisterský 2 392
Magisterský 417
Doktorský 805
Základní informace
Barva
     modrá
Datum založení 1919
Status veřejnoprávní
Kontaktní údaje
Adresa Arna Nováka 1/1
602 00 Brno
Telefon +420 549 491 111
E-mail info@phil.muni.cz
Souřadnice
Oficiální web
www.phil.muni.cz

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z devíti fakult Masarykovy univerzity. Zároveň je též jednou ze čtyř nejstarších fakult, jež vznikly při založení Masarykovy univerzity v roce 1919. Sídlí v ulici Arna Nováka v Brně a počtem zapsaných studentů je nejen největší z filozofických fakult ale rovněž největší fakultou v České republice vůbec.[3]

Zdejší studium je členěno na bakalářské, na ně navazující magisterské a doktorské studijní programy, fakulta nabízí jednooborová i dvouoborová studia, také dálkovou formu a řadu studií celoživotního vzdělávání. Na začátku akademického roku 2015/2016 zde studovalo celkem 8 879 studentů.[4]

Současným děkanem je od roku 2014 profesor pedagogiky Milan Pol.

Historie fakulty[editovat | editovat zdroj]

Vznik filozofické fakulty je spojen se založením celé Masarykovy univerzity. Krátce po vzniku samostatného Československa došlo k realizaci dlouho trvající diskuse o druhé české univerzitě a již 28. ledna 1919 byl vydán zákon o založení univerzity v Brně pojmenované po prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi. Vznikla šestičlenná komise složená z pracovníků Univerzity Karlovy a odborníků z moravských vědeckých institucí, jež dostala za úkol sestavit základ profesorského sboru nové fakulty. Po krátké době byli na tato místa ustanoveni: pro germánskou jazykovědu Antonín Beer, pro německou literaturu Jan Krejčí, pro všeobecné dějiny Julius GlücklichBohumilem Navrátilem, pro románskou filologii Prokop Miroslav HaškovecKarlem Titzem, pro anglickou literaturu František Chudoba, pro klasickou filologii František Novotný, pro českou literaturu Arne Novák, pro českou řeč a literaturu Stanislav Souček, pro československé dějiny Rudolf Urbánek, pro slovanskou filologii Václav Vondrák a konečně pro filosofii a estetiku Otakar Zich.[5] Prvním děkanem byl zvolen a na schůzi profesorského sboru 13. září 1920 jmenován Bohumil Navrátil.[6]

Výuku však nebylo možné zahájit, neboť fakulta nezískala při svém založení žádnou vhodnou budovu. Až po několika neúspěšných návrzích a pokusech jí byla přidělena budova bývalého sirotčince na tehdejší Falkensteinerově dnes Gorkého ulici, kterou používá dodnes. Této budovy se však domáhalo také ředitelství státních drah, takže po nějakou dobu obývaly společné prostory obě instituce. Vzhledem k těmto problémům došlo k zahájení výuky až v listopadu 1921, přičemž si fakulta musela propůjčovat prostory od sedmi dalších institucí a škol.[7]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Jádro filozofické fakulty tvoří komplex budov nacházejících se na ulici Arna Nováka 1 v centru Brna. Uzavřený areál tvoří budovy A, B, C a D společně s budovou ústřední knihovny (budova F). Rovněž se zde nachází děkanát fakulty a studijní oddělení. Z důvodu své velikosti co do počtu studentů a množství jednotlivých ústavů a kateder využívá filozofická fakulta další budovy různě rozmístěné v blízkém okolí.

Budova A[editovat | editovat zdroj]

Budova A po rekonstrukci

Budova A je nejstarší budovou fakultního areálu. Byla postavena v letech 18711872 pro potřeby chlapeckého sirotčince. Nově vzniklé Masarykově univerzitě byla přidělena v roce 1919 jako sídlo pro filozofickou fakultu, přičemž se o něj fakulta musela zároveň dělit s ředitelstvím státních drah. Po nutných stavebních úpravách zde započala výuka v roce 1921.[8]

Budovy B1, B2, C, D, E[editovat | editovat zdroj]

Budova F[editovat | editovat zdroj]

