Korejština
| Korejština (한국말 / 조선말) | |
 Mapa rozšíření jazyka |
|
| Rozšíření | Korea |
|---|---|
| Počet mluvčích | 78 milionů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Hangul |
| Postavení | |
| Regulátor | Národní institut korejského jazyka (국립 국어원) |
| Úřední jazyk | Jižní Korea, Severní Korea |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ko |
| ISO 639-2 | kor (B) kor (T) |
| ISO 639-3 | kor |
| Ethnologue | KKN |
| Wikipedie | |
| ko.wikipedia.org | |
Korejština (한국말 / 조선말; Hangukmal / Čosŏnmal), je jazyk, kterým mluví kolem 78 milionů lidí v Jižní a Severní Koreji, ale i komunity korejských emigrantů po celém světě (hlavně v Číně, Rusku, Spojených státech, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Brazílii a na Filipínách). Korejština je aglutinační jazyk s mnoha stupni vyjádření zdvořilosti.
Názvy korejštiny[editovat | editovat zdroj]
V Jižní Koreji a v Severní Koreji se pro korejštinu používají různé názvy založené na různém pojmenování samotné Koreje v obou státech.
V Severní Koreji se jazyk nejčastěji nazývá Čosŏnmal (조선말) nebo formálněji Čosŏnŏ (조선어).
V Jižní Koreji se jazyk nejčastěji nazývá Hangukmal (한국말), formálněji Hangugŏ (한국어) nebo Gugŏ (국어, „národní či domácí jazyk“). Lidově se také používá označení Urimal („náš jazyk“; 우리말 – jedno slovo v Jižní Koreji, 우리 말 – dvě slova s mezerou v Severní Koreji).
Písmo[editovat | editovat zdroj]
K zápisu korejštiny se původně používaly čínské znaky (hanča). Dnes se používá převážně korejská abeceda hangul a čínské znaky se někdy mohou používat jen k zápisu sinokorejských slov. V Jižní Koreji se děti učí asi 1 800 čínských znaků; v Severní Koreji bylo používání handži zrušeno už před desítkami let.
Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]
Jádro slovní zásoby korejštiny je tvořeno původními korejskými slovy, ale kolem 50 % slovní zásoby (hlavně odborná terminologie) je tvořena sinokorejskými výrazy. V menší míře do korejštiny pronikly výrazy z mongolštiny, sanskrtu a západních jazyků jako je němčina a poslední dobou hlavně angličtina.
Mezi korejštinou používanou v Jižní Koreji a v Severní Koreji existují určité rozdíly ve výslovnosti, hláskování, gramatice a slovní zásobě.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GLOMB, VLADIMÍR; PUCEK, VLADIMÍR: Klasická korejština. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-461-5
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo korejština ve Wikislovníku- Korejsko-český slovník online
- (anglicky)(německy)(francouzsky)(španělsky)(rusky) Korean Broadcasting System – Kurzy základů korejštiny
