1980

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století • 21. st.
◄◄   ◄   1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984   ►   ►►

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

Demografický vývoj v Česku

1980
Střední stav obyvatel	10 326 792
Narození	154 665
Zemřelí	135 537
Přirozený přírůstek	18 264
Přírůstek stěhováním	1 856
Celkový přírůstek	20 120

1980
Doprava 1980 v loďstvech 1980 v dopravě 1980 v letectví Kultura 1980 ve filmu 1980 v hudbě 1980 ve fotografii Sport Společnost
← 1979 | 1981 →

Československo

• Do provozu byl uveden 162 m vysílač na nejvyšší hoře Moravy – Pradědu. Turistické zázemí stavby s vyhlídkou, restaurací a hotelem bylo otevřeno až o 3 roky později. Vyhlídková terasa věže je umístěna ve výšce 1 563 m n. m.

• 1. ledna – V ČSSR se ve fyzice začaly oficiálně využívat pouze jednotky mezinárodní měrné soustavy SI.
• 7. března – ÚV KSČ a federální vláda vydaly soubor opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení, který měl odstranit neefektivní prvky československého národního hospodářství. Opatření byla zaměřena zejména na snížení byrokracie v řízení ekonomiky a na úpravu struktury průmyslové výroby.
• 10. dubna – Byl vydán zákon 39/1980 Sb. o vysokých školách, který upravoval nové zmírněné podmínky pro získání vybraných akademických titulů.
• 22. května – Po 5 letech se konala volba prezidenta ČSSR. Jednalo se však pouze o formalitu, prezidentem byl jednomyslně zvolen Gustáv Husák.
• 29. května – V prostorách Národní galerie v Anežském klášteře v Praze byla otevřena expozice českého výtvarného umění 19. století.
• 26. – 29. června – Konala se 5. československá spartakiáda. V 15 skladbách vystoupilo na Strahovském stadionu 180 000 cvičenců. Spartakiádní vystoupení zhlédlo na milion diváků.
• 6. července – U příležitosti 565. výročí upálení mistra Jana Husa se v Kostnici v NSR konal Československý týden. V budově koncilu byl v den výročí otevřen Husův dům s expozicí věnovanou Husově životu a dílu a jeho odkazu v podobě husitského hnutí. Obnova historické památky byla financována částečně československými prostředky a účastnili se jí také řemeslníci a památkáři z Tábora a Pelhřimova. Slavnostního zahájení Československého týdne se zúčastnil ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák. Součástí oslav byla výstava předních českých malířů a sochařů, přehlídka československých filmů, koncert Karla Gotta a vystoupení dechovky Ladislava Kubeše.
• 1. listopadu – V Československu proběhlo sčítání lidu. Na území republiky k tomuto datu žilo 15 276 799 obyvatel, z toho v ČSR 10 288 946 a v SSR 4 987 853.
• 3. listopadu – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
• 4. listopad – V katastru obce Bartoušov na okrese Havlíčkův Brod došlo k havárii na ropovodu, při níž uniklo do přilehlého mokřadu a následně do povodí potoka Šlapanky a řeky Sázavy na 6 000 t ropy. Na likvidaci havárie se až do roku 1982 podílelo na 300 pracovníků. Pro zamezení kontaminace ropou byly na Šlapance a Sázavě vytvořeny norné stěny.
• 7. listopadu – V Praze byl do provozu slavnostně uveden úsek metra II. C o délce 5,3 km, který spojoval dosavadní konečnou stanici metra Kačerov s budovaným sídlištěm Jižní Město. Úsek zahrnuje 4 stanice – Primátora Vacka, Budovatelů, Družby a Kosmonautů, které byly v roce 1990 přejmenovány na Roztyly, Chodov, Opatov a Háje. O měsíc později – 19. prosince byl otevřen další úsek metra – trasa II. A dlouhá 2,7 km se třemi stanicemi – Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského.
• 8. listopadu – Zprovozněním úseků Jiřice – Pávov na dálnici D1 o délce 11 km a Hustopeče – Brodské na dálnici D2 o délce 35 km bylo dokončeno souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou o délce 317 km. Slavnostní otevření dálnice se konalo na mostě přes řeku Moravu na hranici ČSR a SSR za účasti předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala a předsedů obou národních vlád – Josefa Korčáka a Petra Colotky.
• 25. prosince – Televizní premiéru měl oblíbený pohádkový seriál Arabela scenáristy Miroslava Macourka a režiséra Václava Vorlíčka natočený v koprodukci se západoněmeckou televizí Westdeutsche Rundfunk.
• V Praze byl otevřen 360 m dlouhý Těšnovský tunel

