Erzja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erzja (эрзянь кель)
RozšířeníRusko (Mordvinsko, Nižněnovgorodská oblast, Čuvašsko, Uljanovská oblast, Samarská oblast, Penzenská oblast, Saratovská oblast, Orenburská oblast, Tatarstán, Baškortostán)
Počet mluvčích614 000 (2002)[1]
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykMordvinská republika (Rusko)
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2myv (B)
myv (T)
ISO 639-3myv
EthnologueMYV
Wikipedie
myv.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erzja (erzjansky эрзянь кель, rusky эрзянский язык) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků. Mluví jím zhruba 600 000 lidí v severních, východních a severozápadních částech Mordvinské republikyRusku.[1] Mimo Ruskou federaci jsou menšiny mluvčích také v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Estonsku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Lotyšsku, Litvě, Turkmenistánu, Ukrajině a v Uzbekistánu.[1]

Erzja používá cyrilici neboli azbuku, která se nijak neliší od cyrilice používané ruským jazykem. Spolu s jazykem mokša je úředním jazykem Mordvinska v Rusku. Oba jazyky jsou spolu úzce příbuzné, nicméně se značně liší ve fonologii, morfologii a slovní zásobě.

Fonologie[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Přední Střední Zadní
Zavřená i ɨ u
Středová e   o
Otevřená   a  

Souhlásky[editovat | editovat zdroj]

  Labiální Alveolární Post-
alveolární
Palatální Velární
tvrdá měkká
Nazální /m/ /n/ /nʲ/     /ŋ/
Plozivní neznělá /p/ /t/ /tʲ/     /k/
znělá /b/ /d/ /dʲ/     /ɡ/
Afrikátní neznělá   /ts/ /tsʲ/ /tʃ/    
Frikativní neznělá /f/ /s/ /sʲ/ /ʃ/   /x/
znělá /v/ /z/ /zʲ/ /ʒ/    
Vibrantní   /r/ /rʲ/    
Aproximantní   /l/ /lʲ/   /j/  

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Moderní erzjanská abeceda je stejná jako ruská:

А
/a/
Б
/b/
В
/v/
Г
/ɡ/
Д
/d/
Е
/je/
Ё
/jo/
Ж
/ʒ/
З
/z/
И
/i/
Й
/j/
К
/k/
Л
/l/
М
/m/
Н
/n/
О
/o/
П
/p/
Р
/r/
С
/s/
Т
/t/
У
/u/
Ф
/f/
Х
/x/
Ц
/t͡s/
Ч
/t͡ʃ/
Ш
/ʃ/
Щ
/ʃt͡ʃ/
Ъ
/-/
Ы
/ɨ/
Ь
/◌ʲ/
Э
/e/
Ю
/ju/
Я
/ja/

Verze erzjanské abecedy před rokem 1927 zahrnovala další písmena s dieresí (ä) a šva (ə):

А
/a/
Б
/b/
В
/v/
Г
/ɡ/
Д
/d/
Е
/je/
Ё
/jo/
Ж
/ʒ/
З
/z/
И
/i/
Й
/j/
К
/k/
Л
/l/
M
/m/
Н
/n/
нг
/ŋ/
О
/o/
П
/p/
Р
/r/
С
/s/
Т
/t/
У
/u/
Ф
/f/
Х
/x/
Ц
/t͡s/
Ч
/t͡ʃ/
Ш
/ʃ/
Щ
/ʃt͡ʃ/
Ъ
/-/
Ы
/ɨ/
Ь
/◌ʲ/
Э
/e/
Ю
/ju/
Я
/ja/
ä
/æ/
ə
/ə/

Latinka (oficiálně schválená vládou Nižněnovgorodské oblasti v roce 1932, ale nikdy nebyla použita): a в c ç d ә e f g y i j k l m n o p r s ş t u v x z ƶ ь

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Příklad časování slovesa кундамс / kundams (lovit):

jednotné číslo množné číslo
1. os. кунд / kundan lovím кундатанo / kundatano lovíme
2. os. кунд / kundat lovíš кундатадo / kundatado lovíte
3. os. кунды / kundy loví кундыть / kundyt' loví

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Erzja Česky
вейке jeden
кавто dva
колмо tři
ниле čtyři
вете pět
кото šest
сисем sedm
кавксо osm
вейксэ devět
кемень deset

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erzya language na anglické Wikipedii.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]