Slovanské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovanské jazyky
Rozdělení slovanských zemí podle jazykových větví      západní jazyky     východní jazyky     jižní jazyky
Rozdělení slovanských zemí podle jazykových větví      západní jazyky     východní jazyky     jižní jazyky
Rozšíření střední, východní a jihovýchodní Evropa, severní Asie
Počet mluvčích 293 milionů (z toho 150 mil. ruština)
Počet jazyků 15-19
Klasifikace
Dělení
Dělení

Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků. Studiem těchto jazyků se zabývá slavistika.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Všechny slovanské jazyky začínaly jako indoevropský prajazyk, ze kterého se později zřejmě oddělil baltsko-slovanský prajazyk. Ten se poté rozdělil na dva jazyky: prabaltštinu a praslovanštinu, která byla východiskem pro všechny slovanské jazyky.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření slovanských jazyků v Evropě v současnosti a jednotlivé jazykové větve
Západní Slované v 9. a 10. století

Fiktivní a konstruované jazyky[editovat | editovat zdroj]

Severoslovanské jazyky[editovat | editovat zdroj]

Existuje domnělá větev tzv. severoslovanských jazyků, na níž se usuzuje kvůli nalezení záznamů staronovgorodštiny, která se značně odlišuje od soudobých slovanských jazyků.

Na slovanské jazyky se odkazují i konstruované jazyky některých nadšenců, které jsou inspirované převážně absencí živých severoslovanských jazyků:

Písma slovanských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Slovanské jazyky v současnosti používají

Historická[editovat | editovat zdroj]

Historické je především nejstarší slovanské písmo hlaholice, patrně autorství věrozvěstů Cyrila a Metoděje a užívané pro církevní účely dosud.

Historickou výjimkou byly středověké, zejména staročeské, glosy v židovských spisech, psané hebrejským písmem, zvané lešon Kenaan (kenánský jazyk).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spáčil, Dušan: Slovanské esperanto dostalo podporu EU. Ke komunikaci stačí už jen základy jazyka, E 15, 30. 8. 2010
  2. Šedinová, Jiřina: Literatura a jazyk Židů v Českých zemích, v EUROLITTERARIA & EUROLINGUA 2005, Technická univerzita v Liberci, 2005

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]