Komi (jazyk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Komi (коми кыв)
Rozšíření Rusko (Republika Komi, Něnecký autonomní okruh, Jamalo-něnecký autonomní okruh)
Počet mluvčích 228 000 (2010)[1]
Klasifikace
Písmo Cyrilice
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Republika Komi (Rusko)
Kódy
ISO 639-1 kv
ISO 639-2 kom (B)
kom (T)
ISO 639-3 kpv
Ethnologue kpv
Wikipedie
kv.wikipedia.org

Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.

Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.[2] Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tis., komi-zyrjanských - 293 tis. a Yaz'va - 15 tis.).[3]

Komijský jazyk má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.[2]

Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.[2]

Fonologie[editovat | editovat zdroj]

V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek – 26 souhlásek a 7 samohlásek.[2]

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké.[4] K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou):

Komi-permský + komi zyrjanský
i ï u
e ë o
a
Yaz'va
i ü u
ө
e ö o
a [2]

Souhlásky[editovat | editovat zdroj]

Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny.

Bilabiály Labiodentály Dentály Post-alveoláry Palatály Veláry
Nazály m n nj
Plozivy neznělé p t tj k
Plozivy znělé b d dj g
Afrikáty neznělé (c)* č čj
Afrikáty znělé č čj
Frikativy neznělé (f)* s š šj (x)*
Frikativy znělé v z ž žj
Laterály l lj
Vibranty r
Aproximanty j

*přejaté z ruštiny[2]

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: ï a ö. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.[2]

A а Б б В в Г г Д д Е e
Ё ё Ж ж З з И и Й й К к
Л л М м Н н О о П п Р р
С с Т т У у Ф ф X x Ц ц
Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь
Э э Ю ю Я я [5] Ϊ ï Ö ö

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje.[6] Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.[7]Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonievokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.[6]

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.[2]

Číslo[editovat | editovat zdroj]

V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.[2]

Přivlastňovací přípony[editovat | editovat zdroj]

Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.

Osoba Přípona Osoba Přípona
Singulár Plurál
1 -ёj 1 -nïm
2 -ïd 2 -nïd
3 -ïs 3 -nïs

[2]

Pády[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.

Tabulka pádových přípon:

Komi-permština Komi-zyrjanština Yaz'va
nominativ
genitiv -vën -lën -lan
ablativ -višj -lïšj -lišj
dativ -vë -lï -lө
akuzativ -Ø, -ës -Ø, -ës -Ø, -өs
instrumentál -ën -ën -
komitativ -kët -këd -kөt
abessiv -tëg -tëg -tөg
konsekutiv - -la -la
inessiv -ïn -ïn -өn
elativ -ïšj -ïšj -išj
illativ
aproximativ -vanj -lanj -ljanj
egressiv janj janj janj
prosekutiv -ëtj -ëd -өt
transitiv - -ti -
terminativ 1 čj čj čj
terminativ 2 -vi - -
superessiv -vïn - -
superlativ -vë - -
sublativ -višj - -
perlativ -vëtj - -
superterminativ -vëčj - -
komparativ ja - -

[2]

Stupňování přídavných jmen[editovat | editovat zdroj]

Komparativ se tvoří pomocí koncovky -čїk (v komi-permštině -žїk, v Yaz'vě -čik/-čig). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova med nebo med-šja, někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici abu. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves.

Komparativ Záporný komparativ Superlativ
voč=čїk abu=čїk mičja med+jon med-šja jon jon-їšj jon

[2]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Číslo Komi-permština Komi-zyrjanština
1 öти ӧтік, öти
2 кык кык
3 куим куйм
4 нёль нёльöт
5 вит вит
6 квайт квайт
7 сізым сізым
8 кӧкямыс кӧкямыс
9 ӧкмыс ӧкмыс
10 дас дас

[8][9]

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

Zájmena mohou být rozdělena podle jejich funkce na prosubstantiva, proadjektiva a pronumera.[2]

Singulár
мe
тэ ty
сійö on, ona, ono
Plurál
ми my
ті, тiйö vy
найö oni, ony, ona

[10][11]

