Wikipedie:Pod lípou (pravidla)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pod pravidelnou lípou
Pod „pravidelnou“ lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o pravidlech a doporučeních Wikipedie.

Návrh změny pravidla[editovat | editovat zdroj]

Informuji o návrhu změny formulace jednoho bodu pravidla Wikipedie:Co Wikipedie není o nahodilých informacích. Dále viz Diskuse k Wikipedii:Co Wikipedie není#Úprava u nahodilých informací. --Harold (diskuse) 29. 8. 2017, 08:43 (CEST)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Na Wikipedie:Externí odkazy jsem udělal úpravy za účelem lepší srozumitelnosti a přehlednosti doporučení, bez změny smyslu pravidla, ale raději zde oznamuji. Také jsem odmazal sekci Reference, která tam nepatřila nejen z důvodů, že Refs jsou na začátku z pravidla výslovně vyloučeny. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 9. 2017, 11:47 (CEST)

Ruská jména v názvech článků[editovat | editovat zdroj]

V Rusku je pravidlem uvádět vedle křestního jména také otčestvo a tak je tomu i v názvech článků. V angličtině jsou ruská jména v názvech článků zkrácena na první křestní jméno + příjmení. V české wikipedii je v tomto ohledu zmatek. V textu článků jsou zpravidla obě jména uvedena. V názvu někdy ano, jindy ne. Podle mého názoru by mělo existovat alespoň nějaké doporučené pravidlo. Podle mého názoru bychom měli respektovat zvyklosti země původu a jméno zkrácené o otčestvo uvést v přesměrování.--Tom (diskuse) 21. 9. 2017, 16:57 (CEST)

Osobně se mi také zdá, že česká Wikipedie otčestva nesmyslně potlačuje. Na druhou stranu si nemyslím, že by pro to mělo vznikat nějaké zvláštní pravidlo. --Tchoř (diskuse) 21. 9. 2017, 19:34 (CEST)
Myslím, že by to mělo být naopak - jméno+příjmení by bylo hlavním názvem a otčestvo z přesměrování - to je však zřejmě jedno, varianta bez otčestva mi přijde jednodušší, předpokladatelnější a používanější. Přeci jen více lidí říká "Vladimir Putin" než "Vladimir Vladimirovič Putin". Ať je to jak chce, hlavně žádné další pravidlo, doporučení atd.! Už tak je jich tu tolik, že se v nich nováček (a často ani já) nevyzná, nemusíme mít pravidlo na každou blblost. Anebo pak mějme pravidlo úplně na všechno. Třeba jak správně a silně ťukat při editování Wikipedie do klávesnice... --Vojtasafr (diskuse) 21. 9. 2017, 19:41 (CEST)
Pravidlo nebo doporučení třeba ne, ale ten zmatek, popsaný kolegou Tomášem Pávem, je opravdu velký. Zainteresovaní wikipedisté by se měli postupně postarat o nápravu. Na de:wiki uvádějí ruská jména v názvech článků IMHO vždy s otěčestvem. Jen ten jejich přepis z azbuky do německé podoby není moc krásný. To jde v češtině mnohem lépe. P.S. Sice tady nic konkrétního nenavrhuji, ale ten zmatek vidím. Prostě potlačovat otěčestva není dobré, je to prostě v Rusku tak a ne jinak. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 9. 2017, 19:45 (CEST)
Ano, problém to je. Možná by to chtělo analýzu ruských jmen na WP i na internetu, aby se zjistilo, jak na tom lidé s používáním otčestev jsou. (Kdo se toho chopí? :D) Zatím však co si všímám, přijde mi, že v médiích jsou častější varianty bez. Ve výsledku je to však jedno, jen to bude chtít, aby se někdo ujal, o čemž však vážně pochybuji, těch jmen budou stovkÿ, neli tisíce. Na tom ztroskotalo již několik návrhů.
Bylo by však asi rozumné zavést cosi jako Wikipedie:Slovník konsensů, kde by mohl člověk heslovitě vyhledávat konsensy komunity, jelikož když se na něčem shodneme, zmizí to za pár týdnů v hlubinách archivu a za půl roku už se to stejně nedodržuje. --Vojtasafr (diskuse) 21. 9. 2017, 19:54 (CEST)
Právě proto je dobré jednou dosažený konsensus kodifikovat jako doporučení.
V případě ruských jmen jsou v češtině obecně častější varianty bez otěčestva, což by mělo být bráno jako základní pravidlo, s možnými výjimkami, pokud bude v konkrétních případech prokázáno převládající používání s otěčestvem. --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 9. 2017, 21:15 (CEST)
Myslím, že mít doporučení na všechno je hloupost, pak se v tom nikdo nevyzná. Koneckonců všemožných konsensů bylo od založení cswp tolik, že se v tom nemůže nikdo orientovat. A mít je všechny kodifikované, nevyznáme se ani v těch doporučeních, kterých již beztak není málo. Chceme být projektem, který je vstřícný i k nováčkům, kteří často nepochopí základní principy a už je zahlcujeme různými doporučeními, jejichž smysl už tuplem nepochopí. --Vojtasafr (diskuse) 21. 9. 2017, 22:08 (CEST)
Aniž bych chtěl rozvíjet polemiku na téma hloupost, tak orientovat se v seznamu dosažených konsenzů, který by navíc musel někdo udržovat, by nebylo o nic přehlednější, než orientovat se v kategorii, která automaticky vypisuje všechna doporučení. Pokud je konsensus silný a nejde jen o něco, co si šeptem domluvilo pár lidí bokem na diskusní stránce okrajového wikiprojektu, tak přeměnit ho v doporučení je jen věc formulace. Nedůležité konsensy se v doporučení přeměnit nepodaří. Seznam doporučení pak není o nic méně vstřícný vůči nováčkům, než hypotetický a těžko udržovatelný seznam bůhvíkde dohodnutých konsensů, kterých tu máme už určitě tisíce, a u mnoha je možná i dobře, že se na ně zapomnělo. Moje zkušenost z větších wikiprojektů je, že jasně formulovaná doporučení pomáhají problémy řešit snáze, než odvolávání na dávné konsensy.
Pokud chcete dělat oficiální seznam konsensů, tak budete muset definovat, které konsensy na něj patří a které ne. Patří tam pouze konsensy dosažené pod lípou nebo na jakýchkoliv zapadlých diskusních stránkách? Patří tam konsensy dosažené za účasti desítek lidí stejně jako konsensy dosažené v diskusi dvou či tří účastníků? Patří tam pouze konsensy z diskusí ohlášených nad posledními změnami nebo též konsensy z diskusí, o kterých skoro nikdo nevěděl? Patří tam konsensy týkající se celé Wikipedie, nebo též konsensy týkající se třeba konkrétní kategorie hesel? Pokud to druhé, bude se to týkat konsensů zasahujících stovky hesel stejně jako konsensů týkajících se hrstky hesel nebo jednoho hesla? Bude stanovena nějaká hranice? Nebo se u každého konsensu bude zároveň hledat také konsensus, zda ho uvést na seznam konsensů? Takže jako první doporučuji promyslet a získat konsensus právě v těchto otázkách. --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 9. 2017, 23:25 (CEST)
Problém je v počtu doporučení. Stále doporučení vnímám jako nějaké důležitější pravidlo. Nelze zkrátka stavět do jedné roviny věci, které ovlivní celou WP a maličkosti, které čtenář neocení. Nechci totiž dojít až tak, že bude doporučení na každou blbost a ve výsledku se jimy nikdo řídit nebude, jelikož se v nich nikdo nevyzná. Nelze zkrátka všechno regulovat, zakazovat, omezovat a určovat doporučením. Je to otravné jak pro zkušené editory, tak pro nováčky, kteří to tu tak jako tak mají již dost komplikované (a moc dobře si pamatuji, jak jsem se cítil, když jsem před rokem a osmi (?) měsíci začínal.)
Ten soupis konsensů by bylo důležité pořešit, přikládal bych tomu spíše doporučující formu než formu direktivní - nejsem si jist, jestli to lze udělat, proto zadám nějaké klíčové slovo do soupisu a najdu či nenajdu. Příklad - do jednoho článku jsem chtěl dát sbalovací tabulku, jelikož byla opravdu velká, poté jsem však byl upozorněn, že ač je tato možnost technicky dostupná, tak se komunita někde (nevím kde) shodla, že se používat nebudou. Kdyby toto fungovalo, jasně si to najdu pomocí nějakého klíčového slova a diskusi si přečtu. Máme v současnosti okolo 70 doporučení. Opravdu nám to nestačí? Opravdu musíme mít doporučení na všechno? A budeme-li mít 700 nových doporučení vzešlých z každé debaty, vyzná se v nich někdo? Bude je respektovat? Bude se to líbit nováčkům? Nehodlám to tu však nijak propagovat či prosazovat, byl to jen nápad. Samozřejmě by to potřebovalo nějak promyslet. Řekl bych, že konsensy by tam mohly být všechny, od celé Wikipedie až po články/skupiny článků, jelikož pokud ne, opět by došlo k tomu, co píše Frettie níže, že by byly soupisy soupisů soupisů konsensů. Stálo by to za důkladnější promyšlení, jen na to pls nemějme žádně doporučení. --Vojtasafr (diskuse) 22. 9. 2017, 19:20 (CEST)

Takový soupis konsensů by nebyl marný, zrovna o tomhle tématu se diskutovalo ani ne před měsícem. Wikipedie:Pod_lípou#Patronymum--Hnetubud (diskuse) 21. 9. 2017, 22:37 (CEST) Vzhledem k tomu, že 99 % nováčků neví ani to, že nemají vkládat texty okopírované z jiných webů, mi zavádění nového pravidla taky nepřipadá dvakrát smysluplné.--Hnetubud (diskuse) 21. 9. 2017, 22:41 (CEST)