Svět

• 14. ledna – Indira Gándhíová se podruhé stala indickou premiérkou
• 18. dubna – Zimbabwe získalo nezávislost
• 18. – 27. května – Při povstání v jihokorejském Kwangdžu zahynulo 191 lidí.
• 1. června – zahájeno vysílání zpravodajské stanice CNN
• 19. července–3. srpna – konaly se 22. letní olympijské hry v Moskvě
• 30. července – Vanuatu získalo nezávislost
• 1. srpna – do funkce prezidenta nastoupila první demokraticky zvolena žena v historii – Vigdís Finnbogadóttir se stala prezidentkou Islandu.
• 2. srpna – při bombovém útoku na železniční stanici v italské Bologni zahynulo 85 lidí a přes 200 jich bylo zraněno.
• 5. září – Ve Švýcarsku byl dán do provozu 16,4 km dlouhý Gotthardský silniční tunel
• 22. září – začala Irácko-íránská válka
• 26. září – Při bombovém útoku na Oktoberfestu v Mnichově zahynulo 18 lidí a 211 bylo zraněno.
• 10. října – v Ženevě podepsána Úmluva o některých konvenčních zbraních
• 23. října – Zemětřesení v jižní Itálii o síle 7,2 stupňů Richterovy stupnice mělo epicentrum v Eboli a nejvíce zasáhlo Neapol. V oblasti zahynulo 2 735 osob.
• 4. listopadu – V prezidentských volbách v USA zvítězil republikánský kandidát Ronald Reagan nad dosavadním prezidentem Jimmim Carterem.
• vytvořeny nezávislé odbory Solidarita; Polsko
• byl vytvořen souborový systém FAT
• WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené
• celý Jeruzalém byl prohlášen za hlavní město Izraele
• přijata tzv. Lusacká deklarace, viz Jihoafrické rozvojové společenství
• akční plán z Lagosu
• obléhání íránské ambasády v Londýně

Vědy a umění

• byl zahájen experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly.
• založení americké heavymetalové kapely Manowar
• založena německá industriální skupina Einstürzende Neubauten
• první počítače ZX80, předchůdce populárního Sinclair ZX Spectrum
• byla vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušícího elementu, viz Japonská toaleta)
• zahájen projekt Spacewatch, zaměřený na hledání planetek a komet.
• americká herečka Meryl Streepová získala svého prvního Oscara za film Kramerová versus Kramer

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – James Watson Cronin, Val Logsdon Fitch
• Nobelova cena za chemii – Paul Berg, Walter Gilbert, Frederick Sanger
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Baruj Benacerraf, Jean Dausset, George Davis Snell
• Nobelova cena za literaturu – Czesław Miłosz
• Nobelova cena míru – Adolfo Pérez Esquivel
• Nobelova cena za ekonomii – Lawrence Klein

Narození

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 1980

Česko

Herečka Lucie Vondráčková (* 1980)

