Selkupština
| Selkupština | |
|---|---|
| Počet mluvčích | severní dialekt 1000 - 1500, centrální dialekt 200, jižní dialekt 100 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | sel (B) sel (T) |
| ISO 639-3 | sel |
| Ethnologue | SEL |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Selkupština se řadí do uralské jazykové rodiny, konkrétněji do skupiny samojedských jazyků, které se dále rozdělují na severní a jižní samojedské jazyky. Do severních se řadí nganasanština, enečtina a něnečtina, a z jižních dnes zůstává živá pouze selkupština. „Selkupštinou se mluví na území Sibiře kolem řeky Taz a mezi řekami Ob a Jenisej“.[1]
K selkupskému etniku se dle sčítání lidu z roku 2010 hlásilo 3 900 osob. Centrálním dialektem (na základě sčítání z roku 2007) hovořilo 200, severním 1 000 - 1 500 a jižním méně než 100 osob.[2] „V selkupštině rozlišujeme tři základní dialekty - tazovský (severní), tymský (centrální) a keťský (jižní).“[1]
Fonologie[editovat | editovat zdroj]
Abeceda je v selkupštině složena z dvaceti pěti grafémů pro vokály a šestnácti grafémů pro konsonanty.[3]
| Předopatrové | Středopatrové | Zadopatrové | |
| Vysoké | i ii І ІІ ü üü | ї її | u uu |
| Střední | e ee ɛ ɛɛ | ë ëë | o oo åå |
| Nízké | ä ää | - | a aa |
| Explozívy | p t k q |
| Nosovky | m n ń ŋ |
| Afrikáta | č |
| Frikativy | s š |
| Laterály | l l' |
| Vibranta | r |
| Polovokály | w j |
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Selkupština patří mezi aglutinační jazyky, stejně jako většina uralských jazyků.
Příklad aglutinace můžeme vidět např. při tvoření kondicionálu přidáním sufixu mmä u slovesa qo.[5]
| 1. sg. qo-mmä-k | 2. sg. qo-mmä-ntï | 3. sg. qo-mmä |
| 1. sg. obj. qo-mmä-n | 2. sg. obj. qo-mmä-l | 3. sg. obj. qo-mmä-tï |
Příkladem flexe jsou např. koncovky osob u časování sloves, které označují nejen osobu, ale zároveň i číslo. Ukázka na minulém času slovesa qo.[5]
| 1. osoba singuláru | qoo-s-ak |
| 1. osoba duálu | qoo-s-ïmmII |
| 1. osoba plurálu | qoo-s-ïmït |
Příkladem izolace je používání postpozic.[5]
poo-n ïlqïn pod stromem
Substantiva[editovat | editovat zdroj]
„Substantiva nerozlišují rod, jejich hlavní rozdělení je na živá a neživá. Těm, která označují životnost, chybí tvary lokativu a elativu."[5] Například v jednom ze sub dialektů severní selkupštiny (Midlle Taz) je tato absence jediné morfologické rozlišení mezi životností a neživotností.[5] „Deklinačními kategoriemi jsou číslo (singulár, duál, plurál), pád a posesivita.“[3] „Posesivní tvary rozlišují vlastníka ve 3 osobách a 3 číslech pomocí posesivních sufixů ve dvou sériích, jedna se používá ve spojení s nominativem, druhá se všemi objektovými pády.“[5]
| 1. sg. | 2. sg. | 3. sg. | 1. d. | 2. d | 3. d. | 1. pl. | 2. pl. | 3. pl. | |
| Nominativ | -MÏ
-(A)M |
-LÏ
-(A)L |
-TÏ | -MII | -LII | -TII | -MÏT | -LÏT | -TÏT |
| Objektové pády | -Ï | -TÏ | -TÏ | -II | -TII | -TII | -ÏT | -TÏT | -TÏT |
| Název pádu | Koncovka |
| 1. Nominativ | bez koncovky |
| 2. Genitiv | -n |
| 3. Akuzativ | -m |
| 4. Instrumentál | -sä |
| 5. Karitiv | -kåålїn / -kåål |
| 6. Translativ | -qo |
| 7. Koordinativ | -šjan |
| 8. Dativ-Allativ | -nїn |
| 9. Illativ | -ntɨ / -tɨ |
| 10. Lokativ | -qїn |
| 11. Elativ | -qїnї |
| 12. Prolativ | -mїn |
| 13. Vokativ | prodloužený poslední vokál nebo přidání -ëë |
Slovesa[editovat | editovat zdroj]
Slovesa rozlišují číslo – singulár, duál a plurál, a osoby – první, druhou, třetí, které se tvoří pomocí flexe, a to přidáváním příslušných koncovek. Slovesa také rozlišují dva typy konjugace – subjektivní a objektivní.[3] To znamená, že tvary sloves se mění v závislosti na tom, zda je ve větě objekt nebo ne. „Konjugačními kategoriemi jsou osoba, číslo, čas, způsob a typ konjugace.“[3]
| Slovesný způsob | Znak způsobu |
