1980

1980
	Doprava;
	1980 v loďstvech; 1980 v dopravě; 1980 v letectví;
	Kultura;
	1980 ve filmu; 1980 v hudbě; 1980 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1979 \| 1981 →

Demografický vývoj v Česku
1980
Střední stav obyvatel	10 326 792
Narození	154 665
Zemřelí	135 537
Přirozený přírůstek	18 264
Přírůstek stěhováním	1 856
Celkový přírůstek	20 120
	Tento box: zobrazit; diskuse;

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 ► ►►

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události[editovat | editovat zdroj]

Československo

Do provozu byl uveden 162 m vysílač na nejvyšší hoře Moravy – Pradědu. Turistické zázemí stavby s vyhlídkou, restaurací a hotelem bylo otevřeno až o 3 roky později. Vyhlídková terasa věže je umístěna ve výšce 1 563 m n. m.

1. ledna – V ČSSR se ve fyzice začaly oficiálně využívat pouze jednotky mezinárodní měrné soustavy SI.
7. března – ÚV KSČ a federální vláda vydaly soubor opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení, který měl odstranit neefektivní prvky československého národního hospodářství. Opatření byla zaměřena zejména na snížení byrokracie v řízení ekonomiky a na úpravu struktury průmyslové výroby.
10. dubna – Byl vydán zákon 39/1980 Sb. o vysokých školách, který upravoval nové zmírněné podmínky pro získání vybraných akademických titulů.
22. května – Po 5 letech se konala volba prezidenta ČSSR. Jednalo se však pouze o formalitu, prezidentem byl jednomyslně zvolen Gustáv Husák.
29. května – V prostorách Národní galerie v Anežském klášteře v Praze byla otevřena expozice českého výtvarného umění 19. století.
26.–29. června – Konala se 5. československá spartakiáda. V 15 skladbách vystoupilo na Strahovském stadionu 180 000 cvičenců. Spartakiádní vystoupení zhlédlo na milion diváků.
6. července – U příležitosti 565. výročí upálení mistra Jana Husa se v Kostnici v NSR konal Československý týden. V budově koncilu byl v den výročí otevřen Husův dům s expozicí věnovanou Husově životu a dílu a jeho odkazu v podobě husitského hnutí. Obnova historické památky byla financována částečně československými prostředky a účastnili se jí také řemeslníci a památkáři z Tábora a Pelhřimova. Slavnostního zahájení Československého týdne se zúčastnil ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák. Součástí oslav byla výstava předních českých malířů a sochařů, přehlídka československých filmů, koncert Karla Gotta a vystoupení dechovky Ladislava Kubeše.
1. listopadu – V Československu proběhlo sčítání lidu. Na území republiky k tomuto datu žilo 15 276 799 obyvatel, z toho v ČSR 10 288 946 a v SSR 4 987 853.
3. listopadu – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
4. listopad – V katastru obce Bartoušov na okrese Havlíčkův Brod došlo k havárii na ropovodu, při níž uniklo do přilehlého mokřadu a následně do povodí potoka Šlapanky a řeky Sázavy na 6 000 t ropy.^[1] Na likvidaci havárie se až do roku 1982 podílelo na 300 pracovníků. Pro zamezení kontaminace ropou byly na Šlapance a Sázavě vytvořeny norné stěny.
7. listopadu – V Praze byl do provozu slavnostně uveden úsek metra II. C o délce 5,3 km, který spojoval dosavadní konečnou stanici metra Kačerov s budovaným sídlištěm Jižní Město. Úsek zahrnuje 4 stanice – Primátora Vacka, Budovatelů, Družby a Kosmonautů, které byly v roce 1990 přejmenovány na Roztyly, Chodov, Opatov a Háje. O měsíc později – 19. prosince byl otevřen další úsek metra – trasa II. A dlouhá 2,7 km se třemi stanicemi – Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského.
8. listopadu – Zprovozněním úseků Jiřice – Pávov na dálnici D1 o délce 11 km a Hustopeče – Brodské na dálnici D2 o délce 35 km bylo dokončeno souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou o délce 317 km. Slavnostní otevření dálnice se konalo na mostě přes řeku Moravu na hranici ČSR a SSR za účasti předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala a předsedů obou národních vlád – Josefa Korčáka a Petra Colotky.
25. prosince – Televizní premiéru měl oblíbený pohádkový seriál Arabela scenáristy Miroslava Macourka a režiséra Václava Vorlíčka natočený v koprodukci se západoněmeckou televizí Westdeutsche Rundfunk.^[2]
V Praze byl otevřen 360 m dlouhý Těšnovský tunel

