Akuzativ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.

Akuzativ existuje, nebo někdy existoval ve všech indoevropských jazycích, včetně latiny, sanskrtu, řečtiny, němčiny, ruštiny a češtiny, v ugrofinských jazycích a semitských jazycích.

Akuzativ v češtině[editovat | editovat zdroj]

Akuzativ je v češtině tak zvaný 4. pád. Ptáme se na něj pomocí otázek (vidím) koho?, co?.

Střední rod[editovat | editovat zdroj]

  • město → město, města (j. č., mn. č.)
  • moře → moře, moře
  • kuře → kuře, kuřata
  • stavení → stavení, stavení

Ženský rod[editovat | editovat zdroj]

  • žena → ženu, ženy
  • růže → růži, růže
  • píseň → píseň, písně
  • kost → kost, kosti

Mužský rod[editovat | editovat zdroj]

  • pán → pána, pány
  • hrad → hrad, hrady
  • muž → muže, muže
  • stroj → stroj, stroje
  • předseda → předsedu, předsedy
  • soudce → soudce, soudce

U mužského rodu a vzorů pán, hrad, muž a stroj se dá pomocí akuzativu rozlišit životnost. Životné vzory mají akuzativ jednotného čísla odlišný od nominativu.

Akuzativ v angličtině[editovat | editovat zdroj]

Moderní angličtina už pády nemá, ale přesto v ní několik zbytků akuzativu zbylo, například v zájmenech.

  • Ime (nominativ, akuzativ)
  • hehim
  • sheher
  • weus
  • theythem
  • whowhom

Akuzativ v němčině[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v češtině je v němčině akuzativ 4. pád a používá se jako přímý nebo se pojí s některými předložkami jako např. bis, durch, für, ohne atd.

Příklady akuzativů osobních zájmen:

  1. ichmich
  2. dudich
  3. erihn / sie, sie / es, es

Množné číslo:

  1. wiruns
  2. ihreuch
  3. siesie

Akuzativ ve španělštině[editovat | editovat zdroj]

Ve španělštině je akuzativ 4. pád.

Příklady osobních zájmen:

  1. yome
  2. te
  3. el/ellale

Množné číslo:

  1. nosotrosnos
  2. vosotrosos
  3. ellos/ellasles

Akuzativ ve finštině[editovat | editovat zdroj]

Objekt slovesa se ve finštině vyjadřuje buď pomocí akuzativu nebo partitivu. Akuzativ sám pak má až na výjimku u osobních zájmen shodný tvar s genitivem.

Použití buď akuzativu nebo partitivu u jmen má v některých případech podobnou funkci jakou má v češtině vid u sloves. Akuzativ se používá tam, kde se předpokládá ukončenost děje (tedy jakoby dokonavý vid), partitiv pak tam, kde se jedná o děj, který bude v budoucnosti ještě pokračovat.

  • Luin kirjan. - „Přečetl jsem knihu.“ (akuzativ - dokonavý vid)
  • Luin kirjaa. - „Četl jsem knihu.“ (partitiv - nedokonavý vid)

Příklady osobních zájmen:

  1. minäminut (nominativ, akuzativ)
  2. sinäsinut
  3. hänhänet

Množné číslo:

  1. memeidät
  2. teteidät
  3. heheidät

Související články[editovat | editovat zdroj]