Wikipedie:Pod lípou (pravidla)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pod pravidelnou lípou
Pod „pravidelnou“ lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o pravidlech a doporučeních Wikipedie.

vkládání odkazů do profilů spisovatelů[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, chci se zeptat jaké jsou pravidla pro vkládání odkazů do článků o autorech. Můj klient, který má knihkupectví na svém webu buduje profily spisovatelů a občas chce přidat na wikipedii odkaz na svůj článek na webu, ale zpravidla je mu odkaz vždy smazán. Můžete mi, prosím poradit jak má odkazy vkládat, aby tam zůstaly? Například odkaz na článek o autorovi: http://www.gorila.sk/spisovatel/jo-nesbo Díky moc. KT – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel ‎62.168.11.195 (diskusepříspěvky)

Řazení v okresních kategoriích kaplí a kostelů[editovat | editovat zdroj]

Kolegové prosím jednoduchý dotaz na názor: Má být v kategoriích "Kaple v okrese" a "Kostely v okrese" za | určující abecední řazení první v pořadí zasvěcení kostela a tedy vlastně jeho jméno anebo lokalita (město, vesnice). Předem díky, --Railfort (diskuse) 5. 2. 2017, 22:16 (CET)

Za laiky bych doporučoval zasvěcení (Jakub, Petr a Pavel). --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2017, 22:38 (CET)
Osobně, když se do těchto kategorií dívám, tak jako první sleduji, kde se kostel/kaple nachází, ne komu je zasvěcen. --Jiří Komárek (diskuse) 6. 2. 2017, 09:37 (CET)

Je fakt, že jak to tak procházím, půlka je podle obce a půlka podle zasvěcení, chtělo by to sjednotit. Avšak zatím je jeden pro to a jeden pro ono, snad to někdo rozlouskne. --Dvorapa (diskuse) 6. 2. 2017, 10:13 (CET)

Někde se, tuším u mě, diskutovalo, že se to už sjednocovalo - v případě kategorií v okresu by tuším mělo být řazeno dle zasvěcení.--frettie.net (diskuse) 6. 2. 2017, 11:02 (CET)
U geografické kategorie je logické, aby bylo řazení také geografické. Ale i ve většině ostatních kategorií by bylo vhodnější řazení podle místa, které je daleko víc určující než zasvěcení. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2017, 11:16 (CET)
Zrovna v tomto případě bych preferoval výjimku. --Dvorapa (diskuse) 6. 2. 2017, 11:19 (CET)
Nenapadá mě proč. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2017, 11:23 (CET)
Osobně si myslím, že tu nejde o výjimku jako o to zda upřednostnit název nebo místo. Vymyslím si příklad: Stránku "Zámek Karlova Koruna" byste řadil jako "Karlova Koruna" nebo "Chlumec nad Cidlinou"?--Railfort (diskuse) 6. 2. 2017, 11:52 (CET)
Pokud by zámků Karlova Koruna byly jen v ČR desítky či stovky, řadil bych Zámek Karlova Koruna (Chlumec nad Cidlinou) jako Chlumec. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2017, 11:58 (CET)
Diskusi jsem založil kvůli okresním kategoriím. Tam takových počtů nedosahujeme. I kdybychom kostely řadily podle zasvěcení tak přes deset to přeleze jen výjimečně.--Railfort (diskuse) 6. 2. 2017, 12:23 (CET)

Včera jsem už tak nějak neměl čas se více rozepsat, ale pokud není stanovena nějaká výjimka, o které nevím, tak by se stránky měly řadit podle jména subjektu a u kostelů a kaplí je jménem jejich zasvěcení. Kdyžtak mne opravte.--Railfort (diskuse) 6. 2. 2017, 11:42 (CET)

@Dracenae: Pouze kvůli systematickému přístupu připomínám existenci Wikipedie:WikiProjekt Kategorizace. Bylo by dobré se účastnit tam či alespoň odtamtud sem odkazovat. Nebo projekt zrušit.--Tomas62 (diskuse) 24. 2. 2017, 00:21 (CET)

Vynášení soukromé komunikace[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych se informovat, jaká jsou pravidla v oblasti vynášení citlivé komunikace do veřejného prostoru na Wikipedii a pokud nejsou, jestli už se něco takového v minulosti řešilo (jaký je názor komunity a jestli existují nějaké precedenty). Děkuji, --Palu (diskuse) 23. 2. 2017, 23:59 (CET)

