Hodonín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v Jihomoravském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Hodonín (rozcestník).
Hodonín
Radnice
Radnice
Znak města HodonínVlajka města Hodonín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHodonín
Obec s rozšířenou působnostíHodonín
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel23 805 (2023)[1]
Rozloha63,31 km²[2]
Katastrální územíHodonín
Nadmořská výška167 m n. m.
PSČ695 01
Počet domů2 870 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ20
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 1
695 01 Hodonín
muhodonin@muhodonin.cz
StarostaLibor Střecha (Pro Hodonín)
Oficiální web: www.hodonin.eu
Hodonín
Hodonín
Další údaje
OceněníFairtradové město
Obec přátelská rodině
Kód obce586021
Kód části obce412252
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodonín (německy Göding, Gödingen[4]) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji. Hodonín leží na řece Moravě 54 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Žije zde přibližně 24 tisíc[1] obyvatel. Narodil se zde 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Název[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Hodoně (starší podoba Hodoňa, což byla domácká zkratka některého jména začínajícího na Hod-, např. Hod(i)slav, Hoděmysl) a znamenalo "Hodoňův majetek". Německé jméno vzniklo z českého ještě před provedením hláskově změny g > h (Godonín, jak zní i doklady ze 12. století).[5] Židovský název města v hebrejštině zní גידונג.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili uherští povstalci.[6] Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák. Na sklonku druhé světové války byly o Hodonín svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Elektrárna Hodonín byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem. Ve městě se nacházel cukrovar nejmodernější v Evropě, ten byl nakonec zrušen a na jeho místě stojí obchodní centrum Cukrovar. Jako vzpomínka na cukrovarnickou etapu Hodonína zůstalo mezi obchody původní silo cukrovaru. K Cukrovaru přiléhající budova novobarokní Redlichovy vily z roku 1881 náležela k jedněm z prvních budov postavených v tomto architektonickém slohu vůbec. Vilu s oblibou navštěvoval skladatel Gustav Mahler a mnoho dalších významných osob své doby. Byla stržena v roce 2005.

Dne 24. června 2021 severozápadní a severní částí města prošlo tornádo s extrémní bouří, postihlo především městské části Pánov a Bažantnice.[7] Poškozeno bylo 100 domů, z toho k demolici jich bylo určeno 10.[8] Bouře odnesla střechu sportovní haly, poškodila zdejší zoologickou zahradu a způsobila další škody.[9][10]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Podél jihovýchodního okraje města protéká řeka Morava. Severozápadně od města se nachází národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava vyhlášená na ochranu zejména teplomilných doubrav.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1890 1900 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2006 2012 2019
Počet obyvatel 7 616 9 018 13 200 14 882 13 572 20 829 25 485 28 230 27 361 26 226 25 259 24 682

Pokles počtu obyvatel mezi lety 1991 a 2006 byl způsoben mimo jiné osamostatněním obcí Lužice a Rohatec.

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Hodonín a Správní obvod obce s rozšířenou působností Hodonín.

Hodonín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín ale stále existuje a skládá se z 82 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 18 obcí. Sousedními obcemi sídla jsou Lužice, Ratíškovice, Rohatec, Mikulčice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Mutěnice a Skalica.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Hodonín provázela v druhém desetiletí 21. století politická nestabilita. Ve volebním období 2010–2014 se vystřídali tři starostové a čtyři koalice. Po komunálních volbách v roce 2014 byla starostkou zvolena Milana Grauová (ANO 2011). Při zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2015 však byla odvolána.[11] Novým starostou byl o týden později zvolen Milan Lúčka (ANO 2011).[12]

Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen dosavadní radní Libor Střecha, lídr vítězného hnutí Pro Hodonín. Koalici vytvořili zástupci Pro Hodonín se Svobodnými s Piráty a také uskupením Pozitivně pro Hodonín, v němž je KDU-ČSL, TOP 09 a Konzervativní strana. Koalice má 16 mandátů z celkových 31.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Hodonína

Město Hodonín je tvořeno jedním katastrálním územím a není členěno na evidenční části obce.

