Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Vznik1959
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloHeyrovského náměstí 1888/2, Praha, 162 00, Česko (budova Ústavu makromolekulární chemie)
Souřadnice
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.imc.cas.cz/en/umch/
Datová schránka2minqg2
IČO61389013 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data můžou pocházet z datové položky.

Ústav makromolekulární chemie AV ČR (ÚMCH) je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky.[1] Ústav se zaměřuje na základní výzkum syntetických polymerů. Badatelé z ÚMCH se věnují také aplikovanému výzkumu zejména v oblasti vývoje a modifikace polymerních materiálů a technologií ve spolupráci s průmyslovými partnery. ÚMCH také organizuje studijní programy pro získání doktorského titulu a postdoktorandská studia pro domácí i zahraniční studenty.

Historie ústavu[editovat | editovat zdroj]

Historie české polymerní chemie se začala psát začátkem 40. let a v průběhu 50. let již začala vznikat různá výzkumná pracoviště. Ústav makromolekulární chemie byl založen v roce 1959 jako součást Československé akademie věd. K jeho prvním světovým úspěchům patřil vývoj hydrogelů, které byly základem vynálezu měkkých kontaktních čoček zakladatele ústavu profesora Otto Wichterleho. Hydrogely jsou dodnes využívány například v nitroočních čočkách, urologických implantátech nebo v chemicky modifikovaných formách včetně léčivého přípravku pro snadnější hojení ran s obchodním názvem Hemagel. V současnosti polymerní soustavy nachází uplatnění od medicínských užití až po nalézání šetrných způsobů likvidace plastů.

Z rozpočtového modelu hospodaření na formu veřejné výzkumné instituce (v. v. i.) přešel ústav v roce 2007.[2]

Ředitelé ústavu[editovat | editovat zdroj]

  • Otto Wichterle (1959–1969)
  • Jaroslav Hnídek (1969–1972)
  • Karel Friml (1972–1984)
  • Vladimír Kubánek (1984–1990)
  • Pavel Kratochvíl (1990–1995)
  • Karel Ulbrich (1995–1998)
  • František Rypáček (1998–2016)
  • Jiří Kotek (2016–dosud)

Hlavní směry výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Předností Ústavu makromolekulární chemie je šířka záběru, díky které pokrývá celou polymerní vědu od chemie přes fyzikální chemii až po fyziku polymerů a jejich aplikace v praxi, zejména v technických a biolékařských aplikacích. Výzkum probíhá v těchto oblastech:

Památník Otty Wichterleho představuje bronzová plastika symbolizující strom vědění, v jehož koruně jsou zapsána čísla jednotlivých patentů slavného vědce.[3]

Biomakromolekulární systémy[editovat | editovat zdroj]

  • Polymerní nosiče léčiv
  • Polymerní vrstvené systémy pro kontakt s biologickým prostředím
  • Bioanalogické polymery
  • Polymerní hybridní systémy
  • Hydrogely

Dynamika a samoorganizace molekulárních a nadmolekulárních polymerních útvarů[editovat | editovat zdroj]

  • Samoorganizace a nanostrukturní uspořádání makromolekul
  • Dynamika a molekulární charakterizace makromolekul

Příprava, charakterizace a využití nových polymerních systémů s řízenou strukturou a vlastnostmi[editovat | editovat zdroj]

  • Polymerizační procesy
  • Polymerní sítě
  • Optoelektronické jevy
  • Materiálový výzkum[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  2. Ústav makromolekulární chemie AV ČR slaví šedesátiny - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  3. Šestka - noviny MČ Praha 6. www.sestka.cz [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  4. ÚMCH - Hlavní směry výzkumu. www.imc.cas.cz [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]