2000
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
◄ 19. st. • 20. století • 21. st.
◄◄ ◄ 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 ► ►►
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 ► ►►
2000 (MM) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události[editovat | editovat zdroj]
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna – Začalo fungovat 14 nových samosprávných krajů.
- 1. března – Komerční spuštění třetího mobilního operátora Oskar od Českého Mobilu (dnešní Vodafone Czech Republic).
- v dubnu – Založena akciová společnost Škoda Holding.
- v květnu vypukla tzv. Aféra Olovo.
- 14. května – čeští hokejisté získali na mistrovství světa v ledním hokeji v Petrohradě zlaté medaile
- 27. května – Spadla při vichřici památná Semtinská lípa.
- v září – Kongres Mezinárodního měnového fondu.
- 26. září – Protiglobalizační demonstrace v Praze
- 12. listopadu – Krajské a senátní volby
- 12. listopadu – dalšími statutárními městy se staly Jihlava, Kladno a Most.[1]
- 20. prosince – Vypukla krize v České televizi.
- 21. prosince – První blok Jaderné elektrárny Temelín byl poprvé připojen do rozvodné sítě.
- Dokončení přestavby pražského Smíchova.
- společnost AHOLD Czech Republic, a.s začala provozovat supermarkety Albert (dříve Mana)
2000 | |
Střední stav obyvatel | 10 272 503 |
---|---|
Narození | 91 169 |
Zemřelí | 109 001 |
Přirozený přírůstek | −18 091 |
Přírůstek stěhováním | 6 539 |
Celkový přírůstek | −11 552 |
Svět[editovat | editovat zdroj]
- 3. února – National Geographic na tiskové konferenci připustil, že jím oznámený objev zkameněliny opeřeného dinosaura rodu Archaeoraptor, který měl být chybějícím článkem mezi dinosaury a ptáky, je ve skutečnosti padělkem.
- 17. února – Microsoft uvedl na trh Windows 2000
- 29. února – Rusko obsadilo poslední město, které dosud zůstávalo v čečenských rukou – Šatoj.
- 1. března – Moldavsko vstoupilo do EUROCONTROLu.
- 16. července – Proběhlo zatmění Měsíce.
- 25. července – Pád letadla Concorde společnosti Air France v Paříži, zemřelo 113 lidí (109 na palubě letadla, 4 na zemi)
- 15.–20. srpna – Proběhly Světové dny mládeže v Římě.
- 14. září – Microsoft vydal Windows Me
- 5. října – Kvůli zfalšování výsledků prezidentských voleb vypukly v Bělehradě demonstrace, které vedly k rezignaci prezidenta Slobodana Miloševiče
- 12. října – V Jemenu došlo k útoku na americký torpédoborec USS Cole, z jehož přípravy je podezřelá al-Kajdá.
- 2. listopadu – Vstoupila první stálá posádka na Mezinárodní vesmírnou stanici.
- 6. listopadu – Irák začíná s ropou obchodovat v Euro.[zdroj?]
- 7. listopadu – Prezidentské volby v USA.
- 11. listopadu – v rakouském Kaprunu 155 lidí uhořelo v lanovce na ledovec.
- 30. listopadu – Je pořádán již 50. ročník soutěže krásy Miss World. Ten vyhrává Miss Indie Priyanka Chopra.
- 11. prosince – Státy Evropské unie byla podepsána smlouva z Nice.
- 12. prosince – Český premiér Miloš Zeman a rakouský kancléř Wolfgang Schüssel podepsali Protokol z Melku o jaderné elektrárně Temelín.
- Sat.1 se spojila s Pro 7.
- Mikuláš Dzurinda založil novou politickou stranu – Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii.
- Bill Gates odešel z pozice generálního ředitele společnosti Microsoft.
- Slovensko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
- Africká unie přijala ustavující smlouvu.
- Abdiqasim Salad Hassan se stal prezidentem přechodné národní vlády Somálska.
Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]
- 1. ledna – Založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
- 10. února – Byl oznámen objev pátého skupenství.
- v únoru – Vyšel internetový básnický almanach Adieu 2000.
