Komi (jazyk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Komi (коми кыв)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníRusko (Republika Komi, Něnecký autonomní okruh, Jamalo-něnecký autonomní okruh)
Počet mluvčích228 000 (2010)[1]
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykRepublika Komi (Rusko)
Kódy
ISO 639-1kv
ISO 639-2kom (B)
kom (T)
ISO 639-3kpv
Ethnologuekpv
Wikipedie
kv.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.

Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.[2] Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).[3]

Komijský jazyk má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.[2]

Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.[2]

Fonologie[editovat | editovat zdroj]

V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek – 26 souhlásek a 7 samohlásek.[2]

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké.[4] K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou):

Komi-permský + komi zyrjanský
i ï u
e ë o
a
Yaz'va
i ü u
ө
e ö o
a [2]

Souhlásky[editovat | editovat zdroj]

Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny.

Bilabiály Labiodentály Dentály Post-alveoláry Palatály Veláry
Nazály m n nj
Plozivy neznělé p t tj k
Plozivy znělé b d dj g
Afrikáty neznělé (c)* č čj
Afrikáty znělé č čj
Frikativy neznělé (f)* s š šj (x)*
Frikativy znělé v z ž žj
Laterály l lj
Vibranty r
Aproximanty j

*přejaté z ruštiny[2]

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: i a ö. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.[2]

A а Б б В в Г г Д д Е e
Ё ё Ж ж З з И и Й й К к
Л л М м Н н О о П п Р р
С с Т т У у Ф ф X x Ц ц
Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь
Э э Ю ю Я я [5] I i Ö ö

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje.[6] Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.[7]Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonievokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.[6]

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.[2]

Číslo[editovat | editovat zdroj]

V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.[2]

Přivlastňovací přípony[editovat | editovat zdroj]

Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.

Osoba Přípona Osoba Přípona
Singulár Plurál
1 -ёj 1 -nïm
2 -ïd 2 -nïd
3 -ïs 3 -nïs

[2]

Pády[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.

Tabulka pádových přípon:

Komi-permština Komi-zyrjanština Yaz'va
nominativ
genitiv -vën -lën -lan
ablativ -višj -lïšj -lišj
dativ -vë -lï -lө
akuzativ -Ø, -ës -Ø, -ës -Ø, -өs
instrumentál -ën -ën -
komitativ -kët -këd -kөt
abessiv -tëg -tëg -tөg
konsekutiv - -la -la
inessiv -ïn -ïn -өn
elativ -ïšj -ïšj -išj
illativ
aproximativ -vanj -lanj -ljanj
egressiv janj janj janj
prosekutiv -ëtj -ëd -өt
transitiv - -ti -
terminativ 1 čj čj čj
terminativ 2 -vi - -
superessiv -vïn - -
superlativ -vë - -
sublativ -višj - -
perlativ -vëtj - -
superterminativ -vëčj - -
komparativ ja - -

[2]

Stupňování přídavných jmen[editovat | editovat zdroj]

Komparativ se tvoří pomocí koncovky -čїk (v komi-permštině -žїk, v Yaz'vě -čik/-čig). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova med nebo med-šja, někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici abu. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves.

Komparativ Záporný komparativ Superlativ
voč=čїk abu=čїk mičja med+jon med-šja jon jon-їšj jon

[2]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Číslo Komi-permština Komi-zyrjanština
1 öти ӧтік, öти
2 кык кык
3 куим куйм
4 нёль нёльöт
5 вит вит
6 квайт квайт
7 сізым сізым
8 кӧкямыс кӧкямыс
9 ӧкмыс ӧкмыс
10 дас дас

[8][9]

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

Zájmena mohou být rozdělena podle jejich funkce na prosubstantiva, proadjektiva a pronumera.[2]

Singulár
мe
тэ ty
сійö on, ona, ono
Plurál
ми my
ті, тiйö vy
найö oni, ony, ona

[10][11]

My
Nominativ me mi
Akuzativ menë mijanës
Ablativ menšjïm mijanlïšj

[2]

Přivlastňovací zájmena jsou zastupována osobními zájmeny v nominativu, genitivu a ablativu a vztažnými zájmeny v genitivu a ablativu.

menam jort můj přítel
as-la-nïm kerka náš vlastní dům

[2]

Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (tajë, tačëm) a vzdálenějšími (sijë, sečëm). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (ta-ïn, tajë-jas-lën).[2]

Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice nj(e)/nji. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.[2]

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.[12]

Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky -nï. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.[2]

Indikativ má pět časů (prézens, futurum, imperfektum, perfektum a pluskvamperfektum).

