Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele

Wikipedie:Vzhled a styl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wiki rules.png

pravidla:

     závazná
     doporučení
     v hlasování
     navrhovaná
     neschválená
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Zkratka:
WP:VAS
WP:GTL
Vzhled a styl Wikipedie
Vzhled a styl

Tato stránka popisuje doporučený vzhled a styl stránky Wikipedie. Má za úkol ukázat základní pravidla psaní a typografického zpracování jednotlivých hesel. Každý čtenář ocení konzistentní styl a jednotnou úpravu všech hesel.

Účelem této stránky nejsou rady jak vytvořit článek nebo jak editovat jednotlivé stránky.

Následující tabulka obsahu se generuje automaticky, použijete-li v článku strukturované nadpisy.

Formátování textu

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Nápověda:Formátování textu.

Pro editaci Wikipedie se používá vlastní značkovací jazyk, nejběžnější (= : *) i trochu méně běžné znaky (# ' [ ] { } < > ), které je možné vložit také pomocí tabulky pod editačním oknem. Editaci zcela bez používání wikiznaček má umožnit VisualEditor.

Odstavce se tvoří odřádkováním, tedy nejčastěji vložením prázdného řádku (dvojitým stiskem klávesy Enter).

Struktura článku

Tato sekce shrnuje doporučené uspořádání článku z hlediska struktury jeho jednotlivých částí. Bližší popis jednotlivých částí naleznete níže.

Zapsáno ve zdrojovém kódu tedy:

{{Infobox}} případně [[Soubor:Obrazek.jpg|náhled|Obrázek]]
'''Název článku''' je významným prvkem úvodního odstavce. V následujících
větách bývají doplněny další důležité charakteristiky.

== První sekce ==
Obecný začátek.

=== První podsekce ===
Podrobnější text.

=== Druhá podsekce ===
Další text.

== Druhá sekce ==
Ještě nějaký text.

== Třetí sekce ==
=== První podsekce ===
Nějaký text.

=== Druhá podsekce ===
Nějaký text.

== Poznámky ==
<references group="pozn." />

== Reference ==
{{Překlad|jazyk= |článek= |revize= }}
<references />

== Literatura ==
* {{Citace monografie}}
* {{Citace periodika}}

== Související články ==
* [[Název prvního souvisejícího článku]]
* [[Název druhého souvisejícího článku]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.priklad1.cz/text.html Výstižný název odkazu] – případné další informace
* [http://www.priklad2.com/doc.pdf Dokument pdf] – případné další informace

{{Portály|Portál1|Portál2}}

[[Kategorie:Název kategorie]]
[[Kategorie:Název další kategorie]]

Text článku

Úvod

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Nápověda:Úvod článku.

Konkrétní heslo, kterému je článek věnován, by se mělo objevit '''tučně napsané''' na vhodném místě na začátku textu. Ideální je do úvodu zařadit pár vět nebo alespoň jeden odstavec. Ideální zvláště u podrobnějších článků jsou dva až tři odstavce pojaté jako krátké (cca do 700 znaků) shrnutí celého článku.

Je dobré, když je heslo uvedeno ve stejném tvaru jako název stránky (např. Vzhled a styl je…), ale v případě nutnosti se může i trochu lišit (např. Ve vzhledu a stylu se…). Dejte pozor, ať nezmatete čtenáře. Pokud je však název stránky popisný (např. Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009), nemusí první věta přímo takové sousloví použít vůbec, a tudíž se ani nic nezvýrazňuje tučným písmem.

Jestliže je popis hesla delší a je rozdělen do několika odstavců, první odstavec by měl být vždy stručný a měl by obsahovat výstižný a krátký popis hesla. Podrobnosti můžete vložit do dalších odstavců.

Neváhejte v prvních odstavcích (i jinde) vložit vnitřní odkazy na další související články Wikipedie. Jako odkazy se také systematicky označují letopočty, přesná data pak jako dvojice odkazů na den v roce a rok (např. [[4. únor]]a [[2006]]). Nebojte se „červených odkazů“, tedy takových, které vedou na neexistující články – na tom není nic špatného a třeba právě díky tomu vašemu se někdo článek rozhodne založit. Je však u těchto odkazů dobré ověřit, zda již daný pojem ve Wikipedii není popsán v článku s mírně odlišným názvem nebo v rámci jiného článku (nezapomeňte, že můžete odkazovat i na podkapitoly článku).