- 13. duben – činnost skupiny NARVAN ukončila tragická dopravní nehoda, při níž zahynuli zpěvák Mario Feinberg a kytarista Martin Pokora.
- v květnu – Viděno ze Země se seřadilo 5 nejjasnějších planet uvnitř úhlu 20° od Slunce. Pro přílišnou blízkost Slunci nebylo možno úkaz pozorovat.
- v červnu – Firma Sun Microsystems založila Open Source projekt NetBeans.
- Starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO, viz An-chuej.
- Intel představil Pentium 4 – 42 milionů tranzistorů a frekvence 1,5 gigahertzu.
- Praha byla zvolena jedním z evropských měst kultury (pro rok 2000).
- Objevena pátá lidská chuť umami.
Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]
- Nobelova cena za fyziku – Žores Ivanovič Alfjorov, Herbert Kroemer, Jack Kilby
- Nobelova cena za chemii – Alan J. Heeger, Alan MacDiarmid, Hideki Širakawa
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel
- Nobelova cena za literaturu – Kao Sing-ťien
- Nobelova cena míru – Kim Te-džung
- Nobelova cena za ekonomii – James Heckman, Daniel McFadden
Sport[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku 2000 ve sportu.
Narození[editovat | editovat zdroj]
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 2000
Česko[editovat | editovat zdroj]
- 21. února – Kateřina Galíčková, trojková basketbalistka
- 28. března – Jakub Lauko, hokejový útočník
- 1. dubna – Barbora Seemanová, plavkyně
- 17. dubna – Michal Kvasnica, hokejový útočník
- 30. března – Teri Blitzen, youtuberka
- 2. května – Aneta Měšťanová, modelka
- 12. května – Barbora Havlíčková, běžkyně na lyžích
- 14. května – Jakub Čech, studentský aktivista a novinář
- 26. května – Libor Zábranský, hokejový obránce
- 6. června – Michal Bořánek, orientační běžec
- 25. června – Matěj Burian, sportovní lezec
- 29. června – Eliška Hojná, orientační běžkyně
- 3. srpna – Jana Peterová, orientační běžkyně
- 29. října – David Strnad, mladý spisovatel
Svět[editovat | editovat zdroj]

Jasmine Thompson (* 8. listopadu)
- 8. ledna – Noah Cyrus, sestra známé zpěvačky Miley Cyrus,dětská herečka
- 25. ledna – Remco Evenepoel, belgický cyklista
- 1. února – Filip Schenk, italský sportovní lezec
- 28. února – Moise Kean, italský fotbalový útočník
- 27. března – Sophie Nélisse, kanadská herečka francouzského původu
- 4. dubna – Nolwenn Arc, francouzská sportovní lezkyně
- 15. května – Dajana Jastremská, ukrajinská tenistka
- 23. května – Šúta Tanaka, japonský sportovní lezec
- 29. května – Jelena Krasovská, ruská sportovní lezkyně
- 30. května – Jared S. Gilmore, americký dětský herec
- 1. června – Willow Shields, americká herečka a zpěvačka
- 9. června – Diego Lainez, mexický fotbalový útočník
- 19. června – Kanak Jha, americký stolní tenista
- 5. července – Sebastian Korda, americký tenista
- 12. července – Vinícius Júnior, brazilský fotbalista
- 14. července – Uta Abeová, japonská judistka
- 17. července – Nico Liersch, německý televizní a filmový herec
- 21. července – Mia Krampl, slovinská sportovní lezkyně
- 5. srpna – Jonas Auer, rakouský fotbalový záložník
- 22. srpna – Valerija Bogdanová, ruská horolezkyně
- 25. srpna – Vincenzo Cantiello, italský dětský zpěvák
- 10. září – Tchang Čchien-chuej, čínská tenistka
- 19. září – Jakob Ingebrigtsen, norský běžec
- 10. října – Darija Bilodidová, ukrajinská judistka
- 11. října – Vita Lukan, slovinská sportovní lezkyně
- 17. října – Keita Dohi, japonský sportovní lezec
