Národní (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní
Pohled na ulici od Kostela sv. Voršily na východ
Pohled na ulici od Kostela sv. Voršily na východ
Umístění
Město Praha
Čtvrť Staré Město, Nové Město
Poloha 50°4′54,89″ s. š., 14°25′4,57″ v. d.
Začíná na Jungmannovo náměstí
50°4′59″ s. š., 14°25′19″ v. d.
Končí na most Legií
50°4′53″ s. š., 14°24′47″ v. d.
Historie
Starší názvy Nové Aleje
V alejích
V nových alejích
V stromořadí
Uršulinská
U Řetězového mostu
Ferdinandova třída
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Národní (dříve Národní třída) je významná ulice v hlavním městě Praze. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města. Probíhá jihozápadním směrem od Jungmannova náměstí, kde navazuje na ulici 28. října vedoucí z dolního konce Václavského náměstí, ke křižovatce u Vltavy a Národního divadla, kde na ni navazuje most Legií. Nachází se v místech, kde se ve středověku nacházely příkopy hradeb Starého Města.[1]

V ulici sídlí kolem sedmi set právnických osob,[2] mj. Akademie věd České republiky, Asociace profesionálních fotografů České republiky, CinemArt, Czechoslovak Models, Česká advokátní komora, Eurovia CS, Mott MacDonald CZ, Pražská plynárenská; je zde také mnoho kulturních podniků - Divadlo Viola, Divadlo Metro, Galerie Václava Špály, Kavárna Slavia, Komorní kino Evald, Reduta Jazz Club.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 19. století nesla název Nové Aleje (německy Neue Allee), její pojmenování se s postupem času různě měnilo: V alejích, V nových alejích, V stromořadí, Uršulinská, U Řetězového mostu či Ferdinandova třída. V 19. století podél ní vzniklo mnoho důležitých budov a institucí, jako je například Národní divadlo, Akademie věd České republiky, či Kavárna Slavia v Paláci Lažanských. Vedly tudy již ke konci 19. století (1885) i koleje koňky, které se před řetězovým mostem Františka I. obracely po nábřeží zpět do centra.[3]

Ve 20. století pak došlo ke změně; mnohé staré budovy byly zbořeny a třída rozšířena. Později přibyl obchodní dům Máj (dnes Tesco), který byl v roce 2007 prohlášen za kulturní památku[4], hlavně díky své originální konstrukci. V polovině 80. let 20. století byla poblíž vybudována stanice metra Národní třída a část zdejší tramvajové trati od křižovatky na Perštýně (přes Jugmannovo náměstí a ulicí 28. října) na Můstek byla následně zrušena. S 80. léty přišla také ještě jedna změna – část kláštera voršilek vedle Národního divadla byla zbořena, aby ustoupila brutalistické Nové scéně, otevřené v roce 1983.

17. listopad 1989[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v podloubí Schirdingovského paláce
Podrobnější informace naleznete v článku Sametová revoluce.

17. listopadu 1989 došlo na rohu Mikulandské ulice k známému zásahu složek Veřejné bezpečnosti proti studentům, čímž začala tzv. sametová revoluce, která znamenala definitivní konec komunistického režimu v Československu.

Na tuto událost upomíná pamětní deska v podloubí Schirdingovského paláce, který stojí právě na rohu Mikulandské a Národní.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Novoměstská strana od východu

Staroměstská strana od východu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace na stránkách Prahy 1
  2. Kurzy.cz: Národní, ulice v obci Praha
  3. Historie městské dopravy v Praze, Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek, ISBN 80-238-5702-9, str. 22
  4. Článek na bydleni.idnes ohledně prohlášení OD za kulturní památku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]