Chantyjština
| Chantyjština (ханты ясаӈ) | |
|---|---|
| Rozšíření | Chanty-Mansijský autonomní okruh |
| Počet mluvčích | 13 900[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice (latinka) |
| Postavení | |
| Regulátor | ? |
| Úřední jazyk | Chanty-Mansijský autonomní okruh |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | kca (B) kca (T) |
| ISO 639-3 | kca |
| Ethnologue | kca |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chantyjština[2] (chantština,[3] chanty,[4] také osťáčtina,[2] chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk,[5] kterým mluví Chantů zejména v Chantymansijském autonomním okruhu a Jamaloněneckém autonomním okruhu v Rusku. V roce 2020 měla chantyjština 13 900 mluvčích.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv je chantyjština jazykem s nevelkým počtem mluvčích, dělí se do mnoha dialektů. Ze západních dialektů jsou to například obdorianský (salechardský), obský a irtyšský. Z východních pak surgutský nebo vašsko-vasjuganský. Třetí skupinou jsou dialekty severní. Mnoho dialektů se dále dělí do poddialektů. Všechny se od sebe liší rozdílnými fonetickými, morfologickými a lexikálními rysy natolik, že tři hlavní dialekty jsou si navzájem nesrozumitelné. Lze tedy do jisté míry hovořit o třech samostatných chantyjských jazycích.
Abeceda
[editovat | editovat zdroj]Chantyjština používá cyrilici.
| А а | Ӓ ӓ | Б б | В в | Г г | Д д | Е е | Ё ё |
| Ә ә | Ӛ ӛ | Ж ж | З з | И и | Й й | К к | Ӄ ӄ |
| Л л | Л’ л’ | М м | Н н | Ӈ ӈ | О о | Ӧ ӧ | Ө ө |
| Ӫ ӫ | П п | Р р | С с | Т т | У у | Ӱ ӱ | Ф ф |
| Х х | Ц ц | Ч ч | Ч’ ч’ | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы |
| Ь ь | Э э | Ю ю | Я я |
V letech 1931–1937 byla používána též latinka.
| A a | B b | D d | E e | Ә ә | F f | H h | Һ һ |
| I i | J j | K k | L l | Ļ ļ | Ł ł | M m | N n |
| Ņ ņ | Ŋ ŋ | O o | P p | R r | S s | Ş ş | S̷ s̷ |
| T t | U u | V v | Z z | Ƶ ƶ | Ƅ ƅ |
Historie psané chantyjštiny
[editovat | editovat zdroj]Psaná forma chantyjštiny byla poprvé vytvořena v roce 1930, a to na základě latinské abecedy. Používala se do roku 1937, kdy se začala užívat cyrilice (s přidaným písmenem ң [ŋ]). Literatura je obvykle psána kazymským, šuryškarským nebo středoobským dialektem, v médiích je používán převážně dialekt kazymský.
Dialekty
[editovat | editovat zdroj]Vašský
[editovat | editovat zdroj]Vašský dialekt je nazvaný podle řeky Vach.
Má přísnou vokálovou harmonii a tripartitní (ergativně-akuzativní) pádový systém: Podmět (agent) transitivního slovesa je vyjádřen příponou instrumentálu (-nə-), zatímco předmět má příponu akuzativní. „Podmět“ slovesa intransitivního nemá pádovou koncovku, čímž je prakticky v pádu absolutivním. Transitivní sloveso souhlasí s agentem jako v systémech nominativně-akuzativních.
Obský
[editovat | editovat zdroj]Pojmenován podle řeky Obu. Na rozdíl od dialektu vašského nemá vokálovou harmonii.
Gramatika
[editovat | editovat zdroj]Podstatná jména
[editovat | editovat zdroj]Chantyjština rozlišuje tři gramatická čísla – singulár, duál (přípona -ŋən) a plurál (-(ə)t). Chantyjština má také takzvané posesivní sufixy, které lze přeložit slovy „můj“, „tvůj“, atd. Tyto posesivní sufixy existují v singuláru, duálu i plurálu, a protože má chantyjština tři gramatická čísla a tři osoby, je posesivních sufixů celkem 27.
məs – kráva
məsem – moje kráva
məsemən – moje dvě krávy
məsew – moje krávy
Zájmena
[editovat | editovat zdroj]Osobní zájmena v nominaivu:
| SG | DU | PL | |
| 1. osoba | ma | min | muŋ |
| 2. osoba | naŋ | nən | naŋ |
| 3. osoba | tuw | tən | təw |
Číslovky
[editovat | editovat zdroj]Chantyjské číslovky v porovnání s maďarskými a finskými:
| Číslovka | Chantyjsky | Maďarsky | Finsky |
|---|---|---|---|
| 1 | yit, yiy | egy | yksi |
| 2 | katn, kat | kettő, két | kaksi |
| 3 | xutəm | három | kolme |
| 4 | nyatə | négy | neljä |
| 5 | wet | öt | viisi |
| 6 | xut | hat | kuusi |
| 7 | tapət | hét | seitsemän |
| 8 | nəvət | nyolc | kahdeksan |
| 9 | yaryaŋ | kilenc | yhdeksän |
| 10 | yaŋ | tíz | kymmenen |
| 20 | xus | húsz | kaksikymmentä |
| 30 | xutəmyaŋ | harminc | kolmekymmentä |
| 40 | nyatəyaŋ | negyven | neljäkymmentä |
| 100 | sot | száz | sata |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Khanty language na anglické Wikipedii.
- 1 2 Росстат — Итоги ВПН-2020. Том 5 Национальный состав и владение языками. Таблица 6. Население по родному языку. [online]. Rosstat. Dostupné online. (rusky)
- 1 2 LINDROOS, Hilkka; ČERMÁK, František. Stručná mluvnice finštiny. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1982. S. 12.
- ↑ PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0524-2. S. 829.
- ↑ JUTIKKALA, Eino; FÁROVÁ, Lenka; PIRINEN, Kauko. Dějiny Finska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-406-8. S. 15.
- ↑ REISENAUER, Roman. Co je co?: příručka pro každý den. 2. vyd. Svazek 3. Praha: Pressfoto, 1984. 547 s. S. 515.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chantyjština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo chantyjština ve Wikislovníku