- 31. října – Willow Smithová, americká dětská herečka a zpěvačka, dcera Willa Smithe
- 8. listopadu – Jasmine Thompson, britská zpěvačka a skladatelka
- 10. listopadu – Mackenzie Foy, americká dětská herečka a modelka
- 19. listopadu – Petar Ivanov, bulharský sportovní lezec
- 1. prosince – Sophia Flörschová, německá automobilová závodnice
- 21. prosince – Jelena Remizovová, ruská sportovní lezkyně
- Louna Ladevant, francouzský horolezec ? –
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí 2000
Česko[editovat | editovat zdroj]

Atlet Emil Zátopek (1922–2000)
- 1. ledna – Heda Halířová, autorka knih pro mládež (* 13. září 1914)
- 8. ledna – Josef Šimek, kreslíř a hudebník (* 4. září 1941)
- 21. ledna – Karel Herfort, lékař, gastroenterolog (* 23. září 1906)
- 6. února – Bohuslav Klíma starší, archeolog a geolog (* 26. března 1925)
- 8. února – Vlastimil Preis, fotbalový reprezentant (* 12. února 1921)
- 9. února – Jaromír Rubeš, psychoterapeut a psychiatr (* 16. března 1918)
- 11. února – Jindřich Praveček mladší, dirigent a skladatel (* 28. června 1909)
- 19. února – Marie Glázrová, herečka (* 11. července 1911)
- 15. února – Kamila Sojková, spisovatelka (* 4. března 1901)
- 25. února – Vlastimil Koutecký, architekt a scénograf (* 1. září 1930)
- 5. března – Lubomír Emil Havlík, historik, medievalista (* 30. srpna 1925)
- 10. března – Jiří Bielecki, český výtvarník (* 21. srpna 1929)
- 18. března – Ladislav Lis, politik (* 24. dubna 1926)
- 25. března – Vladimír Váňa, esperantista (* 15. února 1932)
- 4. dubna – Miroslav Pinc, ilustrátor knih z oblasti botaniky (* 5. července 1949)
- 8. dubna
- Eva Sadková, filmová režisérka a scenáristka (* 16. července 1931)
- František Šťastný, motocyklový závodník (* 12. listopadu 1927)
- 10. dubna – Jindřich Šilhán, astronom a pedagog (* 16. října 1944)
- 30. dubna – Jiří Karen, básník (* 11. června 1920)
- 5. května
- Jan Firbas, jazykovědec, anglista (* 25. března 1921)
- Miroslav Novák, patriarcha Církve československé (* 26. října 1907)
- 6. května – Josef Vágner, cestovatel a spisovatel (* 26. květen 1928)
- 12. května
- Ladislav Pokorný, teolog, kněz, liturgista a spisovatel (* 22. června 1915)
- Bohuslav Niederle, chirurg (* 28. března 1907)
- 13. května – Jarmila Urbánková, překladatelka a lyrická básnířka (* 23. února 1911)
- 16. května – Josef Starý, vysokoškolský pedagog a ministr dopravy (* 4. června 1912)
- 18. května – Josef Adámek, řezbář a akademický sochař (* 25. července 1927)
- 23. května – Inka Zemánková, swingová zpěvačka a herečka (* 14. srpna 1915)
- 24. května – Karel Vladimír Burian, spisovatel a hudební skladatel (* 23. května 1923)
- 29. května – Jana Březinová, herečka (* 18. března 1940)
- 30. května – František Trpík, voják, příslušník výsadku Glucinium (* 11. října 1914)
- 7. června – Josef Kozák, volejbalový reprezentant a trenér (* 6. března 1920)
- 12. června
- Renáta Doleželová, česká herečka (* 2. června 1950)
- Štěpán Benda, vysokoškolský učitel a exilový politik (* 24. února 1911)
- 13. června – Alois Jedlička, bohemista a profesor Univerzity Karlovy (* 20. června 1912)
- 19. června – Josef Istler, malíř (* 21. prosince 1919)
- 25. června – Václav Hübner, amatérský astronom a skautský pracovník (* 18. dubna 1922)
- 1. července – Karel Filsak, architekt (* 10. října 1917)
- 4. července – Vladimír Ráž, herec (* 1. července 1923)
- 5. července
- František Bělský, sochař (* 6. dubna 1921)
- Jiří Kosina, hudební skladatel a sbormistr (* 24. dubna 1926)