Ponejprv Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není byrokracie. Vyskytlo se ve speciálních případech, spíše okrajově, případy jsou dohledatelné. --Tomas62 (diskuse) 24. 2. 2017, 00:48 (CET)
Mě spíš jde o to, jestli se to smí a nebo nesmí, jestli je to vhodné a nebo není, jestli a jak se dá podobné jednání řešit apod. --Palu (diskuse) 24. 2. 2017, 01:05 (CET)
@Tomas62: FYI. --Bazi (diskuse) 24. 2. 2017, 06:32 (CET)
Vypadá to, že nějaká ucelená debata neproběhla, založil jsem tedy ŽoK. --Palu (diskuse) 24. 2. 2017, 23:30 (CET)
Vcelku zbytečně. Přijde mi, že je každému jasné, jak se chovat. A stejně tak je každému jasné, že to kolega udělal oprávněně, tedy správně. --Dvorapa (diskuse) 24. 2. 2017, 23:47 (CET)
Mě je zase jasný opak, čili v tom vidím spor. Proto jsem použil další stupeň řešení sporů. --Palu (diskuse) 25. 2. 2017, 00:13 (CET)

Wikivyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Mohl by mi někdo poradit, kde najdu pravidla pro udělování si wikivyznamenání? Slibuji, že si nikdy žádné neudělím, ale zajimalo by mne, jak to funguje. --Leotard (diskuse) 3. 3. 2017, 17:30 (CET)

Je to v přehledu vyznamenání:

--Vachovec1 (diskuse) 3. 3. 2017, 17:39 (CET)

Děkuji za kvalitní a rychlou informaci. --Leotard (diskuse) 3. 3. 2017, 18:11 (CET)

Arbitři a správci[editovat | editovat zdroj]

Informuji, že byla navržena změna závazného pravidla ohledně souběhu funkcí arbitra a správce. Diskusi k návrhu prosím tam. Díky. --Bazi (diskuse) 29. 4. 2017, 00:41 (CEST)

Přebírání wikidat bez předchozího prodiskutování na nástěnce[editovat | editovat zdroj]

Platí stále ještě závěry Wikipedie:Žádost o komentář/Přebírání informací z Wikidat vs. lokální vyplňování o tom, že každé nové přebírání Wikidat má být předem sděleno a prodiskutováno? Náhodou jsem si všiml, že došlo k úpravě infoboxu televizní díl, přičemž ne všechna ze zavedených přebírání považuji za dobrý nápad. (Ping Uživatel:Bazi, Uživatel:Matěj Suchánek)--Shlomo (diskuse) 4. 5. 2017, 12:10 (CEST)

(Z mé strany šlo jen o kosm. úpravy.) Závisí na interpretaci, co je nové. Tam to zřejmě bylo zkopírováno z {{Infobox - film}}. Ono diskutovat o problému, že externí databáze mění svůj systém a pro nás jsou WD v takovém případě záchranou, pro mě nemá smysl. Matěj Suchánek (diskuse) 4. 5. 2017, 12:26 (CEST)
Ach jo, byrokracie umořila vola. Tak tedy všechno smazat, klidně i někoho (asi mě) zablokovat. :) Problém s tím infoboxem tkví hlavně v nedotaženosti diskuse o jeho úpravách, zejména kvůli DOSu a následnému ŽOKu ohledně některých jednotlivostí. Protože se to hrozně rozvleklo, zůstala ta práce na půli cesty. Jestli tedy někdo bude ochoten to posunout o kus dál, jedině to uvítám. Jinak obecně ten výsledek v ŽOKu k WD vnímám tak, že se týká přebírání nové vlastnosti. Např. jestli je přebírání data narození v infoboxu osoba už „schválené“, pak přebírání téže vlastnosti do jiného infoboxu podobného charakteru bych nepovažoval za kontroverzní. Oznámení záměru přebírat některé údaje z WD jsem provedl v tamní diskusi, i když tedy nikoli dostatečně formálně a dostatečně podrobně na nástěnce. I v tom jsem narazil na technické potíže, které pak pomohl řešit Matěj Suchánek, ale další zkoumání, jaké všechny parametry by vůbec šly nebo bylo účelné přebírat, kvůli tomu bylo přerušeno. --Bazi (diskuse) 4. 5. 2017, 12:57 (CEST)
Po pravdě řečeno, ani já nepovažuji schvalovací proceduru za příliš šťastnou, tak jsem tak trochu doufal, že byla mezitím někde revokována a mně se to dosud nedoneslo. Není-li tomu tak, myslím, že by bylo žádoucí ji respektovat. Je přece jen výsledkem jakéhosi kompromisu, který přebírání Wikidat sice poněkud "komplikuje", ale přece jen umožňuje. Pokud tento kompromis nebude respektován, riskujeme další ŽoK s návrhem na přehodnocení přebírání Wikidat vůbec, jelikož "příznivci" nejsou ochotni dodržovat dohodnuté postupy.
Nápad s výjimkou ze schvalování pro data již přebíraná v mnoha infoboxech sice v ŽOK zazněl, ale dále diskutován nebyl a v uzavření zmíněn není; naopak je tam poměrně jasně uvedeno, že přebírání má být oznámeno/prodiskutováno pro každý parametr a s upřesněním, kterých šablon se bude týkat. Na dobré zkušenosti s přebíráním v infoboxu podobného charakteru je jistě vhodné v návrhu upozornit a je-li přebírání opravdu nekontroverzní, není třeba se schvalovací procedury bát.
BTW nějak nemohu dohledat, u kterého infoboxu podobného charakteru bylo schváleno např. přebírání vlastností P155 a P156 (kteréžto zrovna považuji za potenciálně problematické); nicméně připouštím, že to někde probíráno být mohlo a já to nenašel. Bylo?
To, že oznámení na diskusní stránce infoboxu nebylo dostatečně formální a podrobné je menší problém než to, že bylo učiněno necelých 8 hodin před zahájením úprav...--Shlomo (diskuse) 4. 5. 2017, 14:51 (CEST)
Tak jestli můžu poprosit, odeberme se ty sporné parametry probrat tam. Přiznám se, že si nejsem vědom nějaké problematičnosti, takže určitě to můžeme prodiskutovat. Sekce k WD už je tam vytvořená. --Bazi (diskuse) 5. 5. 2017, 18:47 (CEST)

