Finsko-permské jazyky
| Finsko-permské jazyky | |
|---|---|
| Rozšíření | Severní Fennoskandinávie, Pobaltí, jihozápad, jihovýchod a uralské regiony Ruska |
| Počet mluvčích | 10 milionů |
| Počet jazyků | okolo 40 |
| Klasifikace | |
| Dělení | |
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků. V tradiční taxonomii uralských jazyků se odhaduje, že se Finsko-permské jazyky oddělily od Ugrofinské větve okolo 3000 – 2500 let př. n. l. a rozdělily se na permské a finsko-volžské jazyky okolo roku 2000 př. n. l.[1]
Klasifikace
[editovat | editovat zdroj]- Finsko-permské jazyky
- Permské
- Komijské jazyky
- Udmurtština (voťáčtina)
- Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské)
- Marijské
- marijština (čeremiština)
- Mordvinské
- Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením
- Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské)
- Sámské jazyky (laponské)
- Západosámské
- Jižní sámština
- Umejská sámština – téměř vymřelá
- Lulejská sámština
- Pitejská sámština – téměř vymřelá
- Severní sámština
- Východosámské
- Kainuuská sámština – vymřelá
- Kemská sámština – vymřelá
- Inarská sámština
- Akkalská sámština (babinská) – poslední mluvčí zemřela 29. 12. 2003
- Kildinská sámština
- Skoltská sámština
- Terská sámština – téměř vymřelá
- Západosámské
- Baltofinské jazyky
- Estonština
- Finské
- Ingrijština (ižorština) – téměř vymřelá
- Karelština
- Karelština
- Ludičtina
- Livvi (oloněcká karelština, oloněčtina)
- Livonština
- Vepština
- Votština – téměř vymřelá
- Sámské jazyky (laponské)
- Marijské
- Permské