Budova ústřední knihovny je nejmladší a nejnápadnější stavbou umístěnou v areálu Filozofické fakulty. Postavena byla v letech 20002001 podle projektu architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Provoz knihovny byl zahájen o rok později. V tomtéž roce získala zároveň novostavba ocenění Grand Prix Obce architektů, Cenu unie výtvarných umělců a Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.[9] Kapacita knihovny je přes 225 000 svazků, z toho ve volném výběru se nachází okolo 135 000 publikací. Celkem pojmou studovny ve čtyřech podlažích 400 čtenářů.[9] Knihovna také provozuje digitální knihovnu Arna Nováka, ve které zpřístupňuje Novákovo rozsáhlé dílo vytvořené za jeho více než čtyřicetileté praxe. Celkem se jedná o přibližně 13 000 zdigitalizovaných stran.[10]

Budova G[editovat | editovat zdroj]

Budova ústřední knihovny FF

Budova J[editovat | editovat zdroj]

Budova K, L[editovat | editovat zdroj]

Dnes spojené dvě budovy na adrese Veveří 26 a 28 sousedící s Moravským gymnáziem Brno. Původně v budově č.p. 48 byla do roku 1953 II. střední smíšená škola vzniklá z Měšťanské chlapecké školy, která se zde přemístila z ulice Jánské.[11] V budově se nachází knihovny semináře dějin umění.

Budova M[editovat | editovat zdroj]

Budova Mn[editovat | editovat zdroj]

Budova Mn se nachází na Moravském náměstí č. 13 a sídlí zde katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví.

Budova N[editovat | editovat zdroj]

Budova U1[editovat | editovat zdroj]

Od jarního semestru 2014 využívá filosofická fakulta budovu Vysokého učení technického mezi ulicemi Údolní, Úvoz a Tvrdého (bývalá strojní fakulta Německé techniky). Sídlí zde Ústav českého jazyka, Ústav české literatury a knihovnictví, Ústav jazykovědy a baltistiky a Centrum počítačové lingvistiky.[12]

Ústřední knihovna[editovat | editovat zdroj]

Knihovna v noci

Organizace a samospráva[editovat | editovat zdroj]

Mezi samosprávné akademické orgány fakulty patří akademický senát, děkan, vědecká rada a disciplinární komise. K nim náleží kolegium děkana, komise děkana a tajemník fakulty.

Děkan a proděkani[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam děkanů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
První děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, historik a archivář Bohumil Navrátil

Děkan je nejvyšším představitelem fakulty a je pověřen jednáním a rozhodováním jménem Masarykovy univerzity v záležitostech týkajících se fakulty. Za svou činnost odpovídá fakultnímu akademickému senátu a rektorovi univerzity. Volební období děkana je tříleté a tatáž osoba může být zvolena do funkce děkana pouze dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období. Děkana jmenuje na návrh akademického senátu rektor. Ten může rovněž děkana odvolat, a to na návrh akademického senátu v případě, že děkan vážným způsobem poškozuje zájmy Filozofické fakulty nebo Masarykovy univerzity, případně závažně neplní své povinnosti. V tomto případě je k odvolání děkana nutné dvoutřetinové usnesení fakultního akademického senátu. Společně s proděkany náleží děkan k akademickým funkcionářům, mezi něž patří po dobu promoce také promotor. Děkan má rovněž pravomoc udělit zlatou, stříbrnou nebo bronzovou medaili pracovníkům a studentům, kteří se zasloužili rozvoj fakulty nebo vědy a vzdělanosti.

V současnosti (pro období 20142017) vykonává funkci děkana profesor pedagogiky Milan Pol.[13] Ve svém programovém prohlášení se zavázal posilovat vnitřní komunikaci i komunikaci filozofické fakulty s ostatními fakultami, úspěšnější dosahování na grantovou podporu a posílení internacionalizace fakulty.[14]

Proděkani jednají jménem Masarykovy univerzity v konkrétních jim svěřených záležitostech. Jsou jmenování a odvoláváni děkanem, a to po předchozím vyjádření akademického senátu. Akademický senát také stanoví počet proděkanů a jejich funkční povinnosti. Jeden z proděkanů je jmenován jako zástupce děkana. Společně s děkanem, tajemníkem fakulty a jedním studentem delegovaným akademickým senátem fakulty tvoří proděkani kolegium děkana, tj. poradní orgán děkana.

