Národní (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní
Pohled na ulici od Kostela sv. Voršily na východ
Pohled na ulici od Kostela sv. Voršily na východ
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Staré Město, Nové Město
Poloha 50°4′54,89″ s. š., 14°25′4,57″ v. d.
Začíná na Jungmannovo náměstí
50°4′59″ s. š., 14°25′19″ v. d.
Končí na most Legií
50°4′53″ s. š., 14°24′47″ v. d.
Historie
Starší názvy Nové Aleje
V alejích
V nových alejích
V stromořadí
Uršulinská
U Řetězového mostu
Ferdinandova třída
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Národní (dříve Národní třída) je významná ulice v hlavním městě Praze. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města. Probíhá jihozápadním směrem od Jungmannova náměstí, kde navazuje na ulici 28. října vedoucí z dolního konce Václavského náměstí, ke křižovatce u Vltavy a Národního divadla, kde navazuje na most Legií. Ulice se nachází v místech, kde se ve středověku nacházely příkopy hradeb Starého Města.[1]

V ulici sídlí přibližně sedm set právnických osob,[2] mj. Akademie věd České republiky, Asociace profesionálních fotografů České republiky, CinemArt, agentura Czechoslovak Models, Česká advokátní komora, Eurovia CS, Mott MacDonald CZ, či Pražská plynárenská. Nachází se zde také několik kulturních podniků, např. Divadlo Viola, Divadlo Metro, Galerie Václava Špály, kavárna Slavia, Komorní kino Evald, Reduta Jazz Club, Café Louvre ad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

19. století nesla název Nové Aleje (německy Neue Allee), její pojmenování se s postupem času různě měnilo: V alejích, V nových alejích, V stromořadí, Uršulinská, U Řetězového mostu či Ferdinandova třída. V 19. století podél ní vzniklo mnoho významných budov a institucí, jako je například Národní divadlo, Akademie věd České republiky, či Kavárna SlaviaPaláci Lažanských. Vedly tudy již ke konci 19. století (1885) i koleje koňky, které se před řetězovým mostem Františka I. obracely po nábřeží zpět do centra.[3]

Ve 20. století pak došlo ke změně; mnohé staré budovy byly zbořeny a třída rozšířena. Později přibyl obchodní dům Máj (dnes Tesco), který byl v roce 2007 prohlášen za kulturní památku[4], hlavně díky své originální konstrukci. V polovině 80. let 20. století byla poblíž vybudována stanice metra Národní třída a část zdejší tramvajové trati od křižovatky Na Perštýně (přes Jugmannovo náměstí a ulicí 28. října) na Můstek byla následně zrušena. S 80. léty přišla také ještě jedna změna – část kláštera voršilek vedle Národního divadla byla zbořena, aby ustoupila Nové scéně, vystavěné v brutalistickém stylu, otevřené v roce 1983.

17. listopad 1989[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v podloubí Schirdingovského paláce
Podrobnější informace naleznete v článku Sametová revoluce.

17. listopadu 1989 došlo na rohu Mikulandské ulice k známému zásahu složek Veřejné bezpečnosti proti studentům, čímž začala tzv. sametová revoluce, která znamenala definitivní konec komunistického režimu v Československu.

Na tuto událost upomíná pamětní deska v podloubí Schirdingovského paláce, který stojí právě na rohu Mikulandské a Národní.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Novoměstská strana od východu

Staroměstská strana od východu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace na stránkách Prahy 1
  2. Kurzy.cz: Národní, ulice v obci Praha
  3. Historie městské dopravy v Praze, Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek, ISBN 80-238-5702-9, str. 22
  4. Článek na bydleni.idnes ohledně prohlášení OD za kulturní památku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]