Přesně tak, nakonec by to mohlo dopadnout tak, že bysme mohli mít taky soupisy soupisů soupisů konsensů. :)--frettie.net (diskuse) 22. 9. 2017, 00:06 (CEST)
Nemusel by to být přímo soupis, lepší by asi byl nějaký vyhledávací nástroj, který by uměl prozkoumat staré diskuse, abychom pořád neobjevovali už objevené a nediskutovali o už prodiskutovaném. (Konkrétně v případě pojmenování biografických článků se myslím postačí držet konsensu o „očekávaném názvu“...)--Hnetubud (diskuse) 24. 9. 2017, 13:54 (CEST)
Stačilo by bohatě, kdyby každý dosažený konsensus byl zapsán na určenou stránkou formou * [[Diskuse:Odkaz na diskusi#Do sekce|Otěčenstvo v názvech článků]], klíčová slova: ruština na novém řádku a každý nový příchozí by hledal pomocí Ctrl+F. Přičemž ta stránka by byla jen informativní, čili neúplná (ne každý o ní ví a ne každý konsensus tam je zapsán) a nepravomocná (to, že tam je nějaká diskuse zapsaná ještě neznamená, že je to konsensus, možná to někdo chtěl protlačit i přes odpor diskutujících, kteří si toho na té stránce nevšimli). Prostě jen taková pomůcka k hledání starých konsensů a diskusí na dané téma. --Dvorapa (diskuse) 25. 9. 2017, 21:27 (CEST)

Můj názor na původní otázku je, že by se to nemělo sjednocovat. Nedělal jsem přesnou statistiku, ale zdá se mi, že v běžném použití u některých jmen výrazně převládá varianta bez otěčestva (Fjodor Šaljapin, Alexandr Solženicyn), jindy s otěčestvem (Anton Pavlovič Čechov, Petr Iljič Čajkovskij), jinde se vidí obojí (Alexej Nikolajevič Tolstoj i Alexej Tolstoj). Takže nejednota Wikipedie jen odráží nejednotu jazykového úzu. Je to podobné jako s přechylováním ženských jmen: většina se přechyluje, ale některá ne, a také by nebylo dobré to násilím sjednocovat. Lidé tu hledají jméno, jak se používá v češtině, a ne jak ho používají Rusové.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 9. 2017, 21:19 (CEST)

CHKO v Polsku[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, když chci založit článek o CHKO v Polsku (např. Park Krajobrazowy Pasma Brzanki), má mít tento článek na české wiki název Chráněná krajinná oblast Pasma Brzanki, nebo Park Krajobrazowy Pasma Brzanki. Obojí znamená totéž. Děkuji. Suisant7 (diskuse) 2. 11. 2017, 08:55 (CET)

Řekl bych, že očekávatelnější je originální název, z českého bych vedl přesměrování... Zdá se, že je zde vesměs i taková praxe... viz kategorie--Grtek (diskuse) 2. 11. 2017, 11:10 (CET)
Tohle je věčné téma. Nikdy se to asi nepodaří sjednotit úplně, protože i praxe mimo Wikipedii je nejednotná (u čínských rezervací se tyhle věci překládají skoro vždy, protože čínsky chráněná krajinná oblast je čtenáři nesrozumitelné a navíc už by to stejně nebyla čínština, ale jen přepis čínštiny do latinky, naopak u slovanských jazyků nebo angličtiny budou autoři tíhnout k nepřekládání, však tomu přece (skoro) každý Čech rozumí i v originále). Za nejčistší z hlediska wikipedijních ideálů považuji udělat si rešerši pro daný jediný konkrétní název, mně osobně je nejbližší překládat vždy.--Tchoř (diskuse) 4. 11. 2017, 09:30 (CET)

Wikipedie:Žádost o opatření/Zákaz editovat českou Wikipedii pro uživatele Nadvšenec (2)[editovat | editovat zdroj]

U výše zmíněné žádosti došlo k nečekané chybě. Nikdo se v ní od 10. 10. do 8. 11. 2017 nevyjádřil, přičemž Wikipedie:Žádost o opatření hovoří takto:

   Novou žádost můžete založit vyplněním názvu do následujícího pole a vyplněním editačního okna s předpřipravenou šablonou, které se po odeslání objeví. Na tuto stránku vložte odkaz na vzniklý dokument. Po založení žádosti na ni upozorněte všechny přispěvatele, kterých se navržené opatření týká. Pokud u nějaké žádosti uplyne 14 dní od posledního diskusního příspěvku, aniž by výbor dospěl k rozhodnutí, putuje žádost do archivu. Žádosti, k nimž se výbor nebude vyjadřovat, mohou jeho členové archivovat i před touto lhůtou.

Proto se ptám - mohu ji jakožto obviněný archivovat sám? Případně na co v takovou chvíli čekáme? Nadvšenec, Diskuse 19. 11. 2017, 17:40 (CEST)