• 24. ledna – Petr Bakla, český hudební skladatel.
• 27. leden – Lukáš Hejlík, český filmový a divadelní herec
• 27. leden – Jiří Welsch, basketbalista 2.český hráč v NBA
• 5. února – Robin Vik, český tenista
• 13. února – Zdeněk Kutlák, český hokejista
• 8. března – Lucie Vondráčková, herečka, zpěvačka, moderátorka
• 21. března – Daniel Bambas, český herec
• 4. května – Tereza Šefrnová, česká herečka, scenáristka a režisérka
• 14. května – Zdeněk Grygera, český fotbalista
• 17. června – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec
• 31. července – Jiří Fischer, český hokejista
• 6. srpna – Hana Holišová, česká herečka a zpěvačka
• 19. září – Zuzana Vejvodová, česká herečka
• 29. září – Dušan Vitázek, český divadelní herec
• 4. října – Tomáš Rosický, český fotbalista
• 18. října – Hana Dohnálková, česká muzikoložka, houslistka a hudební pedagožka
• 27. října – Ondřej Bank, český alpský lyžař
• 7. listopadu – Helena Zeťová, česká zpěvačka
• 1. prosince – Vladimír Sičák, český hokejový hráč
• 2. prosince – Hana Blažíková, česká sopranistka a harfenistka
•  ? Eva Krejčířová, česká profesionální tanečnice a učitelka

Svět

Americký herec Macaulay Culkin (* 1980)

• 10. ledna – Rastislav Staňa, slovenský hokejový brankář
• 20. ledna – Jenson Button, pilot Formule 1
• 27. ledna – Marat Safin, ruský tenista
• 12. února – Juan Carlos Ferrero, španělský tenista
• 7. března - Laura Prepon, americká herečka
• 18. března – Alexej Jagudin, ruský krasobruslař
• 21. března – Ronaldinho, brazilský fotbalista
• 2. dubna – Erik Mongrain, kanadský skladatel a kytarista
• 3. května – Taťána Rjabkinová, ruská reprezentantka v orientačním běhu
• 29. května – Evandro Adauto da Silva, brazilský fotbalista
• 17. června – Venus Williamsová, americká tenistka
• 22. července – Kate Ryan, belgická zpěvačka
• 26. srpna – Macaulay Culkin, americký herec
• 3. září – Jennie Finch, americká softballistka
• 12. září – Jao Ming, čínský basketbalista
• 20. září – Patrick Friesacher, rakouský automobilový závodník
• 30. září – Martina Hingisová, švýcarská tenistka
• 24. listopadu – Elizabeth Carolan, americká wrestlerka
• 15. prosince – Dušan Mravec, slovenský malíř
• 18. prosince – Christina Aguilera, americká popová zpěvačka
• 24. prosince – Stephen Appiah, ghanský fotbalista
• 28. prosince – Mário Pečalka, slovenský fotbalista