Svět

14. ledna – Indira Gándhíová se podruhé stala indickou premiérkou
18. dubna – Zimbabwe získalo nezávislost
18. května – Došlo k masivnímu sesuvu a následné laterální erupci sopky Mount St. Helens, ležící v americkém státě Washington. Žhavý pyroklastický proud během pár minut úplně zničil území o ploše 600 km². Spolu s lahary, které se prohnaly okolními řekami, zabil 57 lidí a škody se vyšplhaly na 3 miliardy USD.
18.–27. května – Při povstání v jihokorejském Kwangdžu zahynulo 191 lidí.
1. června – zahájeno vysílání zpravodajské stanice CNN
19. července–3. srpna – konaly se 22. letní olympijské hry v Moskvě
30. července – Vanuatu získalo nezávislost
1. srpna – do funkce prezidenta nastoupila první demokraticky zvolena žena v historii – Vigdís Finnbogadóttir se stala prezidentkou Islandu.
2. srpna – při bombovém útoku na železniční stanici v italské Boloni zahynulo 85 lidí a přes 200 jich bylo zraněno.
5. září – Ve Švýcarsku byl dán do provozu 16,4 km dlouhý Gotthardský silniční tunel
9. září – Při tajfunu Orchid se potopila MV Derbyshire. Katastrofa vedla k zásadním změnám v konstrukci velkých nákladních lodí.
22. září – začala Irácko-íránská válka
26. září – Při bombovém útoku na Oktoberfestu v Mnichově zahynulo 18 lidí a 211 bylo zraněno.
10. října – v Ženevě podepsána Úmluva o některých konvenčních zbraních
23. října – Zemětřesení v jižní Itálii o síle 7,2 stupňů Richterovy stupnice mělo epicentrum v Eboli a nejvíce zasáhlo Neapol. V oblasti zahynulo 2 735 osob.
4. listopadu – V prezidentských volbách v USA zvítězil republikánský kandidát Ronald Reagan nad dosavadním prezidentem Jimmim Carterem.
vytvořeny nezávislé odbory Solidarita; Polsko
byl vytvořen souborový systém FAT
WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené
celý Jeruzalém byl prohlášen za hlavní město Izraele
přijata tzv. Lusacká deklarace, viz Jihoafrické rozvojové společenství
akční plán z Lagosu
obléhání íránské ambasády v Londýně

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

byl zahájen experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly.
založení americké heavymetalové kapely Manowar
založena německá industriální skupina Einstürzende Neubauten
založena anglická synthpopová skupina Depeche Mode
první počítače ZX80, předchůdce populárního Sinclair ZX Spectrum
byla vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušícího elementu, viz Japonská toaleta)
zahájen projekt Spacewatch, zaměřený na hledání planetek a komet.
americká herečka Meryl Streepová získala svého prvního Oscara za film Kramerová versus Kramer

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození v roce 1980

Česko[editovat | editovat zdroj]

