Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wiki rules.png

pravidla:

     závazná
     doporučení
     v hlasování
     navrhovaná
     neschválená
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Vzhled a styl Wikipedie

Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu (transkripci) latinských a řeckých jmen a názvů, používaných zvláště v dějinách starověku.

  1. Antická jména se skloňují, jak je běžné v dosavadní literatuře – vychází se vždy ze způsobu skloňování latinského či řeckého. Příklady: latinsky nom. Claudius, gen. Claudii, česky nom. Claudius, gen. Claudia, latinsky nom. Valens, gen. Valentis, česky nom. Valens, gen. Valenta, latinsky nom. Nero, gen. Neronis, česky nom. Nero, gen. Nerona; v řečtině je to podobné, píšeme tedy například Selinus, Selinuntu; Narses, Narseta atd.
  2. Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin Byzance, se délka samohlásek nevyznačuje.
  3. Všechny autory píšící řecky přepisovat řecky, autory píšící latinsky přepisovat latinsky.
  4. Jména všech římských císařů, i když mají jméno řeckého původu (např. uzurpátor Procopius za císaře Valenta), se píší až do Justiniána I. latinsky.
  5. Místní jména od Kyrenaiky (dnes Libye) na východ a od Moesie (dnes Bulharsko a Srbsko) na jih se píší řecky (tedy Kaisareia, nikoli Caesarea), případně se používá počeštěných tvarů (Antiochie místo Antiocheia).
  6. Za mezník římských a byzantských dějin se obecně považuje nástup Arcadia a Honoria roku 395. Římští císaři od těchto panovníků jsou tedy označováni důsledně jako východo-/západořímský císař, od Justiniána I. byzantský císař. Pro dřívější císaře se používá označení západní, resp. východní císař.
  7. Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou:
    • Encyklopedie antiky, Academia 1973.
    • Dějiny Byzance, Academia 1992.
    • pokud jméno či název není obsaženo v předchozích, lze použít Der Kleine Pauly, 5 Bde. Lexikon der Antike, 1979.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]