Korejština
| Korejština (한국말 / 조선말) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Korea |
| Počet mluvčích | 78 milionů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Hangul |
| Postavení | |
| Regulátor | Národní institut korejského jazyka (국립 국어원) |
| Úřední jazyk | Jižní Korea, Severní Korea |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ko |
| ISO 639-2 | kor (B) kor (T) |
| ISO 639-3 | kor |
| Ethnologue | KKN |
| Wikipedie | |
| ko.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Korejština (한국말 / 조선말; Hangukmal / Čosŏnmal) je jazyk, kterým mluví kolem 78 milionů lidí v Jižní a Severní Koreji, ale i komunity korejských emigrantů po celém světě (hlavně v Číně, Rusku, Spojených státech, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Brazílii a na Filipínách). Korejština je aglutinační jazyk s mnoha stupni vyjádření zdvořilosti. Studijní obor, který se zaobírá studiem korejštiny se nazývá koreanistika.
Názvy korejštiny[editovat | editovat zdroj]
V Jižní Koreji a v Severní Koreji se pro korejštinu používají různé názvy založené na různém pojmenování samotné Koreje v obou státech.
V Severní Koreji se jazyk nejčastěji nazývá Čosŏnmal (조선말) nebo formálněji Čosŏnŏ (조선어).
V Jižní Koreji se jazyk nejčastěji nazývá Hangukmal (한국말), formálněji Hangugŏ (한국어) nebo Gugŏ (국어, „národní či domácí jazyk“). Lidově se také používá označení Urimal („náš jazyk“; 우리말 – jedno slovo v Jižní Koreji, 우리 말 – dvě slova s mezerou v Severní Koreji).
Písmo[editovat | editovat zdroj]
K zápisu korejštiny se od 7. století původně používaly čínské znaky, korejsky nazývané hanča. Ty ale nejsou pro korejštinu, která je na rozdíl od analytické čínštiny aglutinačním jazykem, příliš vhodné. V letech 1443-44 nechal král Sedžong Veliký sestavit korejskou fonetickou abecedu hangul, Hangul má 24 hláskových znaků. Souhlásky: (ㄱ ㄴ ㄷ ㄹ ㅁ ㅂ ㅅ ㅇ ㅈ ㅊ ㅋ ㅌ ㅍ ㅎ) a samohlásky (ㅏ ㅑ ㅓㅕ ㅗ ㅛ ㅜ ㅠ ㅡ ㅣ). Znaky se spolu kombinují do slabik, takže např, slovo kkulbeol „včela“, složené ze znaků ㄲㅜㄹㅂㅓㄹ se po seřazení znaků do slabik zapíše takto: 꿀벌. Korejští jangbanové (konfuciánští vzdělanci a hodnostáři dynastie Čoson) dlouho hangul odmítali a trvali na zápisu formou hanča. Od 19. století jsou slova přejatá z čínštiny (sinokorejská) zapisována hančou a korejská slova i morfémy hangulem. V Jižní Koreji se děti donedávna učily asi 1 800 znaků hanča; zatímco v Severní Koreji bylo používání hanči zrušeno už před desítkami let a používá se výhradně hangul.
Fonologie korejštiny[editovat | editovat zdroj]
Korejština má složitější hláskový systém než japonština i čínština. Samohlásky jsou: a, ä, e, ə, i, o, ö, ɔ, u, ü (ɔ = polootevřená, zadní zaokrouhledná samohláska, ə=šva) Existují také dvouhlásky, např. ie, iu, io, ua, ue Souhlásky jsou okluzivní p, t, k, č (se znělými alofony b, d, g, dž), aspirovanými pendanty pʰ, tʰ, kʰ, čʰ a intenzivnějšími pendanty pp, tt, čč, kk. Dále jsou tu souhlásky s, s͈ (ss), h, m, n, ŋ, l, j, w.
Korejská gramatika[editovat | editovat zdroj]
Substantiva v korejštině nemají rod, plurál se tvoří sufixem -təl nebo -dəl Pádů je devět, např. slovo čip „dům“ se skloňuje takto: Nominativ: čipi genitiv: čipeui lokativ: čipe dativ: čipeke akuzativ: čipeul komitativ čipkwa instrumentál čipros͈eo vokativ se v tomto případě nehodí použít, měl by sufix -ia. Plurálové sufixy se kladou před pádové. Číslovky v korejštině mají dvě řady: sinokorejské (přejaté z čínštiny) a původní korejské. Od stovky výš existují jen sinokorejské číslovky. Obě řady číslovek se často kombinují. Např. hodiny se uvádí v domácích, minuty, sekundy nebo letopočet v sinokorejských. Pokud počítáme věci nebo zvířata, je nutné použít společně s číslovkou numerativ, např. Kʰal han čaru „nůž jeden kus“ místo korejské číslovky han lze použít sinokorejskou il. Spojky korejština nemá, místo předložek se používají postpozice (záložky). Korejské sloveso stojí v běžném slovosledu na konci věty. Sloveso nevyjadřuje kategorii osoby, takže např. handa = dělám, děláš, dělá. Sloveso má dvě čísla, čtyři časy (dva minulé), tři rody (aktivum, kauzativum, pasivum) a tři způsoby: oznamovací, rozkazovací a tázací (otázka se vyjadřuje zvláštním sufixem). Pomocí infixů (vpon) lze vyjádřit stupeň zdvořilosti, např. poda „vidí“ X pomnida „ráčí vidět“; pomocí infixů se vytváří také kauzativum a pasivum: např. poda „vidím“ X poida „ukazuji“ X poas͈da „jsem viděn“. Zápor se u některých sloves tvoří prefixem an-: např. nida „být“ X anida „nebýt“.
