Prognostický ústav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prognostický ústav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prognostický ústav (původně "Kabinet prognóz ČSAV"; lidově prognosťák nebo Jakešova věštírna) byl v letech 19841992 specializovaný odborný ústav, který byl součástí Československé akademie věd (ČSAV), tehdy nejvyšší československé vědecké instituce, na kterou navázala v Česku současná Akademie věd České republiky (AVČR) a na Slovensku Slovenská akademie věd. Pokračovatelem PÚ ČSAV je na Slovensku Prognostický ústav Slovenské akademie věd (PÚ SAV)[1] založený 1. ledna 1989,[2][3] v Česku se prognózováním zabývá např. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR, Centrum globálních studií nebo Centrum pro teoretická studia.

Vznik ústavu, organizační struktura a výzkumné cíle[editovat | editovat zdroj]

Vznikl roku 1984 na základě usnesení vlády ČSSR č. 10/1983.[4] na popud generálního tajemníka ÚV KSSS a šéfa KGB Jurije Andropova[zdroj?]. Organizační struktura, personální obsazení vedoucích funkcí i míst výzkumných pracovníků jsou doposud neznámé, stejně tak jsou neznámé výzkumné cíle a úkoly. Oficiálně byl Prognostický ústav zřízen podle sovětského vzoru za účelem hledání cesty z ekonomického a společenského úpadku, kterým komunistický blok tehdy procházel, pomocí prognostiky[zdroj?]. Jeho členové byli cíleně vybraní prognostici, kteří měli formulovat prognózy, tedy matematicky podložené odhady budoucího vývoje společnosti a především ekonomiky.

Nejasnosti o skutečném poslání a spekulace[editovat | editovat zdroj]

Některé teorie[zdroj?] označují Prognostický ústav jako organizaci účelově spoluzaloženou StB a KGB pro udržení vlivu při a po transformaci ekonomického a politického systému, na přímý popud Sovětského svazu.

Velmi četné zastoupení bývalých prognostiků ve veřejném a politickém životě v těch nejvyšších funkcích postkomunistického vývoje může vyvolávat dojem o velkém vlivu tohoto ústavu v politickém a ekonomickém směřování Československa a později ČR. Členové zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, funkce ministrů, premiérů a prezidentů. Tento zdánlivý úspěch prognostiků však může být vysvětlen úzkou spoluprací se skupinou kolem Václava Havla a později Občanského fóra, kde v probíhající Sametové revoluci chyběli odborníci na ekonomii.

Dalším faktorem, který spekulace o nejasném poslání Prognostického ústavu dále podněcuje, je přetrvávající nezájem ze strany současné historické vědy.[zdroj?] V odborném výstupu žádného z ústavů zabývajících se moderními dějinami se doposud (k březnu 2013) neobjevila žádná publikace, pojednávající Prognostický ústav jako významný fenomén společenských změn v roce 1989.[zdroj?]

Dokumentace a publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Provozní písemnosti a korespondence Prognostického ústavu jsou uloženy v Masarykově ústavu - Archivu AV ČR. Fond je nezpracovaný a nepřístupný a jeho úplnost proto nelze ověřit. Rozsah fondu je 61 kusů (4.87 bm) kartonů, úředních knih, rukopisů a podacích protokolů.[zdroj?]

Odborný výstup Prognostického ústavu je částečně evidován Knihovnou AV ČR, jedná se ale pouze o práce z polistopadového období. Odbornou činnost Prognostického ústavu před listopadem 1989 nelze nijak dokumentovat. Systém AV ČR pro evidenci vědecké práce ASEP ještě nejpozději v roce 2008 uváděl Prognostický ústav jako samostatně prohledávanou jednotku, avšak bez jediné evidované publikace.[zdroj?] Databáze Národní knihovny ČR uvádí, že po zrušení Prognostického ústavu jeho fond převzaly Knihovna AV ČR a Národohospodářský ústav AV ČR. Ačkoliv knihovna CERGE-EI (dnes CERGE-EI knihovna Jana Kmenty) mezi svými speciálními archivními sbírkami uvádí i fond bývalého Ekonomického ústavu ČSAV, stejným způsobem získaný fond Prognostického ústavu neuvádí.

Jednou z mála známých předlistopadových publikací a patrně klíčovou a nejvýznamnější publikací Prognostického ústavu vůbec je dokument "Souhrnná prognóza ČSSR do roku 2010"[zdroj?] vydaná Prognostickým ústavem v roce 1988 s uvedeným autorstvím "Valtr Komárek a kolektiv", přičemž složení kolektivu nebylo nikdy zveřejněno. Přesto, že byl dokument vypracován na přímou objednávku a pouze pro interní potřebu ÚV KSČ, byl diskutován i na tehdejších neoficiálních ekonomických seminářích a jeho kopie se údajně dostaly i mezi disent, protože nebyl problém je získat. Převratnost tohoto materiálu měla spočívat v tom, že to bylo poprvé, kdy byl stranický a státní aparát ČSSR oficiálně informován o zaostalosti a úpadku československé socialistické ekonomiky a společnosti. Dokument je dodnes nedostupný jako knižní tisk, ale řada exemplářů (interní tisk Prognostického ústavu) se dostala na humanitní fakulty a další pracoviště.[zdroj?]

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

Datum vzniku: 1. 4. 1984 (jako "Kabinet prognóz ČSAV", pod názvem "Prognostický ústav ČSAV" od roku 1986)
Datum zániku: 14. 10. 1993

Organizace v datech[editovat | editovat zdroj]

  • Název: PROGNOSTICKÝ ÚSTAV ČSAV
  • Sídlo: Praha 1, Opletalova 19, PSČ 11000
  • Identifikační číslo: 00128554
  • Právní forma: Rozpočtová organizace
  • Institucionální sektor: Ústřední vládní instituce
  • Počet zaměstnanců: 25 - 49 zaměstnanců

Členové (neúplný seznam, abecedně)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prognostický ústav SAV.
  2. PÚ SAV, História a zameranie ústavu.
  3. PÚ SAV, Zriaďovacia listina .
  4. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]