- 20. července – Pavel Eckstein, muzikolog, hudební kritik a dramaturg (* 27. dubna 1911)
- 18. srpna – Jiří Roll, režisér, herec a scenárista (* 18. května 1914)
- 31. srpna – Jaroslav Dudek, divadelní a televizní režisér (* 17. ledna 1932)
- 3. září – Oldřich Daněk, dramatik, spisovatel, režisér a scenárista (* 16. ledna 1927)
- 6. září – Jiří Sovák, herec (* 27. prosince 1920)
- 9. září – Zdeněk Míka, herec, režisér a divadelní ředitel (* 25. října 1919)
- 12. září – Václav Vojta, dětský neurolog (* 12. července 1917)
- 23. září – Václav Migas, fotbalista (* 16. září 1944)
- 26. září
- Jaroslav Cháňa, fotbalista (* 19. prosince 1899)
- Rudolf Janda, fotograf (* 15. září 1907)
- 1. října – Karel Teissig, malíř, ilustrátor a grafik, (* 19. dubna 1925)
- 2. října – Karel Toman, malíř, grafik a ilustrátor (* 27. února 1931)
- 4. října – Ludvík Ráža, režisér a scenárista (* 3. září 1929)
- 5. října – Ota B. Kraus, spisovatel (* 1. září 1921)
- 9. října – Ladislav Čepelák, grafik, kreslíř a ilustrátor (* 25. června 1924)
- 12. října – Věnceslav Patrovský, chemik a záhadolog (* 28. května 1926)
- 13. října – František Štěpánek, divadelní režisér (* 29. května 1922)
- 27. října – Lída Baarová, herečka (* 7. září 1914)
- 7. listopadu – Miroslav Malura, muzikolog, folklorista (* 21. března 1937)
- 9. listopadu – Jaromír Podešva, hudební skladatel a pedagog (* 8. března 1927)
- 15. listopadu – Václav Horák, fotbalový reprezentant (* 27. září 1912)
- 21. listopadu – Emil Zátopek, vytrvalec, čtyřnásobný olympijský vítěz (* 19. září 1922)
- 27. listopadu
- Eliška Nováková, lesnická zooložka a ekoložka (* 2. července 1921)
- Miloš Konvalinka, dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník (* 3. ledna 1919)
- 11. prosince – Josef Jirka, hokejový reprezentant, politický vězeň (* 3. února 1926)
- 20. prosince – Jindřich Marco, fotograf a numismatik (* 10. května 1921)
- 21. prosince – Stanislav Hojný, hráč na bicí nástroje (* 14. prosince 1920)
- 24. prosince – Jiří Novotný, architekt a urbanista (* 29. dubna 1911)
- 29. prosince – Jaroslav Jakubíček, hudební skladatel a dramaturg (* 4. srpna 1929)
- ? – Jiří Čepelák, zoolog, entomolog a pedagog (* 21. dubna 1917)
- 23. června – Josef Mleziva, chemický inženýr a vysokoškolský pedagog (* 20. listopadu 1923)
Svět[editovat | editovat zdroj]

Hedy Lamarr († 19. ledna)

Friedensreich Hundertwasser († 19. února)

Pavel Pochylý († 25. února)

Rudolf Kirchschläger († 30. března)

Maurice Richard († 27. května)

Vittorio Gassman († 29. června)
Konrad Emil Bloch († 15. října)
- 2. ledna
- Patrick O'Brian, anglický romanopisec (* 12. prosince 1914)
- Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská, matka Juana Carlose I., krále Španělska (* 23. prosince 1910)
- Nat Adderley, americký jazzový kornetista a skladatel (* 25. listopadu 1931)
- 5. ledna – Pavel Bunčák, slovenský básník a literární vědec (* 4. března 1915)
- 8. ledna
- Henry Eriksson, švédský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1948 (* 23. ledna 1920)
- Ray Huang, americký historik (* 25. června 1918)
- 13. ledna
- John Ljunggren, švédský olympijský vítěz v chůzi (* 9. září 1919)
- Enric Valor i Vives, valencijský vypravěč a filolog (* 22. srpna 1911)
- 15. ledna – Željko Ražnatović, srbský politik, agent jugoslávské tajné služby UDBA (* 17. dubna 1952)
- 16. ledna – Gene Harris, americký jazzový klavírista (* 1. září 1933)
