Wikipedie:Pod lípou (pravidla)
| Vyberte si lípu… | skočit na konec | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlavní
hlavní debatní stůl |
Práva
autorská práva na Wikipedii |
Pravidla
o pravidlech Wikipedie |
Technika
technické záležitosti |
Návrhy
nápady na vylepšení |
Oznámení
nástěnka novinek a událostí |
Setkání
setkávání wikipedistů naživo |
Spolek
o české pobočce Wikimedia ČR |
U krbu
živé, leč slušné debaty na okraj |
Sestřičky
podobné debaty |

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o změnách a úpravách pravidel a doporučení Wikipedie. Je také doporučeným místem k oznamování návrhů úprav pravidel diskutovaných jinde, aby změny mohly být považovány za konsenzuální.
Pokud nechcete diskutovat o podobě pravidel, ale potřebujete jen poradit s jejich správnou aplikací – např. jak upravit článek, aby splňoval pravidla, položte prosím dotaz na Wikipedie:Potřebuji pomoc.
Neznámé změny v WP:Propagační článek
[editovat | editovat zdroj]V doporučení Wikipedie:Propagační článek bylo nad rámec ohlášených změn odstraněno doporučení zveřejnit střet zájmů a doplněna povinnost zveřejnit finanční prospěch z editace. Vzhledem ke komplexní, netransparentní úpravě není jasné, zda se nezměnilo ještě něco dalšího zásadního. Z nabízených možností řešení si Bazi vybral revert. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 8. 2025, 10:28 (CEST)
- Po mém editaci jsou tam už obě informace. --Zagothal (diskuse) 6. 8. 2025, 15:46 (CEST)
- Doplním, že nejsou dostupné argumenty, proč by informace o střetu zájmu měly přestat být veřejným zájmem. Povinnost pro editory píšící za „kompenzaci“ je tam z důvodu, že je to v podmínkách nadace WM. OJJ však následně zjistil, že kvůli tomu to tam být nemusí. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 8. 2025, 21:04 (CEST)
Blog Médium.seznam.cz
[editovat | editovat zdroj]Dobrý den, nějaký filtr blokuje platformu Médium.seznam.cz. Uznávám, že si tam může psát každý, co chce, ale pokud se jedná o blog odkazované osoby? Například medium.seznam.cz/autor/ondrej-havelka-634 Ondřej Havelka (cestovatel). --Lukáš Král (diskuse) 11. 8. 2025, 08:42 (CEST)
- Zadejte to do sekce "Externí odkazy" jako odkaz. Ale jako zdroj to není vhodné, protože se jedná o primární zdroj. --Hrdlodus (diskuse) 11. 8. 2025, 11:05 (CEST)
- Děkuji za odpověď, jen bych ještě doplnil, že se jedná o našeho předního badatele na poli afrikanistiky a zároveň je to náš miý kolega HistoriaSalutis. --Lukáš Král (diskuse) 11. 8. 2025, 11:09 (CEST)
- Jako posledně, viz Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2025/02#Seznam Médium. --Matěj Suchánek (diskuse) 11. 8. 2025, 11:55 (CEST)
- Ano, bohužel o tom byla vedena diskuse Pod lípou a takto nesmyslně byl tento zdroj zařazen na blacklist, ačkoli se neliší od jiných blogovacích platforem jako třeba na idnes apod. Namísto individuálního posuzování zdroje a jeho vhodnosti pro konkrétní případ, jak nám doporučuje WP:VZ, tak byl tento zdroj technicky vyloučen a znemožněno jeho používání, a to i prověřeným uživatelům, kteří by měli být schopni vhodnost posoudit. --Bazi (diskuse) 11. 8. 2025, 11:57 (CEST)
- Teoreticky by mohl vzniknout encyklopedicky významný článek o článku na této platformě. To by mě poté zajímalo, jak bych měl takový článek technicky publikovat. --Martin Tauchman (diskuse) 29. 9. 2025, 18:49 (CEST)
Tento článek má znaky reklamy, politické agitace, propagace, sebepropagace apod.
