Uralské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uralské jazyky
     Baltofinské      Sámské      Mordvinské      Marijské      Permské      Ugrické      Samojedské
     Baltofinské
     Sámské
     Mordvinské
     Marijské
     Permské
     Ugrické
     Samojedské
Rozšíření severozápadní Asie, severní Evropa a Maďarsko
Počet mluvčích 25 milionů
Počet jazyků 20-39
Klasifikace
Dělení
Dělení

Uralské jazyky tvoří samostatnou rodinu. Mluví jimi asi 25 miliónů obyvatel střední, severní a východní Evropy, a to zejména ve Finsku, Maďarsku, Estonsku a Rusku, a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Baltofinské jazyky jsou si navzájem podobné asi jako jazyky slovanské, finština s laponštinou nebo mordvinštinou jsou si příbuzné asi jako slovanské jazyky s baltskými. Finština a maďarština jsou si na první pohled zcela cizí, jejich příbuznost však byla vědecky dokázána na základě podobností morfémových i lexikálních.

Literatura[editovat | editovat zdroj]