Nezapomínejte však, že Wikipedie není výkladový slovník, takže nemá smysl odkazovat na běžná slova použitá v jejich normálním významu. K tomu viz zejména en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context.

Příklad vhodně provázaného úvodu
Kovářství je řemeslo zabývající se zpracováním železa, oceli a zřídka i jiných kovů, zpravidla za tepla.
Kovářství patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti; lze říci, že schopnost zpracovávat železnou rudu patří k jednomu ze základních hledisek, podle nichž hodnotíme vyspělost starověkých civilizací. Podle stupně vývoje lze hodnotit nejen kvalitu zpracování předmětů, ale i stupeň specializace.
V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem; kvůli zániku mnoha oborů navazuje kovářství dnešní doby ve velké míře na kovářství vesnické, kde kovář prováděl veškerou práci s železem za tepla. Ceny kovářských výrobků jsou dnes velmi vysoké a z důvodu nedostatku kovářů mají stoupající tendenci.

Členění textu

Článek má být logicky rozdělen do kratších sekcí („kapitol“) a případně dále hierarchicky do podsekcí. Sekce lze editovat samostatně, z jejich nadpisů se automaticky generuje obsah článku (zobrazovaný před první sekcí s nadpisem, pokud si nevynutíte jeho umístění jinde) a lze odkazovat a skákat přímo na jejich začátky, ať z obsahu nebo z jiných článků. Jednotlivé sekce by neměly být příliš dlouhé (cca do délky necelé obrazovky); pokud je nějaká sekce příliš dlouhá nebo sestává ze dvou logicky nesouvisejících částí, měla by se rozdělit. Na druhou stranu je zbytečné a rušivé mechanicky dělit souvislý text do sekcí o jediném odstavci nebo dokonce větě.

Vlastní text se dělí do odstavců. Nový odstavec vytvoříte vynecháním jednoho řádku. Odstavce by se neměly skládat z jediné věty nebo řádku, neboť to narušuje plynulost čtení; na druhou stranu číst příliš dlouhé odstavce je nepohodlné. Řiďte se logickými, věcnými souvislostmi výkladu.

Nadpisy

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Nápověda:Nadpisy.

Nadpis sekce ve wikikódu tvoří řádka začínající a končící stejným počtem rovnítek, od dvou do šesti: == Nadpis == a pak === Podnadpis === případně ==== Podpodnadpis ==== atd. Z nadpisů vznikají HTML tagy H2, H3 atd. (s pomocí jednoho rovnítka lze vytvořit i H1, ale to se nevyužívá, neboť to koliduje se standardní grafickou úpravou, kde je H1 použito pro název stránky). Podobně podnadpisy 4. úrovně už jsou obvykle nevzhledné a menší než běžný text.

Vkládat do nadpisů odkazy na jiná hesla, pokud to není nezbytně nutné nebo vhodné (např. u seznamů), nevypadá dobře. V naprosté většině případů se odkaz na pojem v nadpisu dá uvést na začátku textu příslušné sekce. Buďte kreativní a nebojte se tu jednu větu napsat.

Před nadpisem a případně i mezi nadpisem a dalším textem vynechte jednu řádku. Na vzhledu se to neprojeví (pokud omylem nevynecháte řádků více, pak vznikají prázdné odstavce a rušivé bílé místo), ale zdrojový kód je tak přehlednější. Podobně není podstatné, je-li mezi rovnítky a nadpisem mezera, kód bude jen o něco čitelnější.

Pokud sekce shrnuje obsah jiného, specializovanějšího článku, odkažte na něj hned pod nadpisem standardizovaným způsobem, nejlépe pomocí šablony {{podrobně}}.