Úmrtí

Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí 1980

Česko

• 1. ledna – Josef Voříšek, letecký konstruktér, designér a fotograf (* 12. prosince 1902)
• 14. ledna – František Pilař, spisovatel (* 2. června 1904)
• 5. února – Alois Fišárek, malíř (* 16. července 1906)
• 6. února – Bohumil Ryba, klasický filolog, překladatel, politický vězeň (* 8. listopadu 1900)
• 13. února – František Rachlík, spisovatel (* 16. září 1904)
• 14. února – Ladislav Struna, herec a malíř (* 27. června 1899)
• 15. února – Čeněk Torn, politik (* 30. května 1898)
• 18. února – Václav Lohniský, divadelní režisér a filmový herec (* 5. listopadu 1920)
• 25. února – Rudolf Bureš, lékař, odbojář, politik (* 14. března 1906)
• 1. března – Anna Ticho, izraelská malířka českého původu (* 27. října 1894)
• 17. března – Jan Krásl, hokejový reprezentant (* 10. srpna 1899)
• 31. března – Vladimír Holan, básník (* 16. září 1905)
• 2. dubna – Bohumil Kučera, právník a diplomat (* 16. října 1894)
• 7. dubna – Jaroslav Průšek, sinolog (* 14. září 1906)
• 15. dubna – František Ambrož, odbojář, politický vězeň a emigrant (* 14. listopadu 1894)
• 20. dubna – Jan Alfréd Holman, filmový režisér, producent a scenárista (* 17. dubna 1901)
• 25. dubna – Božena Novotná, manželka prezidenta Antonína Novotného (* 26. února 1910)
• 2. května – Julie Winterová-Mezerová, malířka (* 28. února 1893)
• 8. května – Jan Bělehrádek, lékař, rektor Univerzity Karlovy a politik (* 18. prosince 1896)
• 10. května – Jan Pivec, herec (* 19. května 1907)
• 11. května – Adolf Wenig, malíř, jevištní a kostýmní výtvarník (* 28. dubna 1912)
• 18. května – Antonín Svoboda, konstruktér prvních československých počítačů (* 14. října 1907)
• 1. června – Jiří Srb, výtvarník (* 1. listopadu 1919)
• 10. června – Lubomír Linhart, teoretik fotografie, filmový historik (* 28. června 1906)
• 22. června – Marie Glabazňová, spisovatelka, učitelka a katolická básnířka (* 19. října 1896)
• 25. června – Václav Fiala, malíř (* 15. července 1896)
• 28. června
  • Šimon Drgáč, generál, legionář, náčelník Hlavního štábu čs. branné moci (* 8. listopadu 1892)
  • Václav Jírů, fotograf a redaktor (* 31. července 1910)
• 30. června – Ladislav Tikal, gymnasta, olympionik (* 25. května 1905)
• 9. července – František Komzala, slovenský a československý politik (* 23. července 1898)
• 17. července – Irena Svobodová, manželka sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody (* 10. ledna 1901)
• 18. července
  • Miloslav Jareš, rozhlasový, divadelní a filmový režisér (* 12. ledna 1903)
  • Josef Blatný, hudební skladatel (* 19. března 1891)
• 24. července – Jan Malík, loutkoherec a pedagog (* 15. února 1904)
• 28. července – Otakar Kraus, operní pěvec (barytonista) (* 10. prosince 1909)
• 29. července – Jan Tausinger, dirigent a hudební skladatel (* 1. listopadu 1921)
• 30. července
  • Jakub Flor, myslivecký spisovatel, lesník (* 2. listopadu 1895)
  • Bohuslav Slánský, malíř a restaurátor (* 26. ledna 1900)
• 3. srpna
  • Josef Žemlička, malíř, ilustrátor, grafik a karikaturista (* 16. září 1923)
  • Alexander Heidler, kněz, teolog a publicista (* 1. prosince 1916)
• 7. srpna – Jaroslav Procházka, právník, profesor a rektor Univerzity Karlovy, armádní generál (* 26. června 1897)
• 9. srpna – Vladimír Jedenáctík, operní pěvec (* 18. července 1905)
• 20. srpna – Alois Hořínek, lidovecký politik (* 1. června 1903)
• 23. srpna – Miroslav Burian, muzejní pracovník a spisovatel (* 24. listopadu 1902)
• 29. srpna – František Hradil, hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista (* 8. prosince 1898)
• 4. září – Ladislav Zívr, sochař (* 23. května 1909)
• 15. září – Václav Chytil, ekonom a politik pronásledovaný komunisty (* 3. listopadu 1907)
• 16. září – Ludmila Červinková, operní pěvkyně (* 29. dubna 1908)
• 20. září – Karel Černovský, hudební skladatel a pedagog (* 13. září 1899)
• 22. září – Bohuš Záhorský, herec (* 5. února 1906)
• 24. září
  • Jiří Hrzán, herec, zpěvák a bavič (* 30. března 1939)
  • Arnošt Okáč, analytický chemik (* 5. srpna 1903)
• 28. září – Čeněk Dobiáš, malíř (* 1. června 1919)
• 29. září – Miloslav Racek, historik umění, estetik a archeolog (* 12. prosince 1925)
• 30. září – Vojtěch Cach, prozaik (* 7. srpna 1914)
• 5. října – Ján Roháč, divadelní, filmový, televizní a hudební režisér (* 18. června 1932)
• 6. října – Karel Novák, herec (* 9. října 1930)
• 12. října – Josef Brož, malíř a grafik (* 13. srpna 1904)
• 16. října – Prokop Drtina, právník a politik (* 13. dubna 1900)
• 31. října – Jan Werich, herec (* 6. února 1905)
• 5. listopadu – Karel Hejma, fotbalový reprezentant (* 10. srpna 1905)
• 9. listopadu
  • Jindřich Severa, malíř, sochař (* 5. dubna 1909)
  • Toyen, malířka (* 21. září 1902)
• 17. listopadu – Pavel Bošek, herec a dramatik (* 1. ledna 1932)
• 18. listopadu – František Šorm, chemik (* 28. února 1913)
• 23. listopadu – Karel Nový, spisovatel (* 8. prosince 1890)
• 26. listopadu – Blažej Ráček, katolický kněz a církevní historik (* 3. února 1884)
• 4. prosince – Zdeněk Otava, operní pěvec (* 11. března 1902)
• 19. prosince – Zdena Wattersonová, novinářka, překladatelka, publicistka (* 17. února 1890)
•  ? – František Uhlíř, politik (* 11. srpna 1900)
•  ? – Josef Masařík, legionářský spisovatel (* 26. listopadu 1895)