04. ledna – Milan Enčev, divadelní a televizní herec
15. ledna – Adam B. Bartoš, novinář, politik a spisovatel
24. ledna – Petr Bakla, hudební skladatel
27. leden
- Lukáš Hejlík, filmový a divadelní herec
- Jiří Welsch, basketbalista 2.český hráč v NBA
02. února – Lukáš Bárta, básník, prozaik
05. února
- Ivo Bystřičan, režisér a scenárista
- Robin Vik, tenista
12. února – Rudolf Brančovský, výtvarník a hudebník
13. února – Zdeněk Kutlák, hokejový obránce
08. března – Lucie Vondráčková, herečka, zpěvačka, moderátorka
20. března – Ivan Bartoš, politik, předseda České pirátské strany
22. března – Františka Jirousová, spisovatelka a knižní redaktorka
31. března – Daniel Bambas, herec
05. dubna – Martin Bohman, bobista a olympionik
07. dubna – Luboš Bartoň, basketbalista
18. dubna – Jiří Beroun, hokejový útočník
04. května – Tereza Šefrnová, herečka, scenáristka a režisérka
14. května – Zdeněk Grygera, fotbalový obránce
20. května – Petr Benát, fotbalový záložník
17. června – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec
19. července – Miloš Buchta, fotbalový brankář
26. července – Michal Berg, politik a podnikatel
31. července – Jiří Fischer, hokejový obránce a trenér
06. srpna – Hana Holišová, herečka a zpěvačka
01. září – Eva Krejčířová, profesionální tanečnice a učitelka
05. září – Lukáš Adam, fotbalový záložník
19. září – Zuzana Vejvodová, herečka
26. září – Nelly Kudrová, sportovní lezkyně
29. září – Dušan Vitázek, divadelní herec
03. října – Jiří Březina, spisovatel a, překladatel
04. října
- Michael Beran, herec
- Tomáš Rosický, fotbalový záložník
18. října – Hana Dohnálková, muzikoložka, houslistka a hudební pedagožka
27. října
- Ondřej Bank, alpský lyžař
- Václav Noid Bárta, zpěvák, hudební skladatel a herec
07. listopadu – Helena Zeťová, zpěvačka
29. listopadu – Daniel Barták, herec, hudební skladatel a zpěvák
01. prosince – Vladimír Sičák, hokejový obránce
02. prosince
- Hana Blažíková, sopranistka a harfenistka
- Libor Bouček, moderátor a dabér
31. prosince – Jiří Vašíček, hokejový obránce
0?
- Ondřej Beránek, arabista a islamolog

Svět[editovat | editovat zdroj]

01. ledna – Richie Faulkner, britský kytarista
10. ledna – Rastislav Staňa, slovenský hokejový brankář
20. ledna – Jenson Button, pilot Formule 1
27. ledna – Marat Safin, ruský tenista
12. února – Juan Carlos Ferrero, španělský tenista
01. března – Anna Semenovičová, ruská krasobruslařka
07. března – Laura Prepon, americká herečka
18. března – Alexej Jagudin, ruský krasobruslař
21. března – Ronaldinho, brazilský fotbalista
02. dubna – Erik Mongrain, kanadský skladatel a kytarista
03. května – Taťána Rjabkinová, ruská reprezentantka v orientačním běhu
29. května – Evandro Adauto da Silva, brazilský fotbalista
17. června – Venus Williamsová, americká tenistka
19. června – Abdel Abdulaziz, fotbalista Spojených arabských emirátů
22. července – Kate Ryan, belgická zpěvačka
04. srpna – Carlos Cisneros, argentinský judista a sumista
07. srpna – Arpád Izsmán, slovenský fotbalista
18. srpna – Petra Müller, švýcarská horolezkyně
26. srpna – Macaulay Culkin, americký herec
31. srpna – David Fourie, jihoafrický zpěvák
03. září – Jennie Finchová, americká softballistka
12. září – Jao Ming, čínský basketbalista
20. září – Patrick Friesacher, rakouský automobilový závodník
30. září – Martina Hingisová, švýcarská tenistka
24. listopadu – Elizabeth Carolan, americká wrestlerka
15. prosince – Dušan Mravec, slovenský malíř
18. prosince – Christina Aguilera, americká popová zpěvačka
24. prosince – Stephen Appiah, ghanský fotbalista
28. prosince – Mário Pečalka, slovenský fotbalista^[3]
0?
- Nicolas Favresse, belgický sportovní lezec
- Maxim Vlasov, ruský horolezec

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí v roce 1980

Česko[editovat | editovat zdroj]

