Velární souhláska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek

Velára, též zadopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).

Velární souhlásky v češtině jsou g, k, ch.

Související články[editovat | editovat zdroj]