Novoslověnština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Novoslověnština
Novoslovienskij jazyk logo-small.jpg
Vlajka jazyka
Tvůrce projektu Vojtěch Merunka
Rok zveřejnění 2009
Rozšíření není známo, určeno pro mezislovanskou komunikaci
Počet mluvčích není známo
Klasifikace
Písmo latinka, cyrilice, řecká abeceda, hlaholice
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk není úředním
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 není (B)
není (T)
Wikipedie
není

Novoslověnský jazyk či novoslověnština (novoslověnsky Novoslovienskij jazyk) je projekt umělého slovanského zónového jazyka, který v roce 2009 zveřejnil český pedagog a programátor Vojtěch Merunka. Jeho cílem je vytvořit jazyk, který by byl srozumitelný většině Slovanů a jeho mluvčí tedy pro komunikaci s nimi nemuseli ovládat jednotlivé slovanské národní jazyky. Mluvčí kteréhokoliv z nich by měl mluvčímu novoslověnštiny rozumět, ačkoliv sám vyjadřovat by se i nadále mohl jedině ve své mateřštině, takže dialog by byl možný pouze v případě vzájemného pasivního porozumění (tzv. pasivní bilingvismus).

Filozofie jazyka[editovat | editovat zdroj]

Zónový jazyk[editovat | editovat zdroj]

Ze zavedených plánových jazyků má filozofii blízkou novoslověnštině jazyk interlingua, který může obdobným způsobem sloužit mluvčím románských jazyků a byl pro vznik novoslověnštiny vzorem. Cílem takovýchto tzv. zónových jazyků je sloužit ke komunikaci uvnitř vymezené skupiny, jejíž všichni příslušníci mají umělému jazyku rozumět (tj. pasivně jej ovládat), aniž by se mu učili (tj. dovedli jej používat aktivně). Na rozdíl od zavedených univerzálních mezinárodních pomocných jazyků jako je esperanto pak zónové jazyky často mají složitou vnitřní strukturu, protože jejich studiu se věnují pouze lidé, kteří jimi chtějí aktivně hovořit, případně kteří vůbec nejsou členem příslušné vymezené skupiny. U mezinárodních pomocných jazyků naopak obvykle převládá snaha o co největší jednoduchost jejich studia, které dává přístup k jejich pasivnímu i aktivnímu využívání.

Konstrukční princip[editovat | editovat zdroj]

Novoslověnština je studií, jak by dnes mohla vypadat staroslověnština, kdyby se ve středověku nepřestala vyvíjet a kdyby na ni působily podobné vývojové vlivy, jaké působily na národní slovanské jazyky. Základem novoslověnštiny je gramatika, morfologie a jazykový korpus asi 5000 slov přímo odvozených z klasické staroslověnštiny. Slova označující pojmy z moderní doby jsou sdílena s pomocným jazykem Slovianski.

Novoslověnština má na rozdíl od jiných umělých jazyků nezjednodušenou gramatiku. V některých ohledech ji má dokonce složitější než čeština nebo ruština a svými výrazovými možnostmi se blíží úrovni klasických jazyků jako je latina nebo řečtina a samozřejmě také staroslověnština. Na druhou stranu gramatika a morfologie novoslověnštiny obsahuje velmi málo výjimek a jen malé množství opakujících se pravidel stejně jako jiné umělé jazyky, takže se snadno učí.

Podobné projekty univerzálního slovanského jazyka[editovat | editovat zdroj]

Ve slovanském jazykovém kontinuu vznikla celá řada umělých univerzálních jazyků. Svým způsobem byla takovým jazykem už i cyrilometodějská staroslověnština, protože byla také sestavena umělým zásahem. Od 19. století je patrný vzrůstající zájem o obnovení mezislovanské komunikace v jednom univerzálním jazyce. (Seznam všech jazyků je uveden na stránkách Jana van Steenbergena [1])

Novoslověnštině je nejpříbuznější projekt jazyka Slovianski, se kterým Novoslověnština sdílí slovník moderních pojmů. Rozdíl mezi Slovianski a Novoslovienski je hlavně na úrovni gramatiky a morfologie, kde Slovianski představuje jednodušší verzi téhož univerzálního jazyka se zjednodušenou gramatikou a pravopisem a se slovní zásobou tvořenou pouze slovy kombinovanými ze soudobých jazyků a Novoslovienski představuje plnou verzi téhož univerzálního jazyka[2] s nezjednodušenou gramatikou, morfologií a pravopisem a se slovní zásobou tvořenou nejen kombinacemi slov ze soudobých jazyků, ale i z originální slovní zásoby staroslověnštiny.