Svět

Spisovatelka Joy Adamsonová (1910–1980)

Rakouský malíř Oskar Kokoschka (1886–1980)

Francouzský filozof Jean-Paul Sartre (1905–1980)

Jugoslávský prezident Josip Broz Tito (1892–1980)

Ruský básník Vladimir Vysockij (1938–1980)

Íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví (1919–1980)

Americký herec Steve McQueen (1930–1980)

Britský hudebník John Lennon (1940–1980)

• 3. ledna – Joy Adamsonová, keňská přírodovědkyně a ochránkyně zvířat narozená v Opavě (* 1910)
• 7. ledna – Dov Josef, ministr spravedlnosti Izraele (* 27. května 1899)
• 18. ledna – Cecil Beaton, anglický fotograf, scénograf a kostýmní výtvarník (* 14. ledna 1904)
• 19. ledna – Pavol Braxatoris, slovenský libretista, textař a jeden ze zakladatelů slovenské operety (* 4. února 1909)
• 21. ledna – Elvira de Hidalgo, španělská sopranistka (* 27. prosince 1892)
• 22. ledna – Jicchak Baer, izraelský historik (* 20. prosince 1888)
• 26. ledna – Georgi Karaslavov, bulharský spisovatel (* 12. ledna 1904)
• 29. ledna – Kornel Filo, slovenský poválečný politik (* 3. března 1901)
• 30. ledna – Professor Longhair, americký bluesový zpěvák, klavírista a skladatel (* 19. prosince 1918)
• 2. února – William Howard Stein, americký biochemik, Nobelova cena za chemii 1972 (* 25. června 1911)
• 3. února – Chana Rovina, izraelská divadelní herečka (* 1. dubna 1893)
• 7. února – Secondo Campini, italský letecký konstruktér (* 28. srpna 1904)
• 8. února – Štefan Kločurak, předseda vlády Huculské republiky (* 27. února 1895)
• 11. února
  • Paavo Yrjölä, finský olympijský vítěz v desetiboji (* 18. června 1902)
  • Jakov Alexandrovič Malik, sovětský diplomat (* 6. prosince 1906)
• 13. února – Marian Rejewski, polský matematik a kryptolog (* 16. srpna 1905)
• 19. února – Bon Scott, australský rockový zpěvák (* 1946)
• 22. února – Oskar Kokoschka, rakouský malíř (* 1. března 1886)
• 29. února – Jigal Alon, prozatímní izraelský premiér (* 10. října 1918)
• 1. března
  • Dixie Dean, anglický fotbalový útočník (* 22. ledna 1907)
  • Jesse Owens, americký atlet – sprinter a skokan (* 1913)
• 4. března – Vachtang Ananjan, arménský spisovatel (* 26. července 1905)
• 5. března – Winifred Marjorie Wagner, manželka Siegfrieda Wagnera (* 23. června 1897)
• 8. března – Max Miedinger, švýcarský typograf (* 24. prosince 1910)
• 11. března – Michail Kaufman, ruský filmař a fotograf (* 4. září 1897)
• 18. března
  • Erich Fromm, německý a americký psycholog, filosof a sociolog (* 23. března 1900)
  • Tamara de Lempicka, polská malířka (* 16. května 1898)
• 24. března – Óscar Romero, salvadorský kněz, arcibiskup ze San Salvadoru, neoficiální světec (* 15. srpna 1917)
• 25. března
  • Roland Barthes, francouzský literární kritik a teoretik, filosof a sémiotik (* 12. listopadu 1915)
  • Milton Erickson, americký psycholog (* 5. prosince 1901)
  • Hans Walter Süsskind, britský klavírista, dirigent a hudební skladatel českého původu (* 1. května 1913)
• 26. března – Zofia Lissa, polská muzikoložka (* 19. října 1908)
• 29. března – William Gemmell Cochran, skotský matematik (* 15. července 1909)
• 31. března – Jesse Owens, americký sprinter a dálkař (* 12. září 1913)
• 14. dubna – Gianni Rodari, italský novinář a spisovatel literatury pro děti a mládež (* 23. října 1920)
• 15. dubna – Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel (* 21. června 1905)
• 21. dubna
  • Ľudovít Fulla, slovenský malíř (* 27. února 1902)
  • Alexandr Ivanovič Oparin, sovětský biolog (* 2. března 1894)
• 22. dubna – Fritz Strassmann, německý chemik (* 22. února 1922)
• 24. dubna – Alejo Carpentier, kubánský romanopisec a muzikolog (* 26. prosince 1904)
• 26. dubna – Michail Nikolajevič Čisťakov, maršál dělostřelectva Sovětského svazu (* 18. listopadu 1896)