Nadpis nepatří hned na začátek článku; tam má být shrnující úvod. (Nadpis sekce totožný s názvem článku by se opakoval hned po nadpisu celé stránky a případně vygenerovaný obsah stránky by odsunul text pod sebe.)

Seznamy

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Nápověda:Seznamy.

Často využívaným prvkem, který dotváří strukturu textu článku, jsou seznamy. Ty umožňují z textu vyčlenit skupinu vzájemně souvisejících hesel a graficky zvýrazní vazby mezi nimi. Není ale vhodné seznamy nadužívat; encyklopedický článek má být tvořen souvislým textem.

Pokud je seznam samostatným heslem, měl by v ideálním případě splňovat následující kritéria:

  1. Úvod. Má poutavý úvod, který představí, co je předmětem seznamu, a definuje jeho rozsah a kritéria, na jejichž základě byly položky do seznamu zahrnuty.
  2. Srozumitelnost. Srozumitelným způsobem pokrývá definovanou oblast. Je-li to možné, zahrnuje kompletní výčet všech položek, v ostatních případech alespoň všech důležitých položek, případně také poznámky obsahující užitečné informace o jednotlivých položkách.
  3. Struktura. V seznamu je snadné se orientovat, a pokud to může této orientaci napomoci, je dělen na podkapitoly a obsahuje také nástroje k řazení položek v tabulkách.
  4. Vizuální přitažlivost. Vhodným způsobem využívá různých možností rozvržení, formátování, tabulek, případně i barev. Měly by ho doprovázet obrázky vhodné k danému tématu s výstižnými popisky.

Příklady seznamů, které tato kritéria splňují, lze spatřit na Wikipedie:Nejlepší články#Seznamy a Wikipedie:Dobré články#Seznamy.

Popis značek, které se používají pro vytvoření odrážkových seznamů, je na Nápověda:Formátování textu#Seznamy. Práce s tabulkami je popsána na Nápověda:Tabulky.

Infobox a obrázky

Infobox

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Nápověda:Infobox.

Slouží k jednotnému a přehlednému shrnutí základních údajů o článku daného druhu; stejná struktura naplněná jinými údaji se vyskytuje ve všech článcích tohoto druhu. Příkladem může být Infobox řeka používaný v článcích o řekách.

Obrázky

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Nápověda:Obrázky.

Pokud existuje obrázek ilustrující téma článku, měl by být uveden hned na jeho začátku. Takový obrázek se zobrazí vpravo od textu úvodu. Někdy je vhodnější obrázek přesunout až na konec úvodu, aby se zobrazil ve volném prostoru vedle obsahu a nezužoval prostor pro úvod. Obrázky ilustrující jednotlivé sekce by měly být uvnitř sekce, do které patří (za nadpisem a za jakýmikoliv odkazy na ostatní články). Neměly by být v nadpisu.

Závěrečné sekce

Související informace naleznete také v článku Nápověda:Závěrečné sekce.

Každý dobrý encyklopedický článek by měl končit sekcemi uvádějícími použité prameny a další dostupné zdroje.

Podle uvážení autora je možnost si vybrat ze dvou variant závěrečných sekcí. Jednotlivé sekce uvádějte v níže zobrazeném pořadí.[pozn. 1]

Pořadí sekcí

1. varianta
== Poznámky ==
== Reference ==
== Literatura ==
== Související články ==
== Externí odkazy ==
2. varianta
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
=== Reference ===
=== Literatura ===
=== Související články ===
=== Externí odkazy ===

Pokud úpravy editora nespočívají v zařazení nové závěrečné sekce s příslušným obsahem nebo odstranění některé ze stávajících, považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným.

Nevkládejte však bezhlavě na konec všech článků tuto zakončovací pětici. Aby byla stránka přehlednější, používejte v článcích jen ty nadpisy, u nichž bude nějaký obsah.

Poznámky

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Wikipedie:Poznámky.

Poznámky krátce komentují některá tvrzení v článcích, v žádném případě je nelze zaměňovat s odkazy na zdroje. V textu se vytváří podobně jako reference pomocí značek <ref group="pozn.">Text poznámky.</ref>. Obsah všech poznámek se vypíše v místě značky <references group="pozn."/>, která by se měla vkládat právě v této sekci.