01. ledna – Josef Voříšek, letecký konstruktér, designér a fotograf (* 12. prosince 1902)
14. ledna – František Pilař, spisovatel (* 2. června 1904)
05. února – Alois Fišárek, malíř (* 16. července 1906)
06. února – Bohumil Ryba, klasický filolog, překladatel, politický vězeň (* 8. listopadu 1900)
13. února – František Rachlík, spisovatel (* 16. září 1904)
14. února – Ladislav Struna, herec a malíř (* 27. června 1899)
15. února – Čeněk Torn, politik (* 30. května 1898)
18. února – Václav Lohniský, divadelní režisér a filmový herec (* 5. listopadu 1920)
25. února – Rudolf Bureš, lékař, odbojář, politik (* 14. března 1906)
01. března – Anna Ticho, izraelská malířka českého původu (* 27. října 1894)
17. března – Jan Krásl, hokejový reprezentant (* 10. srpna 1899)
31. března – Vladimír Holan, básník (* 16. září 1905)
02. dubna – Bohumil Kučera, právník a diplomat (* 16. října 1894)
07. dubna – Jaroslav Průšek, sinolog (* 14. září 1906)
15. dubna – František Ambrož, odbojář, politický vězeň a emigrant (* 14. listopadu 1894)
20. dubna – Jan Alfréd Holman, filmový režisér, producent a scenárista (* 17. dubna 1901)
25. dubna – Božena Novotná, manželka prezidenta Antonína Novotného (* 26. února 1910)
02. května – Julie Winterová-Mezerová, malířka (* 28. února 1893)
08. května – Jan Bělehrádek, lékař, rektor Univerzity Karlovy a politik (* 18. prosince 1896)
10. května – Jan Pivec, herec (* 19. května 1907)
11. května – Adolf Wenig, malíř, jevištní a kostýmní výtvarník (* 28. dubna 1912)
18. května – Antonín Svoboda, konstruktér prvních československých počítačů (* 14. října 1907)
01. června – Jiří Srb, výtvarník (* 1. listopadu 1919)
10. června – Lubomír Linhart, teoretik fotografie, filmový historik (* 28. června 1906)
22. června – Marie Glabazňová, spisovatelka, učitelka a katolická básnířka (* 19. října 1896)
25. června – Václav Fiala, malíř (* 15. července 1896)
28. června
- Šimon Drgáč, generál, legionář, náčelník Hlavního štábu čs. branné moci (* 8. listopadu 1892)
- Václav Jírů, fotograf a redaktor (* 31. července 1910)
30. června – Ladislav Tikal, gymnasta, olympionik (* 25. května 1905)
09. července – František Komzala, slovenský a československý politik (* 23. července 1898)
17. července – Irena Svobodová, manželka sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody (* 10. ledna 1901)
18. července
- Miloslav Jareš, rozhlasový, divadelní a filmový režisér (* 12. ledna 1903)
- Josef Blatný, hudební skladatel (* 19. března 1891)
24. července – Jan Malík, loutkoherec a pedagog (* 15. února 1904)
28. července – Otakar Kraus, operní pěvec (barytonista) (* 10. prosince 1909)
29. července – Jan Tausinger, dirigent a hudební skladatel (* 1. listopadu 1921)
30. července
- Jakub Flor, myslivecký spisovatel, lesník (* 2. listopadu 1895)
- Bohuslav Slánský, malíř a restaurátor (* 26. ledna 1900)
03. srpna
- Josef Žemlička, malíř, ilustrátor, grafik a karikaturista (* 16. září 1923)
- Alexander Heidler, kněz, teolog a publicista (* 1. prosince 1916)
07. srpna – Jaroslav Procházka, právník, profesor a rektor Univerzity Karlovy, armádní generál (* 26. června 1897)
09. srpna – Vladimír Jedenáctík, operní pěvec (* 18. července 1905)
20. srpna – Alois Hořínek, lidovecký politik (* 1. června 1903)
23. srpna – Miroslav Burian, muzejní pracovník a spisovatel (* 24. listopadu 1902)
29. srpna – František Hradil, hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista (* 8. prosince 1898)
04. září – Ladislav Zívr, sochař (* 23. května 1909)
15. září – Václav Chytil, ekonom a politik pronásledovaný komunisty (* 3. listopadu 1907)
16. září – Ludmila Červinková, operní pěvkyně (* 29. dubna 1908)
20. září – Karel Černovský, hudební skladatel a pedagog (* 13. září 1899)
22. září – Bohuš Záhorský, herec (* 5. února 1906)
24. září
- Jiří Hrzán, herec, zpěvák a bavič (* 30. března 1939)
- Arnošt Okáč, analytický chemik (* 5. srpna 1903)
28. září – Čeněk Dobiáš, malíř (* 1. června 1919)
29. září – Miloslav Racek, historik umění, estetik a archeolog (* 12. prosince 1925)
30. září – Vojtěch Cach, prozaik (* 7. srpna 1914)
05. října – Ján Roháč, divadelní, filmový, televizní a hudební režisér (* 18. června 1932)
06. října – Karel Novák, herec (* 9. října 1930)
12. října – Josef Brož, malíř a grafik (* 13. srpna 1904)
16. října – Prokop Drtina, právník a politik (* 13. dubna 1900)
31. října – Jan Werich, herec (* 6. února 1905)
03. listopadu – Adolf Kubát, hobojista a hudební pedagog (* 15. října 1899)
05. listopadu – Karel Hejma, fotbalový reprezentant (* 10. srpna 1905)
09. listopadu
- Jindřich Severa, malíř, sochař (* 5. dubna 1909)
- Toyen, malířka (* 21. září 1902)
17. listopadu – Pavel Bošek, herec a dramatik (* 1. ledna 1932)
18. listopadu – František Šorm, chemik (* 28. února 1913)
23. listopadu – Karel Nový, spisovatel (* 8. prosince 1890)
26. listopadu – Blažej Ráček, katolický kněz a církevní historik (* 3. února 1884)
04. prosince – Zdeněk Otava, operní pěvec (* 11. března 1902)
19. prosince – Zdena Wattersonová, novinářka, překladatelka, publicistka (* 17. února 1890)
0?
- František Uhlíř, politik (* 11. srpna 1900)
- Josef Masařík, legionářský spisovatel (* 26. listopadu 1895)