• 29. dubna – Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér (* 13. srpna 1899)
• 4. května – Josip Broz Tito, prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie (* 7. května 1892)
• 5. května - Isabel Briggsová Myersová, spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů (MBTI) (* 18. října 1897)
• 11. května – Kaarlo Mäkinen, finský zápasník, olympijský vítěz (* 14. května 1892)
• 16. května – Izis Bidermanas, francouzský fotograf (* 17. ledna 1911)
• 18. května
  • Reid Blackburn, americký fotograf (* 11. srpna 1952)
  • Ian Curtis, britský zpěvák a textař kapely Joy Division (* 15. července 1956)
• 21. května – Ida Kamińska, polská herečka (* 18. září 1899)
• 1. června – Knud Andersen, dánský námořník a spisovatel (* 11. září 1890)
• 5. června – Karl Waldbrunner, rakouský politik (* 25. listopadu 1906)
• 7. června
  • Marian Spychalski, polský maršál a ministr národní obrany (* 6. prosince 1906)
  • Henry Miller, americký spisovatel (* 26. prosince 1891)
  • Philip Guston, americký malíř (* 27. června 1913)
• 8. června – Ernst Busch, německý zpěvák, herec a režisér (* 22. ledna 1900)
• 11. června
  • Dmitrij Baltermanc, sovětský novinářský fotograf (* 13. května 1912)
  • Ángel Sanz-Briz, španělský diplomat, zachránce Židů (* 28. srpna 1910)
• 12. června – Masajoši Óhira, premiér Japonska (* 12. března 1910)
• 16. června – Ja'akov Talmon, izraelský profesor moderních dějin (* 14. června 1916)
• 18. června – Kazimierz Kuratowski, polský matematik (* 2. února 1896)
• 23. června – Clyfford Still, americký malíř (* 30. listopadu 1904)
• 25. června – Vladimir Vysockij, ruský písničkář (* 25. ledna 1938)
• 27. června – Walter Dornberger, velitel vývoje raketových zbraní nacistického Německa (* 6. září 1895)
• 28. června – José Iturbi, španělský klavírista a dirigent (* 28. listopadu 1895)
• 1. července – Charles Percy Snow, britský prozaik (* 15. října 1905)
• 4. července – Gregory Bateson, britský a americký biolog a antropolog (* 9. května 1904)
• 7. července – Ján Futák, slovenský kněz a botanik (* 13. ledna 1914)
• 13. července – Seretse Khama, první prezident afrického státu Botswana (* 1. července 1921)
• 16. července – Hubert Jedin, německý církevní historik (* 17. června 1900)
• 19. července
  • Nihat Erim, premiér Turecka (* 1912)
  • Hans Morgenthau, americký politolog (* 17. února 1904)
• 23. července – Keith Godchaux, americký rockový klávesista (* 19. července 1948)
• 24. července – Peter Sellers, britský herec (* 8. září 1925)
• 25. července – Vladimir Vysockij, ruský písničkář, herec a básník (* 25. ledna 1938)
• 27. července – Muhammad Rezá Pahlaví, íránský šáh (* 26. října 1919)
• 29. července – Filipp Ivanovič Golikov, maršál Sovětského svazu (* 16. července 1900)
• 3. srpna – Dionýz Ilkovič, slovenský fyzik (* 18. ledna 1907)
• 4. srpna – Duke Pearson, americký jazzový klavírista (* 17. srpna 1932)
• 5. srpna – George Scott III, americký baskytarista (* 16. října 1953)
• 6. srpna – Marino Marini, italský sochař, malíř a grafik (* 27. února 1901)
• 10. srpna – Jahjá Chán, pákistánský prezident (* 1917)
• 14. srpna – Diego Fabbri, italský dramatik a scenárista (* 2. července 1911)
• 20. srpna – Joe Dassin, americko-francouzský zpěvák, kytarista a hudební skladatel (* 5. listopadu 1938)
• 24. srpna – André Parrot, francouzský archeolog (* 15. února 1901)
• 8. září – Willard Libby, americký fyzikální chemik, Nobelova cena za chemii 1960 (* 17. prosince 1908)
• 16. září – Jean Piaget, švýcarský filozof a vývojový psycholog (* 9. srpna 1896)
• 17. září
  • Iľja Jozef Marko, slovenský novinář a básník (* 1. února 1907)
  • Anastasio Somoza Debayle, prezident Nikaraguy (* 5. prosince 1925)
• 25. září
  • Marie Underová, estonská básnířka (* 27. března 1883)
  • John Bonham, britský bubeník Led Zeppelin (* 31. května 1948)
