Hodonín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Jihomoravském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Hodonín (rozcestník).
Hodonín
Radnice
Radnice
Znak města HodonínVlajka města Hodonín
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0645 586021
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Hodonín
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 24 512 (2020)[1]
Rozloha 63,05 km²
Katastrální území Hodonín
Nadmořská výška 167 m n. m.
PSČ 695 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 20
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Hodonín
Masarykovo nám. 1
695 35 Hodonín
muhodonin@muhodonin.cz
Starosta Libor Střecha (Pro Hodonín)
Oficiální web: www.hodonin.eu
Hodonín
Hodonín
Další údaje
Ocenění Fairtradové město
Obec přátelská rodině
Kód části obce 412252
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodonín (německy Göding, Gödingen[2]) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji. Hodonín leží na řece Moravě 60 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín má rozlohu 63,05 km² a žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel. Narodil se zde 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1605 Hodonín vypálili uherští povstalci.[3] Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák. Na sklonku druhé světové války byly o Hodonín svedeny boje, které vyvrcholily osvobozením města 12. dubna 1945. Dominanta města Elektrárna Hodonín byla uvedena do provozu v letech 1951–1958. Také katastru Hodonína se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem. Ve městě se nacházel cukrovar nejmodernější v Evropě, ten byl nakonec zrušen a na jeho místě stojí obchodní centrum Cukrovar. Jako vzpomínka na cukrovarnickou etapu Hodonína zůstalo mezi obchody původní silo cukrovaru.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Podél jihovýchodního okraje města protéká řeka Morava. Severozápadně od města se nachází národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava vyhlášená na ochranu zejména teplomilných doubrav.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1890 1900 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2006 2012 2019
Počet obyvatel 7 616 9 018 13 200 14 882 13 572 20 829 25 485 28 230 27 361 26 226 25 259 24 682

Pokles počtu obyvatel mezi lety 1991 a 2006 byl způsoben mimo jiné osamostatněním obcí Lužice a Rohatec.

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Hodonín a Obvod obce s rozšířenou působností Hodonín.

Hodonín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Hodonín ale stále existuje a skládá se z 82 obcí, ORP z 18 obcí.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Hodonín provázela v druhém desetiletí 21. století politická nestabilita. Ve volebním období 2010–2014 se vystřídali tři starostové a čtyři koalice. Po komunálních volbách v roce 2014 byla starostkou zvolena Milana Grauová (ANO 2011). Při zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2015 však byla odvolána.[4] Novým starostou byl o týden později zvolen Milan Lúčka (ANO 2011).[5]

Po komunálních volbách v roce 2018 byl starostou zvolen dosavadní radní Libor Střecha, lídr vítězného hnutí Pro Hodonín. Koalici vytvořili zástupci Pro Hodonín se Svobodnými s Piráty a také uskupením Pozitivně pro Hodonín, v němž je KDU-ČSL, TOP 09 a Konzervativní strana. Koalice má 16 mandátů z celkových 31.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Hodonína

Město Hodonín je tvořeno jedním katastrálním územím a není členěno na evidenční části obce.

Součástí města jsou místní části a čtvrtě:

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Městská knihovna[editovat | editovat zdroj]

V centru města Hodonína, na adrese Národní třída 36, se nachází Městská knihovna Hodonín, která je veřejnou knihovnou s regionální působností. Jejím zřizovatelem je město Hodonín. V bezbariérové budově jsou oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, čítárna a studovna, oddělení pro mladé Zašívárna, oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb a také komunitní kontaktní pracoviště ProSenior. Na ulici Brandlova 81 sídlí pobočka knihovny, která velmi úzce spolupracuje se školami a školkami a zajišťuje výpůjční a informační služby zejména pro spádovou oblast sídliště R. Filipa.

Městská knihovna Hodonín byla zřízena dle prvního zákona o veřejných knihovnách z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. K oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo 1. července 1921. V tomto roce byla knihovna umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. V roce 1986 se knihovna přestěhovala do nových prostor vystavěných pro účely a potřeby knihovny na Národní třídě. Přestěhováním získala knihovna více prostoru pro volný výběr, čítárnu se studovnou a výstavní sál. Od roku 2003 je knihovna pověřena regionálními funkcemi.

V roce 2019 knihovna nabízí tři výstavní galerijní prostory, z nichž nejvýraznější je non-stop Galerie VEDNEVNOCI. Knihovna organizuje pravidelné vzdělávací akce.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hodoníně.
  • Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, v současné době na jeho místě průmyslové objekty, z hospodářského objektu zámku rekonstruována budova Masarykova muzea
  • Dům umělců (1911–1913), sídlo Galerie výtvarného umění
  • Kostel sv. Vavřince (1780–1786) na Masarykově náměstí
  • Morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
  • Kaple sv. Kříže (1714)
  • Pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů)
  • Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
  • Pomník generální stávky roku 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
  • Památník obětem fašismu na novém hřbitově
  • Starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a Nový židovský hřbitov

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 259. 
  3. Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.–18. století). Masarykova univerzita.
  4. Hodonínská starostka Grauová padla. V čele je Krabička, zatím sám [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-03 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online. 
  5. Hodonín má nového starostu. Grauovou nahradí Lúčka [online]. Hodonín: Hodonínský deník, 2015-11-10 [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEREŠŇÁK, Bedřich; ZEMEK, Metoděj. Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost. Brno: Blok, 1979. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]