Kodifikace a současný stav jazyka[editovat | editovat zdroj]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch Merunka se vývojem novoslověnštiny zabývá od roku 2008 a v roce 2009 jeho popis (v jazyce samém) zveřejnil vlastním nákladem jako 128-stránkovou knihu Novoslovienskij jazyk.[3] Jako pedagog přednášející softwarové inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze vykázal tuto publikaci v Registru informací o výsledcích výzkumu, vývoje a inovací[4] mezi výsledky projektu spolupráce fyzikálních ústavů Akademie věd České republiky a fyzikálních fakult Karlovy univerzity a ČVUT s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). Cílem tohoto projektu, finančně podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, bylo „přispět k […] hlubšímu pochopení hmoty Vesmíru na úrovni nejfundamentálnějších částic materie“.[5]

Před vydáním publikace Novoslovienskij jazyk k ní v listopadu 2009 napsali recenze[6][7] doc. PhDr. Marie Fenclová, CSc.[8] z katedry francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy,[9] Mgr. Jiří Fišer, Ph.D., odborný asistent na katedře informatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně,[10] a Dr. Jan Kotlan, CSc.,[11] důchodce a Merunkův přítel.[12] V recenzích byla autorovi vytýkána především přílišná stručnost v popsání smyslu celého systému (naopak se příliš soustředil na jeho strukturu) a s tím související nedostatečné určení cílové skupiny, s podotknutím, že z jazykového projektu se stává jazyk teprve, když dostane nositele.

Velikost jazykové komunity[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se projekt podobně jako jiné novodobé projekty umělých jazyků koncentruje okolo webové stránky spravované tvůrcem. Počet mluvčích ani úroveň, na které novoslověnštinu ovládají, nelze z nezávislých zdrojů zjistit. V rozhovoru z července 2010 sám autor jazyka uvedl, že mezi jeho fanoušky se řadí „informatici, amatérští filologové a duchovní[,] [a]le také jazykoví analytici, literáti, historici a jiní“. Počet studentů ve slovanských zemích odhadl na stovky, v Česku jich však prý je méně.[13] Podle téhož článku chce, „aby se [novoslověnština] stala prostředkem domluvy mezi příslušníky slovanských národů“,[13] s čímž však polemizuje publicista Petr Koubský, který ve svém článku, rovněž vystaveném na oficiálních webových stránkách projektu, jen několik měsíců předtím uvedl, že novoslověnština „si neklade za cíl stát se obecně používanou řečí“ a označil ji spíš za „hravé připomenutí, že v Evropě žije obrovské množství lidí, kteří mají leccos společného“.[14] Nakonec i sám autor jazyka ve vydané publikaci považuje masové rozšíření novoslověnštiny za nereálné.[3] Latinkou psaná novoslověnština je vedle češtiny a slovenštiny pracovním jazykem českého spolku Slovanská unie, jehož je Vojtěch Merunka předsedou.[15] Mimo Česka si podle jejího autora novoslověnština údajně kvůli konfliktu se zájmy místních národních jazyků nezískala příznivce ani v Rusku a na Slovensku; naopak „skoro masového“ přijetí se jeho projektu prý dostalo v Polsku a na Balkáně.[13]

