Labiodentální nazála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA115
Znak IPAɱ
Znak SAMPAM
zvuk Zvuková ukázka

Labiodentální nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɱ, číselné označení IPA je 115, ekvivalentním symbolem v SAMPA je M.

Tato hláska není v žádném z jazyků popsána jako samostatný foném (někdy se uvádí dialekt kukuya bantuského jazyka teke, zde je však popis této hlásky sporný), ale v mnoha jazycích včetně češtiny funguje jako alofon k obouretnému /m/. Před retozubnými souhláskami [f] a [v] se obvykle posouvá místo artikulace a hláska se vyslovuje jako retozubná, jako je tomu např. ve slově tramvaj.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

  • Způsob artikulace: ražená souhláska (ploziva). Vytváří se pomocí uzávěry (okluze), která brání proudění vzduchu a je na posléze uvolněna, čímž vzniká zvukový dojem - od toho též označení závěrová souhláska (okluziva).
  • Místo artikulace: retozubná souhláska (labiodentála). Úžina se vytváří mezi horními zuby, při artikulaci se dolní ret dotýká horních zubů.
  • Znělost: Znělá souhláska - při artikulaci hlasivky vibrují.
  • Nosová souhláska (nazála) - vzduch prochází při artikulaci před uvolněním uzávěry nosní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky (po uvolnění uzávěry).
  • Pulmonická egresivní souhláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.