| Indikativ | nemá |
| Kondicionál | sufix –mmä (vokalický kmen) / -mä (konsonantní kmen) |
| Subjunktiv | částice ɛnä |
| Auditiv | sufix –kunä |
| Debitiv | sufix -psååt (vokalický kmen) / -sååt (konsonantní kmen) |
| Optativ | sufix -lä (často s pre-/postpozicí sä) |
| Imperativ | nemá specifický sufix, ale vyznačuje se určitými příponami pro 2. a 3. osoby |
| Latentiv | sufix -nt (často v kombinaci s prepozicí na), -t (konsonantní kmen), ∅ (kmen končící na -r) |
V selkupštině se rozlišuje přítomný, budoucí a dva minulé časy. Tvoří se pomocí sufixů, které se připojují ke kmeni slovesa. Přítomný čas nemá svůj zvláštní sufix, ale mezi kmen a koncovku osoby se vkládá -n- /-ŋ-. „Znakem minulého času je sufix -s, pro vyprávěcí minulý čas se používají sufixy -mp po konsonantním kmeni a -p po vokalickém kmeni.“[4]„Sufixy pro budoucí čas jsou -t, -nt, -ɛnt, -tɛnt a jejich volba závisí na fonetické stavbě kmene, ke kterému se připojují.“[4] Nejprve se ke kmeni připojují sufixy způsobu, za ně sufixy značící čas a za nimi následují koncovky příslušné osoby.[5]
Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v singuláru (objektivní časování je ve všech osobách) [4]
| 1. sg.
1. sg. obj |
qoŋak
qoŋam |
| 2. sg.
2. sg. obj |
qoŋantї
qoŋal |
| 3. sg.
3. sg. obj |
qoŋa
qoŋїtї |
Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v duálu (objektivní časování pouze ve 3. osobě) [5]
| 1. d. | qoŋїmІІ ~ qoŋɛj |
| 2. d. | qoŋїlІІ |
| 3. d.
3. d. obj |
qoŋååqI
qoŋїtII |
Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v plurálu [5]
| 1. pl. | qoŋїmїt |
| 2. pl. | qoŋїlїt |
| 3. pl. | qoŋååtїt |
Derivace se používá při tvorbě tranzitivních a intranzitivních, kauzativních (sufixy =RALTÏ-, =TALTÏ-, =LJLJALTÏ-, =ALLALT) či reflexivních tvarů sloves (sufixy =Ï-, =ČJÏ-, =II-, =ILJČJÏ-). Také se používá pro vyjádření způsobu slovesného děje (Aktionsart).[5]
Kromě určitých (finitních) tvarů sloves má selkupština i neurčité (nefinitní) tvary, do nichž se řadí infinitivy, participia či verbální substantiva.
„Pro tvoření záporu v selkupštině existují 4 záporné částice (ašša, ɨkɨ, čääɳka, ńetu) a 2 záporná slovesa (čääɳkigo, tačalqo). To, která z možností se použije, závisí na typu věty.“[6]
Syntax[editovat | editovat zdroj]
„Nejběžnější slovní pořádek ve větě je ve složení subjekt – objekt – verbum.“[3]
Finitní a nefinitní věty se liší tvarem subjektu, „ve finitní větě je subjekt v nominativu, kdežto v nefinitní větě v genitivu. Přímý objekt je buď v akuzativu, nebo nominativu.“[3]
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Číslovky[editovat | editovat zdroj]
| Selkupsky | Česky |
| oккыp | jeden |
| шэд | dva |
| нaгyp | tři |
| тэт | čtyři |
| coмблa | pět |
| ceльдь | šest |
| нaдa | sedm |
| шэдтятгвэт | osm |
| oккыpтятгвэт | devět |
| кöт | deset |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Selkup language, alphabet and pronunciation. www.omniglot.com [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Selkup. Ethnologue. Dostupné online [cit. 2017-01-21].
- ↑ a b c d e f g Endangered Languages of Siberia - The Selkup Language. lingsib.iea.ras.ru [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ABONDOLO, Daniel. The Uralic Languages. [s.l.]: Routledge 648 s. Dostupné online. ISBN 9781136135002. (anglicky) Google-Books-ID: VWDxBwAAQBAJ.
- ↑ a b c d e f g h i j k l ABONDOLO, Daniel. The Uralic languages. London: [s.n.], 2006. ISBN 04-154-1264-1. S. 548–579.
- ↑ MIESTAMO, Matti; TAMM, Anne; WAGNER-NAGY, Beáta. Negation in Uralic Languages. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company 679 s. Dostupné online. ISBN 9789027268648. (anglicky) Google-Books-ID: qmwCCgAAQBAJ.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je selkupština
- (anglicky) Ohrožené jazyky Sibiře – Selkupština