[editovat | editovat zdroj]Zdravím,
potřeboval bych poradit s článkem BISQ. Je nyní označen jako "Tento článek má znaky reklamy, politické agitace, propagace, sebepropagace apod." v režimu odloženého smazání.
Protože původně jsem to dal přes google translátor (strojový překlad) a byl tam odkaz na českou nápovědu na Alze (taky nemám rád toho zeleného, uřvaného, animovaného skřítka). Tyto odkazy jsem smazal a strojový překlad odstranil a napsal to lidsky. Přesto to zůstalo jako reklama v režimu "odloženého smazání".
Myslím si, že hlavním přínosem článku o BISQ je informace, že obchodovat s BTC se dá i bez komerčních burz a KYC.
Protože už nevím, která WIKI pravidla jsou porušována, dal jsem to pro lepší vizualizaci do tabulky níže. (poznámka: ten křížek a zelená fajfka jsou znaky UTF-8 a lze je normálně zkopírovat přes schránku [označit, kopírovat <CTRL+C>, vložit <CTRL+V>])
| můj pohled | WIKI pohled | moje poznámka | WIKI poznámka | |
|---|---|---|---|---|
| reklama | ❌ | Nelze označit jako reklamu otevřený software! | Reklama může být i na ministerstvo, vědeckou instituci a pochopitelně i na otevřený software - Z. | |
| pol. agitace | ❌ | |||
| propagace | ❌ | Propagace nebo informace o obchodování s BTC bez KYC? | ||
| sebepropagace | ❌ | Nejsem s tím nijak spojen. | ||
| nezaujatost | ✅ | |||
| významnost | ✅ | |||
| licence | ✅ | GNU Affero General Public License v3.0 | ||
| reference | ? | Pořádné reference jsem nenašel. | ||
--Virkastoro (diskuse) 18. 8. 2025, 09:43 (CEST)
- Jen jsem dodal jednu obecnou odpověď. Na konkrétní případ se ptejte vkladatela. Zagothal (diskuse) 18. 8. 2025, 09:53 (CEST)
- @Zagothal, Virkastoro: Reklama vložena na tuto verzi, která oslovovala čtenáře. Současná podoba je encyklopedičtější, ale druhá věc je (jak už dole upozorňuje Matěj Suchánek), že reference by neměly být komerční (Alza, Finex atd.) --OJJ, Diskuse 18. 8. 2025, 10:38 (CEST)
- Jak vidno, už to má svoji wikipedii, tak to asi nepotřebuje být na té normální.. --Osidor (diskuse) 18. 8. 2025, 10:08 (CEST)
- Pořádné reference jsem nenašel. Jestli to nebude ten problém. --Matěj Suchánek (diskuse) 18. 8. 2025, 10:35 (CEST)
- @Virkastoro: Dvě věci - jednak prosím držte diskuzi vždy na jednom místě, nebylo nutné Vaši tabulku kopírovat z diskuzní stránky i pod lípu. A druhá věc, pokud je lhůta odloženého smazání 14 dní, tak nelze očekávat, že to někdo bude vyhodnocovat před uplynutím té lhůty. Vyčkejte, vyřeší se to. Zatím můžete vylepšovat. --KPX8 (diskuse) 18. 8. 2025, 11:20 (CEST)
Pravidlo jak zacházet s faky
[editovat | editovat zdroj]Existuje na WIKI nějaké pravidlo jak zacházet s faky? Že se nemají používat, to ví snad každé dítě. Ale když se zjistí, třeba i po letech, že nějaký „zaručeně spolehlivý“ pramen pro důležitou informacci v příspěvku na WIKI byla novinářská kachna, žert, nebo dokonce úmyslný fake – kdo rozhoduje o tom, jestli případná náhrada za ten fake není nějaký (rafinovaný) nový fake? A nebo, že se v krajním případě musí kvůi tomu zrušit celý článek?