@Nadvšenec: Jste snad arbitrem české Wikipedie? --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 17:44 (CET)
@Mates: Co v případě, že to bude AV dlouhodobě ignorovat (třeba i několik dní)? Mám podat Wikipedie:Žádost o opatření/Žádost o opatření/Zákaz editovat českou Wikipedii pro uživatele Nadvšenec (2)? --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 17:53 (CET)
@Nadvšenec: Pokud to uděláte, budu to brát jako Wp:Trolling. Ostatně, už tak se Vaše editace na diskusní stránce Martina Urbance k trollingu přinejmenším přibližují. Prosím, nedělejte to. Vyčkejte rozhodnutí arbitrážního výboru. Děkuji za pochopení. --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 18:04 (CET)
Posloucháte se vůbec? Mám vyčkat ohledně chybného jednání arbitrážního výboru na arbitrážní výbor? Je očividné, že se stránka měla archivovat, co když to AV bude ignorovat a pojede se dál, kam se obrátit potom, když se to ještě nikdy nestalo? Chybné jednání AV ať shodnotí AV, už si balím kufry na cestu z Wikipedie, trolla ze mě děláte v tuto chvíli Vy. --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 18:10 (CET)
(s e.k.) Bylo by asi docela nevhodné, kdyby žádost archivoval zrovna dotčený wikipedista. Věřím, že pokud by rozhodnutí archivovat bylo dostatečně podložené, mohl by to po zvážení učinit jiný wikipedista, i třeba na žádost dotčeného. Ideálně by ovšem měli archivovat arbitři, protože ti za všechny žádosti o opatření a jejich vyřizování zodpovídají (a mají v tom i praxi). Ačkoli výslovně zmíněni jsou jenom v následující větě, dalo by se chápat, že i ta předchozí se vztahuje přednostně k nim, jakkoli by zřejmě neměla nečinnost výboru bránit „vyčištění stolu“ (obzvlášť dlouhodobá).
Ke zvážení je ovšem i otázka, jestli vlastně je tato pasáž ještě součástí doporučení, nebo samo doporučení končí před nadpisem Žádosti a pak už jde jen o návodné instrukce. I proto by bylo lépe, kdyby se nepokoušel někdo prosazovat archivaci tak říkajíc na sílu, ale kdyby to nechal na arbitrech samotných, nebo jiných zkušených wikipedistech, třeba správcích. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 18:17 (CET)
@Bazi: S tímto výkladem nesouhlasím. Pečlivě jsem si pročetl Wp:Pravidla arbitráže, Wp:Žádost o opatření a Wp:Arbitrážní proces, a pokud jsem nic nepřehlédl, tak sice archivaci jinými uživateli výslovně nezakazují, nicméně vždy o ukončování arbitrážních procesů hovoří pouze v souvislosti se členy arbitrážního výboru a arbitrážním výborem jako celkem. Čili tato pravidla podle mého názoru pracují s předpokladem, že tyto úkony náleží právě a pouze arbitrům. S pozdravem --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 18:30 (CET)
Ovšem ta pravidla pracují s předpokladem uzavírání členy výboru nejspíš právě proto, že to je nejběžnější ve všech ostatních případech. Tady je případ, kdy by k uzavření, resp. archivaci mělo dojít de facto kvůli nečinnosti výboru, čili by odchylný postup mohl mít opodstatnění. Netvrdím, že takový by výklad měl být, ale je určitě možný. Platí ovšem i to, co jsem uvedl, že zrovna od dotčené osoby by ta archivace nebyla úplně vhodná. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 18:34 (CET)
@Bazi: To je ovšem podle mého názoru dost zavádějící výklad, neboť i Wikipedie:Žádost o opatření pro případ ignorování žádosti uvádí: Pokud výbor nedospěje k rozhodnutí, nebo se žádostí nezabývá vůbec, doporučuje se, aby k ní před archivací poskytl stanovisko alespoň jeden jeho člen. Vzhledem k tomu, že diskuse mezi arbitry není veřejná, měl by kolega Nadvšenec dokázat, že si v daném období arbitři nevyměnili ani jeden mail. Samozřejmě není vhodné, že AV s rozhodnutím otálí, to se mi také nelíbí, nicméně je nutné počkat na jeho reakci. Jediná možnost, kdybychom mohli zvažovat jiné řešení by bylo v případě, že by byly indicie, že žádný z arbitrů se zřejmě práci na Wikipedii nevěnuje. --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 18:43 (CET)
Obávám se, že ty formulace jsou nejasné a navzájem si proti řečící. Příjal např. tímto dotazem (respektive poskytl stanovisko - citace z pravidel) AV žádost nebo ne? Navíc AV by tu skutečně mohl být ve střetu zájmů. Ale samozřejmě souhlasím s Bazim: na dalším řešení musí být shoda komunity, nemá smysl prosazovat něco silou a není vhodné, aby žádost uzavřel ten, koho se týká. --Pavel Krupička (diskuse) 19. 11. 2017, 18:58 (CET), dodatečněš škrtl --Pavel Krupička (diskuse) 19. 11. 2017, 19:09 (CET)
Pokud slovo trolling definujeme jako obrovské divadlo, tak všechny akce wikipedisty Nadvšence za posledních x týdnů spadají pod tento pojem. Kdo to sleduje, tak si musí říct, že nic takového tady doposud nebylo. Já to jeho počínání sám za sebe kvalifikuji jako velké a úmyslné narušování Wikipedie, které by se mělo zastavit, dokud to nedosáhne jen pouze obrovských, ale supergigantických rozměrů. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 11. 2017, 19:05 (CET)
Tak tohle celé chápu naopak. Pokud chce arbitrážní výbor žádost archivovat dřív, může. Po uplynutí lhůty může žádost archivovat kdokoliv. Je to ochrana účastněných před tím, že nad nimi vinou pomalého arbitrážního výboru visí jakýsi proces neúměrně dlouho. Pro dlouhé, komplikované případy má ostatně sloužit arbitráž, která by měla být procesně důkladnější. --Tchoř (diskuse) 19. 11. 2017, 19:09 (CET)
To s tím mailem je podle mě s prominutím už úplný nesmysl (zaznamenal jsem ten názor už na NS, ale tam jsem to nekomentoval, abychom nerozpoutávali diskusi na nepatřičném místě). Jasně se píše o diskusním příspěvku, jediná ověřitelná aktivita je právě na Wikipedii, na stránce žádosti. Aby někdo zkoumal nebo dokazoval e-maily vedené soukromou cestou, to snad nemohl takto zamýšlet ani autor té formulace, ani nikdo z wikipedistů, kteří jakýmkoli dílem přispěli ke konsenzuálnímu uznání tohoto doporučení. IMHO má smysl tahle archivace po 14 dnech nečinnosti právě jako pojistka nebo tlak na AV, aby konal rychle. ŽOO má být pružným nástrojem, který zjednodušuje postupy oproti ŽOA právě proto, aby v jednodušších případech bylo možné rozhodnout spor snadno a rychle. Pokud má i sám AV pochybnosti o jednoduchosti rozhodnutí, měl by případně uvážit převedení do arbitráže. Jinak znovu souhlasím a podporuji, aby i tu archivaci provedl alespoň některý z arbitrů. Měl by uznat, že výbor nekoná dostatečně pružně, a žádost „odpravit“. To je ovšem jaksi věcí jednotlivých osobností, které ve výboru jsou. Třeba u plnohodnotných arbitráží existuje arbitr zpravodaj, který se o procesní stránku stará. Kdyby byl i u ŽOO někdo podobný alespoň neformálně, mohl by to být třeba zrovna on, kdo žádost archivuje. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 19:12 (CET)
@Mates: 1)Já chápu vaše zjednodušení a debyrokracii, ale když neexistuje žádná situace, jak srovnat pochybení AV, a zároveň neexistuje žádný orgán pro dohlédnutí nad případnými důležitými pochybeními AV (vždyť jaký větší překlep se AV až dodnes stal?), tak to mám překousnout a vypustit z hlavy ve chvíli, kdy AV řekne, „omlouváme, už se to nestane, blokujeme tě“. To je naprosto jasné, že dnes došlo k nechtěnému ponížení AV, které může hrát pro rozhodnutí o budoucnosti žádosti velkou roli. Proto bych vybral jednoho „nestraníka“, pokud možno správce, který by dohlédl nad objektivností a spravedlností zbytku žádosti (tj. k jejímu ukončení nebo domluvení s postiženým). Takhle si to alespoň představuji, vím že se to nezrealizuje, byť je to realistický plán. Potřeboval bych jen vědět, kdy, kdo a kde takového „nadsoudce“ pověří. Pokud k tomu nedojde, zapíše se tato žádost o opatření jako nejdelší, nejostřejší a nejpochybnější (tím snazší bude moje případné odvolání).
2) Indicie? To myslíte vážně? Wikipedie:Žádost o opatření/Awewewe Wikipedie:Žádost o opatření/Fanoušek kopané Wikipedie:Žádost o opatření/178.255.168.53 Wikipedie:Žádost o opatření/Auvajs Fajn, co skutečnost, že zatímco se moje žádost ohledně možného zákazu editování „rozvíjí“ půl roku, byl/je AV bouhužel více aktivní spíše u 4 výše zmíněných žádostí, i kdyby ne (a řekl, že jednal ke všem stejně), jak mohou neustále odkládat žoo se zákazem editace a to i s měsíčním intervalem? Takovou žádost Wikipedie ještě asi vskutka neměla, já si 100% myslím, že jde o speciální příklad, který potřebuje speciální jednání. Samozřejmě mi jde o všechno, proč bych se jinak tak snažil... --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 19:13 (CET)
Závěr: Nabourat se do emailů AV nebo počkat na rozhodnutí AV ohledně jejich chyb? (Už vidím, jak zítra s radostí přijme končící proces k žádosti. Pokud v brzké době (2,3 dny) nevydá žádné prohlášení, to pak začnou diskuse, zda jedná včas a pružně... --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 19:36 (CET)
Nevím, do jakého vlákna tohle napsat, ale prostě a dobře bych byl rád, kdyby se netrvalo na jakémsi doporučení nebo čem, které by tady vedlo k tomu, že AV, bombardovaný miliony připomínek a žádostí o „co nejpřísnější potrestání jeho samého“ ze strany wikipedisty Nadvšence, nakonec kvůli krátkodobému prodlení bude muset tuto věc uzavřít. Ale co bude pak dál? Že by se Nadvšenec stal normálním uživatelem, který sepíše nějaký solidní článek nebo stávající článek solidním způsobem textově či obrázky apod. doplní? A to místo toho, co dělal doposud a co vedlo k této ŽOO. Mám v to doufat anebo se připravit na to, že bych mohl podat další ŽOO ohledně tohoto uživatele? Co Vy na to, wikipedisto Nadvšenče, dokázal byste tu normální práci nebo s tím nelze počítat? Zatím s údivem vidím jenom to Vaše obrovské divadlo, kolem kterého tady všichni poskakujeme. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 11. 2017, 19:46 (CET)
Pane kolego, tato Lípa je určená k diskusi nad pravidly Wikipedie. Samotný případ prosím řešte raději u příslušné žádosti nebo na diskusní stránce kolegy wikipedisty, ať nám to tu zbytečně nebobtná. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 19:59 (CET)
V tomhle případě se jen snažím bránit. Kde máte ty miliony připomínek, myslíte těch cca. 10 otázek na Vachovce za poslední měsíc a půl, kde se ptám nebo žádám o ukončení žádosti, přičemž mi bylo odpovězeno jednou, dvakrát? A teď jste se projevil jako „vyděrač“: Že by se Nadvšenec stal normálním uživatelem, který sepíše nějaký solidní článek nebo stávající článek solidním způsobem textově či obrázky apod. doplní? V podstatě říkáte, že pokud nepřispěji dlouhým článkem nebo fotečkou, jsem pro Vás zbytečná havěť, která si nezaslouží místo na Wikipedii, a proto obnovíte žádost. Kde se píše, že wikipedistou musí být někdo, kdo přispěje dobrým, nejlepším článkem nebo fotečkou? Musíte mi dát šanci stát se normalním wikipedistou a ne mě tak sprostě vydírat... Budu dělat, že jsem to neslyšel, a nikam tohle nezveřejním, pokud přestanete být tak agresivní, je to ve vašich rukách. Váš „neatraktivní“ kolega --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:12 (CET)
Zdá se mi, že poslední dobou nemáme na práci nic lepšího, než vymýšlet nové, kreativní výklady pravidel, že? Já to chápu, je to jednodušší, než bojovat s vandaly, psát články, opravovat ty nové, atd. Vlastně by mohla být i soutěž o nejkreativnější výklad nějakého pravidla. Na články se vykašleme, stejně to nemá cenu... A proč se také držet ducha pravidla, že? Když můžeme bádat nad tím, jestli náhodou slovo "může" neznamená "musí" a slovo "nemusí" jestli náhodou neznamená jako "nesmí", fakt, bádejme takhle nad každým slovem, čtenáři jsou po tom úplně dychtiví. --Vojtasafr (diskuse) 19. 11. 2017, 20:10 (CET)
@Vojtasafr: No, vždyť já bych dál rád pomáhal v rozvoji Wikipedie, měl pravidla o 3 větách, podle kterých by se jelo. Už mě vskutku nebaví, jak mám v něčem pravdu a v něčem ne. Ta žádost má půl roku, přičemž už 3 týdny nemusela existovat, nikdo mi tam za poslední 2 měsíce neodpovídá, já tam volám už měsíc pro ukončení a ono nic. Jaký myslíte, že to je? Jestli budu zablokován, tak to bude skvělý námět na film... AV nekontroluje tak důležitou žádost, zakladatel žádosti mě ignoruje, někteří mě kritizují za to jaký jsem, je to fakt trapný, co se za poslední půl rok odehrálo. --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:23 (CET)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

K věci prosím, a týká se to tady více lidí. --Pavel Krupička (diskuse) 19. 11. 2017, 20:27 (CET)

Jsem přesvědčen, že archivovat může podle pravidel kdokoliv a že jde o ochranu před neúměrně dlouhým "procesem". --Palu (diskuse) 19. 11. 2017, 23:00 (CET)

Nadvšenec[editovat | editovat zdroj]

Mohu se prosím zeptat, jak a kde probíhá odvolání žádosti o opatření? --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:40 (CET)