Filozofická fakulta má od roku 2014 těchto šest proděkanů:[15]

Funkční období proděkanů začíná a končí společně s funkčním obdobím děkana.

Akademický senát[editovat | editovat zdroj]

Akademický senát filozofické fakulty sdružuje 19 členů zvolených z řad členů akademické obce, sedm míst je obsazeno studenty fakulty. Funkce v akademickém senátu je čestná a stejně jako funkční období děkana trvá tři roky. Ze členství v akademického senátu jsou vyloučeni rektor, prorektor, děkan a proděkan. Předseda akademického senátu je volen senátem z akademických pracovníků, zastupují jej dva místopředsedové, z nichž jeden je volen z řad akademických pracovníků, druhý pak z řad studentů.

Akademický senát fakulty volí a navrhuje do funkce děkana. Společně s akademickým senátem celé univerzity rovněž schvaluje fakultní statut. Předseda akademického senátu může vážných případech svolávat k projednání akademickou obec.[1]

Katedry, ústavy a výzkumná pracoviště[editovat | editovat zdroj]

Na fakultě působí následující katedry a ústavy a jim podřízená výzkumná pracoviště:

  • Katedra anglistiky a amerikanistiky
    • Jazyková škola při FF MU
  • Centrum asijských studií
    • Seminář čínských studií
    • Seminář japonských studií
  • Ústav českého jazyka
    • Kabinet češtiny pro cizince
  • Ústav české literatury a knihovnictví
    • Kabinet informačních studií a knihovnictví
  • Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
  • Ústav jazykovědy a baltistiky
  • Ústav klasických studií
    • Oddělení elektronických databází
  • Ústav románských jazyků a literatur
  • Ústav slavistiky
  • Seminář dějin umění
  • Seminář estetiky
  • Katedra divadelních studií
  • Ústav filmu a audiovizuální kultury
  • Ústav hudební vědy
    • Akademie staré hudby
  • Historický ústav
    • Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy
  • Ústav archeologie a muzeologie
  • Ústav pomocných věd historických a archivnictví
  • Ústav evropské etnologie
  • Katedra filozofie
  • Ústav religionistiky
  • Psychologický ústav
    • Akademické centrum poradenství a supervize
  • Ústav pedagogických věd
    • Akademické centrum osobnostního rozvoje

Akademická obec[editovat | editovat zdroj]

Akademickou obec fakulty tvoří její akademičtí pracovníci a studenti. Členy akademické obce jsou rovněž po dobu svého působení na fakultě i hostující profesoři Masarykovy univerzity. Akademickou obec může svolat k projednání závažných záležitostí děkan nebo předseda akademického senátu filozofické fakulty. Všichni členové akademické obce požívají akademických svobod a práv podle příslušného zákona a statutu Masarykovy univerzity. Akademická obec fakulty je subjektem a garantem akademických práv a svobod svých členů. Ti jsou zároveň povinni tyto svobody hájit.[1]

Insignie[editovat | editovat zdroj]

Fakultní insignie tvoří od roku 1936 děkanský řetěz a od roku 1938 žezlo. Autorem medaile řetězu byl pražský akademický sochař Otakar Španiel ve spolupráci s malířem a grafikem Jaroslavem Bendou. Na jejím aversu je vyobrazen František Palacký jako významný reprezentant historické vědy, která byla jedním ze stěžejních oborů při vzniku fakulty. Na reversu se nachází Palackého heslo „Svoji k svému a vždy dle pravdy“ lemované nahoře a lipovou a dole vavřínovou ratolestí. Fakultní žezlo bylo zhotoveno podle návrhů Václava Rady a Ladislava Bartoníčka a zdobí jej na konci ametysty zdobeného dříku posazený páskový globus a na něm umístěná sova sedící na otevřené knize jako symbol moudrosti.[16][17]

