Hodonín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Jihomoravském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Hodonín (rozcestník).
Hodonín
Radnice
Radnice
Znak obce HodonínVlajka obce Hodonín
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0645 586021
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hodonín
Historická země Morava
Katastrální území Hodonín
Katastrální výměra 63,05 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 24 682 (2019)[1]
Nadmořská výška 167 m n. m.
PSČ 695 01
Zákl. sídelní jednotky 20
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Hodonín
Masarykovo nám. 1
695 35 Hodonín
Starosta Libor Střecha
Ocenění Fairtradové město
Obec přátelská rodině
Oficiální web: www.hodonin.eu
E-mail: muhodonin@muhodonin.cz
Hodonín
Hodonín
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodonín (německy Göding)[2] je město v Jihomoravském kraji, okrese Hodonín. Hodonín leží na řece Moravě 50 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín má rozlohu 63,05 km² a žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel. Narodil se zde 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili uherští povstalci.[3] Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák. Na sklonku druhé světové války byly o Hodonín svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Dominanta města Elektrárna Hodonín byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Také katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hodoníně.
  • Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, v současné době na jeho místě průmyslové objekty, z hospodářského objektu zámku rekonstruována budova Masarykova muzea
  • Dům umělců (1911–1913), sídlo Galerie výtvarného umění
  • Kostel sv. Vavřince (1780–1786) na Masarykově náměstí
  • Morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
  • Kaple sv. Kříže (1714)
  • Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů)
  • Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
  • Pomník generální stávky roku 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
  • Památník obětem fašismu na novém hřbitově
  • Starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a Nový židovský hřbitov

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Městská knihovna[editovat | editovat zdroj]

V centru města Hodonína, na adrese Národní třída 36, se nachází Městská knihovna Hodonín, která je veřejnou knihovnou s regionální působností. Jejím zřizovatelem je město Hodonín. V bezbariérové budově se jsou oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, čítárna a studovna, oddělení pro mladé Zašívárna, oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb a  také komunitní kontaktní pracoviště ProSenior. Na ulici Brandlova 81 sídlí pobočka knihovny, která velmi úzce spolupracuje se školami a školkami a zajišťuje výpůjční a informační služby zejména pro spádovou oblast sídliště R. Filipa.

Městská knihovna Hodonín byla zřízena dle prvního zákona o veřejných knihovnách z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. K oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo 1. července 1921. V tomto roce byla knihovna umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. V roce 1986 se knihovna přestěhovala do nových prostor vystavěných pro účely a potřeby knihovny na Národní třídě. Přestěhováním získala knihovna více prostoru pro volný výběr, čítárnu se studovnou a výstavní sál. V letech 1995 až 1998 byl zaváděn automatizovaný systém LANius, poté byly do knihovny nainstalovány počítače s připojením na internet pro veřejnost. Od roku 2003 je knihovna pověřena regionálními funkcemi. Od počátku roku 2012 až do konce roku 2016 se zbudovala a zmodernizovala počítačová učebna, čítárna a studovna, zasedací místnost, oddělení Informačních zdrojů a regionálních funkcí, proběhla i rekonstrukce dětského a dospělého oddělení i zázemí pro zaměstnance. Ochrana knihovního fondu pomocí technologie RFID byla implementována v roce 2014. V roce 2015 spustila knihovna novou službu - půjčování audioknih a zvukových knih pro nevidomé a slabozraké. Od roku 2010 se zapojuje do projektu Bezbariérová knihovna zpřístupňováním knižního fondu i veřejných prostor lidem s různým znevýhodněním.

V roce 2019 knihovna nabízí výtvarníkům z řad akademické i laické veřejnosti tři výstavní galerijní prostory, z nichž nejvýraznější je non-stop Galerie VEDNEVNOCI. Knihovna organizuje pravidelné vzdělávací akce např. Virtuální univerzitu třetího věku, Univerzitu volného času, přednášky, klub čtenářů, lekce pro školy a školky, lekce trénování paměti pro seniory, lekce digitální gramotnosti i pro znevýhodněné skupiny obyvatel. Knihovna přispívá ke kulturnímu životu Hodonína akcemi, jako jsou autorská čtení, hudební recitály, Čtení u fontány a v lázních, také jako spolupořadatel  mezinárodního poetického festivalu Po stranách Moravy. Mezi výrazné komunitní aktivity patří Pátky pro talenty určené dětem a mladým, Škvrňata a batolata v rámci projektu Bookstart, Čaje o třetí a exkurze pro seniory.

Za rok 2018 bylo evidováno 183.379 výpůjček, zaregistrovalo se 5.386 uživatelů, velikost fondu byla 145.855 svazků. Knihovnu v tomto roce navštívilo 124.961 uživatelů (internet, akce a půjčovny).

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

1890 1900 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2006 2012
7 616 9 018 13 200 14 882 13 572 20 829 25 485 28 230 27 361 26 226 25 259

Pokles počtu obyvatel mezi lety 1991 a 2006 byl způsoben mimo jiné osamostatněním obcí Lužice a Rohatec.

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Hodonín provázela v druhém desetiletí 21. století politická nestabilita. Ve volebním období 2010 – 2014 se vystřídali tři starostové a čtyři koalice. Po komunálních volbách v roce 2014 byla starostkou zvolena Milana Grauová (ANO 2011). Při zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2015 však byla odvolána.[4] Novým starostou byl o týden později zvolen Milan Lúčka (ANO 2011).[5]

Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen dosavadní radní Libor Střecha, lídr vítězného hnutí Pro Hodonín. Koalici vytvořili zástupci Pro Hodonín se Svobodnými s Piráty a také uskupením Pozitivně pro Hodonín, v němž je KDU-ČSL, TOP 09 a Konzervativní strana. Koalice má 16 mandátů z celkových 31.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Hodonína
Související informace naleznete také v článcích Okres Hodonín a Obvod obce s rozšířenou působností Hodonín.

Hodonín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín ale stále existuje a skládá se z 82 obcí, ORP z 18 obcí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 259. 
  3. Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.-18. stol.). Masarykova univerzita.
  4. Hodonínská starostka Grauová padla. V čele je Krabička, zatím sám [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-03 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  5. Hodonín má nového starostu. Grauovou nahradí Lúčka [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-10 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • B. Čerešňák – M. Zemek, Hodonín, 1979

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]