Svět[editovat | editovat zdroj]

03. ledna – Joy Adamsonová, keňská přírodovědkyně a ochránkyně zvířat narozená v Opavě (* 1910)
07. ledna – Dov Josef, ministr spravedlnosti Izraele (* 27. května 1899)
18. ledna – Cecil Beaton, anglický fotograf, scénograf a kostýmní výtvarník (* 14. ledna 1904)
19. ledna – Pavol Braxatoris, slovenský libretista, textař a jeden ze zakladatelů slovenské operety (* 4. února 1909)
21. ledna – Elvira de Hidalgo, španělská sopranistka (* 27. prosince 1892)
22. ledna – Jicchak Baer, izraelský historik (* 20. prosince 1888)
26. ledna – Georgi Karaslavov, bulharský spisovatel (* 12. ledna 1904)
29. ledna – Kornel Filo, slovenský poválečný politik (* 3. března 1901)
30. ledna – Professor Longhair, americký bluesový zpěvák, klavírista a skladatel (* 19. prosince 1918)
02. února – William Howard Stein, americký biochemik, Nobelova cena za chemii 1972 (* 25. června 1911)
03. února – Chana Rovina, izraelská divadelní herečka (* 1. dubna 1893)
07. února – Secondo Campini, italský letecký konstruktér (* 28. srpna 1904)
08. února – Štefan Kločurak, předseda vlády Huculské republiky (* 27. února 1895)
11. února
- Paavo Yrjölä, finský olympijský vítěz v desetiboji (* 18. června 1902)
- Jakov Alexandrovič Malik, sovětský diplomat (* 6. prosince 1906)
13. února – Marian Rejewski, polský matematik a kryptolog (* 16. srpna 1905)
19. února – Bon Scott, australský rockový zpěvák (* 1946)
22. února – Oskar Kokoschka, rakouský malíř (* 1. března 1886)
29. února – Jigal Alon, prozatímní izraelský premiér (* 10. října 1918)
01. března
- Dixie Dean, anglický fotbalový útočník (* 22. ledna 1907)
- Jesse Owens, americký atlet – sprinter a skokan (* 1913)
04. března – Vachtang Ananjan, arménský spisovatel (* 26. července 1905)
05. března – Winifred Marjorie Wagner, manželka Siegfrieda Wagnera (* 23. června 1897)
08. března – Max Miedinger, švýcarský typograf (* 24. prosince 1910)
11. března – Michail Kaufman, ruský filmař a fotograf (* 4. září 1897)
18. března
- Erich Fromm, německý a americký psycholog, filosof a sociolog (* 23. března 1900)
- Tamara de Lempicka, polská malířka (* 16. května 1898)
24. března – Óscar Romero, salvadorský kněz, arcibiskup ze San Salvadoru, neoficiální světec (* 15. srpna 1917)
25. března
- Roland Barthes, francouzský literární kritik a teoretik, filosof a sémiotik (* 12. listopadu 1915)
- Milton Erickson, americký psycholog (* 5. prosince 1901)
- Hans Walter Süsskind, britský klavírista, dirigent a hudební skladatel českého původu (* 1. května 1913)
26. března – Zofia Lissa, polská muzikoložka (* 19. října 1908)
29. března – William Gemmell Cochran, skotský matematik (* 15. července 1909)
31. března – Jesse Owens, americký sprinter a dálkař (* 12. září 1913)
14. dubna – Gianni Rodari, italský novinář a spisovatel literatury pro děti a mládež (* 23. října 1920)
15. dubna – Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel (* 21. června 1905)
21. dubna
- Ľudovít Fulla, slovenský malíř (* 27. února 1902)
- Alexandr Ivanovič Oparin, sovětský biolog (* 2. března 1894)
22. dubna – Fritz Strassmann, německý chemik (* 22. února 1922)
24. dubna – Alejo Carpentier, kubánský romanopisec a muzikolog (* 26. prosince 1904)
26. dubna – Michail Nikolajevič Čisťakov, maršál dělostřelectva Sovětského svazu (* 18. listopadu 1896)
29. dubna – Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér (* 13. srpna 1899)
04. května – Josip Broz Tito, prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie (* 7. května 1892)
05. května – Isabel Briggsová Myersová, spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů (MBTI) (* 18. října 1897)