Zdvořilostní stupně[editovat | editovat zdroj]
V korejštině se stejně jako například v japonštině klade velký důraz na vyjádření zdvořilosti. Je to dáno výrazným hierarchickým rozvrstvením společnosti, které v Koreji dosáhlo svého vrcholu v období dynastie Čoson. Korejština má šest stupňů zdvořilosti: prostý, důvěrný, známý, strohý, zdvořilý a uctivý. Strohý stupeň, který se v minulosti používal např. pro komunikaci se sluhy, již není běžně užíván: Uctivý stupeň, vyžadovaný dříve pro oslovení konfuciánských úředníků nebo členů panovnické rodiny, je vyžadován např. v Severní Koreji pokud se mluví o hlavě státu a jejích zemřelých předchůdcích. Zdvořilostní stupně se vyjadřují pomocí sufixů, pouze důvěrný stupeň sufixy nemá.
Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]
Jádro slovní zásoby korejštiny je tvořeno původními korejskými slovy, ale kolem 50 % slovní zásoby (hlavně odborná terminologie) je tvořena sinokorejskými výrazy. V menší míře do korejštiny pronikly výrazy z mongolštiny, sanskrtu a západních jazyků jako je němčina a poslední dobou hlavně angličtina. Mezi korejštinou používanou v Jižní Koreji a v Severní Koreji existují určité rozdíly ve výslovnosti, hláskování, gramatice a slovní zásobě.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Číslovky[editovat | editovat zdroj]
| Korejsky | Česky |
| 하나, hana | jeden |
| 둘, dul | dva |
| 셋, set | tři |
| 넷, net | čtyři |
| 다섯, daseot | pět |
| 여섯, yeoseot | šest |
| 일곱, ilgop | sedm |
| 여덟, yeodeol | osm |
| 아홉, ahop | devět |
| 열, yeol | deset |
Užitečné pozdravy a fráze[editovat | editovat zdroj]
| Korejsky | Česky |
| Annyeong! | Ahoj! |
| Bap meogeosseo? | Jedl jsi? |
| Jal ja! | Dobrou noc! |
| Jal ga! | Na shledanou! (někomu odcházejícímu) |
| Jal isseo! | Na shledanou! (někomu zbývajícímu) |
| Jal isseo! | Na shledanou! (někomu zbývajícímu) |
| Ppai. | Sbohem. |
| Gomawo. | Děkuji. |
| Eo, Eung / Ani | Ano / Ne |
| Mian(hae). | Promiň. |
Názvy barev[editovat | editovat zdroj]
| Korejsky | Česky |
|---|---|
| geo-mun-saek | černá |
| ha-yan-saek | bílá |
| ppal-kan-saek | červená |
| no-ran-saek | žlutá |
| pa-ran-saek | modrá |
| nok-saek | zelená |
| gal-saek | hnědá |
| bun-hong-saek | růžová |
| o-ren-ji-saek | oranžová |
| hoe-saek | šedá |
| bo-ra-saek | fialová |
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Otčenáš (modlitba Páně):[editovat | editovat zdroj]
- Haneul-e gyesin uli abeoji,
- abeojiui ileum-i geolughi bichnasimyeo.
- Abeojiui nalaga osimyeo
- abeojiui tteus-i haneul-eseowa gat-i
- ttang-eseodo ilueojisoseo.
- Oneul jeohuiege il-yonghal
- yangsig-eul jusigo.
- Jeohuiege jalmoshan ileul jeohuiga
- yongseohaoni jeohui joeleul yongseohasigo.
- Jeohuileul yuhog-e ppajiji anhge hasigo
- ag-eseo guhasoseo. Amen.
Všeobecná deklarace lidských práv
korejsky |
모든 인간은 자유롭고 존엄성과 권리면에서 평등하게 태어납니다. 그들은 이성과 양심을 부여 받았으며 형제애의 정신으로 함께 행동해야합니다. |
transkripce |
Modeun ingan-eun jayulobgo jon-eomseong-gwa gwonlimyeon-eseo pyeongdeunghage taeeonabnida. Geudeul-eun iseong-gwa yangsim-eul buyeo bad-ass-eumyeo hyeongjeaeui jeongsin-eulo hamkke haengdonghaeyahabnida. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GLOMB, VLADIMÍR; PUCEK, VLADIMÍR: Klasická korejština. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013. ISBN 978-80-7308-461-5
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu korejština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo korejština ve Wikislovníku
Úložiště vzdělávacích materiálů Korejština ve Wikiverzitě- Korejsko-český slovník online
- (anglicky)(německy)(francouzsky)(španělsky)(rusky) Korean Broadcasting System – Kurzy základů korejštiny
- Wikipedie:Transkripce korejštiny
