Václav Pačes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., dr. h. c.
Václav Pačes foto Petr Králík, AV ČR (1).jpg

4. předseda Akademie věd ČR
Ve funkci:
24. března 2005 – 24. března 2009
Předchůdce Helena Illnerová
Nástupce Jiří Drahoš

Místopředseda Akademie věd ČR
Ve funkci:
25. února 1993 – 27. března 1997

Předseda dozorčí rady ČEZ
Úřadující
Ve funkci od:
27. června 2014

Místopředseda dozorčí rady ČEZ
Ve funkci:
29. května 2013 – 26. června 2014

člen dozorčí rady ČEZ
Úřadující
Ve funkci od:
20. března 2013

Narození 2. února 1942 (77 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť ženatý
Děti dva synové
Příbuzní Emil Čermák (děd)[1]
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Náboženství římskokatolické
Ocenění medaile Za zásluhy (2008)
čestný doktor
Commons Kategorie Václav Pačes
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Pačes (* 2. února 1942 Praha) je český biochemik, vysokoškolský pedagog, v letech 20052009 předseda Akademie věd České republiky. Mezi roky 2010–2012 byl předsedou Učené společnosti České republiky. Býval též předsedou dozorčí rady ČEZ, a. s.

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky studuje strukturu genomů.

Jeho skupina patřila mezi první, které přečetly úplnou dědičnou informaci nějakého organismu (1986). Objevil enzym zapojený do katabolismu rostlinného hormonu cytokininu. Je spoluautorem prvního českého syntetického genu. Publikoval více než 100 původních prací a podílel se na 5 knihách. Popularizuje svůj obor v tisku, rozhlase, televizi a na internetu.[2]

Mezi jeho působiště patřily Yaleova univerzita, univerzity v Chicagu, Seville a v Bristolu, Ústav aplikované biochemie v Japonsku. Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) přednáší molekulární genetiku a genové inženýrství. Na této vysoké škole obdržel v roce 2012 čestný doktorát.[3]

V březnu 2005 zvolen předsedou Akademie věd České republiky, když nahradil Helenu Illnerovou. V roce 2009 tuto funkci opustil a vystřídal jej Jiří Drahoš.

V říjnu 2006 byl zmíněn jako možný kandidát na předsedu úřednické vlády, která by dovedla Českou republiku k předčasným volbám. Občas byl zmiňován jako možný kandidát pro prezidentskou volbu v roce 2008.

Předsedal též komisi pro posouzení energetických potřeb ČR. Jednalo se o politicky ožehavé téma, neboť vláda se v koaliční smlouvě zavázala nestavět další jaderné elektrárny a respektovat územní limity těžby uhlí v severních Čechách. Pačes i další členové komise přiznali, že čelí silným tlakům rozmanitých zájmových skupin.[4] Svá doporučení komise zveřejnila počátkem července 2008.[5]

Členství a funkce[editovat | editovat zdroj]

  • Bývalý předseda dozorčí rady ČEZ.
  • Redaktor mezinárodního časopisu Research in Microbiology.
  • Člen rad časopisů European Journal of Biochemistry a Chemické listy.
  • Člen vědecké rady na Univerzitě Karlově, Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a její Fakultě potravinářské a biochemické technologie.
  • Předseda komise pro udílení hodnosti DSc. v oboru biochemie, biofyzika a molekulární biologie.
  • Spoluzaložil a je členem Učené společnosti ČR.
  • Byl zvolen do Evropské akademie věd a umění a Evropské molekulárně biologické organizace (EMBO).
  • Opakovaně byl zvolen předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii.
  • V roce 1989 získal Státní cenu za vědu, má cenu Československé akademie věd (ČSAV) a cenu ČSAV za popularizaci vědy.
  • Byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.
  • V letech 1993-1997 místopředseda Akademie věd České republiky.
  • Na XXVI. zasedání Akademického sněmu byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

  • počet publikací podle Web of Science: 99

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Křest knihy Jana Stejskala Zprávy z českého století [online]. ČTK, 2008-11-05 [cit. 2018-08-21]. Dostupné online. 
  2. Václav Pačes [php]. Blog.aktualne.cz [cit. 2007-10-01]. Dostupné online. 
  3. Ocenění pracovníků ústavu, 2012, UMG AV ČR, přístup: 19.11.2012
  4. http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gjjei_en/Paces_Tlaci_na_me_abych_rekl_zda_stavet_novy_Temelin.html Pačes: Tlačí na mě, abych řekl, zda stavět nový Temelín
  5. Pačesova komise: Budoucností energetiky budou úspory, jádro a obnovitelné zdroje

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]