Semináře v nabídce Evropské komise[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010, 2011 a 2012 opakovaně nabízel Merunkův spolupracovník a vyučující marketingu na České zemědělské univerzitě[16] Zdeněk Linhart jménem své Agentury Agropro zájemcům účast na seminářích zaměřených na použití open source redakčního systému Joomla! pro „tvorbu webu pro mezislovanskou jazykovou výuku“,[17] pro „zlepšení svých dovedností v budování společenského statusu“,[18] či pro „implementaci webu pro standardizaci zónových jazyků, flavorizaci, učení a komunikaci“.[19] Na těchto seminářích konaných v létě v kampusu České zemědělské univerzityPraze a trvajících 7–12 dní měli vyučovat a jejich organizaci zajišťovat Merunka, Linhart a jejich rodinní příslušníci. Za účelem získání finančních prostředků pro uhrazení účastnického poplatku ve výši 750–1500 € byli zájemci vyzýváni k žádání o grant na individuální vzdělávání z Programu celoživotního vzdělávání Evropské komise.[17][18][19][20] V médiích bylo zveřejnění programu těchto seminářů v seznamu nabídek na webu Evropské komise prezentováno tak, že projekt novoslověnštiny získal „grant“ pro pořádání kurzu jazyka „ze vzdělávacího programu EU“,[21][22] nebo dokonce přímo že se „úředníci“ Evropské unie „rozhodli […] podpořit novoslověnštinu grantem“ za účelem podpory dorozumění „v okrajových slovanských oblastech EU“.[13] Z dostupných údajů přitom nevyplývá, zda se tyto semináře nakonec skutečně konaly, ani jak velký počet osob se jich zúčastnil. Na webových stránkách Agentury Agropro, která se pořádáním školení využívajících systém Joomla! zabývá nejméně od roku 2008,[23] je k dispozici pouze aktuální nabídka všech jejích seminářů a video představující kulturní zážitky několika účastníků jednoho blíže nespecifikovaného proběhlého semináře.[24]

Struktura jazyka[editovat | editovat zdroj]

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

novoslověnsky
latinkou
staroslověnsky
cyrilicí
novoslověnsky
azbukou
ukrajinská
azbuka
ruská
azbuka
bulharská
azbuka
srbská
azbuka
řecká
abeceda
IPA
výslovnost
a а а а а а а α a
e е/ѧ е е э е е ε ɛ
i и и i и и и η i
i (iota) ı и i и и и ι i
o о о о о о о ο ɔ
o (omega) ѡ w о о о о ω ɔ
u оу/ѹ/ѫ у у у у у ου ʊ
y ъı/ъи/ы ы и ы и/ъи и υ i/y
ypsilon ѵ v и ы и/ъи и υ i/y
au, eu аѵ, еѵ ав, ев ав, ев ав, ев ав, ев ав, ев αυ, ευ aʊ, ɛʊ
ie (měkké e) ѣ іе є е ие ие ιε
ij ıй ій ій ий ий иј ιϊ ij
j й й й й й ј ϊ j
ъ ъ ъ ъ ɜ
ia ıа/ѩ ия ия ия ия иа ια ᴶa
ie ıе/ѥ ие ие ие ие ие ιε ᴶɛ
ii ıи ии ии ии ии ии ιη ᴶi
io ıо ио ио ио ио ио ιο ᴶɔ
iu ıоу/ю/ѭ ию ию ию ию иу ιου ᴶʊ
ja йа/ѩ йа/я я/йа я я ја ϊα ja
je йе/ѥ йе/є є/йе е йе је ϊε
ji йи йи йи йи йи ји ϊη ji
jo йо йо йо ё йо јо ϊο
ju йоу/ю/ѭ йу/ю ю/йу ю ю ју ϊου
dj дь дь дь дь дь ђ δϊ ɟ
tj ть ть ть ть ть ћ τϊ c
nj нь нь/њ нь нь нь њ νϊ ɲ
rj рь рь рь рь рь рј ρϊ r/r2
lj ль ль/љ ль ль ль љ λϊ l/ʎ
č/ć/cz ч ч ч ч ч ч τζ ʧ
š/ś/sz ш ш ш ш ш ш σζ ʃ
št/szt шт/щ щ щ щ щ шт σζτ ʃt/ʃʧ
ž/ż/zh ж ж ж ж ж ж ζχ ʒ
b б б б б б б μπ b
c ц ц ц ц ц ц τσ ʦ
d д д д д д д δ d
f ф ф ф ф ф ф φ f
g г г г г г г γ g/ɣ
h х х х х х х χ x
k к к к к к к κ k
l л л л л л л λ l
m м м м м м м μ m
n н н н н н н ν n
p п п п п п п π p
r р р р р р р ρ r
s с с с с с с σ s
t т т т т т т τ t
v в в в в в в β v
x ѯ/кс кс кс кс кс кс ξ ks
z з з з з з з ζ z

