Ugrofinské jazyky

Ugrofinské jazyky
Rozšíření	Eurasie
Počet mluvčích	asi 22 000 000
Počet jazyků	40
Klasifikace	Uralské jazyky;
ISO 639-2	fiu
Dělení
	Ugrické jazyky; Finsko-permské jazyky;

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Přestože se jimi mluví na rozlehlých plochách Eurasie, nepatří do rodiny indoevropských jazyků. Termín „ugrofinské“ je však dnes považován za sporný, neboť někteří lingvisté mají za to, že obě podskupiny ugrofinských jazyků, tj. finsko-permské jazyky a ugrické jazyky k sobě mají zhruba stejně daleko, jako k nim má jiná skupina uralských jazyků, jazyky samojedské. Občas se termín „ugrofinské jazyky“ používá též pro celou uralskou jazykovou rodinu.

Ugrofinské jazyky mají kolem 22 milionů mluvčích, a to zejména ve východní, severní a střední Evropě a na západní Sibiři.

Klasifikace

Ugrické jazyky
- Maďarské
  - Maďarština
- Obsko-ugrické
  - Chantyjština (osťáčtina)
  - Mansijština (vogulština)
Finsko-permské jazyky
- Permské
  - Komijské
    - Komi (zyrjanština, komi-zyrjanština)
    - Komi-permjačtina
    - Komi-jazvanština (jazvanština, východní permjačtina)
  - Udmurtština (voťáčtina)
- Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské)
  - Marijské
    - Marijština (čeremiština)
  - Mordvinské
    - Erzja
    - Mokša
  - Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením
    - † Merja
    - † Muromština
    - † Meščerština
  - Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské)
    - Sámské jazyky (laponské)
      - Západosámské
        Jižní sámština
        
        Umejská sámština – téměř vymřelá
        
        Lulejská sámština
        
        Pitejská sámština – téměř vymřelá
        
        Severní sámština
      - Východosámské
        † Kemijská sámština – vymřelá
        
        Inarijská sámština
        
        † Akkalská sámština (babinská) – poslední mluvčí zemřela 29. 12. 2003
        
        Kildinská sámština
        
        Skoltská sámština
        
        Terská sámština – téměř vymřelá
    - Baltofinské jazyky
      - Estonština
        Estonština
        
        Jižní estonština
        Võruština
        
        Setučtina (seto)
      - Finské
        Finština
        
        Meänkieli
        
        Kvenština
        
        Ingrijská finština
      - Ižorština (ingrijština) – téměř vymřelá
      - Karelské
        Karelština
        
        Ludičtina (lydština, lüdština)
        
        Livvi (aunuská karelština, oloněcká karelština, oloněčtina)
      - Livonština
      - Vepština
      - Votština – téměř vymřelá

Ugrické jazyky

Ugrická skupina je početně malá. Jazykem s největším počtem mluvčích této skupiny je maďarština.

Finské jazyky

Skupina finských jazyků je poměrně početná, ve většině případů se však jedná o jazyky s velmi malým počtem mluvčích. Finština (přes 5 milionů mluvčích) a estonština (přes 1 milion mluvčích) jsou jediné dva jazyky této skupiny, jimiž hovoří mluvčí na vlastním státním území. Dalšími významnými jazyky jsou karelština na území Karelské republiky (finsky a karelsky Karjala) a úřední jazyky republik Ruské federace komijština, udmurtština, marijština a mordvinština.

Další jazyky

Jsou jimi laponské jazyky v severní Evropě na územích Finska, Švédska, Norska a Ruska a mnoho dalších jazyků, užívaných zejména na rozsáhlých územích bývalého Sovětského svazu, jimž nebyl přiznán status jazyků úředních či jazyků školní výuky. V mnoha případech jsou tyto jazyky ohrožené a jejich používání postupně zaniká společně se stárnoucí populací mluvčích a ztrátou prestiže ve střetu s ruštinou.

Srovnání ugrofinských pádů

(maďarské pády jsou uvedeny pod jejich označením, odpovídají však formálně mnohdy jinak označeným pádům estonským a finským).

Ugrofinské pády
	Maďarština:			Estonština:			Finština:
Pád:	Koncovka:			Koncovka singuláru:	Koncovka plurálu:	[*] dle vzoru	Koncovka:
nominativ	-			-, -s, -i	-d		-
(vokativ)	(-!)			(-!)	(-!)		(-!)
akuzativ	-t			-	-		-n/--/-t
kauzál-finál	-ért			-	-		-
genitiv	-nak / -nek			-	-de, -te, -e		-n
dativ	-nak / -nek			-	-de, -te, -e		-n
terminativ	-ig			-ni	-[*]ni
lokál vnitřní	-ba / -be	-ban / -ben	-ból / -ből
lokál povrchový	-ra / -re	-on / -en	-ról / -ről
lokál přibližný	-hoz / -hez	-nál / -nél	-tól / - től
lokál časový	-kor
instrumentál	-val / -vel
translativ	-vá / -vé			-ks	-[*]ks		-ksi
essiv				-na	-[*]na		-na/-nä
essiv formální	-ként
essiv modální	-ul / -ül
partitiv				-, -d, -t, -st, -da	e, -i, -u, -id, -sid		-a/-ä, -ta/-tä
inessiv				-s	-[*]s		-ssa/-ssä
elativ				-st	-[*]st		-sta/-stä
illativ				-, -sse, -de, -h-	-[*]sse		-Vn/-seen
adessiv				-l	-[*]l		-lla/-llä
ablativ				-lt	-[*]lt		-lta/ltä
allativ				-le	-[*]le		-lle
abessiv				-ta	-[*]ta		-tta/-ttä
komitativ				-ga	-[*]ga		(-ineen)
instruktiv							(-an/-aen)

Literatura

ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-0154-0.
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-832-5.
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-96-4.
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico, 1998. ISBN 80-85839-24-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ugrofinské jazyky na Wikimedia Commons