Mansijština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mansijština(маньси/моаньсь)
Rozšíření Jugra (Rusko)
Počet mluvčích 940[1]
Klasifikace
Písmo Cyrilice (latinka)
Postavení
Regulátor ?
Úřední jazyk Chanty-Mansijský autonomní okruh
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 není
ISO 639-3 mns
Ethnologue MNS
Wikipedie
-

Mansijština, dříve také známá jako vogulština (man. āньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ), se společně s chantyjštinou řadí mezi obsko-ugrické jazyky. Jazykem hovoří MansijovéRusku v oblastech kolem řeky Ob a to především v Chanty-Mansijském autonomním okruhu (Jugra) a Severdlovské oblasti. K Mansijům se k roku 2010 hlásilo asi 12 300[1] lidí, jazykem hovoří asi 940[1] z nich.

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Mansijština se dělí na 4 základní dialekty jižní, východní, severní a západní. Tyto čtyři dialekty jsou si navzájem nesrozumitelné. Jižní a západní dialekt je již zaniklý. Nejpoužívanější je tzv. Sosva (poddialekt severní mansijštiny). Severní mansijština je ovlivněna ruštinou, komijštinou, něnečtinou a severní chantyjštinou a je základem psaného jazyka (nemá akuzativ). Východní mansijština je ovlivněna chantyjštinou a tatarštinou, má vokalickou harmonii a velký výskyt diftongů. [2]

Příklady lexikálních rozdílů dialektů:[3]

severní západní východní jižní
malý maanj wüsj wisj musj
sob saali kunna xonəj koɲka
vlk saaliuj šeeš šaaš cjeesj

První dílo napsané v mansijštině byl překlad Matoušova Evangelia, který v roce 1868 vyšel v Londýně. [4]

Abeceda[5][editovat | editovat zdroj]

1932 vznikla latinská abeceda, ale ta byla přijata jen s malým úspěchem. Latinka byla nahrazena 1937 cyrilicí.

Latinská abeceda:

A, B, D, E, F, G, H, Һ, I, J, K, L, Ļ, M, N, Ņ, Ŋ, O, P, R, S, S, T, Ţ, U, V, Z, Ь

Cyrilice:

A /a/, Б /b/, В /◌ʷ/, Г /g; ɣ/, Д /d/, Е /ʲe/, Ё /ʲo/, Ж /ʒ/, З /z/, И /i/, Й /j/, К /k/, Л /l; ʎ/, М /m/, Н /n; ɲ/, Ӈ /ɲ/, О /o/, П /p/, Р /r/, С /s/, T /t/, У /u:/, Ў /w/, Ф /f/, X /χ/, Ц /t͡s/, Ч /t͡ʃʲ/, Ш /ʃ/, Щ /ʃʲtʃʲ/, Ъ /-/, Ы /ɪ/, Ь /◌ʲ/, Э /ə~ɤ/, Ә /æ/, Ю /ʲu/, Я /ʲa/

Б, Д, Ж, З, Ф, Ч, Щ a Г s výslovností /g/ se používá pouze u jmen a vypůjčených slov.

Fonologie[6][editovat | editovat zdroj]

Přízvučné vokály u severní mansijštiny:

nezaokrouhlené zaokrouhlené
vysoké ы/и у/ю
střední э/е о/ё
nízké а/я

Nepřízvučné vokály u severní mansijštiny:

plné redukované
vysoké ы/и ə
střední э/е
nízké а/я

Konsonanty: м, н, нь, ӈ, ӈв, п, т, ть, к, кв, с, сь, ш, х, г, хв, й, ў, в, л, ль, р

Hlavní přízvuk je vždy na první slabice. Existuje i sekundární přízvuk, který je na třetí, páté … slabice, nikdy se však nevyskytuje na poslední slabice.[7]

Gramatika[8][editovat | editovat zdroj]

Existují tři základní jazykové typologie: aglutinační, izolační a flektivní. Každý jazyk obsahuje rysy všech tří typů. Z morfologického hlediska má mansijština výrazné aglutinační rysy, je tedy aglutinačním jazykem, což znamená, že každý jeden morfém nese jednu gramatickou funkci (význam). Mezi aglutinační jazyky se řadí i další ugrofinské jazyky, turkické, drávidské jazyky a korejština či japonština.[9] Aglutinační rys je u mansijštiny vidět například u deklinace – pád a číslo mají různé sufixy; dále je to patrné třeba u duálu indikativu présentu – dva různé znaky pro číslo a pro osobu. Izolační rys (kladení lexému za sebe bez jejich ohýbání) lze ukázat na množství postpozic. Flekční rys (jeden morfém má více funkcí) je patrný například u plurálu indikativu présentu – osobní koncovka nese jak význam osoby, tak i čísla. Syntaktická stavba mansijštiny odpovídá vzoru subjekt-objekt-sloveso (SOV).[10]Mansijština má dva členy: určitý ань (který také znamená nyní, pokud je daný před sloveso) a neurčitý акв. Následující gramatické jevy jsou vysvětlovány na příkladech ze severní manijštiny.

Jména:[editovat | editovat zdroj]

Mansijština nemá gramatický rod, má singulár, plurál a duál. Má 6 pádů a má posesivní sufixy.