Pravopis a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Plný pravopis na rozdíl od jiných umělých jazyků používá tvrdé y i měkké i, tvrdé (neměkčící) e a měkčící ie a tvrdý znak, který se vyslovuje podobně jako v soudobé bulharštině jako krátká temná samohláska. Měkké i a ie volitelně měkčí předchozí samohlásky d, t, n, r, l (podobně jako u českého di, ti, ni, dě, tě, ně).

Tvrdý jer (v latince a v azbuce ъ) je v novoslověnštině slabikotvornou samohláskou (zvuk ɜ podle Mezinárodní fonetické abecedy) a píše se před slabikotvorným r a l (například d’lgij, m’rtvij = dlouhý, mrtvý, které mají slabiky dɜl-gij, mɜr-tvij) a nebo jako doplněk za předpony bez samohlásky (například v’saditi = zasadit, které má slabiky vɜ-sa-di-ti). Tato vokalizace je potřebná na udržení srozumitelnosti, protože v různých soudobých slovanských jazycích můžou být staroslověnské jery vokalizovány různými způsoby na slabikotvorné samohlásky.

Kromě této plné verze pravopisu je možné také použít zjednodušenou verzi, kde se píše pouze jedno i, pouze jedno e a tvrdý jer se vynechává. Je ale třeba mít na paměti, že jednodušší pravopis sice ulehčuje psaní, ale komplikuje srozumitelnost a přesnost textu.

Plná verze
novoslověnštiny

Zjednodušená verze
novoslověnštiny

Chorvatsky
(jihoslovanský jazyk)

Česky
(západoslovanský jazyk)

Rusky
(východoslovanský jazyk)

mlieko, мліеко

mleko, млеко

mlijeko

mléko

молоко (moloko)

ryba, рыба

riba, риба

riba

ryba

рыба (ryba)

m‘rtvij, мъртвій

mrtvij, мртвий

mrtav

mrtvý

мёртвый (mjortvyj)

d‘lgij, дългій

dlgij, длгий

dug

dlouhý

долгий (dolgij)

s‘vaz, съваз

svaz, сваз

savez

svaz

союз (sojuz)

Palatizace souhlásek[editovat | editovat zdroj]

Novoslověnština palatizuje podobně jako soudobé slovanské jazyky, ale na rozdíl například od češtiny v omezenější míře, protože mladší formy měkčení hlásek probíhaly v různých slovanských jazycích značně odlišně.

tvrdá souhláska d t n r l g k c h
měkčená souhláska dj tj nj rj lj ž č št š

Příklad:

strah, strašnij (h→š) (strach, strašný).

bog, bože! (g→ž) (bůh, bože!).

Způsob použití jazyka - flavorizace[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od jiných umělých jazyků novoslověnština klade větší důraz na gramatiku a morfologii a menší důraz na slovní zásobu. Vychází se zde z předpokladu, že živé slovanské jazyky si jsou stále velmi blízké a až na několik nebezpečných synonym není největší bariérou pro vzájemnou komunikaci neznalost slovíček, ale nejistota v gramatice. Například různost konstrukce slovesných časů a způsobů a různost pádových koncovek může komunikaci úplně znemožnit i v případě, kdy samotným slovíčkům je jednotlivě dobře rozumět.

Novoslověnštinu proto mohou Slované mezi sebou používat i způsobem, kdy mluvčí používá při styku s partnerem jiné národnosti slovíčka ze svého rodného jazyka, ale ve struktuře gramatiky a morfologie novoslověnštiny. Jde tedy o "přimíchání" neboli "flavorizaci" novoslověnštiny do vlastního rodného jazyka za účelem zpřesnění srozumitelnosti.