Příklad časování slovesa – munnї ("jet") - komizyrjanština
Osoba Prézens Futurum Imperfektum
pozitiv negativ pozitiv negativ pozitiv negativ
Singulár
1. mun-a o-g mun-Ø mun-a o-g mun-Ø mun-i e-g mun-Ø
2. mun-an o-n mun-Ø mun-an o-n mun-Ø mun-i-n e-n mun-Ø
3. mun-ë o-z mun-Ø mun-as o-z mun-Ø mun-i-s/mun-i-Ø e-z mun-Ø
Plurál
1. mun-am o-g(ë) mun-ëj mun-am o-g(ë) mun-ëj mun-i-m e-g(ë) mun-ëj
2. mun-annїd/mu-nad o-n(ë) mun-ëj mun-annїd/mu-nad o-n(ë) mun-ëj mun-i-nnїd e-n(ë) mun-ëj
3. mun-ënї o-z mun-nї mun-asnї o-z mun-nї mun-i-snї e-z mun-nї
Osoba Perfektum Pluskvamperfektum Imperativ
pozitiv negativ pozitiv negativ pozitiv negativ
Singulár
1. - - mun-ëma vël-i abu mun-ëma vël-i - -
2. mun-ëmїd abu mun-ëmїd mun-ëmїd vël-i(-n) abu mun-ëmїd vël-i(-n) mun-Ø e-n mun
3. mun-ëm(a) abu munëm(a) mun-ëm(a) vël-i abu mun-ëm(a) vël-i - -
Plurál
1. - - mun-ëmaëšj vël-i(-m) abu mun-ëmaëšj vël-i(-m) mun-amë(j) o-g(ë) munëj
2. mun-ëmnїd abu munëmnїd mun-ëmnїd vël-i(-d) abu mun-ëmnїd vël-i(-d) mun-ë(j) e-në mun-ëj
3. mun-ëmaëšj abu munëmaëšj mun-ëmaëšj vël-i(-nї) abu mun-ëmaëšj vël-i(-nї) - -

[2]

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

komi

Быдӧс отирыс чужӧны вольнӧйезӧн да ӧткоддезӧн достоинствоын да правоэзын. Нылӧ сетӧм мывкыд да совесть овны ӧтамӧдныскӧт кыдз воннэзлӧ.

transkripce

Bydös otirys čužöny vol’nöjеzön da ötkoddеzön dostoinstvoyn da пravoèzyn. Nylö sеtöm myvkyd da sovеst’ ovny ötamödnysköt kydz vonnèzlö.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ethnologue
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s HAUSENBERG, Anu-Reet. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York: Routledge, 1998. ISBN 0-415-08198-X. Kapitola Komi, s. 249–275. 
  3. DOBÓ, Attila. The Finno-Ugric World. Příprava vydání György Nanovfszky. Budapest: Teleki László Foundation, 2004. ISBN 963-7081-01-1. Kapitola The Komi - A historical overview, s. 103–105. 
  4. ŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Fonetika, fonologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 4.2.2017]. Dostupné online. 
  5. Azbuka. Datakabinet.cz [online]. [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-11. 
  6. a b ŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Typ jazyků, typologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 25.1.2017]. Dostupné online. 
  7. ABONDOLO, Daniel. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York: Routledge, 1998. ISBN 0-415-08198-X. Kapitola Introduction, s. 1–42. 
  8. Lexical minimum numerals. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. 
  9. Lexical minimum numerals. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. 
  10. Lexical minimum pronoun. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. 
  11. Lexical minimum pronoun. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. 
  12. RÉDEI, Károly. The Uralic Languages. Příprava vydání Denis Sinor. Leiden, New York, København, Köln: E. J. Brill, 1988. Dostupné online. ISBN 90-04-07741-3. Kapitola Die Syrjänische Sprache, s. 111-130. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]