Akademie věd České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Akademie věd České republiky
Ústředí Akademie věd na Národní třídě v Praze
Ústředí Akademie věd na Národní tříděPraze
Sídlo Akademie věd ČR
Národní 3
117 20 Praha 1
Souřadnice
Předseda prof. Jiří Drahoš
Místopředseda RNDr. Jan Šafanda, CSc.
Místopředseda prof. Vladimír Mareček
Místopředseda PhDr. Pavel Baran, CSc.
Oficiální web www.avcr.cz
Poznámky Funkční období 20132017

Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je organizační složka státu sdružující vědecké ústavy v České republice zabývající se převážně základním výzkumem. Ze zákona může zakládat tzv. veřejné výzkumné instituce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; v současnosti v ní pracuje asi 6400 zaměstnanců, z nichž více než polovina má univerzitní vzdělání resp. doktorský titul.

AV ČR ideově navazuje na činnost těchto institucí:

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Vrcholným orgánem je volený akademický sněm, který mj. volí předsedu Akademie věd se čtyřletým funkčním obdobím.

Předsedové Akademie věd[editovat | editovat zdroj]

Ústavy Akademie věd[editovat | editovat zdroj]

Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., předseda Akademie věd ČR
Prof. Ing. Miroslav Tůma, CSc., místopředseda Akademie věd ČR, působící v Ústavu informatiky

AV ČR zahrnuje 51 vědeckých ústavů rozdělených do tří oblastí a celkem devíti sekcí:

Oblast věd o neživé přírodě[editovat | editovat zdroj]

1. sekce matematiky, fyziky a informatiky[editovat | editovat zdroj]
2. sekce aplikované fyziky[editovat | editovat zdroj]
3. sekce věd o Zemi[editovat | editovat zdroj]

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd[editovat | editovat zdroj]

4. sekce chemických věd[editovat | editovat zdroj]
5. sekce biologických a lékařských věd[editovat | editovat zdroj]
6. sekce biologicko-ekologických věd[editovat | editovat zdroj]

Oblast humanitních a společenských věd[editovat | editovat zdroj]

7. sekce sociálně-ekonomických věd[editovat | editovat zdroj]
8. sekce historických věd[editovat | editovat zdroj]
9. sekce humanitních a filologických věd[editovat | editovat zdroj]

Zrušené ústavy ČSAV, resp. AV ČR[editovat | editovat zdroj]

Kontroverze a spory[editovat | editovat zdroj]

Jiří Šoler (poslanec za VRS) v interpelaci Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uvedl, že Rudolf Zahradník se podílel na perzekucích[1] Dušana Papouška, Zdeňka Slaniny a Jiřího Pancíře,[2] přičemž zvláště Pancíři, který jej odbornými dispozicemi převyšoval, byl zavázán za pomoc v kariéře.[3] V případě Jiřího Pancíře Rudolf Zahradník podal v roce 1991 na svého dlouholetého kolegu trestní oznámení pro hanobení republiky a jejího představitele za zápis v evidenci docházky, u Pancířovy manželky označující návštěvu policejní služebny v pracovní době jako "Havlovo gestapo (výslech)". Informace o této totalitní a post-totalitní perzekuci zveřejnil deník Špígl, který se stal žalovaným vedle Jiřího Pancíře ve sporu s Rudolfem Zahradníkem. V trestní věci byl Jiří Pancíř uznán nevinným a civilní spor vyhrál.[4] Podobně zcela nesmyslné a pro Akademii škodlivé byly i postihy[5] talentovaných badatelů jako Michala Svrčka,[6] Jiřího[7] Mlíkovského,[8] Richarda Tichého,[9] Marka Fraňka,[10] a dalších, které také měly negativní odezvy ve veřejnosti. Když se po těchto prohrách dostávaly na světlo informace o jeho vlastních odborných[11] i lidských[12] pochybeních, Zahradník označil v rozhovoru s LN Jiřího Pancíře, vedle Richarda Tichého, Zdeňka Slaniny a poslance Petra Matějů, za pokleslého a neúspěšného člověka.[13] Následně se ohradila řada čtenářů i sami napadení,[14] kteří rozhovor označili za tendenční zástupný atak ad hominem, čistě jen účelově zamlžující merit věci.[15]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]