Tímto způsobem se novoslověnština využívá také jako pomocný jazykový nástroj při učení se živým národním jazykům. Zájemce o cizí slovanský jazyk začne s novoslověnštinou, která mu umožní velmi rychle začít komunikovat s mluvčími v cílovém jazyce (po několika málo hodinách či dnech studia). Novoslověnština mu totiž pomůže velmi rychle získat pasívní (receptívní) znalost učeného jazyka. Zájemce potom přimíchává do novoslověnského základu postupně nabývané znalosti z učeného jazyka.[21]

Gramatika (ukázka)[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména se skloňují v sedmi pádech, rozlišuje se mužský, ženský a střední rod, jednotné číslo, množné číslo a také volitelně duál. U mužských podstatných jmen se rozlišuje životnost podobně jako v živých slovanských jazycích. Novoslověnština má dohromady ve všech rodech 12 vzorů, ve kterých se ale s velkou pravidelností opakují stejné pádové koncovky. Základem je šest vzorů, vždy jeden tvrdý a jeden měkký pro každý ze tří rodů.

Mužský tvrdý vzor BOG, HLEB
jednotné číslo množné číslo volitelný duál
1.p. (nom.) bog hleb bog-i hleb-y bog-a hleb-a
2.p. (gen.) bog-a hleb-a bog-ov hleb-ov bog-u hleb-u
3.p. (dat.) bog-u hleb-u bog-om hleb-om bog-oma hleb-oma
4.p. (akuz.) bog-a hleb bog-y hleb-y bog-a hleb-a
5.p. (vok.) bož-e hleb-e bog-i hleb-y bog-a hleb-a
6.p. (lok.) bog-ie hleb-ie bog-eh hleb-eh bog-u hleb-u
7.p. (instr.) bog-om hleb-om bog-y hleb-y bog-oma hleb-oma
Mužský měkký vzor MUŽ, KRAJ
jednotné číslo množné číslo volitelný duál
1.p. (nom.) muž kraj muž-i kraj-i muž-a kraj-a
2.p. (gen.) muž-a kraj-a muž-ov kraj-ov muž-u kraj-u
3.p. (dat.) muž-u kraj-u muž-am kraj-am muž-ama kraj-ama
4.p. (akuz.) muž-a kraj muž-e kraj-e muž-a kraj-a
5.p. (vok.) muž-i kraj-i muž-i kraj-i muž-a kraj-a
6.p. (lok.) muž-i kraj-i muž-ah kraj-ah muž-u kraj-u
7.p. (instr.) muž-em kraj-em muž-i kraj-i muž-ama kraj-ama
Ženský tvrdý vzor ŽENA
jednotné číslo množné číslo volitelný duál
1.p. (nominativ) žen-a žen-y žen-ie
2.p. (genitiv) žen-y žen-‛ žen-u
3.p. (dativ) žen-ie žen-am žen-ama
4.p. (akuzativ) žen-u žen-y žen-ie
5.p. (vokativ) žen-o žen-y žen-ie
6.p. (lokal) žen-ie žen-ah žen-u
7.p. (instrumental) žen-oj žen-ami žen-ama
Ženský měkký vzor DUŠA
jednotné číslo množné číslo volitelný duál
1.p. (nominativ) duš-a duš-i duš-e
2.p. (genitiv) duš-i duš-ej duš-u
3.p. (dativ) duš-i duš-am duš-ama
4.p. (akuzativ) duš-u duš-i duš-e
5.p. (vokativ) duš-e duš-i duš-e
6.p. (lokal) duš-i duš-ah duš-u
7.p. (instrumental) duš-ej duš-ami duš-ama
Střední tvrdý vzor SLOVO
jednotné číslo množné číslo volitelný duál
1.p. (nominativ) slov-o slov-a slov-ie
2.p. (genitiv) slov-a slov-‛ slov-u
3.p. (dativ) slov-u slov-om slov-oma
4.p. (akuzativ) slov-o slov-a slov-ie
5.p. (vokativ) slov-o slov-a slov-ie
6.p. (lokal) slov-ie slov-eh slov-u
7.p. (instrumental) slov-om slov-y slov-oma
Střední měkký vzor POLJE
jednotné číslo množné číslo volitelný duál
1.p. (nominativ) polj-e polj-a polj-i
2.p. (genitiv) polj-a polj-ej polj-u
3.p. (dativ) polj-u polj-em polj-ema
4.p. (akuzativ) polj-e polj-a polj-i
5.p. (vokativ) polj-e polj-a polj-i
6.p. (lokal) polj-i polj-eh polj-u
7.p. (instrumental) polj-em polj-emi polj-ema

