John Howard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Howard
John Howard 2014 (cropped).jpg

25. premiér Austrálie
Ve funkci:
1996 – 2007
Předchůdce Paul Keating
Nástupce Kevin Rudd
Stranická příslušnost
Členství Liberální strana Austrálie (od 1957)

Narození 26. července 1939 (77 let)
Earlwood
Choť Janette Howard (od 1971)
Rodiče Lyall Howard
Alma mater Universita v Sydney
Profese politik, autor autobiografie a advokát
Podpis John Howard Signature.svg
Ocenění Společník Řádu Austrálie (2008)
Řád Za zásluhy (2011)
Prezidentská medaile svobody
Cena Jamese Joyce
Řád vycházejícího slunce 1. stupně
… více na Wikidatech
Commons John Howard
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Winston Howard (* 26. července 1939 Sydney) je australský politik a v letech 1996-2007 předseda vlády Austrálie.

V letech 19771983 byl ministrem financí a v letech 19851989 byl předsedou Liberální strany. Předsedou strany byl opět zvolen v roce 1995 a 2. března 1996 porazil ve volbách dosavadního premiéra, Paula Keatinga. Howardův kabinet byl znovu zvolen v letech 1998, 2001, 2004, což je nejúspěšnější volební výsledek od dob sira Roberta Menziese. Po vítězství v roku 2004 Howard kontroluje obě komory australského parlamentu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Howard vyrostl v Sydney, prostřední jméno dostal po Winstonu Churchillovi. Howardův otec a děd bojovali v první světové válce. Na předměstí Sydney Howardovi vlastnili benzínovou pumpu, kde John jako chlapec pracoval. Na University of Sydney vystudoval práva, členem Liberální strany je od roku 1957.

Howard žil s rodiči až do roku 1971, kdy se oženil s Janette Parkerovou, s níž má tři děti.

Po univerzitě několik roků pracoval jako advokát, dokud nebyl roku 1974 zvolen do australského parlamentu. Od prosince 1975 byl členem vlády Malcolma Frasera ministrem obchodu a od prosince 1977 ministrem financí. V dubnu 1982 se stal předsedou strany.

Jako ministr financí se Howard projevoval jako neoliberál a racionalista. Prosazoval snížení daní pro občany a podniky, snížení výdajů státního rozpočtu, zrušení centralizovaných dohod o mzdách, zrušení povinného členstva v odborech a privatizaci státem vlastněných podniků.

Od roku 1983, kdy se předsedou vlády stal Bob Hawke, byl Howard a liberálové v opozici. Až roku 1996 se mu podařilo dovést svou stranu k vítězství v parlamentních volbách. Po nástupu k vládě Howard radikálně seškrtal státní výdaje a mimo jiné zavedl systém „práce za podporu“, který vyžadoval, aby si nezaměstnaní žadatelé o podporu část podpory odpracovali. Za jeho prvního funkčního období dosahovala australská ekonomika nebývalou konjunkturu a státní rozpočet skončil vysokým přebytkem.

V roce 1996 Martin Bryant zastřelil v Port Arthuru v Tasmánii 35 lidí. Howardovou odpovědí na masakr byl úplný zákaz držení poloautomatických zbraní a odkoupení těchto zbraní od jejich majitelů vládou.

Howard vyhrál následující volby v roce 1998 a za svého druhého funkčního období se zasadil o stabilizaci situace na Východní Timoru, jehož obyvatelé se v referendu rozhodli pro nezávislost na Indonésii. Také zásadně změnil daňový systém, zavedl daň za zboží a služby (goods and services tax – GST), což je ekvivalent daně z přidané hodnoty.

Ve volební kampani v listopadu 2001 dominovaly otázky bezpečnosti země, ježto bylo krátce po teroristických útocích 11. září. Howard volby opět vyhrál, zasadil se o zpřísnění ochrany hranic a složitější podmínky udělování víz pro utečence. V říjnu 2002 při sérii výbuchů na indonésském ostrově Bali, tradiční destinaci pro dovolené Australanů, zemřelo 202 lidí, z toho 88 byli Australané. Při tomto neštěstí Howard ještě zesílil důraz vlády na národní bezpečnost.

V roce 2003 Howard rozhodl o vyslání australských vojáků do Iráku, což bylo rozhodnutí, které australskou společnost do značné míry rozdělilo. Proti Howardovi a válce v Iráku se konaly masové demonstrace, největší od skončení války ve Vietnamu.

Následující volby v říjnu 2004 Howard opět vyhrál, také díky podpoře z řad labouristů, když přislíbil zvýšení výdajů na zdravotnictví, školství, rodinné přídavky a podporu malých podniků, což byla tradiční doména levice. Volby ale Howardovi přinesly nejen vítězství v dolní komoře parlamentu – poprvé od roku 1977 získala vládnoucí strana i kontrolu nad senátem. To umožnilo Howardovi přijmout několik zákonů, které do té doby senát blokoval – například privatizaci nadpolovičního podílu v telekomunikační společnosti Telstra (bývalý Telecom Australia), reformu pracovního zákoníku a studijních odborů (zrušení povinného členství a tedy i povinné platby členských poplatků).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Howard na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]