Příklad: V únoru 2024 byl (po diskusi na Wikipedie:Diskuse o smazání) smazán článek Bezvřetenový tkalcovský stav. Název čláku se zakládal na informaci ve článku Československý pavilon na Světové výstavě 1967 doložené odkazem na Architektura ČSR (časopis). Tam použili architekti (z neznámých důvodů) název textilního stroje, který prokazetělně nikdy neexistoval. Skutečně vystavený stroj na Expo 1967 (pravděpodobně bezvřetenový dopřádací stroj) se zatím nepodařilo identifikovat, autor článku Československý pavilon... snad proto trvá na tom, aby se v jeho výtvoru ponechala aspoň část toho fiktivního názvu.
Myslím, že se podobné zmatky dají očekávat častěji (faky přišly jaksi do módy). Snad by se to dalo aspoň omezit nějakým rozumně formulavaným, všeobecně uznávaným pravidlem.--Ryj (diskuse) 20. 9. 2025, 14:10 (CEST)
- Tak snad každé dítě ví, že fejky do Wikipedie nepatří. Pravidlo je zde, tedy dodatečně prokázanou nepravdu samozřejmě smazat, bez náhrady, výjimkou by mohly být snad jen fejky s dostatečně velkým celospolečenským dopadem (což není vámi popisovaný případ). Rozhodují věrohodné zdroje. --Zdenekk2 (diskuse) 20. 9. 2025, 14:43 (CEST)
- Asi jsme si nerozumněli. Důkaz věrohodnosti je samozřejmě vždycky možný a s pomocí těch rad (teoreticky) skoro vždycky proveditelný. Jak se snažím ukázat na příkladu, pokládal autor odborný časopis samozřejmě za seriózní/věrohodný. Zřejmě by se musel ptát, jestli se před 50 lety ti architekti poučili nejdřív u textiláků (jednalo se ale stejně o téma bez „celospolečenského dopadu“). Dosavadní pravidla o věrohodnosti jsou hezká teorie, která bude myslím v budoucnu stále méně stačit na to, aby se na WIKI omezily různé faky.--Ryj (diskuse) 20. 9. 2025, 16:25 (CEST)
- Speciální pravidlo neexistuje a ani si nedovedu představit pravidlo, které by nevycházelo z dosavadních pravidel. Co by se v něm mělo konkretizovat oproti dosavadním obecnějším pravidlům? Hlavní problém bude právě ve věrohodnosti zdroje. Pokud informace nebude včas odhalena jako kachna, pak se s ní jako s kachnou nebude nakládat. Dodatečné odhalení samozřejmě znamená zrušení nesmyslu. A ano, odhalování fejků a jiných nesmyslů bude stále obtížnější. --Zdenekk2 (diskuse) 20. 9. 2025, 16:50 (CEST)
- Asi jsme si nerozumněli. Důkaz věrohodnosti je samozřejmě vždycky možný a s pomocí těch rad (teoreticky) skoro vždycky proveditelný. Jak se snažím ukázat na příkladu, pokládal autor odborný časopis samozřejmě za seriózní/věrohodný. Zřejmě by se musel ptát, jestli se před 50 lety ti architekti poučili nejdřív u textiláků (jednalo se ale stejně o téma bez „celospolečenského dopadu“). Dosavadní pravidla o věrohodnosti jsou hezká teorie, která bude myslím v budoucnu stále méně stačit na to, aby se na WIKI omezily různé faky.--Ryj (diskuse) 20. 9. 2025, 16:25 (CEST)
- Pokud zjistím, že fakt, jak jej předkládá zdroj A ve skutečnosti není pravda, je třeba to opět doložit zdrojem. Tedy, že zdroj A tvrdil, že XYZ[A], ale později bylo zjištěno, že to není pravda[B][C]. TO v případě, že jde o něco, co bylo dlouho považováno za pravdu nebo to tvrdil opravdu seriózní zdroj. Pokud to vychází jen z nějaké zmínky, je obvykle možné smazat bez náhrady.