• 3. října – María Teresa Moraová, kubánská šachistka (* 15. října 1902)
• 4. října – Pjotr Mašerov, první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Běloruska (* 26. února 1918)
• 9. října – Bronisław Duch, polský generál za druhé světové války (* 15. listopadu 1896)
• 15. října
  • Bill Evans, americký jazzový pianista (* 16. srpna 1929)
  • Alexander Mach, slovenský nacionalistický politik (* 11. října 1902)
• 16. října – Luigi Longo, italský komunistický politik (* 15. března 1900)
• 19. října – Georg Rasch, dánský matematik (* 21. září 1901)
• 20. října – Arthur Beer, německý astronom (* 28. června 1900)
• 21. října – Hans Asperger, rakouský pediatr (* 18. února 1906)
• 23. října
  • Robert Whittaker, americký ekolog (* 27. prosince 1920)
  • Gustav Krukenberg, německý právník a generál Waffen-SS (* 8. března 1888)
• 26. října – Marcelo Caetano, portugalský předseda vlády (* 17. srpna 1906)
• 27. října
  • John Hasbrouck van Vleck, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 (* 13. března 1899)
  • Steve Peregrin Took, anglický hudebník (* 28. července 1949)
• 7. listopadu – Steve McQueen, americký herec (* 1930)
• 14. listopadu – Maksim Gaspari, slovinský malíř (* 26. ledna 1883)
• 15. listopadu – Harri Larva, finský olympijský vítěz v běhu na 1500 metrů z roku 1928 (* 9. září 1906)
• 18. listopadu – Wiktor Niemczyk, polský evangelický teolog (* 20. listopadu 1898)
• 10. listopadu – Vladimir Racek, sovětský horolezec a geograf českého původu (* 23. srpna 1918)
• 12. listopadu – Andrej Alexejevič Amalrik, ruský disident, spisovatel a publicista (* 12. května 1938)
• 20. listopadu – John McEwen, premiér Austrálie (* 29. března 1900)
• 22. listopadu – Mae West, americká tanečnice, herečka a spisovatelka (* 17. srpna 1893)
• 28. listopadu – Nachum Gutman, izraelský malíř, sochař, spisovatel (* 5. října 1898)
• 29. listopadu – Dorothy Day, americká katolická novinářka a spisovatelka (* 8. listopadu 1897)
• 30. listopadu – Max Alpert, sovětský novinářský fotograf (* 18. března 1899)
• 2. prosince – Romain Gary, francouzský spisovatel, režisér, diplomat a válečný letec (* 21. května 1914)
• 3. prosince – Oswald Mosley, vůdce britského fašismu (* 16. listopadu 1896)
• 4. prosince
  • Stanisława Walasiewiczová, americká sprinterka, olympijská vítězka 1932 (* 3. dubna 1911)
  • Francisco de Sá Carneiro, premiér Portugalska (* 19. července 1934)
• 8. prosince – John Lennon, anglický hudebník a mírový aktivista, člen skupiny Beatles, manžel Yoko Ono (* 9. října 1940)
• 11. prosince
  • Viktorie Luisa Pruská, dcera posledního německého císaře Viléma II. (* 13. září 1892)
  • Josep Llorens i Artigas, katalánský keramik a umělecký kritik (* 16. června 1892)
• 15. prosince – Alvin W. Gouldner, americký sociolog (* 29. července 1920)
• 16. prosince
  • Jean Forge, Jan Fethke, polský režisér (* 26. února 1903)
  • Hellmuth Walter, německý konstruktér plynových turbín (* 26. srpna 1900)
  • Stanisław Tatar, polský generál (* 3. října 1896)
• 18. prosince – Alexej Kosygin, předseda Rady ministrů Sovětského svazu (* 21. února 1904)
• 24. prosince – Karl Dönitz, německý admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu
• 29. prosince – Tim Hardin, americký folkový hudebník a skladatel (* 23. prosince 1941)
• 31. prosince – Marshall McLuhan, kanadský filozof a spisovatel (* 21. července 1911)
• prosinec – Anatol Josepho, americký vynálezce v oblasti fotografie (* 31. března 1894)
•  ? – Luc Benoist, francouzský historik umění (* 23. prosince 1893)
•  ? – Bruno Gesche, velitel Hitlerovy osobní stráže (* 5. listopadu 1905)
•  ? – Christian Adrian Michel, švýcarský hodinář a fotograf (* 1912)
•  ? – Barbara Rubin, americká experimentální filmová režisérka (* 1945)