- 18. ledna – Július Lenko, slovenský básník a překladatel (* 10. prosince 1914)
- 19. ledna
- Bettino Craxi, italský sociálnědemokratický politik. (* 24. února 1934)
- Hedy Kieslerová, rakousko-americká herečka (* 9. listopadu 1913)
- 25. ledna – Antoni Adamiuk, polský katolický biskup (* 18. prosince 1913)
- 26. ledna – Don Budge, americký tenista (* 13. června 1915)
- 27. ledna – Friedrich Gulda, rakouský klavírista a skladatel (* 16. května 1930)
- 31. ledna – Martin Benrath, německý herec (* 9. listopadu 1926)
- 6. února – Steve Waller, britský rockový kytarista a zpěvák (* 30. června 1951)
- 8. února – Ion Gheorghe Maurer, předseda Rady ministrů Rumunska (* 23. září 1902)
- 9. února – Michal Maximilián Scheer, slovenský architekt (* 7. ledna 1902)
- 10. února – Jim Varney, americký herec (* 15. června 1949)
- 12. února
- Screamin' Jay Hawkins, afroamerický zpěvák a herec (* 18. července 1929)
- Charles Schulz, americký tvůrce komiksů (* 26. listopadu 1922)
- 19. února – Friedensreich Hundertwasser, rakouský architekt, grafik a malíř (* 15. prosince 1928)
- 23. února
- Ofra Haza, izraelská herečka a zpěvačka (* 19. listopadu 1957)
- Stanley Matthews, legenda anglické i světové kopané (* 1. února 1915)
- 25. února – Pavel Pochylý, slovenský horolezec (* 25. září 1945)
- 26. února – Jana Savojská, bulharská carevna, manželka Borise III. (* 13. listopadu 1907)
- 27. února – Jurij Andrejevič Tregubov, ruský spisovatel (* 4. dubna 1913)
- 10. března
- John Thomas Sladek, americký spisovatel vědeckofantastické literatury (* 15. prosince 1937)
- William Porter, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek (* 24. března 1926)
- 11. března – Kazimierz Brandys, polský spisovatel a scenárista (* 27. října 1916)
- 16. března – Pavel Prudnikau, běloruský básník a spisovatel (* 14. července 1911)
- 27. březen – Ian Dury, anglický rock and rollový zpěvák (* 12. květen 1942)
- 30. března – Rudolf Kirchschläger, prezident Rakouska (* 20. března 1915)
- 31. března – Gisèle Freundová, francouzská fotografka (* 19. prosince 1908)
- 2. dubna
- Tommaso Buscetta, sicilský mafián (* 13. července 1928)
- Ľudovít Filan, slovenský režisér, scenárista a dramatik (* 27. ledna 1925)
- 3. dubna – Terence McKenna, americký spisovatel, filosof a etnobotanik (* 16. listopadu 1946)
- 5. dubna – Vitalij Hubarenko, ukrajinský hudební skladatel (* 13. června 1934)
- 6. dubna
- Bertram Forer, americký psycholog (* 24. října 1914)
- Habíb Burgiba, první tuniský prezident (* 3. srpna 1903)
- 10. dubna – Larry Linville, americký herec a komik (* 29. září 1939)
- 12. dubna – Karol Šiška, slovenský chirurg a politik (* 19. března 1906)
- 13. dubna – Giorgio Bassani, italský romanopisec, básník a esejista (* 4. března 1916)
- 16. dubna – Nína Björk Árnadóttir, islandská básnířka (* 7. června 1941)
- 18. dubna – Jicchak Berenblum, izraelský biochemik (* 26. srpna 1903)
- 20. dubna – Ivan Čajda, slovenský spisovatel (* 9. dubna 1921)
- 28. dubna – Christian Norberg-Schulz, norský historik a teoretik architektury (* 23. května 1926)
- 30. dubna – Poul Hartling, premiér Dánska (* 14. srpna 1914)
- 1. května – Steve Reeves, americký kulturista a herec (* 21. ledna 1926)
- 4. května – Hendrik Casimir, nizozemský fyzik (* 15. července 1909)
- 5. května – Gino Bartali italský profesionální cyklista (* 18. června 1914)
- 14. května – Keizó Obuči, předseda japonské vlády (* 25. června 1937)
