Neznělá velární frikativa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA140
Znak IPAx
Znak SAMPAx
Česká fonetická transkripcech
zvuk Zvuková ukázka

Neznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem x, číselné označení IPA je 140, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: zadopatrová souhláska (velára). Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým patrem.
  • Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je ɣ.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině[editovat | editovat zdroj]

V češtině se tato hláska zaznamenává spřežkou Ch, ch, která je považována za samostatné písmeno, stojící v abecedě mezi /h/ a /i/.

Znělostní pár v češtině tvoří se znělým glotálním /h/ [ɦ], ačkoliv se každá hláska tvoří na jiném místě. Například slovo vrh se vyslovuje [vr̩x].

V jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]