Nejlépe nějaký konkrétní sloupek. Pokud není, chtěl bych stručné vysvětlení, jak probíhá takové odvolání... --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:40 (CET)
Jaké odvolání? Máte na mysli tu archivaci nevyřešené žádosti? Nebo odvolání se proti rozhodnutí? V prvním případě patrně půjde o vložení úvodního (a závěrečného) archivovacího kódu do stránky žádosti po vzoru dříve archivovaných včetně nějakého shrnutí s vysvětlením, které se obvykle také píše na začátek té stránky. Dále se příslušně upraví samotná stránka Wikipedie:ŽOO s přehledem žádostí, kde se z aktivně projednávaných přesune do uzavřených. Jak jsem psal v předchozí sekci, považoval bych za méně konfliktní a sporný postup, kdyby tu žádost archivoval někdo jiný než přímo dotčená osoba. Ideálně arbitr, ale třeba i sám žadatel (i když od něj to málokdy můžeme čekat). Případně jiný zkušený wikipedista. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 21:59 (CET)
@Bazi: A čtu tam, jestli 14 d uplynulo od poslední editace. Poslední momentálně přišla nedávno. OJJ, Diskuse 20. 11. 2017, 05:19 (CET)

Nefunkční reference[editovat | editovat zdroj]

Stránka (např.) Dobrá čajovna cituje internetové zdroje, které již nefungují. Některé ani nejde nalézt na https://web.archive.org/ (pokud odkazovat na Web Archive je vůbec na Wikipedii vhodné). Je lepší ponechat nefunkční reference, nebo je smazat a tím s nimi smazat i číselné odkazy v textu a nechat text článku bez udání referencí? --Olivoun (diskuse) 20. 12. 2017, 13:10 (CET)

@Olivoun: Pokud se ptáte na Lípě věnované Pravidlům, tak takové pravidlo se nachází na Wikipedie:Externí odkazy#Co dělat s mrtvými odkazy. Jinak (dotaz vhodný spíše na Wikipedie:Potřebuji pomoc) pochopitelně jednoduchá odpověď není, záleží jak velkou máte jistotu, že jsou odkazy nedohledatelné, viz např. toto odmazání a jejich následné vrácení s příslibem opravy. Taky je dobré přihlédnou k tomu, jak kvalitní a důležitá reference to byla, případně vyhledat náhradní zdroj. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2017, 14:58 (CET)

Obchodní značky samými velkými písmeny[editovat | editovat zdroj]

Domnívám se, že psaní názvů obchodních značek by mělo odpovídat běžným pravidlům psaní velkých písmen, a to i v případě, kdy majitel obchodní značky považuje za oficiální verzi této značky variantu psanou samými velkými písmeny nebo naopak samými malými písmeny. Protože tu na to nemáme speciální pravidlo, podíval jsem se, jak k tomu například přistupují kolegové na anglické Wikipedii, kde jsem našel pravidlo, které odpovídá mému názoru, s následujícími příklady:

používejte: Time, Kiss, Asus, Sony Mobile.
vyhněte se: TIME, KISS, ASUS, SONY Mobile

Samozřejmě, že se to netýká různých zkratek a akronymů.

Viz například PPL#Historie firmy, kde nahuštěná kombinace zkratek a akronymů (což je OK) s dalšími názvy psanými velkými písmeny pouze z propagačních důvodů firmy tvoří opravdu nepřehledný guláš.

Co myslíte? --Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2018, 21:28 (CET)