Deklinace пут /put/ – kotel:[11]

pád singulár plurál duál
nominativ пут

put

путэт

putət

путыг

putɪɣ

lokativ путт

putt

путэтт

putətt

путыгт

putɪɣt

lativ путн

putn

путыгн

putətn

путэтн

putɪɣn

ablativ путнэл

putnəl

путыгнэл

putətnəl

путэтнэл

putɪɣnəl

translativ путыг

putɪɣ

- -
instrumentál путэл

putəl

путыгтэл

putətəl

путэтэл

putɪɣtəl

Slovesa:[editovat | editovat zdroj]

Mansijská slovesa se časují ve třech osobách, třech číslech, dvou časech a čtyřech způsobech. Slovesa mohou být transitivní a intransitivní. Transitivní slovesa jsou slovesa přechodná, to znamená, že se pojí s předmětem v akuzativu (předmět předchází slovesný děj)[12]. Intransitivní sloveso je sloveso nepřechodné, vyžaduje předmět v jiném, než akuzativním pádě.[13] Pro rozlišení transitivního a intransitivního slovesa je určující valence slovesa (valence je schopnost lexikální jednotky vázat na sebe další větné členy).[14]V mansijštině má tento jev vliv na konjugaci slovesa. Transitivní sloveso se může konjugovat podle toho, jestli má určitý nebo neurčitý objekt. Pokud je objekt určitý nerozlišuje se při konjugaci jen osoba a číslo subjektu, ale i číslo určitého objektu.[15] S tím souvisí i specifická větná konstrukce s určitým (přímým) objektem. Pokud je objekt podstatné jméno, je v nominativu, pokud je to zájmeno, je v akusativu.[16]

Osobní koncovky konjugace (transitivní slovesa – určitý člen):[17]

určitý objekt singulár určitý objekt duál určitý objekt plurál
Singulár 1. osoby -ləm -(j)aɤəm -(j)anəm
Singulár 2. osoby -lən -(j)aɤən -(j)an(ən)
Singulár 3. osoby -te -(j)aɤe -(j)ane
Duál 1. osoby -lamen -(j)aɤ(a)men -(j)an(a)men
Duál 2. osoby -len -(j)aɤen -(j)an(en)
Duál 3. osoby -ten -(j)aɤen -(j)anen
Plurál 1. osoby -luw -(j)aɤuw -(j)anuw
Plurál 2. osoby -len -(j)aɤen -(j)an(en)
Plurál 3. osoby -anəl -(j)aɤanəl -(j)an(an)əl

Osobní koncovky přítomného času (intransitivní slovesa):[18]

singulár duál plurál
1 -eɤəm -imen -ew
2 -eɤən -eɤə/en -eɤə/en
3 -i -eɤ -eɤət

Časy:[editovat | editovat zdroj]

Mansijština časy vyjadřuje pomocí koncovky, která předchází osobní koncovce. V mansijštině existují dva časy – prézens a imperfekt. Mansijština nemá budoucí čas, ten se vyjadřuje jinými způsoby – buď využitím prézensu (nejčastěji temporálním adverbiem) nebo pomocným slovesem pati-.[19]

Přehled časů:[20]

tempsu znak příklad
prézens – г Минагум/minagum – jdu
imperfekt – c Минасум/minasum – šel jsem

Způsoby:[21][editovat | editovat zdroj]

Existují čtyři způsoby: indikativ, kondicionál, imperativ a prekativ. Indikativ má funkci oznamovací, je bezpříznakový a není morfologicky vyjádřen. Kondicionál má funkci podmiňovací a lze jím vyjádřit i zdvořilou otázku, jeho znakem je -nuw-.[22] Imperativ je způsob rozkazovací, existuje jen ve druhé osobě a jeho znakem je -en.[23] Prekativ má funkci žádosti o vyjádření, jeho znakem je -ke-, -kwe- nebo -risj-.[24]

Osobní koncovky:[25]

osoba singulár plurál duál
1. – ум – ув – умен
2. – эн – эн – эн
3. (bez koncovky) – эт – ыг

Aktivní a pasivní slovesný rod:[26][editovat | editovat zdroj]

Aktivní rod je bezpříznakový a není morfologicky vyjádřen, pasivní rod je příznakový a je vyjádřen morfologickým znakem -ве-.

Čísla[27][editovat | editovat zdroj]

Severní mansijština
1 аква (akʷa)
2 китыг (kitiɣ)
3 хурум (xuːrəm)
4 нила (ɲila)
5 ат (at)
6 хот (xoːt)
7 сат (saːt)
8 нёллов (ɲololow)
9 онтэллов (ontolow)
10 лов (low)
20 хус (xus)
100 сат (saːt/janiɣsaːt)
1000 сотэр (soːtər)

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

[1] Mansi. In: Ethnologue [online]. 2016 [cit. 2016-12-25]. Dostupné z: https://www.ethnologue.com/language/mns

[2] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[3] The Uralic language. Mansi, s. 392.

[4] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[5] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[6] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[7] The Uralic languages. Mansi, 398 s.

[8] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[9] Klasifikace jazyků. In: Oltk.upol.cz

[10] Klasifikace jazyků. In: Oltk.upol.cz

[11] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[12] Tranzitivní sloveso. In: Leporelo.info

[13] Intranzitivum. In: Leporelo.info

[14] Valence. In: ABZ.cz 

[15] The Uralic language. Mansi, s. 401

[16] The Uralic language. Mansi, s. 417

[17] The Uralic language. Mansi, s. 402

[18] The Uralic language. Mansi, s. 398

[19] The Uralic language. Mansi, s. 399

[20] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[21] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[22] Indo-European, Nostratic, and beyond: festschrift for Vitalij V. Shevoroshkin, s. 107

[23] Negation in Mansi, s 197.

[24] The Uralic language. Mansi, s 407-8.

[25] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[26] Mansi language. In: central.gutenberg.org

[27] Mansi language. In: central.gutenberg.org

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mansi language na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]