K fakultním insigniím náleží též talár používaný při akademických obřadech jako jsou imatrikulace, promoce a inaugurace děkana. Taláry smí užívat děkan, proděkani, předseda akademického senátu fakulty, členové vědecké rady fakulty, promotor a pedel. Při promoci též doktorandi, případně jiné osoby pověřené děkanem.[1]

Logo a barva[editovat | editovat zdroj]

Logo kopíruje motiv fakultního žezla. Tvoří jej rovněž sova sedící na rozevřené knize a hledící dopředu. V opise se nachází latinský název univerzity společně s názvem filozofické fakulty (Universitas Masarykiana Brunensis . Facultas philosophica)[P 1] Barva fakulty je modrá (Pantone 299 C).[18][19]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné absolventy patří např. historikové Jaroslav Mezník, Libor Jan či Martin Wihoda, germanista Zdeněk Masařík, filoložka Jana Nechutová nebo spisovatelka Kateřina Tučková. Studium na fakultě absolvovali též politici Jiří Mihola a emeritní rektor, pozdější ministr školství, politik Petr Fiala.

V roce 2014 proběhl na Masarykově univerzitě první ročník soutěže o Cenu rektora pro vynikající pedagogy. Za filozofickou fakultu získala po hlasování studentů toto ocenění docentka Helena Krmíčková z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví.[20]

Studentské aktivity[editovat | editovat zdroj]

Na půdě filozofické fakulty působí celá řada studentských spolků a organizací. Kromě organizací s celouniverzitní působností, jako jsou např. Masarykova studentská unie či studentští poradci, je přímo s fakultou svázána téměř dvacítka uskupení, jež vyvíjejí svou činnost na půdě celé fakulty nebo souvisejí s činností a studijní náplní jednotlivých kateder a ústavů.

Brněnská studentská sekce České archivní společnosti[editovat | editovat zdroj]

Brněnská studentská sekce České archivní společnosti (BSS ČAS) je studentským spolkem spadajícím pod Českou archivní společnost – profesní organizaci archivářů, vysokoškolských pedagogů a studentů archivnictví a pomocných věd historických. Jejím úkolem je podpora a propagace těchto oborů, aktivizace studentů a šíření nejnovějších poznatků z oboru. Organizuje odborné exkurze, přednášky a konference a snaží se studenty seznamovat s příbuznými obory jako je archeologie, knihovnictví, etnologie. apod. Sídlo studentské sekce se nachází na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví. Spolek spolupracuje rovněž s Historickým ústavem.

Česká asociace studentů psychologie[editovat | editovat zdroj]

Poočka České asociace studentů psychologie působí na Psychologickém ústavu. Mezi její aktivity patří podpora mezi studenty psychologie a podpora studentských aktivit zaměřených k veřejnosti. Spolek zároveň rozvíjí spolupráci s dalším profesními organizacemi a usiluje o propagaci psychologie. Asociace je členem Evropské federace psychologických studentských asociací a České rady dětí a mládeže.

Divadelní spolek The Gypsywood Players[editovat | editovat zdroj]

Divadelní spolek The Gypsywood Players působí na filozofické fakultě již od roku 1965. Sdružuje studenty anglistiky, kterým pomáhá při vylepšování jejich řečových schopností a prezentace před publikem. Jeho členové mají též možnost zapojit se do širokých aktivit kolem divadla a vyzkoušet si všechny různé pozice, při organizaci anglickojazyčných představení. Během své historie odehrál několik desítek představení a vystřídalo se v něm kolik stovek studentů a vyučujících.

Divadelní spolek Teatro Bufo[editovat | editovat zdroj]

Divadelní spolek Teatro Bufo sdružuje studenty španělštiny a zájemce o španělský jazyk.

