Bali

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Provincie Bali
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Motto: Bali Dwipa Jaya
Geografie
IndonesiaBali.png
Hlavní město Denpasar
Souřadnice
Rozloha 5633[1] km²
Nejvyšší bod Mount Agung (3142 m n. m.)
Časové pásmo UTC+8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 3,6 mil. (2009)
Jazyk indonéština, balijština
Národnostní složení Balijci (89 %), Javánci (7 %), Madurci (1 %) a další[2]
Náboženství balijský hinduismus (přes 90 %), islám, křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celek Indonésie
Druh celku provincie
Podřízené celky 8 krajů (kabupaten) a 1 město (kota)
Oficiální web www.baliprov.go.id

Bali je indonéský ostrov. Je nejzápadnější z Malých Sund, leží mezi Jávou na západě a Lombokem na východě. Bali tvoří spolu s několika malými ostrovy jednu ze 33 indonéských provincií, hlavním a největším městem je půlmilionový Denpasar na jihu ostrova. Na Bali žije většina příslušníků indonéské hinduistické menšiny. Protože v případě Bali jde o směs hinduismu a místní tradiční víry, hovoříme o balijském hinduismu. Ostrov je také největší turistickou destinací v Indonésii, známou uměním tance, hudby, sochařstvím, malbami, výrobky z kůže a kovotepectvím.

Východně od Bali prochází Wallaceova linie, což je biogeografická hranice mezi oblastmi rozšíření asijských a australských druhů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk[editovat | editovat zdroj]

Na ostrov Bali dorazili první obyvatelé už kolem roku 2000 př.n.l. Byli to australo-asiaté, kteří přicházeli z Taiwanu. Nálezy datované do této doby ukazují kamenné nástroje, lodě i kostry skrčených těl. V této době se také objevují první psané texty. Tak vznikla vyspělá civilizace se zaměřením na na pěstování rýže.

V průběhu 4.-8. století našeho letopočtu se začíná šířit náboženství- hinduismus a buddhismus.  (Dnes je Bali jediný ostrov v Indonésii, kde má hinduismus většinu, ale dnes již hovoříme o Balijském hinduismu.) a byl nadále rozvíjen pod nadvládou jednoho jávského krále.

Vliv Jávské dynastie (11. století - 16. století) [editovat | editovat zdroj]

Od dvanáctého století začíná mít sílící vliv na Bali sousední ostrov Jáva. Ve čtrnáctém století si Bali podmaní jávský vládce Mandžapahit což způsobí výrazné společenské i kulturní změny, mimo jiné zavede na Bali kastovní systém. Ne všichni obyvatelé Bali se chtěli přizpůsobit těmto novotám, proto se celé skupiny odebírají do odlehlých pralesů a hor, aby zde založily nové vesnice a ubránily se změnám. Dodnes žijí zcela odlišným způsobem, zachovávajícím tradiční zákony, na rozdíl od pobřežních oblastí.

Po pádu Madžapahita se začíná na Jávě vzmáhat islám, který doslova zaplavuje celý ostrov. Vzhledem k tehdejší síle islámu je dnes s podivem, že ostrovy Bali zůstal výrazně hinduistický a buddhistický. Na Bali uprchla i královská rodina před islámem.

První kontak s evropany a ovládnutí Nizozemskem[editovat | editovat zdroj]

Koncem 16. století se na Bali začínají vyloďovat nizozemské expedice a velice rychle se zabydlují, i když s nápadem kolonizace přicházejí až o dvě století později. Přináší křesťanství a otevírají trh s rýží, opiem, otroky a ženami. Trh kvete a ostrovu si poprvé všímá i Británie.

V roce 1816 Británie ovládne okolní ostrovy a vzpouzející se Bali přitáhne pod vlastní křídla ozbrojenými silami, podobně jako kolonii Singapur, nebo městský stát Hongkong. O dva roky později však ostrov vrátí Nizozemsku, které uplatňuje čím dál větší sílu na podmanění tradic a zákonů.

V průběhu druhé světové války okupuje celou Indonésii Japonsko.

Nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války v roce 1945 se Nizozemsko pokusilo získat zpět své kolonie, ale zmatku využil první indonéský prezident Sukarno, který hbitě vyhlásil nezávislost. V roce 1949 byla Indonésie  uznána samostatnou zemí.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1963 vybuchla sopka Gunung Agung a její mohutná erupce zabila tisíce lidí a zdevastovala velkou část ostrova. V sedmdesátých letech přichází turistický boom, který formuje Bali do podoby, jak jej známe dnes.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Topografie ostrova Bali
Rýžové terasy na Bali

Bali leží východně od ostrova Jáva (odděleno 3,2 km širokým Balijským průlivem) a přibližně 8 stupňů jižně od rovníku. Od ostrova Lombok na východě je Bali odděleno Lombockým průlivem. Severní břehy omývá Jávské moře, jižní pak Indický oceán. Od východu k západu je ostrov asi 153 km široký, od severu k jihu je to asi 112 km. Rozloha činí 5632 km². Nejvyšším bodem je aktivní vulkán Mount Agung (3142 m n. m.), který naposledy soptil v březnu 1963. Vulkán Mount Batur je také stále aktivní. Před asi 30 000 lety prodělal katastrofickou erupci - jednu z největších vulkanických událostí na Zemi. Hory pokrývají střed ostrova a táhnou se na východní stranu. Na jihu krajina sestupuje do formy nánosové roviny zavlažované mělkými řekami, suchými v období sucha a rozlévajícími se v období dešťů. Nejdelší řekou ostrova je Ayung (75 km). Kromě Mount Agung je na ostrově ještě sopka Mount Batur, která je také stále aktivní a neméně zajímavá. Ze středu na východ ostrova se táhne pohoří. Na jihu je krajina rovinatá s množstvím sezónních řek. Celé pobřeží ostrova Bali omývá Indický oceán. Co se týká pláží, na jihu ostrova jsou bílo-zlatavé, v ostatních částech ostrova převážně šedočerné vulkanické. Zajímavostí jsou chrámy obklopené vodou a také mořské rezervace s bílým pískem a spoustou korálových útesů, které lákají k potápění a šnorchlování.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Socha Dewi Sri, bohyně rýže

Na ostrově se mluví především balijštinou, která je odlišná od oficiálního indonéského jazyka Bahasa Indonesia. Rovněž na Lomboku místní kromě oficiálního jazyka používají svůj dialekt. V turistických oblastech se však bez problémů domluvíte anglicky.

Balijský tanec vycházející z hinduistického eposu Rámájana

Bali jako provincie[editovat | editovat zdroj]

Provincie Bali zahrnuje kromě ostrova Bali, který rozlohou i počtem obyvatel tvoří její rozhodující část, i několik menších ostrovů. Největšími z nich jsou Nusa Penida (203 km²), Nusa Lembongan (8 km²) a Nusa Ceningan, tyto 3 ostrovy najdeme jihovýchodně od Bali. Nejbližšími sousedními provinciemi jsou Východní Jáva na západě a Západní Nusa Tenggara na východě.

Měna[editovat | editovat zdroj]

Oficiální indonéskou měnou je indonéská rupie (IDR, Rp). Cizí měny, cestovní šeky, směnky a další bankovní nástroje mohou být dováženy na ostrov bez omezení. Omezení platí pouze pro vývoz rupie.

Obyvatelé a náboženství[editovat | editovat zdroj]

Momentální populace ostrova přesahuje 3 miliony obyvatel. Majoritou jsou Indonésané, ale ve městech je možné narazit také na čínské a indické obchodníky. Permanentně stoupá počet západních turistů trvale se usazujících na Bali. Dohled nad demografií je jednou z priorit indonéské vlády organizující kampaň pro plánované rodičovství se sloganem „Two is enough" (Dvě děti stačí). Zdá se, že akční program vlády se setkává s úspěchem, jelikož mladé rodiny mají momentálně průměrně 2–3 potomky, zatímco u předešlých generací bylo běžných i 9 dětí. Převážná část obyvatelstva žije v jižní a jihovýchodní části ostrova, kde se také soustřeďuje největší část turistického ruchu. Ačkoliv je hlavním indonéským náboženstvím islám, patří na Bali až 90% populace ke speciální větvi balijského hinduismu. Počet muslimských věřících se pohybuje kolem 5 % a pozvolna stoupá s přílivem pracovní síly z ostrovů Jáva a Lombok. Kolem 1 % obyvatel vyznává křesťanství nebo buddhismus.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Provincie se dělí na 8 okresů (kabupaten) a 1 město (kota):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statoids.com/uid.html
  2. Indonesia's Population: Ethnicity and Religion in a Changing Political Landscape. [s.l.] : Institute of Southeast Asian Studies, 2004.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]