- Na Wikidatech se často ukáže, že tvrzení dle nějakého zdroje není pravda (typicky, že nějaká databáze uvádí třeba chybné datum či místo narození), protože jiné zdroje tvrdí něco jiného. Pak se chybná informace označí jako zavržená, aby se zamezilo jejímu opětovnému přidání či přebírání. --JAnD (diskuse) 22. 9. 2025, 09:13 (CEST)
- Na Wikidatech je to IMHO řečeno velmi dobře. Podporoval bych zavést něco takového i na Wikipedii. Někdo se mnou asi bude nesouhlasit, ale myslím si, že uvádění nesprávných informací je někdy ještě důležitější než uvádění těch správných. Protože pokud nejsou nesprávné informace uvedeny (s poznámkou o nesprávnosti), tak hrozí, že budou šířeny dál. Proto je důležité je uvádět i s oznámení, že jsou chybné a proč tomu tak je. Jen tak si lidé všimnou, že informace jsou chybné. --Marek Genius (diskuse) 9. 11. 2025, 22:36 (CET)
Citační šablony
[editovat | editovat zdroj]Existuje nějaké závazné pravidlo, které vynucuje užití citačních šablon v referencích? --Lukáš Král (diskuse) 8. 10. 2025, 19:04 (CEST)
- Ne. Je to jen doporučené řešení. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 10. 2025, 19:55 (CEST)
- Děkuji. @Vít Karásek: Označím kolegu, který je upravuje. --Lukáš Král (diskuse) 8. 10. 2025, 20:21 (CEST)
- @Lukáš Král Děkuji za označení + informování o tom, že dělám něco, čeho si ani nejsem vědom. Ani závazná pravidla, ani šablony týkající se citací neupravuji, dlouho jsem neupravoval (ani to nemám v plánu). Snad jsem tuto zvláštní situaci ujasnil, ač ji upřímně sám moc nechápu. --Vít Karásek (diskuse) 8. 10. 2025, 21:33 (CEST)
- I doporučené věci je radno dělat tak, jak jsou doporučené, leda by byl pádný důvod je v konkrétním případě dělat jinak. Zrovna uvádění zdrojů je radno dělat důsledně kvůli jednomu ze základních principů Wikipedie ověřitelnosti, takže to není jen formální náležitost. A připomínám, že ověřitelnost je závazné pravidlo. K naplnění tohoto pravidla je záhodno používat v referencích citační šablony, má to spoustu předností a ano, je to vřele doporučováno. I vám, kolego. --Bazi (diskuse) 8. 10. 2025, 22:02 (CEST)
- S dovolením malá poznámka – řekl bych, že pravidlo o ověřitelnosti se naplňuje samotným uvedením zdroje, přičemž (ne)použití šablony zde formálně nehraje roli. Ale to je jen detail, se zbytkem příspěvku i jeho duchem se ztotožňuji. Vidím to tak, že i když užití citačních šablon není pravidly „vynucováno“, dělají to všichni, zjednodušeně řečeno. Občasní editoří a IP adresy leckdy asi ne, ale u stálých wikipedistů je to takřka standard. Bez ohledu na to, jak otravné to může být. Takže i já bych si kolegovi dovolil – ve vší úctě – užívání citačních šablon důrazně doporučit. --Mario7 (diskuse) 8. 10. 2025, 22:57 (CEST)
