Lulejská sámština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lulejská sámština (julevsámegiella)
Sami languages large.png
Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4.
Rozšíření Švédsko, Norsko (v mapě č. 4)
Počet mluvčích 2000[1]
Klasifikace
Písmo Latinka
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Tysfjord (Norsko)
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 smj (B)
smj (T)
ISO 639-3 smj
Ethnologue smj
Wikipedie
není

Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky do skupiny sámských jazyků, kterou se mluví ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland,[1] obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.

Status[editovat | editovat zdroj]

S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.

Abeceda a pravopis[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.

V lulejské sámštině se používají dva znaky, které nenajdeme v abecedě norštiny ani švédštiny. Je to znak á n ŋ (ng-zvuk)[2]. Znak ä je v norštině znám jako æ.

Abeceda je tvořena 24 písmeny:[3]

Velká písmena
A Á B D E F G H I J K L M N Ń O P R S T U V Å Ä
Malá písmena
a á b d e f g h i j k l m n ń o p r s t u v å ä

Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

PÁDY

Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.

NOMINATIV

Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený a označuje předmět predikátu. Nominativ plurálu je ttaké neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.

GENITIV

Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu je označen - j. Genitiv se používá:

  • k vyjádření vlastnictví
  • s předložkou
  • postpozice

AKUZATIV

Akuzativ je přímý předmětový pád. V jednotném čísle se označuje -v, v množném čísle -t

INESSIV

ILLATIV

ELATIV

KOMITATIV

Podobně jako severní sámština má i tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ethnologue
  2. MATTISSON, Ann-Christin. Samiska ortnamn på fjällkartorna. Gävle : Statens lantmäteriverk, 1993. ISBN 91-7774-045-9.  
  3. Omniglot