Dodám jen ještě, že čeština má ještě navíc problém se skloňováním, takže nám pak vznikají hybridy jako například UNISPED, genitiv UNISPEDu či instrumentál UNISPEDem. --Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2018, 21:32 (CET)
Souhlasím, osobně mě tahá za oči třeba článek ŠKODA AUTO Vysoká škola – jak názvem, tak i při pohledu na obsah. ÚJČ se k tomu staví tak, že formulac případných pravidel prakticky záježí jen na nás: „Veřejnoprávní organizace a instituce v převážné většině dodržují obecná pravopisná pravidla. Pokud jde o firmy soukromé, mnohdy se od obecných pravidel odchylují (ExMise Public Relation, BoDi atd.). Neexistuje totiž žádný právní předpis, který by nařizoval, aby se firmy do obchodního rejstříku zapisovaly v souladu s platnými pravopisnými zásadami. Na druhou stranu neexistuje ani právní předpis, který by přikazoval, aby v novinách, v telefonních seznamech atp. byly užívány jen ty podoby, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku. Lze však doporučit, aby v právních textech (ve smlouvách, dohodách atp.) byly užity ty podoby, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku.“ (zdroj) --Michal Bělka (diskuse) 12. 1. 2018, 22:52 (CET)
I já bych se k tomu stavěl tak, že bych v textu článku i v jeho názvu doporučil používat názvy pouze s velkým prvním písmenem (Škoda Auto Vysoká škola, Sony Mobile, ...). Výjimku by tvořil tučný název článku v úvodním odstavci, kde by oficiální název měl zaznít, případně ještě v nadpisu infoboxu. Co se týče zkratek, tam to bude nutné zachovat (PPL), ovšem třeba PPL BRNO ze zmíněného článku už zase může být ve článku psáno alespoň jako PPL Brno. --Dvorapa (diskuse) 12. 1. 2018, 23:21 (CET)
V zásadě souhlasím s kolegou Dvorapa. Takový název plynoucí z rozmaru by měl být v článku zmíněn, ale jinak bychom se měli řídit normálním pravopisem. ÚJČ něco podobného doporučoval například u zkratek – má-li třeba firma v obchodním rejstříku "s.r.o." bez mezer, v ryze právním kontextu to prý můžeme respektovat, ale běžném textu je lepší používat spisovné "s. r. o.".--RPekař (diskuse) 12. 1. 2018, 23:27 (CET)
Souhlasím jak s původním příspěvkem, tak s komentářem kolegy RPekaře ohledně s.r.o. (Nejen že si to všemožně píšou firmy v rejstříku, ale i zákon uvádí tuto zkratku právě bez mezer - ten však může být autoritou z hlediska práva, ne však z hlediska pravopisu.). K psaní všech písmen velkých bych přidal i příklad opačný, innogy, kde se firma záměrně píše s malým počátečním i, ale protože jde o vlastní jméno, měli bychom ho psát s velkým. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2018, 01:43 (CET)
Souhlasím, vše velkými používat jen výjimečně. Firmy se samy často píší velkými písmeny, aby se v textu zviditelnily, což ale tady samozřejmě nechceme. Velkými se píše obvykle jen většina akronymů typu NATO. Pro info: podobná pravidla mají knihovníci, když do bibliografických záznamů přepisují názvy knih, které taky někdy bývají verzálkami.
Zavedeme tedy toto do nějakého pravidla? --Packa (diskuse) 13. 1. 2018, 23:21 (CET)
Jsem pro: Wikipedie:Název článku očekávaný, tedy normálním pravopisem, případné typografické anomálie zmínit v textu.--Hnetubud (diskuse) 13. 1. 2018, 23:43 (CET)
Ano, ale nejen v názvu článku, i v textu. Případně i v citacích. --Packa (diskuse) 15. 1. 2018, 01:09 (CET)
Detaily bych už ponechal na uvážení editorů podle konkrétní situace. Ale jak to vypadá, dopadne to podle nejlepších tradic wikipedie: o prkotinách se vedou nekonečné zuřivé diskuse, zatímco ty opravdu podstatné změny si upečou vývojáři pěkně mezi sebou a postaví nás před hotovou věc.--Hnetubud (diskuse) 21. 1. 2018, 20:06 (CET)
To ustanovení na anglické Wikipedii je poměrně rozumné a řekl bych, že i přirozeněprávně je na české Wikipedii uplatňováno (Škoda Auto apod.). Na druhé straně je třeba upozornit na zcela esenciální doušku anglické úpravy "as long as this is a style already in widespread use, rather than inventing a new one". Tedy tu opravu kapitalizace by neměl dělat wikipedista sám o sobě, ale měla by být doložitelná (ba dokonce by mělo být doložitelné ono "widespread use"). Tedy například u PPL se mluví o jisté firmě "UNISPED INTERNATIONALE Ostrava", což nás už už nutká k různým opravám, nicméně žádná "správnější varianta" jména neexistuje, takže nezbývá, než ponechat jméno jak je. --marv1N (diskuse) 14. 1. 2018, 16:02 (CET)
Tím "as long as this is a style already in widespread use" se myslí obecně styl psaní názvů jen s počátečními velkými písmeny, který je široce rozšířen, nikoliv, že se má v každém jednotlivém případě potvrzovat, zda je to široce rozšířeno. I zbytek toho anglického pravidla je v tom striktní a výslovně od samých kapitálek odrazuje a nikde nenabádá, že je potřeba znovu zkoumat rozšířenost té které typografické varianty. Domnívám se, že taková věc by měla být jednotná. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 17:19 (CET)
Ad Unisped: kdyby to bylo anglicky, tak bychom mohli uvažovat o aplikaci anglického psaní velkých písmen na počátku každého slova. Protože to ale anglicky není, jsou to zcela vymyšlené názvy české firmy, tak je možné aplikovat běžná pravidla českého pravopisu, jak je kodifikuje Ústav pro jazyk český, tzn. „Unisped internationale Ostrava“. Myslím, že firma může být co se týká své prezentace dostatečně spokojená, že se o ní na Wikipedii píše, a není potřeba to ještě zvýrazňovat kapitálkami. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 17:25 (CET)
Co se týče první Vaši odpovědi: Ve stručnosti dodávám, že s tímto Vaším výkladem nesouhlasím. V druhé odpovědi se potřeba doušky (a to ve smyslu, jaký tam vidm já) odhaluje v úplné nahotě. Různé wikisvépomomocné (často spíše svémocné) opravy pravopisu jsou nebezpečné: Ten Váš pokus dobrat se onoho "správnější" nekapitalizovaného pravopisu nenaneštěstí není práce wikipedistova, ale obyčejný vlastní výzkum. --marv1N (diskuse) 14. 1. 2018, 21:35 (CET)
To není výklad, ale oprava špatného překladu. Cituji "Follow standard English text formatting and capitalization practices, … as long as this is a style already in widespread use." Čili text anglického pravidla říká, že se má dodržovat standardní anglické formátování a psaní velkých písmen, neboť tento styl je už široce rozšířen. Dále je tam odkaz na možné výjimky, a mezi nimi není uvedena výjimka, že se nepodařilo dohledat použití názvu konkrétní firmy psaného jinak, než jak se firma sama propaguje. Nemusíme to samozřejmě slepě následovat, neboť jsme česká a nikoliv anglická Wikipedie, uvedl jsem to pro inspiraci, jak se dá problém řešit. Na rozdíl od anglické Wikipedie tu ale máme ještě také Ústav pro jazyk český, který pravidla češtiny kodifikuje, čímž nám pro tento přístup dává ještě pádnější argumenty, než mají na en.wiki. Tím zároveň reaguji na výraz "svépomocné": to není svépomocí, ale s pomocí kodifikovaných pravidel českého jazyka. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 22:05 (CET)
Já tu anglickou větu překládám "Užívejte běžné anglické zvyklosti, ...bla bla... pokud to odpovídá běžnému užívání" (as long as this is a style already in widespread use), v praxi: Sony o sobě mluví jako o SONY MOBILE, ale (např. publicisté a jiné publikované zdroje) o ni píší jako o Sony Mobile, takže i na Wikipedii je to v pořádku užít. Nehraju si zde na nějakého anglicistu, kterým nejsem a nepochybuji o tom, že anglicky umíte lépe, ale s "as long as" ve smyslu "neboť" jsem se tedy ještě nesetkal. Ohledně vyjímek: Ve světě i u nás si firmy rády píší jména kapitalizovaně a je to tedy téměř "výchozí" hodnota a zmíněná zásada na en Wiki tedy spíše zmiňuje podmínky, kdy je možno dekapitalizovat (je zajimavé, jak změní vyznění celého pravidla překlad jednoho slova). Čeština má pravidla (na tom se můžeme shodnout), ty nám ale v případech vlastních jmen firem moc nepomáhají (vzhledem k tomu, že celý proces právní kodifikace těchto jmen se zcela míjí s lingvistickou kontrolu: majitel vmyslí > nahlásí na úřad > zapsáno do rejstříku = oficiální jméno a nikde žádný lingvista nevstupuje). Možnost, jak lingvista pravopis těchto jmen může opravit je zcela mizivá. Ta kapitalizace/dekapitalizce je svého druhu výjimkou – víme, že firma ŠKODA AUTO a.s. (IČO 00177041) se jmenuje přesně takhle (od roku 1998), ale na širokém korpusu kvalitních textů vidíme užití pravopisu Škoda Auto [právní formu neřeším], takže zřejmě tímhle pravopisem nechybíme. Pokud korpus nemáme, tak to je problém (srv. jak jste došel k pravopisu Unisped internationale Ostrava, což je dle mého vlastní výzkum) a doteď si myslím, že tyto opravy ani en Wiki nedoporučuje. Jak jsem psal výše, rozumná aplikace dekapitalizace je dobrý nápad, ale je třeba si uvědomit, že firmy se nejenom nějakým jménem "propagují", ale ona to jsou jména oficiální (u nás zaspaná v rejstřících). I kdybych nakrásně celemu anglickému pravidlu rozuměl zcela špatně, tak zásadu oficiality (=pokud jsem se s firmou nikdy nesetkal, tak použít její rejstříkové jméno beze změn, příp. s odstraněním právní formy) není vhodné zcela rušit. --marv1N (diskuse) 14. 1. 2018, 23:40 (CET)
Opravdu to nepřekládáte dobře, naopak to překládáte přímo proti smyslu i znění tamního pravidla (např. výchozí hodnota pro ně je evidentně přesně opačná než uvádíte, tj. velká písmena jen na začátku slov), ale to je stejně úplně jedno. Důležité je, co zde chceme my, a já se domnívám, že nemáme chtít psát v rozporu s doporučením ÚJČ a psát stylem typickým spíše pro propagační materiály a právní texty. Máme psát stylem typickým pro encyklopedie, případně jiné seriózní publikace. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 23:54 (CET)
Opravdu ani já nevidím důvod k takovému překladu. Přikláním se k vysvětlení, jaké poskytl Jan.Kamenicek. A obecně k tématu bych třeba přihodil ještě další příklad: Strana Práv Občanů. Ačkoli je takto registrována, naprosto běžně se její název v médiích píše s obvyklým pravopisem, tedy pouze s velkým S. Jakkoli souhlasím, že by registrovaný název měl být v článku uveden, očekávaným názvem je i v tomto případě pro mne „Strana práv občanů“. --Bazi (diskuse) 15. 1. 2018, 00:10 (CET)
Anglická vazba as long as znamená podmínku pokud, pakliže, čili podle mě má pravdu Marv1N. To samozřejmě neznamená, že musíme používat stejná pravidla jako en.wiki. Jejich ustanovení je pro uživatele jednodušší v tom, že odkazuje na už publikované tvary názvů, což může být u některých českých firem problém. Pokud se ale shodneme na tom, že názvy firem, či obecně obchodní názvy nebudou psány velkými písmeny (kromě zkratek a kronymů), na čemž zdá se panuje celkem shoda, mělo by se takové pravidlo v nějaké formě zapracovat do doporučení Wikipedie:Název článku.--Ladin (diskuse) 15. 1. 2018, 18:13 (CET)
Mimochodem je otázka, jestli vlastně víme, co chceme a pokud to budeme chtít vtělit do pravidla, je třeba vybídnout k obezřetnosti a preciznosti (toho není nikdy dost). Zdá se mi, že u výše zmíněné vysoké školy je víceméně akceptovaný tvar Škoda Auto Vysoká škola, ovšem obrátil bych pozornost k navrhovanému řešení Jana Kameníčka Unispedu výše, konkrétně "Protože to ale anglicky není, jsou to zcela vymyšlené názvy české firmy, tak je možné aplikovat běžná pravidla českého pravopisu, jak je kodifikuje Ústav pro jazyk český", čímž by pravopis mohl být klidně tzv. opraven do podoby Škoda auto vysoká škola, čehož by asi nikdy z nás nechtěl dožít. Tzn. věc vidím shrnutou ve třech zásadách 1) kapitalizaci rušit u slov celých psaných velkými písmeny (ASUS > Asus), 2) dekapitalizace ve smyslu Škoda Auto Vysoká škola > Škoda auto vysoká škola (a nakonec i to SPD) bude složitější, ačkoliv jakožto uživatelé jazyka jsme schopni deklarovat, že to je nenáležité, asi nemáme možnost to přímo opravit (i pracovníci ÚJČ formulují opatrně "...nelze nějakým obecným pravidlem postihnout."[1]), 3) problém tvoří UNISPED INTERNATIONALE Ostrava, kdy bychom rádi dekapitalizovali (zásada 1), ale nemáme metodu, jak zjístit, jaké písemno užít u INTERNATIONALE (zásada 2). --marv1N (diskuse) 16. 1. 2018, 18:34 (CET)

Autorské právo[editovat | editovat zdroj]

Iniciovány snaha o úpravy nápovědy týkající se autorského práva a licencí, viz Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Aktualizace nápovědy, jak již avizováno pod obecnou Lípou.

K tomu oznamuji, že jsem odebral status doporučení u dlouhodobě neaktualizované stránky Wikipedie:Licenční politika u souborů. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 2. 2018, 13:47 (CET)

Loutkové účty a střídání IP adres[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jaké postihy hrozí na české Wikipedii za zneužívání loutkových účtů a střídání IP adres. Mám zde jeden konkrétní případ, podal jsem Žádost o ověření uživatele/ B+G- IP 90.179.120.43 a checkusery bylo potvrzeno, i bez provedení checku, že IP adresy využíval jeden člověk. Častého střídání IP adres zneužíval k osobním útokům, k vyvolávání sporů, k záplavě stížností na NS, při diskuzích, aby vytvořil iluzi větší podpory svých názorů, k obcházení bloků a k vedení editačních válek, aby obcházel pravidlo tří revertů. IP adresy byly častokrát blokovány za různé prohřešky, od osobních útoků až po obcházení bloku. Minimálně jedna z těch IP adres je stále aktivní, konkrétně ta která byla využívaná i k editačním válkám, a IP uživatel přes ní edituje.

Můj dotaz je, mohu na NS požádat o blok těchto IP adres dle Wikipedie:Blokování, aby se zamezilo dalšímu narušování Wikipedie (dokonce se jedná o celý IPV6 range), jaké šance na úspěch by měla tato žádost (nechci podávat zbytečné žádosti, které správci hned zamítnou), jak se takovéto případy obvykle řeší na české Wikipedii? Jak jsem zjistil, tak žádné závazné pravidlo týkající se Loutkových účtů a zneužívání mnoha IP adres na české Wikipedii neexistuje, pouze návrh pravidla Wikipedie:Loutkový účet.