- Myslím, že v tom si rozumíme. OV vyžaduje uvádění zdroje, což vyžaduje uvádění správných údajů o zdroji, resp. takových údajů, aby byl zdroj správně identifikovatelný a využitelný k ověření. Citační šablony a obzvláště jejich (polo)automatické vyplňování toto usnadňují, proto je záhodno je využít. Usnadňují také strojové zpracování. Pokud někdo místo do citační šablony uvede správně formátovanou plnohodnotnou citaci podle citačních norem, bude to rovněž správně, ale ztíží to případnou další práci s touto referencí. Atd. Těch důvodů, proč jsou citační šablony doporučované, je opravdu dost, nováčkům a novickám se vysvětlují a oni*y si je osvojují, zkušené wikipedistky a zkušení wikipedisté už je zpravidla používají se samozřejmostí. Snad až na pár výjimek potvrzujících pravidlo. :) --Bazi (diskuse) 9. 10. 2025, 00:14 (CEST)
- S dovolením malá poznámka – řekl bych, že pravidlo o ověřitelnosti se naplňuje samotným uvedením zdroje, přičemž (ne)použití šablony zde formálně nehraje roli. Ale to je jen detail, se zbytkem příspěvku i jeho duchem se ztotožňuji. Vidím to tak, že i když užití citačních šablon není pravidly „vynucováno“, dělají to všichni, zjednodušeně řečeno. Občasní editoří a IP adresy leckdy asi ne, ale u stálých wikipedistů je to takřka standard. Bez ohledu na to, jak otravné to může být. Takže i já bych si kolegovi dovolil – ve vší úctě – užívání citačních šablon důrazně doporučit. --Mario7 (diskuse) 8. 10. 2025, 22:57 (CEST)
- Dobrý den, dovolím si k již uvedenému poznamenat ještě jednu věc. Citační šablony zajišťují, že i bez znalosti zavedených citačních norem je daná reference uvedená v nějaké alespoň základně strukturované podobě. Užívání citačních norem patří k základním standardům odborného publikování. Po řadových wikipedistech, kteří se jinak profesně odbornému psaní nevěnují, samozřejmě nikdo rozumný nepožaduje, aby se učili reference psát podle aktuálně užívaných norem. Pomocníkem pro správný formát jsou právě citační šablony. I já se tedy připojuji k doporučení tyto šablony pro standardní typy citací používat. --Krabiczka (diskuse) 8. 10. 2025, 23:34 (CEST)
- Děkuji, kolego, už je mám stejně standardně ve svých nástrojích. --Lukáš Král (diskuse) 9. 10. 2025, 09:44 (CEST)
- @Lukáš Král Zajímalo by mě tedy, jak onen nástroj funguje po technické stránce, když do článků vkládáte zdroje s doslovně nesprávnými informacemi. Možná by stálo za to zkusit nástroje, které používají i ostatní. --Vít Karásek (diskuse) 9. 10. 2025, 14:35 (CEST)
- Odkazujete na diskusi. Nevím, co přesně máte na mysli. --Lukáš Král (diskuse) 9. 10. 2025, 14:49 (CEST)
- @Lukáš Král Odkazuji na příspěvek, ve kterém bylo podrobně vysvětleno, jak nástroj použít, nastavit atd. --Vít Karásek (diskuse) 9. 10. 2025, 15:15 (CEST)
- Odkazujete na diskusi. Nevím, co přesně máte na mysli. --Lukáš Král (diskuse) 9. 10. 2025, 14:49 (CEST)
- @Lukáš Král Zajímalo by mě tedy, jak onen nástroj funguje po technické stránce, když do článků vkládáte zdroje s doslovně nesprávnými informacemi. Možná by stálo za to zkusit nástroje, které používají i ostatní. --Vít Karásek (diskuse) 9. 10. 2025, 14:35 (CEST)
- Děkuji, kolego, už je mám stejně standardně ve svých nástrojích. --Lukáš Král (diskuse) 9. 10. 2025, 09:44 (CEST)