Hlavy států

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1980.

V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.

Na nizozemský trůn nastoupila Beatrix Nizozemská

• Brazílie – prezident João Figueiredo (1979–1985)
• Čínská lidová republika – Teng Siao-pching
• Československo – prezident Gustáv Husák (1975–1989)
• Dánsko – královna Markéta II. (od 1972)
• Egypt – prezident Anvar as-Sádát (1970–1981)
• Francie – prezident Valéry Giscard d'Estaing (1974–1981)
• Indie – prezident Neelam Sanjiva Reddy (1977–1982)
• Itálie – prezident Sandro Pertini (1978–1985)
• Izrael – prezident Jicchak Navon (1978–1983)
• Japonsko – císař Hirohito (1926–1989)
• Jihoafrická republika – prezident Marais Viljoen (1979–1984)
• Kanada – generální guvernér Edward Schreyer (1979–1984)
• Maďarsko – předseda Prezidiální rady Pál Losonczi (1967–1987)
• Mexiko – prezident José López Portillo (1976–1982)
• Německá demokratická republika – generální tajemník SED Erich Honecker (1976–1989)
• Německá spolková republika – prezident Karl Carstens (1979–1984)
• Nizozemsko – královna Juliána Nizozemská (1948–1980), královna Beatrix Nizozemská (1980–2013)
• Polsko – předseda státní rady Henryk Jabłoński (1972–1985)
• Rakousko – prezident Rudolf Kirchschläger (1974–1986)
• Sovětský svaz – předseda prezídia Nejvyššího sovětu Leonid Iljič Brežněv (1977–1982)
• Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
• Spojené státy americké – prezident Jimmy Carter (1977–1981)
• Španělsko – král Juan Carlos I. (1975–2014)
• Turecko – prezident Fahri Korutürk (1973–1980), prezident Kenan Evren (1980–1989)
• Vatikán – papež a suverén Vatikánu Jan Pavel II. (1978–2005)

Externí odkazy

• Galerie 1980 ve Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1980 ve Wikimedia Commons