11. května – Kaarlo Mäkinen, finský zápasník, olympijský vítěz (* 14. května 1892)
16. května – Izis Bidermanas, francouzský fotograf (* 17. ledna 1911)
18. května
- Reid Blackburn, americký fotograf (* 11. srpna 1952)
- Ian Curtis, britský zpěvák a textař kapely Joy Division (* 15. července 1956)
21. května – Ida Kamińska, polská herečka (* 18. září 1899)
01. června – Knud Andersen, dánský námořník a spisovatel (* 11. září 1890)
05. června – Karl Waldbrunner, rakouský politik (* 25. listopadu 1906)
07. června
- Marian Spychalski, polský maršál a ministr národní obrany (* 6. prosince 1906)
- Henry Miller, americký spisovatel (* 26. prosince 1891)
- Philip Guston, americký malíř (* 27. června 1913)
08. června – Ernst Busch, německý zpěvák, herec a režisér (* 22. ledna 1900)
11. června
- Dmitrij Baltermanc, sovětský novinářský fotograf (* 13. května 1912)
- Ángel Sanz-Briz, španělský diplomat, zachránce Židů (* 28. srpna 1910)
12. června – Masajoši Óhira, premiér Japonska (* 12. března 1910)
16. června – Ja'akov Talmon, izraelský profesor moderních dějin (* 14. června 1916)
18. června – Kazimierz Kuratowski, polský matematik (* 2. února 1896)
23. června – Clyfford Still, americký malíř (* 30. listopadu 1904)
25. června – Vladimir Vysockij, ruský písničkář (* 25. ledna 1938)
27. června – Walter Dornberger, velitel vývoje raketových zbraní nacistického Německa (* 6. září 1895)
28. června – José Iturbi, španělský klavírista a dirigent (* 28. listopadu 1895)
01. července – Charles Percy Snow, britský prozaik (* 15. října 1905)
04. července – Gregory Bateson, britský a americký biolog a antropolog (* 9. května 1904)
07. července – Ján Futák, slovenský kněz a botanik (* 13. ledna 1914)
13. července – Seretse Khama, první prezident afrického státu Botswana (* 1. července 1921)
16. července – Hubert Jedin, německý církevní historik (* 17. června 1900)
19. července
- Nihat Erim, premiér Turecka (* 1912)
- Hans Morgenthau, americký politolog (* 17. února 1904)
23. července – Keith Godchaux, americký rockový klávesista (* 19. července 1948)
24. července – Peter Sellers, britský herec (* 8. září 1925)
25. července – Vladimir Vysockij, ruský písničkář, herec a básník (* 25. ledna 1938)
27. července – Muhammad Rezá Pahlaví, íránský šáh (* 26. října 1919)
29. července – Filipp Ivanovič Golikov, maršál Sovětského svazu (* 29. července 1900)
03. srpna – Dionýz Ilkovič, slovenský fyzik (* 18. ledna 1907)
04. srpna – Duke Pearson, americký jazzový klavírista (* 17. srpna 1932)
05. srpna – George Scott III, americký baskytarista (* 16. října 1953)
06. srpna – Marino Marini, italský sochař, malíř a grafik (* 27. února 1901)
10. srpna – Jahjá Chán, pákistánský prezident (* 1917)
14. srpna
- Diego Fabbri, italský dramatik a scenárista (* 2. července 1911)
- Helmut Preidel, česko-německý archeolog (* 17. května 1900)
20. srpna – Joe Dassin, americko-francouzský zpěvák, kytarista a hudební skladatel (* 5. listopadu 1938)
24. srpna – André Parrot, francouzský archeolog (* 15. února 1901)
08. září – Willard Libby, americký fyzikální chemik, Nobelova cena za chemii 1960 (* 17. prosince 1908)
16. září – Jean Piaget, švýcarský filozof a vývojový psycholog (* 9. srpna 1896)
17. září
- Iľja Jozef Marko, slovenský novinář a básník (* 1. února 1907)
- Anastasio Somoza Debayle, prezident Nikaraguy (* 5. prosince 1925)
25. září
- Marie Underová, estonská básnířka (* 27. března 1883)
- John Bonham, britský bubeník Led Zeppelin (* 31. května 1948)
26. září – Anna Bowes-Lyon, sestřenice britské královny Alžběty II. (* 4. prosince 1917)
03. října – María Teresa Moraová, kubánská šachistka (* 15. října 1902)
