Národní (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Národní
Pohled na ulici od Kostela sv. Voršily na východ
Pohled na ulici od Kostela sv. Voršily na východ
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Staré Město, Nové Město
Poloha
Začíná na Jungmannovo náměstí
50°4′59″ s. š., 14°25′19″ v. d.
Končí na most Legií
50°4′53″ s. š., 14°24′47″ v. d.
Historie
Starší názvy Nové Aleje
V alejích
V nových alejích
V stromořadí
Uršulinská
U Řetězového mostu
Ferdinandova třída
Kód ulice 461920
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní (dříve Národní třída) je významná ulice v hlavním městě Praze. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města. Probíhá jihozápadním směrem od Jungmannova náměstí, kde navazuje na ulici 28. října vedoucí z dolního konce Václavského náměstí, ke křižovatce u Vltavy a Národního divadla, kde navazuje na most Legií. Ulice se nachází v místech, kde se ve středověku nacházely příkopy hradeb Starého Města.[1]

V ulici sídlí přibližně sedm set právnických osob,[2] mj. Akademie věd České republiky, Asociace profesionálních fotografů České republiky, CinemArt, agentura Czechoslovak Models, Česká advokátní komora, Eurovia CS, Mott MacDonald CZ, či Pražská plynárenská. Nachází se zde také několik kulturních podniků, např. Divadlo Viola, Divadlo Metro, Galerie Václava Špály, kavárna Slavia, Komorní kino Evald, Reduta Jazz Club, Café Louvre ad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ulice vznikla po roce 1781, kdy byl zasypán příkop, dělící pražské Staré Město a Nové Město. V 19. století nesla název Nové Aleje (německy Neue Allee), její pojmenování se s postupem času různě měnilo: V alejích, V nových alejích, V stromořadí, Uršulinská (západní část) či U Řetězového mostu. V letech 1870–1919 se jmenovala Ferdinandova třída po bývalém císaři Ferdinandu I. Od roku 1919 nese jméno Národní, s výjimkou let 1941–1945, kdy byla za německé okupace pojmenována třída Viktoria.[3]

19. století podél ní vzniklo mnoho významných budov a institucí, jako je například Národní divadlo, Akademie věd České republiky, či Kavárna SlaviaPaláci Lažanských. Vedly tudy již ke konci 19. století (1885) i koleje koňky, které se před řetězovým mostem Františka I. obracely po nábřeží zpět do centra.[4]

Ve 20. století byly mnohé staré budovy zbořeny a třída rozšířena. Ještě v letech 1949–1950 byl zbořen tzv. Braunerův dům, ve kterém sídlila slavná kavárna Union.

V letech 1972–1975 vzniknul obchodní dům Máj (2009 přejmenován na MY Národní), který byl v roce 2007 prohlášen za kulturní památku[5], hlavně díky své originální konstrukci. V polovině 80. let 20. století byla poblíž vybudována stanice metra Národní třída a část zdejší tramvajové trati od křižovatky Na Perštýně (přes Jugmannovo náměstí a ulicí 28. října) na Můstek byla následně zrušena. Po demolici tzv. Chourových domů vedle Národního divadla byla na jejich místě vystavěna v brutalistickém stylu, Nová scéna (otevřena v roce 1983).

V roce 2018 vznikla na místě dlouholetého provizorního parkoviště nová budova DRN.[6]

17. listopad 1989[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sametová revoluce.

17. listopadu 1989 došlo na rohu Mikulandské ulice k známému zásahu složek Veřejné bezpečnosti proti studentům, čímž začala tzv. sametová revoluce, která znamenala definitivní konec komunistického režimu v Československu.

Na tuto událost upomíná pamětní deska na fasádě Schirdingovského paláce, který stojí právě na rohu Mikulandské a Národní, a každoroční připomínkové akce na Den boje za svobodu a demokracii, příležitostně spojené s demonstracemi k atkuálním politickým otázkám.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v podloubí Schirdingovského paláce

Novoměstská strana od východu[editovat | editovat zdroj]

Staroměstská strana od východu[editovat | editovat zdroj]

Významné budovy bez památkové ochrany[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace na stránkách Prahy 1. www.praha1.cz [online]. [cit. 2007-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-19. 
  2. Kurzy.cz: Národní, ulice v obci Praha
  3. LAŠŤŮVKA, Marek. Pražský uličník (Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství,) I. díl. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. Kapitola Národní, s. 580-584. 
  4. Historie městské dopravy v Praze, Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek, ISBN 80-238-5702-9, str. 22
  5. Článek na bydleni.idnes ohledně prohlášení OD za kulturní památku
  6. Mezník ve vývoji české architektury. Výjimečný DRN na Národní třídě. Lidovky.cz. 22. 3. 2018, s. 3. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Ferdinandova třída, s. 183 - 200. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]