Pokud chcete odkazovat na jednu poznámku z více míst, přidejte ke značce jméno <ref group="pozn." name="jméno">...</ref> a pak na stejnou poznámku odkazujte pomocí <ref group="pozn." name="jméno" />.

Tagy <ref> nelze vnořovat, chcete-li tedy v poznámce uvést odkaz na zdroj v ní předkládaného tvrzení, použijte {{#tag:ref}} takto: {{#tag:ref|Text poznámky.<ref>Text její reference.</ref>|group="pozn."|name="jméno"}}

Reference

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Wikipedie:Reference.

Sekce by měla obsahovat přesné odkazy na věrohodné zdroje potvrzující skutečnosti uváděné v článku. V textu se vytváří pomocí značek <ref></ref>, mezi nimiž je uveden zdroj daného tvrzení. Je vhodné i zde užívat citační šablony. Obsah všech referencí se vypíše v místě značky <references/>, která by se měla vkládat právě v této sekci.

Pokud chcete odkazovat na jednu referenci z více míst, přidejte ke značce identifikaci <ref name="jméno">...</ref> a pak na stejnou referenci odkazujte pomocí <ref name="jméno" />.

Příklad

Podle vědců je Slunce pěkně velké.<ref>Musil, C.: Naše Slunce, strana 23, vlastním nákladem, 1974</ref> Naproti tomu Měsíc není zase tak velký.<ref>Zadražil, R.: "Jak je velký Měsíc?", Vědci a věda, 46(78):46</ref>

Toto je příklad vícenásobného odkazování do poznámek.<ref name="odkazovač">Pokud odkazujete vícekrát, je použit pouze text první reference</ref>

Takové odkazování je užitečné, pokud více citací pochází ze stejného zdroje.<ref name="odkazovač" />

Pak je nejjednodušším způsobem odkazování použití prázdné značky ref s lomítkem na konci.<ref name="odkazovač" />

<references/>

Takový zdrojový kód se zobrazí následovně:

Podle vědců je Slunce pěkně velké.[1] Naproti tomu Měsíc není zase tak velký.[2]
Toto je příklad vícenásobného odkazování do poznámek.[3]
Takové odkazování je užitečné, pokud více citací pochází ze stejného zdroje.[3]
Pak je nejjednodušším způsobem odkazování použití prázdné značky ref s lomítkem na konci.[3]
  1. Musil, C.: Naše Slunce, strana 23, vlastním nákladem, 1974
  2. Zadražil, R.: "Jak je velký Měsíc?", Vědci a věda, 46(78):46
  3. a b c Pokud odkazujete vícekrát, je použit pouze text první reference

Literatura

Tato sekce by měla odkazovat na doporučené neinternetové informační zdroje (tedy na tištěné zdroje nebo zdroje na digitálních nosičích, jako je CD, DVD apod.), ať už tyto při tvorbě článku byly použity, nebo jen mohou čtenáři posloužit jako další zdroj informací. Přitom nehraje roli, zda je obsah daných zdrojů v souladu s obsahem příslušného článku, jde o pouhý soupis relevantních zdrojů. Literatura by měla být uvedena jako seznam s použitím citačních šablon:

Související články

Obsahuje seznam článků na české Wikipedii, které s daným článkem podstatným způsobem souvisejí, zejména pokud nejsou odkazovány ze snadno dostupných míst v článku.

Např. do této sekce v článku Kovářství přijde kód:

* [[Hamr]]
* [[Podkovářství]]
* [[Platnéřství]]

Externí odkazy

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Wikipedie:Externí odkazy.

Tato sekce by měla obsahovat seznam relevantních a kvalitních internetových zdrojů, na nichž může čtenář získat další informace.