- 15. května – Alfred Kučevskij, sovětský hokejový reprezentant (* 17. května 1931)
- 18. května – Domingos da Guia, brazilský fotbalista (* 19. listopadu 1912)
- 19. května – Jevgenij Chrunov, sovětský kosmonaut, velitel Sojuzu 5 (* 10. září 1933)
- 20. května – Jean-Pierre Rampal, francouzský flétnista (* 7. ledna 1922)
- 21. května
- Erich Mielke, ministr pro státní bezpečnost (Stasi) NDR (* 28. prosince 1907)
- Barbara Cartland, anglická spisovatelka (* 9. července 1901)
- 25. května – Francis Lederer, americký herec (* 6. listopadu 1899)
- 27. května – Maurice Richard, kanadský hokejový útočník (* 4. srpna 1921)
- 28. května – Vincentas Sladkevičius, litevský kardinál, kaunaský arcibiskup (* 20. srpna 1920)
- 31. května
- Petar Mladenov, poslední prezident socialistického Bulharska (* 22. srpna 1936)
- Erich Kähler, německý matematik (* 16. ledna 1906)
- 3. června – Merton Miller, americký ekonom, Nobelova cena 1990 (* 16. května 1923)
- 5. června – Franco Rossi, italský filmový scenárista a režisér (* 19. dubna 1919)
- 9. června
- Gwynne Edwards, velšský violista a pedagog (* 1909)
- Ernst Jandl, rakouský básník, dramatik a spisovatel (* 1. srpna 1925)
- 10. června – Háfiz al-Asad, syrský prezident (* 6. října 1930)
- 11. června – Alojz Habovštiak, slovenský archeolog (* 9. května 1932)
- 19. června – Noboru Takešita, premiér Japonska (* 26. února 1924)
- 21. června
- Günther Sabetzki, prezident Mezinárodní hokejové federace (* 4. června 1915)
- Alan Hovhaness, arménsko-americký hudební skladatel (* 8. března 1911)
- 23. června – Jerónimo Podestá, argentinský katolický kněz a biskup (* 8. srpna 1920)
- 26. června – Ken Bell, kanadský fotograf (* 30. července 1914)
- 29. června – Vittorio Gassman, italský herec a režisér (* 1. září 1922)
- 1. července
- 3. července – John Hejduk, americký architekt (* 19. července 1929)
- 6. července – Wladyslaw Szpilman, polský klavírista a hudební skladatel (* 5. prosince 1911)
- 8. července – FM-2030, Fereidoun M. Esfandiary, americko-íránský transhumanistický filozof a futurolog (* 15. října 1930)
- 11. července – Jaroslav Filip, slovenský hudebník, skladatel, humorista, dramaturg, herec (* 22. června 1949)
- 13. července – Jan Karski, polský odbojář (* 24. dubna 1914)
- 15. července – Juan Filloy, argentinský spisovatel (* 1. srpna 1894)
- 18. července – José Ángel Valente, španělský spisovatel (* 25. dubna 1929)
- 20. července – Alexis Vlasto, britský slavista (* 27. listopadu 1915)
- 24. července – Anatolij Firsov, sovětský hokejista (* 1. února 1941)
- 25. července – Julia Pirotte, polská fotoreportérka (* 1. ledna 1908)
- 4. srpna – Árpád Göncz, prezident Maďarska, spisovatel, překladatel (* 10. února 1922)
- 5. srpna – Alec Guinness, anglický herec (* 2. dubna 1914)
- 7. srpna – Georges Matheron, francouzský matematik a geolog (* 2. prosince 1930)
- 9. srpna – John Harsanyi, americký ekonom, Nobelova cena 1994 (* 29. května 1920)
- 12. srpna – Loretta Youngová, americká herečka (* 6. ledna 1913)
- 16. srpna – Belo Polla, slovenský historik, archeolog a archivář (* 12. dubna 1917)
- 22. srpna – Abulfaz Elčibej, prezident Ázerbájdžánu (* 24. června 1938)
- 25. srpna
- Jack Nitzsche, americký hudebník, hudební producent a skladatel (* 22. dubna 1937)
- Ivan Stambolić, srbský komunistický politik (* 5. listopadu 1936)
- 26. srpna – Alexander Žabka, slovenský geolog (* 4. června 1925)
- 28. srpna – Walter Gotschke, německý malíř (* 14. října 1912)