04. října – Pjotr Mašerov, první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Běloruska (* 26. února 1918)
09. října – Bronisław Duch, polský generál za druhé světové války (* 15. listopadu 1896)
15. října
- Bill Evans, americký jazzový pianista (* 16. srpna 1929)
- Alexander Mach, slovenský nacionalistický politik (* 11. října 1902)
16. října – Luigi Longo, italský komunistický politik (* 15. března 1900)
19. října – Georg Rasch, dánský matematik (* 21. září 1901)
20. října – Arthur Beer, německý astronom (* 28. června 1900)
21. října – Hans Asperger, rakouský pediatr (* 18. února 1906)
23. října
- Robert Whittaker, americký ekolog (* 27. prosince 1920)
- Gustav Krukenberg, německý právník a generál Waffen-SS (* 8. března 1888)
26. října – Marcelo Caetano, portugalský předseda vlády (* 17. srpna 1906)
27. října
- John Hasbrouck van Vleck, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 (* 13. března 1899)
- Steve Peregrin Took, anglický hudebník (* 28. července 1949)
07. listopadu – Steve McQueen, americký herec (* 1930)
14. listopadu – Maksim Gaspari, slovinský malíř (* 26. ledna 1883)
15. listopadu – Harri Larva, finský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1928 (* 9. září 1906)
18. listopadu – Wiktor Niemczyk, polský evangelický teolog (* 20. listopadu 1898)
10. listopadu – Vladimir Racek, sovětský horolezec a geograf českého původu (* 23. srpna 1918)
12. listopadu – Andrej Alexejevič Amalrik, ruský disident, spisovatel a publicista (* 12. května 1938)
20. listopadu – John McEwen, premiér Austrálie (* 29. března 1900)
22. listopadu – Mae West, americká tanečnice, herečka a spisovatelka (* 17. srpna 1893)
28. listopadu – Nachum Gutman, izraelský malíř, sochař, spisovatel (* 5. října 1898)
29. listopadu – Dorothy Day, americká katolická novinářka a spisovatelka (* 8. listopadu 1897)
30. listopadu – Max Alpert, sovětský novinářský fotograf (* 18. března 1899)
02. prosince – Romain Gary, francouzský spisovatel, režisér, diplomat a válečný letec (* 21. května 1914)
03. prosince – Oswald Mosley, vůdce britského fašismu (* 16. listopadu 1896)
04. prosince
- Stanisława Walasiewiczová, americká sprinterka, olympijská vítězka 1932 (* 3. dubna 1911)
- Francisco de Sá Carneiro, premiér Portugalska (* 19. července 1934)
08. prosince – John Lennon, anglický hudebník a mírový aktivista, člen skupiny Beatles, manžel Yoko Ono (* 9. října 1940)
10. prosince – Gevheri Sultan, osmanská princezna a hudební skladatelka (* 30. listopadu 1904)
11. prosince
- Viktorie Luisa Pruská, dcera posledního německého císaře Viléma II. (* 13. září 1892)
- Josep Llorens i Artigas, katalánský keramik a umělecký kritik (* 16. června 1892)
15. prosince – Alvin W. Gouldner, americký sociolog (* 29. července 1920)
16. prosince
- Jean Forge, Jan Fethke, polský režisér (* 26. února 1903)
- Hellmuth Walter, německý konstruktér plynových turbín (* 26. srpna 1900)
- Stanisław Tatar, polský generál (* 3. října 1896)
18. prosince – Alexej Kosygin, předseda Rady ministrů Sovětského svazu (* 21. února 1904)
24. prosince – Karl Dönitz, německý admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu
29. prosince – Tim Hardin, americký folkový hudebník a skladatel (* 23. prosince 1941)
31. prosince – Marshall McLuhan, kanadský filozof a spisovatel (* 21. července 1911)
prosinec – Anatol Josepho, americký vynálezce v oblasti fotografie (* 31. března 1894)
0?
- Luc Benoist, francouzský historik umění (* 23. prosince 1893)
- Bruno Gesche, velitel Hitlerovy osobní stráže (* 5. listopadu 1905)
- Christian Adrian Michel, švýcarský hodinář a fotograf (* 1912)
- Barbara Rubin, americká experimentální filmová režisérka (* 1945)