- S názorem zde budu evidentně osamocen. Ale já si myslím, že takové uložení externích odkazů v internetovém archivu je daleko důležitější než jeho správné umístění do citační šablony. Přitom archivaci odkazů někteří editoři ani nedělají (a někteří zřejmě ani neví, jak se to dělá) a rozhodně to není uvedeno v žádném pravidle. Přitom počet internetových zdrojů, které se podaří po smazání či přesunu stránky dohledat díky tomu, že byly zavčas archivovány, bude patrně mnohem vyšší než počet těch, které se podaří dohledat za pomoci jména autora, data vydání a vydavatele. --Marek Genius (diskuse) 11. 10. 2025, 16:56 (CEST)
- Je to zajímavý, byť možná i mírně whataboutistický postřeh. Obecně myslím, že by bylo ideální, kdyby archivaci zdrojů zajišťovaly robotické nástroje, podobně jako se zabývají dohledáním archivovaných verzí u mrtvých odkazů. Například u Českých novin jsem se o archivaci nějakou dobu soustavně snažil, protože víme, že jejich články často po čase mizí. Jenže je s tím ještě víc práce než s oním správným a plnohodnotným vyplněním citačních šablon. Zodpovědností wikipedisty přitom skutečně není zajistit trvalou udržitelnost odkazů ve webových archivech, ale je jí alespoň uvedení plnohodnotných údajů o zdroji tak, aby dohledatelný byl, je-li to jen trochu možné. Podobně to snad standardně platí i u odborných nebo kvalifikačních prací - autor*ka má uvést plnohodnotnou citaci; jestli nebo jak dlouho tam ten zdroj vydrží nebo zda se zachová jinými prostředky, nikdo neposuzuje. --Bazi (diskuse) 11. 10. 2025, 17:27 (CEST)
- Pravidla pro odborné psaní (kvalifikačních a jiných prací) vznikala dávno před rozmachem internetu. A to se archivace zajišťovala trochu jinak. Kvalifikační práce jsou dostupné na univerzitách (v případě citace kvalifikačních prací), knihy a noviny v knihovnách, pro citace osobních rozhovorů s odborníky vznikaly katalogy s kontakty na tyto osoby. Autor odborné práce se na archivaci podílet nemohl, instituce si to zajišťovaly samy. Instituce si to samy zajišťují i dnes, a to i v případě internetových zdrojů, ale zároveň přibyl i onen prvek, kdy to může snadno zajistit i autor odborné práce (zdaleka ne vždy, ale velmi často). Proto by stálo zato tuto povinnost autorům bakalářek zadat, to je můj názor.
- Rychlost závisí na způsobu práce a na pečlivosti. Pokud jen zkopíruji URL a šablonu si nechám vygenerovat pomocí citačního nástroje (tlačítko Automaticky vyplnit zbytek), je do deseti vteřin hotovo. Ale tím často vznikají chyby. Pokud to editor chce dělat pečlivě, tak je musí opravit, na webu musí rollovat do zápatí, častokrát je třeba se prokliknout na nějakou záložku kontaktů nebo někde dohledávat, kdo je vydavatelem webu, musí hledat, jestli autor, vydavatel a periodikum už mají na Wikipedii článek (kvůli vnitřnímu odkazu), a to už zabere dvě minuty. Uložení do Internet Archive trvá pět deset vteřin, stačí otevřít stránku, zkopírovat URL a kliknout na tlačítko SAVE PAGE. Ale ne vždy se to uloží správně, takže pokud to chce editor dělat pečlivě, tak musí následně zkontrolovat, jestli se to uložilo, uložit to jinak atd., to už zase dvě nebo pět minut zabere.
- Robot starající se o archivaci URL už zde existuje. Ale nezvládá ukládat vše. A v nedávné době byl zřejmě úplně rozbitý, jestli jsem to tedy dobře pochopil.