S tím souvisí můj další dotaz, protože existuje podezření, které bylo vysloveno několika wikipedisty, že osoba střídající IP adresy pravděpodobně také využívá loutkové účty, jeden z nich je právě teď aktivní, a další z nich pod jménem Cechblog byl stranou v Žádosti o arbitráž/Cechblog, což by znamenalo, že tato osoba střídáním IP adres (a loutkových účtů) také obchází opatření arbitrážního výboru proti Cechblogovi. Jelikož je Cechblog už přes rok neaktivní, tak se v tomto případě nedá použít check přes ŽOOU, ale způsob editace a chování IP adres, nového (aktivního) uživatelského účtu a Cechbloga jsou prakticky totožné, je tam tolik podobností, že to nemůže být náhoda, a wikipedisté, kteří se s Cechblogem týdny a měsíce setkávali a potýkali na stránkách Wikipedie ho v IP adresách a v novém účtu poznávají. Chci se zeptat, dá se s tím vůbec něco dělat, když nejde použít check, i když množství důkazů nasvědčuje tomu, že jde o stejného člověka? Řešila někdy česká Wikipedie podobný případ? --Sabio (diskuse) 18. 2. 2018, 17:08 (CET)

pravidla tvorby profesních účtů veřejné správy (možná profesních účtů obecně)[editovat | editovat zdroj]

V rámci spolku Otevřených měst bychom rádi využili Wikiknihy jako prostor pro sdílení zkušeností. Životaschopnost chceme ověřit nejprve osvětou a příkladem u našich aktuálních členů. Cílem je vyhnout se pracovním redundancím (např. opakovanému formulování veřejné zakázky pro web obce) a bourat bariéry jak mezi obcemi (institucemi), tak stírat hranice instituce - občan. Proto padla volba na Wikiknihy, které mají nejnižší možnou bariéru jak pro přímé zapojení uživatelů, tak finanční. Proč páchat něco nového, když se skvěle fungující a praxí ověřený nástroj nabízí? Zároveň se tak vyhneme pasti, kdy by se spolek samotný stal úzkým hrdlem (správa účtů, autorizace editací atd.) a výstupy měly něčí "tričko".
Mám za účelné prostřednictvím účtů od sebe oddělit profesní a osobní působení jednotlivců. Možnost poohlédnout se, čím se mohou pochlubit jednotlivé subjekty, také přijde vhod. Bylo by tedy fajn mít jednoduché pravidlo pro vytvoření profesního wiki účtu. Navrhuji převrácení profesního e-mailu s náhradou @ za -, neboť @ není v názvu povolen, tj. z jan.novak@otevrenamesta.cz dostaneme uživatelské jméno cz.otevrenamesta-novak.jan. Převrácení proto, aby šlo dobře provádět výběry omezené na organizaci a rychle eliminovat např. pomocí "wikipedista:cz.ot". E-mail pro zaručenou unikátnost.
Určitě jsem mnohé nedomyslel a třeba existuje elegantnější řešení, jak dosáhnout cíle. Budu tedy rád za připomínky. Krom toho jde o poměrně razantní impulz a jako takový bych si jej nedovolil dělat bez konzultace a souladu s komunitou.
Za k tématu relevantní mám:

Všem předem děkuji za čas a podněty Laďa Nešněra (diskuse) 3. 4. 2018, 01:05 (CEST)

Myslím, že to narazí hned na první problém. A v uživatelských jménech už to máme nějakým způsobem zakotveno: „Uživatelská jména obsahující doménu nejvyššího řádu: takováto uživatelská jména jsou v rozporu s politikou Wikipedie proti spammerství a reklamě a budou bezprostředně zablokována na neurčito.“ I když obrátíš webovou/mailovou doménu naruby, pořád obsahuje tu doménu a pořád to nejspíš bude v rozporu s politikou Wikipedie. Každá editace takového účtu by zaváněla (sebe)propagací, protože v historii editací by se zobrazovala webová doména, potenciálně tedy propagace daného subjektu/webu. Očekávám proto, že ty uvedené příklady už založených účtů budou zablokovány. A bude nutné to řešit úplně jiným systémem, který by dokázal rozlišit instituce, ale nezobrazovat přímo v uživatelském jméně jejich "propagaci". --Bazi (diskuse) 3. 4. 2018, 12:32 (CEST)
@Bazi: Toto by asi šlo nějak vyřešit, ale vidím tu jiný problém. Nemůžeme (a IMHO ani nemáme důvod) bránit nějaké skupině uživatelů, aby si vytvářela uživatelská jména v určitém (technicky a organizačně akceptovatelném) formátu, např. Uživatel:Jméno Příjmení z projektu NázevProjektu. Na druhou stranu nemůžeme této skupině garantovat dostupnost ani exkluzivitu takových uživatelských jmen. Jinými slovy, pokud si někdo „cizí“ takové uživatelské jméno už vytvořil, nebo si ho v budoucnu třeba i vědomě a zlovolně vytvoří, nelze mu takové uživatelské jméno „vyvlastnit“, a v podstatě ani zakázat jeho používání jako nevhodné.--Shlomo (diskuse) 3. 4. 2018, 16:15 (CEST)
Problém se zákazem domén lze snadno obejít jiným zástupným znakem. Wikipedista:cz*domena-uzivatelske.jmeno pravidlům neodporuje. JAn (diskuse) 3. 4. 2018, 20:32 (CEST)
Což je klasické „obcházení zákona“. Smyslem zákazu je, předpokládám, zabránit propagaci webových stránek. Nahrazení znaku je jen „technické“ řešení, ale nikoli řešení smyslu toho zákazu. O něco méně zjevným obcházením pravidel by bylo aspoň vypustit doménu celou. Tím by se aspoň nenaznačovalo, že by mohlo jít o webové stránky sloužící k propagaci oné instituce. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2018, 22:10 (CEST)
@Bazi: Souhlas - může to být vnímáno jako propagace, ale mám k tomu:
  • anglická verze mluví o komerčních webech
  • v pojmenování připouští název organizace (což tu již zaznělo). Kolik sekund zabere toto dohledat ve vyhledávačích? Značku vnímám jako víc "reklamní"
  • v dnešní rychlé době bránící se všudypřítomné reklamně si neumím představit, že by se někdo silně nemotivovaný zatěžoval přeskládáváním adresy webu
  • a upřímně řečeno, mám za nekonzistenci systému, když v historii vidím jiný řetězec, než tady v diskuzi, přičemž na podpisy se mají vztahovat stejná pravidla, jako na uživatelská jména. Vím, že tím se dostáváme na globální úroveň, ale.. :-)

    Dodatek: Čistý login se objevuje také v e-mailech oznamujících editaci sledované stránky Laďa Nešněra (diskuse) 5. 4. 2018, 04:06 (CEST)

    • dají se získat data, jaký podíl uživatelů wikipedie na historii zavítá? Procento? Nesnažíme se řešit problém, který vlastně neexistuje?
  • a konečně doménou nejvyššího řádu jsou opravdu jen ta poslední písmenka. Z pohledu ČR bych klidně vypustil, ale "Mysli globálně, jednej lokálně"..
  • ..zkouším se podepsat účtem s diskutovaným hierarchickým názvem Ladislav Nešněra (diskuse) 4. 4. 2018, 17:20 (CEST)
Tady jsme na české Wikipedii, nikoli anglické.
Jinak souhlasím, že je nevhodné, aby podpis byl odlišný od skutečného uživatelského jména. Akceptovatelné je pro mě to, že podpis se odlišuje od standardního pouze vzhledově nebo funkčně, ale zůstává v něm uvedeno správné uživatelské jméno. Zdá se, že komunita je ještě o něco tolerantnější a akceptuje podpisy, z nichž je zřejmé, o jakého uživatele se jedná, a uživatelskému jménu jsou velmi blízké (např. JAn nebo Tchoř). Ale jak to přesně souvisí s tématem diskuse, mi není úplně jasné. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2018, 18:05 (CEST)
Ovšem uživatelská jména již nejsou česká ani anglická, nýbrž globální...--Shlomo (diskuse) 4. 4. 2018, 21:25 (CEST)
To je fakt. Takže se patrně nebudou řídit ani tou enWiki. Anebo naopak, bude nutné splnit všechny podmínky všech wikiprojektů. Tak to asi popřejme hodně štěstí. :-) Zpátky na zem: Když na to koukám, zdá se mi, že vypuštení domény nejvyšší úrovně by mohlo vyhovovat jak anglickým, tak českým doporučením. Tedy vzor otevrenamesta-novak.jan. --Bazi (diskuse) 4. 4. 2018, 22:37 (CEST)
@Shlomo: Též mám účty za globální. Pomohlo by znát mechanizmus, jak se takové "nevhodné účty" identifikují. Nějakým robotem, nebo to je na ruční pohon? Laďa Nešněra (diskuse) 5. 4. 2018, 03:01 (CEST)
  • ještě bych viděl jednu výhodu účtu "příznávajícího barvu" - k posuzování propagačního obsahu se přistupuje kritičtěji (není z mé hlavy, ale od již odkazovaných EN sousedů
    • podpisem/autorstvím pod druhým testovacím/ukázkovým účtem ověřuji hypotézu, že funkčnost vyhledávání ve tvaru "user:cz.otevrena.." je podmíněna editací v konkrétním projektu pod daným účtem. Teď se ukáže - Cz.otevrenamesta-testovic.test (diskuse) 5. 4. 2018, 03:27 (CEST)
@Nesnera: Moc nerozumím, čeho se právě teď snažíš dosáhnout... Chceš-li definovat nějaké nastavení pro svůj profil globálně (cross-wiki), nastav ho na Metě. --YjM | dp 5. 4. 2018, 10:58 (CEST)
@YjM: díky. Neznal jsem, nebo spíš zapomněl Laďa Nešněra (diskuse) 5. 4. 2018, 14:09 (CEST)
@Shlomo: Neexkluzivita je dobrá připomínka (y) Nenapadlo mě, ale zároveň to nevidím jako zásadní problém, protože na hlídání věcné správnosti to nemá vliv. Co se mi dvakrát nelíbí, je možné matení ohledně "příslušnosti", ale jsem přesvědčen, že kdo již zavítá na stránku historie je informovaný uživatel. Laďa Nešněra (diskuse) 4. 4. 2018, 16:27 (CEST)