- 29. srpna – Conrad Marca-Relli, americký malíř (* 5. června 1913)
- 12. září – Stanley Turrentine, americký jazzový saxofonista (* 5. dubna 1934)
- 15. září – David Flusser, izraelský historik (* 15. září 1917)
- 17. září – Hester Burtonová, anglická spisovatelka (* 6. prosince 1913)
- 19. září – Milan Peťovský, slovenský kameraman a filmový režisér (* 11. ledna 1931)
- 20. září
- Stanislav Stratiev, bulharský prozaik, dramatik a scenárista (* 9. září 1941)
- German Titov, sovětský vojenský letec a kosmonaut (* 11. září 1935)
- 22. září – Jehuda Amichai, izraelsko-německý básník (* 3. května 1924)
- 28. září – Pierre Trudeau, kanadský ministerský předseda (* 18. října 1919)
- 2. října – Nikolaj Trofimovič Fedorenko, stálý zástupce SSSR při OSN (* 9. listopadu 1912)
- 4. října – Michael Smith, kanadský chemik, Nobelova cena za chemii 1993 (* 26. dubna 1932)
- 5. října – Sonja Bullaty, americká fotografka českého původu (* 17. října 1923)
- 10. října – Sirimavo Bandaranaike, ministerská předsedkyně Srí Lanky (* 17. dubna 1916)
- 11. října – Pietro Palazzini, italský kardinál, Spravedlivý mezi národy (* 19. května 1912)
- 13. října – Gus Hall, předseda Komunistické strany Spojených států amerických (* 8. října 1910)
- 15. října
- Tito Gómez, kubánský zpěvák (* 30. ledna 1920)
- Konrad Bloch, americký biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1964 (* 21. ledna 1912)
- 30. října
- Steve Allen, americký herec, spisovatel a hudební skladatel (* 26. prosince 1921)
- Štefan Mašlonka, slovenský sportovní novinář a rozhlasový reportér (* 4. února 1920)
- 1. listopadu – Steven Runciman, britský historik (* 7. července 1903)
- 3. listopadu – Charles F. Hockett, americký jazykovědec (* 17. ledna 1916)
- 6. listopadu
- Hilmar Pabel, německý fotograf a žurnalista (* 17. září 1910)
- Lyon Sprague de Camp, americký spisovatel (* 27. listopadu 1907)
- 7. listopadu
- Boris Vladimirovič Zachoder, ruský spisovatel dětské literatury, básník, scenárista (* 9. září 1918)
- Ingrid Švédská, dánská královna (* 28. března 1910)
- 8. listopadu – Svetlana Radović, černohorská architektka (* 21. listopadu 1937)
- 10. listopadu – Jacques Chaban-Delmas, premiér Francie (* 7. března 1915)
- 12. listopadu – Jacob Willem Cohen, holandský matematik (* 27. srpna 1923)
- 17. listopadu – Louis Eugène Félix Néel, francouzský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1970 (* 22. listopadu 1904)
- 20. listopadu – Vjačeslav Michajlovič Koťonočkin, ruský režisér a malíř (* 20. června 1927)
- 27. listopadu – Malcolm Bradbury, anglický spisovatel (* 7. září 1932)
- 30. listopadu – Arthur Troop, anglický policista (* 15. prosince 1914)
- 4. prosince
- Manuel Puntillita Licea, kubánský zpěvák (* 4. prosince 1927)
- Hans Carl Artmann, rakouský lyrik a prozaik (* 12. června 1921)
- 11. prosince – Nathaniel Richard Nash, americký dramatik (* 7. června 1913)
- 16. prosince – Witold Henryk Paryski, polský horolezec a historik (* 10. září 1909)
- 21. prosince – Stephen Mitchell, americký psychoanalytik (* 23. července 1946)
- 26. prosince – Jason Robards, americký herec (* 26. července 1922)
- 30. prosince – Bohdan Warchal, slovenský houslista a dirigent (* 27. ledna 1930)
Hlavy států[editovat | editovat zdroj]
Evropa:
- Albánie – Rexhep Mejdani
- Belgie – Albert II. Belgický
- Bělorusko – Alexander Lukašenko
- Bulharsko – Petar Stojanov
- Česká republika – Václav Havel
- Dánsko – Markéta II.