- Za archivaci Českých novin díky. --Marek Genius (diskuse) 11. 10. 2025, 19:02 (CEST)
- Moje zkušenost s tou archivací je bohužel taková, že si zkopíruju URL zdroje, z ní nechám vygenerovat referenci a pak případně doplním chybějící a opravím chybně načtené údaje. I když mezitím provedu zálohu do webového archivu, ten to tak dlouho přechroustává, že i po mém kompletním zpracování reference v článku stále ještě nemá hotovo, abych z něj mohl zkopírovat URL archivu. A protože náš automat už o něco lépe zvládá načítat údaje z archivovaných zdrojů než dřív, dokonce by to ideálně mělo proběhnout tak, že nejdřív nechám provést tu zálohu a pak teprve nechám vygenerovat referenci rovnou z archivní URL. Tím se ovšem celý proces prodlužuje třeba trojnásobně, takže upřímně ztrácím ochotu nechávat se tím zdržovat. Samozřejmě se ta zkušenost může lišit podle individuálních zvyklostí a obvykle používaných zdrojů. --Bazi (diskuse) 27. 10. 2025, 10:18 (CET)
- Podle mě by měl existovat bot, který bude wikilinky archivovat na vyžádání. On je sice IABot všudypřítomný, ale dost toho prostě nearchivuje (opakovaná zkušenost). Zároveň mi nikdo nebyl schopen poradit, co s desítkami odkazů, co mám třeba v pískovišti přichystané na budoucí články. Už mnohokrát se stalo, že než jsem se dostal k napsání článku, byly zdroje fuč. A jednotlivě to přes webarchive trvá hrozně dlouho. — Draceane diskusepříspěvky 29. 10. 2025, 14:42 (CET)
- @Draceane: Uznávám, že ukládání více odkazů je problematické. Jak je jich pět nebo šest nebo víc, tak je to horší. To taky Internet Archive zpomaluje rychlost ukládání atd. Tři až čtyři odkazy uložené po sobě jsou většinou v pohodě. Ale u většího počtu odkazů už to ukládá pomalu nebo tam píše „You have already reached the limit of active Save Page Now sessions. Please wait for a minute and then try again.“ a jinými způsoby se to uživateli snaží znepříjemnit. Na Tvůj dotaz jsme Ti s Jindřichem Rubešem odpověděli na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc, nevím, jestli jsi odpovědi zaznamenal. --Marek Genius (diskuse) 29. 10. 2025, 17:06 (CET)
- No právě, že (1) nefunguje (asi prostě neukládá mimo HJP), (2) mám tam i účet / rozšíření do Chromu, ale i tak to všechno zpomalili. Na Metě taky nikdo neodpovídá... — Draceane diskusepříspěvky 29. 10. 2025, 17:32 (CET)
- @Draceane: Pokud si dobře pamatuji, tak jsem kdysi viděl, že bot uložil i odkazy ve jmenném prostoru Wikipedie (tuším, že se objevily v nějakém DOSu), tedy by asi měl ukládat i odkazy mimo hlavní jmenný prostor. Prostě ty odkazy měly v archivu mezi Collections i nějakou kolekci z Wikipedie. Ale až zas tak podrobně jsem to nezkoumal a už je to delší doba, tak si to nepamatuji přesně. Taky nelze vyloučit, že se ty odkazy duplicitně objevily i v nějakém článku. A pokud ukládá jmenný prostor Wikipedie, ještě to neznamená, že ukládá i jmenný prostor Wikipedista.
- A taky mám pocit, že zhruba rok nebo rok a půl už bot neukládá skoro nic. Dřív toho podle mě ukládal hodně. V poslední době mi připadá, že šance, že uloží odkaz, je malá, jestli tedy vůbec něco ukládá. Ale to je jenom můj dojem. Nebo možná bot nějak blbnul.