Příklad z článku Kovářství:

* [http://www.mittner.cz Stránky uměleckého kováře s mnoha ukázkami kovářského díla]
* [http://www.perkunas.wz.cz/remesla/historiekovarstvi.html Historie kovářství z trochu jiného pohledu]
* [http://www.muzeum-turnov.cz/index.php?id=1&jazyk=cs Turnovské muzeum] – v muzeu je stálá expozice

Také se zde mohou objevit šablony odkazující na sesterské wikiprojekty – konkrétně na ty jejich stránky, které souvisí s tématem daného článku. Tyto šablony vkládejte bezprostředně pod nadpis. Úplný seznam šablon pro odkazy na sesterské projekty je k nalezení na Wikipedie:Šablony/Sesterské projekty.

Například v článku Kovářství:

* {{Commons|smithing}}
* {{Wikicitáty|kovářství}}

Typografie

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Wikipedie:Typografické rady.

Pro psaný text se postupně vyvinulo množství typografických pravidel, která podporují jeho čitelnost, a tím i srozumitelnost. Zde je přehled pouze těch nejdůležitějších rad.

Hlavním způsobem pro zvýraznění části textu je kurzíva (názvy filmů, knih, výtvarných děl, hudebních alb, novin a časopisů apod.), naproti tomu tučným písmem je záhodno šetřit, označuje se tak první výskyt názvu článku v úvodní větě, případně též jeho synonyma nebo klíčové základní pojmy, z nichž na článek například vede přesměrování. Nepostačuje-li ke zvýraznění kurzíva, lze využít nadpisy, členění textu do odstavců nebo seznamy. Encyklopedický text by však měl být vždy tvořen převážně souvislým textem, neměl by mít podobu kusých bodových „poznámek z přednášky“.

Interpunkční znaménka jako tečka, čárka, středník, otazník, vykřičník atd. těsně (bez mezery) přiléhají k předchozímu slovu a za sebou mají mezeru. Také odkazy na reference nebo poznámky se obvykle vkládají bezprostředně za slovo, větu či odstavec, k nimž se vztahují, resp. přímo za interpunkční znaménko, které po daném slově následuje. Více odkazů se uvádí za sebou opět bez mezer. Pro oddělování částí věty slouží pomlčka (–), zatímco spojovník (-) slouží ke spojování slov (např. česko-německé). Uvozovky se v češtině píší pomocí znaků „ a “.

Desetinná část čísla se v češtině odděluje od celé části desetinnou čárkou, kolem níž se nepíší mezery, a nikoli tečkou. U nejméně pěticiferných čísel se číslo zásadně člení do skupin po třech číslicích, výjimkou jsou atypická čísla, např. letopočty se nedělí nikdy. Data se mohou psát s mezerami jako s řadovými číslovkami (23. 3. 2006), u důležitých údajů se ale upřednostňuje slovní forma (23. března 2006), pro automatické zalamování řádků je vhodné využít tvrdé mezery (&nbsp;). Čas se zapisuje ve formátu HH.MM:SS, kde HH je jedno- nebo dvojciferné číslo označující hodiny nezačínající nulou, MM a SS je dvouciferné číslo, které naopak začíná nulou pro minuty, resp. sekundy menší než 10.

Encyklopedický styl

Podrobnější nápovědu naleznete na stránce Wikipedie:Encyklopedický styl.

Seriózní encyklopedie musí být psána specifickým encyklopedickým stylem. V žádném případě nelze psát obecnou češtinou ani nářečím, nevhodné jsou také už nepoužívané archaismy. Hodnocení i prostý popis je nutno formulovat čistě informativně, neutrálně, jednoznačně a bez ztotožnění se se čtenářem, např. místo „Uznáváme proto jeho zásluhy“ je vhodnější „Jeho zásluhy vyzdvihoval … ve své knize …“. Není také příliš encyklopedické používat spojení typu „u nás“ nebo „naše“, protože pisatel se v tom může rozcházet se čtenářem (viz také Wikipedie:Čechocentrismus). Při líčení minulosti je nevhodné používat přítomný čas a i obecně je při psaní lepší volit takové formulace, které zůstanou aktuální a přesné po co nejdelší dobu, např. „V roce … zde žilo … obyvatel“.

Poznámky

  1. Wikipedie:Hlasování/Hlasování o změně pořadí sekcí

Související stránky

Pravidla
Nápověda