Erzja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Erzja (эрзянь кель)
Rozšíření Rusko (Mordvinsko, Nižněnovgorodská oblast, Čuvašsko, Uljanovská oblast, Samarská oblast, Penzenská oblast, Saratovská oblast, Orenburská oblast, Tatarstán, Baškortostán)
Počet mluvčích 614 000 (2002)[1]
Klasifikace
Písmo Cyrilice
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Mordvinská republika (Rusko)
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 myv (B)
myv (T)
ISO 639-3 myv
Ethnologue MYV
Wikipedie
myv.wikipedia.org

Erzja (erzjansky эрзянь кель, rusky эрзянский язык) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků. Mluví jím zhruba 600 000 lidí v severních, východních a severozápadních částech Mordvinské republikyRusku.[1] Mimo Ruskou federaci jsou menšiny mluvčích také v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Estonsku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Lotyšsku, Litvě, Turkmenistánu, Ukrajině a v Uzbekistánu.[1]

Erzja používá cyrilici, neboli azbuku, která se nijak neliší od cyrilice používané ruským jazykem. Spolu s jazykem mokša je úředním jazykem Mordvinska v Rusku. Oba jazyky jsou spolu úzce příbuzné, nicméně se značně liší ve fonologii, morfologii a slovní zásobě.

Fonologie[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Přední Střední Zadní
Zavřená i ɨ u
Středová e   o
Otevřená   a  

Souhlásky[editovat | editovat zdroj]

  Labiální Alveolární Post-
alveolární
Palatální Velární
tvrdá měkká
Nazální /m/ /n/ /nʲ/     /ŋ/
Plozivní neznělá /p/ /t/ /tʲ/     /k/
znělá /b/ /d/ /dʲ/     /ɡ/
Afrikátní neznělá   /ts/ /tsʲ/ /tʃ/    
Frikativní neznělá /f/ /s/ /sʲ/ /ʃ/   /x/
znělá /v/ /z/ /zʲ/ /ʒ/    
Vibrantní   /r/ /rʲ/    
Aproximantní   /l/ /lʲ/   /j/  

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Moderní erzjanská abeceda je stejná jako ruská:

А
/a/
Б
/b/
В
/v/
Г
/ɡ/
Д
/d/
Е
/je/
Ё
/jo/
Ж
/ʒ/
З
/z/
И
/i/
Й
/j/
К
/k/
Л
/l/
М
/m/
Н
/n/
О
/o/
П
/p/
Р
/r/
С
/s/
Т
/t/
У
/u/
Ф
/f/
Х
/x/
Ц
/t͡s/
Ч
/t͡ʃ/
Ш
/ʃ/
Щ
/ʃt͡ʃ/
Ъ
/-/
Ы
/ɨ/
Ь
/◌ʲ/
Э
/e/
Ю
/ju/
Я
/ja/

Verze erzjanské abecedy před rokem 1927 zahrnovala další písmena s dieresí (ä) a šva (ə):

А
/a/
Б
/b/
В
/v/
Г
/ɡ/
Д
/d/
Е
/je/
Ё
/jo/
Ж
/ʒ/
З
/z/
И
/i/
Й
/j/
К
/k/
Л
/l/
M
/m/
Н
/n/
нг
/ŋ/
О
/o/
П
/p/
Р
/r/
С
/s/
Т
/t/
У
/u/
Ф
/f/
Х
/x/
Ц
/t͡s/
Ч
/t͡ʃ/
Ш
/ʃ/
Щ
/ʃt͡ʃ/
Ъ
/-/
Ы
/ɨ/
Ь
/◌ʲ/
Э
/e/
Ю
/ju/
Я
/ja/
ä
/æ/
ə
/ə/

Latinka (oficiálně schválená vládou Nižněnovgorodské oblasti v roce 1932, ale nikdy nebyla použita): a в c ç d ә e f g y i j k l m n o p r s ş t u v x z ƶ ь

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Příklad časování slovesa кундамс / kundams (lovit):

jednotné číslo množné číslo
1. os. кунд / kundan lovím кундатанo / kundataho lovíme
2. os. кунд / kundat lovíš кундатадo / kundatado lovíte
3. os. кунды / kundy loví кундыть / kundyt' loví

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erzya language na anglické Wikipedii.

  1. a b c http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=myv

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]