Nebyla by pro sdílení zkušeností o něco lepší wikiverzita? A nebylo by lepší to každopádně řešit na daném projektu a nikoliv na Wikipedii? --Tchoř (diskuse) 3. 4. 2018, 21:03 (CEST)

@Nesnera: Ahoj Láďo, je dobře, že máš snahu využít existující řešení (Wikiknihy, Wikiverzita) a nevynalézat znovu kolo. V tomhle případě bych ale řekl, že pro tebou zmiňovaný projekt bude lepší udělat jeden krok zpátky a nainstalovat na vlastní server svojí verzi MediaWiki, kterou budete moci přizpůsobit přímo vašim potřebám. Třeba právě tou možností přihlášení pomocí mailu. Nevím, jestli takové rozšíření existuje, ale zběžným hledáním jsem našel třeba možnost přihlášení Google účtem, což by vám třeba mohlo stačit, nevím.. Důvodem je právě to, co zmiňoval Shlomo – žádný projekt Wikimedia nemůže garantovat exklusivitu nějaké množiny uživatelských jmen pro konkrétní zájmovou skupinu. Hodně zdaru Otevřeným městům --YjM | dp 4. 4. 2018, 00:07 (CEST)
@YjM: To je přesně to, čeho se chceme vyvarovat. Rozjet vlastní instanci MediaWiki pro nás problém není, ale co když nás zruší? Opravdu bychom chtěli sehrát roli těch, co ukáží směr, ale nebudou mít žádnou exkluzivní pozici Ladislav Nešněra (diskuse) 4. 4. 2018, 17:32 (CEST)
„nás zruší“? Kdo koho? Nerozumím. --YjM | dp 5. 4. 2018, 10:58 (CEST)
@YjM: míněna Otevřená města. Musel by se řešit problém, kam s vytvořeným obsahem. Přímé umístění na wiki mám pro všechny za mnohem bezpečnější Laďa Nešněra (diskuse) 5. 4. 2018, 14:09 (CEST)
@Tchoř: Wikiverzitu mám za dobrý nápad, jen s ní dosud nemám osobní zkušenost. Z popisu se však jeví jako navazující a rozšiřující projekt. Dokonce bych to pojal jako portál. Zdá se, že to vlastní tvorbu nijak nekomplikuje a přidává další možnosti. Díky za pošťouchnutí (y) Ladislav Nešněra (diskuse) 4. 4. 2018, 17:32 (CEST)
S Laďou jeho nápady průběžně konzultuji a byl jsem to já, kdo mu doporučil obrátit se sem, ve vidině dobrého úmyslu, ale současně možného problému, kterému by se mělo předejít. Jestli Wikiknihy nebo Wikiverzita, to asi záleží na tom, jak moc má být vytvářený materiál "knihovitý", resp. "zápiskovitý"; jinak řečeno jestli se má budovat "jeden společný nejlepší postup, na kterém jsme se shodli", nebo "každý uvede svůj alternativní postup"; jestli je cílem společná tvorba dokumentace, nebo sbírání individuálních zkušeností. Kniha by asi měla razit jednu linii, zatímco na univerzitě můžou různí učitelé učit různým postupům.
A k tomu řešit to zde na Wikipedii jsem ho, přiznávám se, navedl já: Tuto stránku sleduje 234 lidí a hlavní wikipedickou Lípu 666 lidí. Paralelní b:Wikiknihy:Portál Wikiknih sleduje méně než 30 (nejsem správce, tak nevidím přesně) a v:Wikiverzita:Diskusní prostor sleduje 31 lidí. Za takové situace hrozí, že by se návrhu na oné diskuzi nikdo nepostavil, iniciativa by se proto rozjela v původní podobě a teprve až by se po čase začala „propisovat“ na Wikipedii (editoři začnou pod stejným jménem občas něco upravovat i zde), začali bychom je tu (navíc postupně, jednotlivce, než by nám došel celý obrázek) osočovat z porušování zdejších pravidel. Přitom ale uživatelská jména jsou dnes již pro všechny projekty společná a konflikty s místními pravidly pro jejich podobu by se ideálně měly řešit už při zakládání účtů – a byť to asi dost dobře nejde napříč jazyky (český wikipedista Skim dává k dobru, že je trvale zablokován na turecké Wikipedii, protože v turečtině je to asi sprosté slovo), tak aspoň v rámci projektů jednoho jazyka by stálo za to se domluvit. --Blahma (diskuse) 5. 4. 2018, 16:57 (CEST)
@Blahma: Děkuji za doplnění informací i prvotní nasměrování k diskuzi - jeví se být užitečnou prevencí i výměnou znalostí. Praktické porovnání Wikiknih a Wikiverzity jsem nikde nezahlédl a vychází mi z něj kombinace obou přístupů :-) Laďa Nešněra (diskuse) 6. 4. 2018, 10:20 (CEST)

Osobně navrhuji využití značkových účtů, pro snadný přehled. Nezapomeňte ale i na uvedení střetu zájmů (tj za co a od koho je editor placen). Myslím, že není třeba vymýšlet nový standard, WMF zaměstnanci třeba mají nárok na účty první písmeno jména a celé příjmení (WMF), kupř účet ARipstra (WMF). Někteří zaměstnanci WMCZ pak mají účty končící (WMCZ). Zřejmě panuje jistý globální konsensus, že organizační účty je možné rezervovat (ono tvrdit, že jsem z WMDE a přitom od nich nebýt by ani neprošlo), ostatně každý si může odhlaseny zkusit zaregistrovat fiktivní WMF účet, stejně jako při odchodu globálně zamykat (viz účet Petra Pejšová (WMCZ)). --Martin Urbanec (diskuse) 5. 4. 2018, 23:15 (CEST)

  • @Martin Urbanec: "značkových účtů.." Mohu poprosit o upřesnění a odkaz? Mám za to, že jsem na ten pojem narazil, ale nedaří se mi jej dohledat :-/
    • nevím kdy pravidla vznikala (i proto debata zde), ale odhaduji, že před rozmachem SaaS (on-line služeb obecně), kde se login pomocí e-mailu stal standardem pro zřejmé výhody jako unikátnost či vyhýbání se nonASCII znakům (ne, že by s tím měla WikiMedia technický problém, ale zradou je uživatelská dostupnost/čitelnost specifických znaků. Třeba azbuka). Doufám, že přispívání do společné studnice vědění pronikne i do profesní sféry, tudíž tu unikátnost mám za klíčovou. A už teď se mi, díky našeptávačům, jeví hledání user:cz.otev jako sympatický bonus
  • "uvedení střetu zájmů". To zní jako nějaké pravidlo. Je k tomu popis? Laďa Nešněra (diskuse) 6. 4. 2018, 10:20 (CEST)
@Nesnera: Značkový účet není žádný oficiální pojem (nebo jsem ho použil nevědomky). Login pomocí e-mailu výhodou je a není. Jakmile donutíš někoho registrovat se jen s e-mailem, musíš e-mail použít pro označení autora článků etc., získáním seznamu účtů (což není problém) máš skvělý seznam pro spam, potřebuji prozradit jeden osobní údaj navíc WMF, nemůžu editovat pouze anonymně, nemůžu mít více účtů pod jedním mailem (tvůrci obsahu to nepotřebují, já mám kromě hlavního účtu i účet pro robota; jasně, můžu místo adresa@wikimedia.cz použít adresa+identifikátor@wikimedia.cz, ale je to znalost navíc) atp. atp. atp. Někde jsem snad viděl i stanovisko WMF, proč to neudělají. Jasně, mohou Speciální:Uživatelé smazat, filtrovat celou tabulku "user" na replikách databáze, ale přijdu tím o možnost zjišťovat průměrný počet editací, nově založených účtů, apod. Z podobných důvodů bych byl silně proti vytváření účtů odvozených z mailu. Posledním důvodem je uživatelská nepřívětivost, přestane platit, že (například) Horst je Horst a oslovuje se Horst, budu si to muset pamatovat. Ano, výhodou možná může být snadné off wiki kontaktování, ale to je možné i tak tady (a když budu chtít, i hromadně).
Ano, střet zájmů je pravidlo, viz Terms of Use. Každý účet provádějící placené editace musí sdělit svého klienta. V opačném případě je jeho aktivita porušením Terms of Use a je možné ho zablokovat (resp. globálně zamknout, což je vzdáleně podobné globálnímu bloku účtu). --Martin Urbanec (diskuse) 6. 4. 2018, 10:49 (CEST)
@Martin Urbanec: Při dnešním promoření nelze fungovat bez antispamu, tudíž nepovažuji tento aspekt za příliš významný. Navrhuji doporučení, nikoliv vynucované pravidlo. Patrně bude vhodné přizpůsobit se stávajícímu jméno (WMFCZ) a navrhnout formou žádosti o komentář možnost používat pro profesní účty jméno (část_emailové_adresy_za_@). Výhodou je jednoduchost instrukce pro užití, unikátnost díky doménovým jménům, v autorství/historii signál, že se pravděpodobně jedná o placenou editaci a rozvinutí zavedeného. (Děkuji za přínosnou telefonickou konzultaci ;)) Laďa Nešněra (diskuse) 10. 4. 2018, 11:13 (CEST)
(s ed.k.) Ad střet zájmů: Wikipedie:Propagační článek: „Také je vhodné svůj „vedlejší“ zájem na tématu zveřejnit.“ Podrobnější rozbor na enWiki: Wikipedia:Conflict of interest. A především na Metě: Paid editing. Konkrétní dobrou praxi i se vzorem ukazuje třeba projekt Masarykova univerzita. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2018, 10:54 (CEST)