Součástí města jsou místní části a čtvrtě:

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Městská knihovna[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městská knihovna Hodonín.

V centru města Hodonína, na adrese Národní třída 36, se nachází Městská knihovna Hodonín, která je veřejnou knihovnou s regionální působností. Jejím zřizovatelem je město Hodonín. V bezbariérové budově jsou oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, čítárna a studovna, oddělení pro mladé Zašívárna, oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb a také komunitní kontaktní pracoviště ProSenior. Na ulici Brandlova 81 sídlí pobočka knihovny, která velmi úzce spolupracuje se školami a školkami a zajišťuje výpůjční a informační služby zejména pro spádovou oblast sídliště R. Filipa.

Městská knihovna Hodonín byla zřízena dle prvního zákona o veřejných knihovnách z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. K oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo 1. července 1921. V tomto roce byla knihovna umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. V roce 1986 se knihovna přestěhovala do nových prostor vystavěných pro účely a potřeby knihovny na Národní třídě. Přestěhováním získala knihovna více prostoru pro volný výběr, čítárnu se studovnou a výstavní sál. Od roku 2003 je knihovna pověřena regionálními funkcemi.

V roce 2019 knihovna nabízí tři výstavní galerijní prostory, z nichž nejvýraznější je non-stop Galerie VEDNEVNOCI. Knihovna organizuje pravidelné vzdělávací akce.

Lázně Hodonín[editovat | editovat zdroj]

Lázně Hodonín poskytují od roku 1985 léčebnou i rehabilitační péči. Přírodním léčivem je jodobromová solanka, jejíž zdroje se vyskytují v blízkém okolí.[13] Lázněmi prochází rovněž naučná stezka „Po stopách T. G. Masaryka“.[14]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hodoníně.
  • Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, v současné době na jeho místě průmyslové objekty, z hospodářského objektu zámku rekonstruována budova Masarykova muzea
  • Dům umělců (1911–1913), sídlo Galerie výtvarného umění
  • Kostel sv. Vavřince (1780–1786) na Masarykově náměstí
  • Morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
  • Kaple sv. Kříže (1714)
  • Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů)
  • Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince, je dominantou města. Veřejnosti byla odhalena roku 1904. Postavena je ve slohu norimberské secese, architektem byl Ernst Gotthilf.
  • Pomník generální stávky roku 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
  • Památník obětem fašismu na novém hřbitově
  • Starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a Nový židovský hřbitov
  • Naučná stezka „Po stopách T.G. Masaryka“ od historické budovy železničního nádraží, kolem pomníku TGM, informačního centra, místa původního rodného Masarykova domu, končící u Městského muzea v hodonínském zámku[14]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 259. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 267, 268, 269.
  6. HARGAŠ, Roman. Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.- 18.stol.) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  7. HRABAL, Michal. Hodonínský Pánov po tornádu: přírodní živel tam posekal les. Brněnský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-26 [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. ISSN 1802-0887. 
  8. Tornádo podle hasičů poškodilo 1202 budov, 180 je nutné strhnout | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 
  9. ŽIVĚ: Na jihu Moravy řádilo tornádo. Na místo míří všechny jednotky IZS. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  10. HALUZA, Oldřich. Hodonínská zoo po tornádu: areál plný spadlých stromů, psí útulek na odpis. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  11. Hodonínská starostka Grauová padla. V čele je Krabička, zatím sám [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-03 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  12. Hodonín má nového starostu. Grauovou nahradí Lúčka [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-10 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. 
  13. V Lázních Hodonín na jižní Moravě je léčivou silou třetihorní mořská voda jodobromová solanka. Region [online]. 2020-07-16 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. 
  14. a b Hodonínem vede naučná stezka věnovaná T. G. Masarykovi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEREŠŇÁK, Bedřich; ZEMEK, Metoděj. Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost. Brno: Blok, 1979. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]