Velární souhláska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek

Velára, též zadopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s měkkým (zadním) patrem (lat. palatum velum = měkké patro).

Velární souhlásky v češtině jsou g, k, ch.

Související články[editovat | editovat zdroj]