@Nesnera:Tak se taky přidám do debaty. Nerozumím čemu vám bude uživatelské jméno stejné s emailem ? Na vaši položenou větu Mám za účelné prostřednictvím účtů od sebe oddělit profesní a osobní působení jednotlivců. Je jednoduchá rada. To si oddělí samozřejmě uživatel sám. Jako úředník magistrátu si založí účet třeba NovákBrno a soukromě JirkaNovák, nebo si dá nějakou přezdívku. A každý úředník na těch vašich stránkách bude mít u svého jména napsanou i tu přezdívku. Vy si stejně musíte vést seznam uživatelů a jejich názvy účtů. A podle vašich stránek Otevřených měst, tam stejně je velice málo obcí. Takže těch jmen bude velice málo. Úředníci se stejně mění, tak budou přibývat a ubývat uživatelské jména. Přijde mně zbytečné zakládat takové pravidlo. A ještě nikdo vám neodpověděl na tuto otázku. Pomohlo by znát mechanizmus, jak se takové "nevhodné účty" identifikují. Nějakým robotem, nebo to je na ruční pohon? Já jsem si všiml že názvy účtů si kontrolují správci a nevhodné ihned mažou. Robot asi nekontroluje, zda uživatelské jméno obsahuje název firmy. Asi by to ani moc nešlo. Pan Škoda určitě v České republice žije a auta nebude vyrábět.--Podroužek (diskuse) 15. 4. 2018, 13:19 (CEST)

To zní rozumně. Vlastně mnohem praktičtější než vymýšlení nějakých pravidel pro samotné pojmenování uživatelských účtů, by bylo jejich označování formou nálepek na uživatelské stránce a/nebo kategorizací takových uživatelských účtů. Pak nechť si nějaký „admin“ případně firemně nebo jinak spřízněných uživatelů vede nějakou svou evidenci, chce-li a potřebuje-li. Bazi (diskuse) 15. 4. 2018, 13:40 (CEST)
@Podroužek: Ideu vycházející z celé e-mailové adresy jsem opustil. Zřízení účtu/ů je samozřejmě na jednotlivcích. Zabývám se výhradně těmi "profesními" viz. titulek vlákna. V něm také naznačuji, že mi dává smysl uvažovat v kontextu přesahujícím rámec aktivit Otevřených měst. Za zkušenost s odstraňováním nevhodných účtů děkuji.
@Bazi: Dík za upozornění na nálepky i kategorie. Upřednostnil bych méně komplikované a intuitivnější řešení. Laďa Nešněra (diskuse) 4. 5. 2018, 15:45 (CEST)
Zrovna kategorizace je velmi jednoduché řešení, když už se jednou vytvoří příslušná kategorie, její přidání do uživatelské stránky (kterou si stejně každý takový uživatel v podstatě musí založit, aby na ní mohl uvést přiznání střetu zájmů) je otázka vteřiny. Podobně k nálepkám může kterýkoli „admin“ své „firemní“ skupiny uživatelů vytvořit vzor i s návodem, podle kterého můžou uživatelé postupovat. Ostatně pokud by to na ně bylo moc, může jim nálepku vložit kdokoli, tedy i onen „admin“. A rozhodně je to řešení, které je nejpraktičtější a nejpřínosnější, už proto, že pak v kategorii budou uživatelské účty všech těch lidí z jedné instituce pohromadě, snadno dostupné. Při případné změně stačí upravit kategorizaci, nemusí se šachovat se změnou uživatelského jména apod. --Bazi (diskuse) 4. 5. 2018, 15:52 (CEST)
Souhlas, žádná raketová technika to není, byť zrovna včera jsem měl rozhovor s městským ajťákem, který přiznal, že místní kategorie nepobral. Ale pořád mi to přijde mnohem složitější, než když na první pohled z historie editací či oznámení o změně sledované stránky vidím, že úpravu provedl někdo se střetem zájmů, jako je tomu u účtů končících (WMFCZ) nebo(WMCZ). Laďa Nešněra (diskuse) 4. 5. 2018, 19:38 (CEST)
Jestli člověk, který má působit na Wikipedii, není ani ochoten se naučit pracovat s Wikipedií v takových základních věcech jako vložení kategorie, pak je asi opravdu něco špatně. Na druhou stranu při hromadném zakládání účtů obsahujících názvy firem hrozí tapetování editačních historií prvoplánově za účelem sebepropagace. Takže je potřeba zohlednit všechny aspekty a rozumně to vyvážit. --Bazi (diskuse) 4. 5. 2018, 19:51 (CEST)
@Bazi: Lidi se chovají pragmaticky - potřebují nízkou vstupní bariéru a dostaví-li se očekávaný efekt, jsou ochotni postupně investovat větší úsilí. Na Wiki je super ta nulovost pro drobné editace, ale přejít na vyšší stupně už je dost náročné. Co zkušeným editorům samozřejmostí to nováčkům peklem (neznámé pojmy, přepínače na 3 stranách obrazovky, spousta triků typu šablon, ..) a už si tu nepřívětivou náročnost prostředí neuvědomují. Úspěšnost popsané strategie sebepropagace si v praxi neumím představit. Návštěvnost historií či diskuzí odhaduji tak na promile, když už tam někdo dorazí, budou to právě ti zkušení, kteří se sotva nechají ovlivnit, okatost je akorát tak namíchne a tudíž zakročí. Výsledný efekt bude leda záporný. A získá-li někdo/něco (instituce) dobré jméno úrovní editací je snad žádoucí, ne? Kvalitu obsahu mám za stěžejní, neboť pro návštěvníky-uživatele je technické pozadí zcela utajené. Proto považuji za výrazně přínosnější, bude-li na první pohled vidět typ konfliktu zájmu, než zabrání-li se hypotetické sebepropagaci. Content first! :D Laďa Nešněra (diskuse) 23. 5. 2018, 12:59 (CEST)
Byla už k tomu založena žádost o komentář, tak to asi nechme na ní. Máš-li skutečně za stěžejní kvalitu obsahu, vůbec nepotřebuješ řešit uživatelská jména jdoucí do rozporu s dobrými zvyklostmi. ;-) --Bazi (diskuse) 23. 5. 2018, 13:17 (CEST)
@Bazi: Ano, jsem hluboce přesvědčen, že nepřehlédnutelné přiznání konfliktu zájmu přispěje ke kvalitě obsahu. Význam celé wiki stojí a padá s kvalitou obsahu, tudíž nechápu Tvé zpochybňování. V úsilí umožnit a zjednodušit příchod typově nových editorů (a s nimi obsahu) vidím smysl, proto věnuji čas a energii hledání průniků jak tady, tak nyní především ve zmíněném RFC. Tam se ukazuje, že teze o propagaci vychází z předpokladu, nikoliv zkušenosti. Laďa Nešněra (diskuse) 4. 6. 2018, 17:48 (CEST)
Už toho bylo dost. Nikdo tady nebrání příchodu nových editorů. Jim vůbec nic nebrání využít standardní způsoby pojmenování uživatelských účtů a dál editovat úplně bez jakýchkoli omezení, v rámci pravidel a zvyklostí wikiprojektů. Ty tu jenom chceš protlačit cosi, co není v zájmu wikiprojektů a u čehož neexistuje ani žádná nutná potřeba kromě lenosti zařídit si to jinak. Kéž bys ten čas a energii věnoval skutečnému hledání průniků, a ne zbytečnému protlačování pouze své představy. Ber, nebo nech být. --Bazi (diskuse) 4. 6. 2018, 18:32 (CEST)
Ehmm.. No, ač tu píšeš o lenosti, já si dal tu práci dohledat, jak pravidla vznikala, podíval na reálné chování uživatelů a prošel si spoustu souvisejícího textu a dost výrazně změnil svůj původní návrh i díky podnětům, které vznikly v této diskuzi. Tímto zúčastněným děkuji za všechny konstruktivní a inspirativní podněty.
Pokud se pravidla čas do času neprověří mění se v dogmata a snad není v ničím zájmu uvíznout ve středověku. Ale pohybujeme se tu v rovině spekulací. Já věřím, že navrhované elegantně a intuitivně ztransparentní konflikt zájmů včetně možnosti sledovat takovéto editace, Ty, že to "není v zájmu wikiprojektů", což je též jen předpoklad. Proto také ve svém CFP navrhuji zkušební období. Neumím si představit konzervativnější a vstřícnější návrh.
A té lenosti bych se s dovolením zastal. Nebýt jí, tesáme do kamene místo klávesnice a od dektopu 90. let jsme se nehnuli k ultimátně jednoduchým mobiliním rozhraním. Šetřit čas uživatelů ve prospěch přínosné činnosti se vyplácí.--Laďa Nešněra (diskuse) 17. 6. 2018, 18:04 (CEST)
Stop chat. Byla založena žádost o komentář, je úplně zbytečné tlachat pořád tady (a donekonečna propagovat svůj požadavek) nebo třeba na spoustě jiných míst, protože teď se komentáře mají soustřeďovat tam. Díky za pochopení. --Bazi (diskuse) 17. 6. 2018, 18:38 (CEST)

Návrh na úpravu doporučení Encyklopedická významnost[editovat | editovat zdroj]

návrh zde--Rosičák (diskuse) 15. 5. 2018, 17:19 (CEST)

Správci rozhraní[editovat | editovat zdroj]

Pro případ, že některý z policy makers nesleduje hlavní lípu, upozorňuji na [2]. --Martin Urbanec (diskuse) 31. 7. 2018, 05:38 (CEST)