- Které odkazy potřebuješ uložit? Jsou to ty odkazy dole na stránce Wikipedista:Draceane/Pískoviště, sekce Wikipedista:Draceane/Pískoviště#Střelba a sekce Wikipedista:Draceane/Pískoviště#Místopisy nebo je to někde jinde? --Marek Genius (diskuse) 29. 10. 2025, 18:24 (CET)
- No právě, že (1) nefunguje (asi prostě neukládá mimo HJP), (2) mám tam i účet / rozšíření do Chromu, ale i tak to všechno zpomalili. Na Metě taky nikdo neodpovídá... — Draceane diskusepříspěvky 29. 10. 2025, 17:32 (CET)
- @Draceane: Uznávám, že ukládání více odkazů je problematické. Jak je jich pět nebo šest nebo víc, tak je to horší. To taky Internet Archive zpomaluje rychlost ukládání atd. Tři až čtyři odkazy uložené po sobě jsou většinou v pohodě. Ale u většího počtu odkazů už to ukládá pomalu nebo tam píše „You have already reached the limit of active Save Page Now sessions. Please wait for a minute and then try again.“ a jinými způsoby se to uživateli snaží znepříjemnit. Na Tvůj dotaz jsme Ti s Jindřichem Rubešem odpověděli na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc, nevím, jestli jsi odpovědi zaznamenal. --Marek Genius (diskuse) 29. 10. 2025, 17:06 (CET)
- Podle mě by měl existovat bot, který bude wikilinky archivovat na vyžádání. On je sice IABot všudypřítomný, ale dost toho prostě nearchivuje (opakovaná zkušenost). Zároveň mi nikdo nebyl schopen poradit, co s desítkami odkazů, co mám třeba v pískovišti přichystané na budoucí články. Už mnohokrát se stalo, že než jsem se dostal k napsání článku, byly zdroje fuč. A jednotlivě to přes webarchive trvá hrozně dlouho. — Draceane diskusepříspěvky 29. 10. 2025, 14:42 (CET)
- Moje zkušenost s tou archivací je bohužel taková, že si zkopíruju URL zdroje, z ní nechám vygenerovat referenci a pak případně doplním chybějící a opravím chybně načtené údaje. I když mezitím provedu zálohu do webového archivu, ten to tak dlouho přechroustává, že i po mém kompletním zpracování reference v článku stále ještě nemá hotovo, abych z něj mohl zkopírovat URL archivu. A protože náš automat už o něco lépe zvládá načítat údaje z archivovaných zdrojů než dřív, dokonce by to ideálně mělo proběhnout tak, že nejdřív nechám provést tu zálohu a pak teprve nechám vygenerovat referenci rovnou z archivní URL. Tím se ovšem celý proces prodlužuje třeba trojnásobně, takže upřímně ztrácím ochotu nechávat se tím zdržovat. Samozřejmě se ta zkušenost může lišit podle individuálních zvyklostí a obvykle používaných zdrojů. --Bazi (diskuse) 27. 10. 2025, 10:18 (CET)
- Je to zajímavý, byť možná i mírně whataboutistický postřeh. Obecně myslím, že by bylo ideální, kdyby archivaci zdrojů zajišťovaly robotické nástroje, podobně jako se zabývají dohledáním archivovaných verzí u mrtvých odkazů. Například u Českých novin jsem se o archivaci nějakou dobu soustavně snažil, protože víme, že jejich články často po čase mizí. Jenže je s tím ještě víc práce než s oním správným a plnohodnotným vyplněním citačních šablon. Zodpovědností wikipedisty přitom skutečně není zajistit trvalou udržitelnost odkazů ve webových archivech, ale je jí alespoň uvedení plnohodnotných údajů o zdroji tak, aby dohledatelný byl, je-li to jen trochu možné. Podobně to snad standardně platí i u odborných nebo kvalifikačních prací - autor*ka má uvést plnohodnotnou citaci; jestli nebo jak dlouho tam ten zdroj vydrží nebo zda se zachová jinými prostředky, nikdo neposuzuje. --Bazi (diskuse) 11. 10. 2025, 17:27 (CEST)
- Děkuji. @Vít Karásek: Označím kolegu, který je upravuje. --Lukáš Král (diskuse) 8. 10. 2025, 20:21 (CEST)
- Nevynucuje, a díky bohu. Pokud to chce tolik údajů, nechť je vymyšlena nějaká automatika - v současné podobě jsou ty šablony mimořádně nepraktické na vyplňování. --Chrz (diskuse) 11. 10. 2025, 18:44 (CEST)
- Upozorňuji všechny, že na letošní Wikikonferenci (v sobotu 8. listopadu) bude několik přednášek zaměřených na téma citací. Zajímavě zní přednáška Citace a my: Je lepší přidat citaci bez šablony, nebo ji nepřidat vůbec? Logicky bych řekl, že lepší vždy je přidat citaci bez šablony než vůbec, že by bylo lepší citaci vůbec nepřidat, to zní jako blbost. Ale třeba pro to existují nějaké důvody. --Marek Genius (diskuse) 27. 10. 2025, 16:52 (CET)