- Estonsko – Lennart Meri
- Finsko – Martti Ahtisaari
- Francie – Jacques Chirac
- Chorvatsko – Stjepan Mesić
- Irsko – Mary McAleeseová
- Island – Ólafur Ragnar Grímsson
- Itálie – Carlo Azeglio Ciampi
- Jugoslávie – Slobodan Milošević
- Lichtenštejnsko – Hans Adam II.
- Litva – Valdas Adamkus
- Lotyšsko – Vaira Vike-Freiberga
- Lucembursko – Jean I.
- Maďarsko – Árpád Göncz/Ferenc Mádl
- Makedonie – Boris Trajkovski
- Malta – Guido de Marco
- Moldavsko – Petru Lucinschi
- Monako – Rainier III.
- Německo – Johannes Rau
- Nizozemsko – Beatrix
- Norsko – Harald V.
- Polsko – Aleksander Kwaśniewski
- Portugalsko – Jorge Sampaio
- Rakousko – Thomas Klestil
- Rumunsko – Émile Constantinescu
- Rusko – Vladimir Putin
- Řecko – Konstantinos Stefanopulos
- Slovensko – Rudolf Schuster
- Slovinsko – Milan Kučan
- Španělsko – Juan Carlos I.
- Švédsko – Karel XVI. Gustav
- Švýcarsko – Adolf Ogi
- Ukrajina – Leonid Kučma
- Vatikán – Jan Pavel II.
- Velká Británie – Alžběta II.
Amerika:
- Argentina – Fernando de la Rua
- Brazílie – Fernando Henrique Cardoso
- Chile – Eduardo Frei Ruíz-Tagle
- Kolumbie – Andrés Pastrana Arango
- Kuba – Fidel Castro
- Mexiko – Ernesto Zedillo Ponce
- Peru – Alberto Fujimori
- Spojené státy americké – Bill Clinton
- Venezuela – Hugo Rafael Chávez Frías
Afrika:
- Alžírsko – Abdelazíz Buteflika
- Egypt – Muhammad Husní Mubarak
- Guinea – Lansana Conté
- Jihoafrická republika – Thabo Mbeki
- Demokratická republika Kongo – Laurent-Désiré Kabila
- Maroko – Mohammed VI
- Mosambik – Joaquim Chissano
- Nigérie – Olusegun Obasanjo
- Somálsko – Abdiqasim Salad Hassan (formálně, reálně jen v malé části země)
- Tunisko – Adolf Ogi
Asie:
- Arménie – Robert Kočarjan
- Gruzie – Eduard Ševardnadze
- Čína – Ťiang Ce-min
- Indie – Kočeril Rámán Nárájanan
- Indonésie – Abdurrahnam Wahid
- Irák – Saddám Husajn
- Írán – Muhammad Chátamí
- Izrael – Ezer Weizman
- Japonsko – Akihito
- Jižní Korea – Kim Taë-džung
- Kypr – Glafkos Kleridis
- Pákistán – Muhammad Rafík Tarar
- Saúdská Arábie – Fahd ibn Abdul Azíz al-Saúd
- Tádžikistán – Emomali Rachmanov
- Turecko – Süleyman Demirel
- Turkmenistán – Saparmurat Nijazov
- Uzbekistán – Islom Karimov
Austrálie:
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ další statutární města od 12. listopadu 2000; § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie 2000 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 2000 na Wikimedia Commons