Hlavy států[editovat | editovat zdroj]

V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.

Brazílie – prezident João Figueiredo (1979–1985)
Čínská lidová republika – Teng Siao-pching
Československo – prezident Gustáv Husák (1975–1989)
Dánsko – královna Markéta II. (od 1972)
Egypt – prezident Anvar as-Sádát (1970–1981)
Francie – prezident Valéry Giscard d'Estaing (1974–1981)
Indie – prezident Neelam Sanjiva Reddy (1977–1982)
Itálie – prezident Sandro Pertini (1978–1985)
Izrael – prezident Jicchak Navon (1978–1983)
Japonsko – císař Hirohito (1926–1989)
Jihoafrická republika – prezident Marais Viljoen (1979–1984)
Kanada – generální guvernér Edward Schreyer (1979–1984)
Maďarsko – předseda Prezidiální rady Pál Losonczi (1967–1987)
Mexiko – prezident José López Portillo (1976–1982)
Německá demokratická republika – generální tajemník SED Erich Honecker (1976–1989)
Německá spolková republika – prezident Karl Carstens (1979–1984)
Nizozemsko – královna Juliána Nizozemská (1948–1980), královna Beatrix Nizozemská (1980–2013)
Polsko – předseda státní rady Henryk Jabłoński (1972–1985)
Rakousko – prezident Rudolf Kirchschläger (1974–1986)
Sovětský svaz – předseda prezídia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv (1977–1982)
Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
Spojené státy americké – prezident Jimmy Carter (1977–1981)
Španělsko – král Juan Carlos I. (1975–2014)
Turecko – prezident Fahri Korutürk (1973–1980), prezident Kenan Evren (1980–1989)
Vatikán – papež a suverén Vatikánu Jan Pavel II. (1978–2005)

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ČIŽP: Příklady významných vodohospodářských havárií od r. 1964. www.cizp.cz [online]. [cit. 2011-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13.
↑ Arabela — Česká televize
↑ Mário Pečalka ukončil kariéru, SME.sk, cit. 15. 4. 2013 (slovensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie 1980 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1980 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1980[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1980
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1980
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 60 rok 1980

[1] ČIŽP: Příklady významných vodohospodářských havárií od r. 1964. www.cizp.cz [online]. [cit. 2011-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13.

[2] Arabela — Česká televize

[pecal-3] Mário Pečalka ukončil kariéru, SME.sk, cit. 15. 4. 2013 (slovensky)

[1]

[2]

[3]