My
Nominativ me mi
Akuzativ menë mijanës
Ablativ menšjïm mijanlïšj

[2]

Přivlastňovací zájmena jsou zastupována osobními zájmeny v nominativu, genitivu a ablativu a vztažnými zájmeny v genitivu a ablativu.

menam jort můj přítel
as-la-nïm kerka náš vlastní dům

[2]

Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (tajë, tačëm) a vzdálenějšími (sijë, sečëm). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (ta-ïn, tajë-jas-lën).[2]

Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice nj(e)/nji. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.[2]

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.[12]

Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky -nï. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.[2]

Indikativ má pět časů (prézens, futurum, imperfektum, perfektum a pluskvamperfektum).

Příklad časování slovesa – munnї ("jet") - komizyrjanština
Osoba Prézens Futurum Imperfektum
pozitiv negativ pozitiv negativ pozitiv negativ
Singulár
1. mun-a o-g mun-Ø mun-a o-g mun-Ø mun-i e-g mun-Ø
2. mun-an o-n mun-Ø mun-an o-n mun-Ø mun-i-n e-n mun-Ø
3. mun-ë o-z mun-Ø mun-as o-z mun-Ø mun-i-s/mun-i-Ø e-z mun-Ø
Plurál
1. mun-am o-g(ë) mun-ëj mun-am o-g(ë) mun-ëj mun-i-m e-g(ë) mun-ëj
2. mun-annїd/mu-nad o-n(ë) mun-ëj mun-annїd/mu-nad o-n(ë) mun-ëj mun-i-nnїd e-n(ë) mun-ëj
3. mun-ënї o-z mun-nї mun-asnї o-z mun-nї mun-i-snї e-z mun-nї
Osoba Perfektum Pluskvamperfektum Imperativ
pozitiv negativ pozitiv negativ pozitiv negativ
Singulár
1. - - mun-ëma vël-i abu mun-ëma vël-i - -
2. mun-ëmїd abu mun-ëmїd mun-ëmїd vël-i(-n) abu mun-ëmїd vël-i(-n) mun-Ø e-n mun
3. mun-ëm(a) abu munëm(a) mun-ëm(a) vël-i abu mun-ëm(a) vël-i - -
Plurál
1. - - mun-ëmaëšj vël-i(-m) abu mun-ëmaëšj vël-i(-m) mun-amë(j) o-g(ë) munëj
2. mun-ëmnїd abu munëmnїd mun-ëmnїd vël-i(-d) abu mun-ëmnїd vël-i(-d) mun-ë(j) e-në mun-ëj
3. mun-ëmaëšj abu munëmaëšj mun-ëmaëšj vël-i(-nї) abu mun-ëmaëšj vël-i(-nї) - -

[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ethnologue
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s HAUSENBERG, Anu-Reet. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York : Routledge, 1998. ISBN 0-415-08198-X. Kapitola Komi, s. 249-275.  
  3. DOBÓ, Attila. The Finno-Ugric World. Příprava vydání György Nanovfszky. Budapest : Teleki László Foundation, 2004. ISBN 963 7081 01 1. Kapitola The Komi - A historical overview, s. 103-105.  
  4. ŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Fonetika, fonologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 4.2.2017]. Dostupné online.  
  5. Azbuka. Datakabinet.cz [online].  [cit. 4.2.2017]. Dostupné online.  
  6. a b ŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Typ jazyků, typologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 25.1.2017]. Dostupné online.  
  7. ABONDOLO, Daniel. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York : Routledge, 1998. ISBN 0-415-08198-X. Kapitola Introduction, s. 1-42.  
  8. Lexical minimum numerals. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné online.  
  9. Lexical minimum numerals. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné online.  
  10. Lexical minimum pronoun. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné online.  
  11. Lexical minimum pronoun. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné online.  
  12. RÉDEI, Károly. The Uralic Languages. Příprava vydání Denis Sinor. Leiden, New York, København, Köln : E. J. Brill, 1988. ISBN 90 04 07741 3. Kapitola Die Syrjänische Sprache, s. 111-130.  

Související články[editovat | editovat zdroj]