Ukázka textu[editovat | editovat zdroj]

Otče náš

novoslověnsky

Otče naš, iže jesi na nebesech, da sveti se ime Tvoje, da pride cesarstvie Tvoje, da bude volja Tvoja jako na nebesi, i na zemlji. Hleb naš nasuštij daj nam dnes, i otstavij nam dlugy naše, jako i my otstavujeme dlužnikom našim. I ne v‘vedij nas v napast, no izbavij nas ot lukavego. Jako Tvoje jest cesarstvie i sila i slava v vieki.

staroslověnsky

Otьče našь, iže jesi na nebesi, da svętitъ sę imę tvoe, da pridetъ cěsarьstvo tvoe, da bǫdetъ volě tvoě ěko na nebesi i na zemli; chlěbъ našь nasǫštьnii daždь namъ dьnьsь i ne vъvedi nasъ vъ napastь nъ izbavi ny otъ lǫkavago.

česky

Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale chraň nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan van Steenbergen, Seznam jazyků
  2. Jan van Steenbergen, Naučný Slovjanský
  3. a b MERUNKA, Vojtěch. Novoslovienskij jazyk. 1.. vyd. České Budějovice : Nová Forma, 2009. 128 s. ISBN 978-80-87313-51-0. cnb002087164. (česky, novoslověnsky) 400 výtisků. 
  4. Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR - Výsledek RIV/68407700:21340/09:00163957 - Novoslovienskij jazyk (2009)
  5. Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR - Projekt LA08015 - Spolupráce ČR s CERN (2008-2012, MSM/LA) - Výsledek druhu B: RIV/68407700:21340/09:00163957 - Novoslovienskij jazyk (2009)
  6. Tiráž knihy
  7. Pages - Novoslovienskij jazyk
  8. Recenzia knigy "Novoslovienskij jazyk" ot gosp. doc. Fenclovej - Novoslovienskij jazyk
  9. Přehled osobních údajů, publikační a výzkumná činnost: Marie Fenclová, Doc. PhDr. CSc.
  10. Katedra informatiky - Vnitřní informace - Osobní stránky - Mgr. Jiří Fišer, Ph.D.
  11. Recenzia knigy "Novoslovienskij jazyk" ot gosp. doktora Kotlana - Novoslovienskij jazyk
  12. Náhodný rozhovor - Jan Kotlan
  13. a b c d SPÁČIL, Dušan. Je tu nový slovanský Jazyk. Květy. červenec 2010, čís. 31, s. 28–30. Dostupné online. ISSN 9770862898008.  
  14. E15 15/3/2010 str. 9, Petr Koubský, Češi, jste Slované? (tištěná verze) ISSN 1801-4399
  15. MERUNKA, Vojtěch. O nás [online]. Slovanská unie z.s., [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.  
  16. Pedagogická činnost | doc. Ing. Zdeněk Linhart, CSc.
  17. a b Comenius – Grundtvig Training Database: CZ-2010-063-001 Web for Inter-Slavic Language Training
  18. a b Comenius – Grundtvig Training Database: CZ-2011-073-001 Experiential learning of Status Skills
  19. a b Comenius – Grundtvig Training Database: CZ-2012-098-001 Implementation of Web for Zonal Language Standardisation, Flavorisation, Learning and Communication
  20. Kurz E.U., Praga 2012 - Курс Е.С., Прага 2012
  21. a b Dušan Spáčil, "Slovanské esperanto dostalo podporu EU"
  22. Blog Petra Šilberského
  23. Prague Summer School 2008
  24. Agentura Agropro (cit. 2012-10-29)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]