Divadelní spolek Kočovná filosofická divadelní společnost[editovat | editovat zdroj]

Divadelní spolek Kočovná filosofická divadelní společnost vznikl v roce 1999, působí při Katedře filosofie a vlastními dramatizacemi popularizuje klasická díla a osobnosti filosofie.[21] Obměňující se soubor nacvičí (novou, či již dříve uvedenou) hru každý semestr. Scénáře ke hrám jsou původní, od autorů spjatých s Katedrou filosofie.[22][23] Soubor mimo Filozofickou fakultu MU pravidelně vystupuje i na Evropském festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí[22][24] a v Lanškrouně.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve skutečnosti je celý text opisu loga psán velkými písmeny, z důvodu vhodnějšího typografického zobrazení v textu tohoto hesla bylo použito minuskulního písma. Text je tak upraven do podoby, v jaké jej uvádí fakultní statut.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Statut FF MU [online]. [Brno]: Akademický senát Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, [cit. 2015-09-10]. Dostupné online.  
  2. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity za rok 2015 [online]. Brno: Masarykova univerzita, [cit. 2016-12-16]. S. 110, 127. Dostupné online.  
  3. Výkonové ukazatele [online]. [Praha]: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor analyticko-statistický, [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.  
  4. Podrobné statistické údaje [online]. [Brno]: Masarykova univerzita, [cit. 2015-09-09]. Dostupné online.  
  5. KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny university v Brně. Brno : Universita J. E. Purkyně v Brně, 1969. 429 s. S. 113–114.  
  6. VONÁŠEK, Martin. Bohumil Navrátil (1870–1936). Brno, 2006. 147 s. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Milan Řepa. s. 36.
  7. Dějiny university v Brně, s. 115.
  8. Martina Fojtů. Filozofická fakulta vyrůstala ze sirotčince. Muni. Měsíčník Masarykovy univerzity. březen 2014, s. 11. ISSN 1801-0806.  
  9. a b Ústřední knihovna FF MU v Brně [online]. Architektura knihoven, [cit. 2015-09-12]. Dostupné online.  
  10. O projektu [online]. [Brno]: Digitální knihovna Arna Nováka, 2010, [cit. 2015-09-12]. Dostupné online.  
  11. II. STŘEDNÍ ŠKOLA [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2016-04-22]. Dostupné online.  
  12. Budova U1 [online]. [Brno]: Masarykova univerzita, [cit. 2015-09-11]. Dostupné online.  
  13. David Povolný. Novým děkanem filozofické fakulty se stal Milan Pol. Online.muni.cz [online]. 26. 2. 2014 [cit. 13. 9. 2015]. Dostupné online. ISSN 1801-0814.  
  14. Bez změn riskujeme cestu k marginalizaci. Muni. Měsíčník Masarykovy univerzity. březen 2014, s. 3. ISSN 1801-0806.  
  15. Lidé [online]. [Brno]: Masarykova univerzita, [cit. 2015-09-13]. Dostupné online.  
  16. Insignie univerzity [online]. [Brno]: Masarykova univerzita, [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.  
  17. PULEC, Jiří; KALENDOVSKÁ, Jiřina. Masarykova unvierzita. Založení, stavební vývoj, insignie. Brno : Masarykova univerzita, 1994.  
  18. JÍLEK, Pavel. manuál01: designmanuál jednotného vizuálního stylu [online]. EXACTDESIGN, [cit. 2015-11-05]. Kapitola 2.03 Barvy fakult, s. 18. Dostupné online.  
  19. Vizuální styl Masarykovy univerzity [online]. [Brno]: Masarykova univerzita, [cit. 2015-11-05]. Dostupné online.  
  20. Martina Fojtů. Studenti poprvé vybrali vynikající pedagogy. Online.muni.cz [online]. 5. 11. 2014 [cit. 6. 11. 2014]. Dostupné online. ISSN 1801-0814.  
  21. Svátost akademického bláznovství – univerzitní divadla v Brně, část 1.. Český rozhlas. . Dostupné online [cit. 2016-10-27].  
  22. a b Od Facebooku k Platónovi ve hře Obcování s Ústavou | LeMUr.mu, portál studentů Masarykovy univerzity. lemur.mu [online].  [cit. 2016-10-27]. Dostupné online.  
  23. FOGL, Adam. Divadelní sezóna vrcholí. Studentské soubory chystají premiéry. www.munimedia.cz [online].  [cit. 2016-10-27]. Dostupné online.  
  24. OBCHODYAZ.CZ, Miloš Kolář - portály. Kočovná společnost při FF MU zahrála detektivku Descartovi parťáci. NovinyVM. . Dostupné online [cit. 2016-10-27]. (cs-CZ) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]