Teechnická: měli byste zájem o vytvoření editačního filtru, který by při přidání volání Wikidat do šablony uživatele upozornil, že přebírání údajů z Wikidat by mělo být nejprve projednáno pod příslušnou Nástěnkou? Něco podobného, jako upozornění při zakládání nového infoboxu (filtr 71)? Zásahy filtru by Vám zároveň poskytovaly přehled, kdo a kam v poslední době nějaké volání na Wikidata přidával. --Vachovec1 (diskuse) 4. 5. 2017, 15:30 (CEST)

Za sebe bych ocenil spíš praktický návod v modulu WD, který by ukázal, jak se vůbec údaje z Wikidat v praxi můžou přebírat. --Bazi (diskuse) 4. 5. 2017, 15:57 (CEST)

Antispamový filtr: karaoketexty(tečka)cz[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, pokoušel jsem se do článku Pásek (subkultura) přidat následující referenci:

[[Josef Zíma]], [[Karel Štědrý]]. Text písně [http://www.karaoketexty(tečka)cz/texty-pisni/soundtrack-starci-na-chmelu/milenci-v-texaskach-193803 ''Milenci v texaskách''], ústřední melodie filmu ''[[Starci na chmelu]]'' (1964).

Antispamový filtr mi to však zatrhl. Mám pocit, že v tomto případě by to mělo projít. Petr Matas 2. 8. 2017, 01:23 (CEST)

Odblacklistoval jsem. V tomto případě ovšem nejde o referenci, nýbrž o externí odkaz uvnitř textu, což je nesprávně. V externích odkazech to ale klidně být může :-). --Martin Urbanec (diskuse) 2. 8. 2017, 09:35 (CEST)
Karaoketexty nebrat! Z hlediska WP:VZ je to nepoužitelné, komunitně tvořené texty, amatérské překlady. Z encyklopedického hlediska tam nemůže být nic použitelného. Prosím Martine zpět na blacklist. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2017, 10:11 (CEST)
Tak samozřejmě jsem to měl ještě zabalené v tagu <ref>. Máme nějaký lepší zdroj pro texty písní? Jinak ta reference zůstane bez odkazu. Petr Matas 2. 8. 2017, 21:16 (CEST)
Problém může být i v tom, že tyto texty pravděpodobně porušují autorská práva textařů. Holt bude asi lepší uvést jen píseň bez odkazu na text, leda, že by byl přímo na stránkách interpreta. JAn (diskuse) 2. 8. 2017, 22:08 (CEST)
Je to oblíbená kytarová písnička, určitě bude v kdejakém zpěvníku, namátkou třeba Já, písnička 2 nebo Já písnička od A do Z (Omlouvám se za odkazy na e-shopy, byly prostě na ráně i s dokladem, že v nich ta písnička opravdu je.) --Bazi (diskuse) 3. 8. 2017, 00:47 (CEST)

Šablona:Vjazyce2[editovat | editovat zdroj]

Šablona Vjazyce2 substovaně nebo nesubstovaně? Existuje k tomu nějaký konsensus nebo nápověda? Jaký postup je správný? Přijde mi ne úplně účelné, aby existovaly obě protichůdné možnosti vedle sebe a neustále se dokola mezi sebou zaměňovaly :-) --Palu (diskuse) 4. 8. 2017, 14:59 (CEST)

Návrh změny pravidla[editovat | editovat zdroj]

Informuji o návrhu změny formulace jednoho bodu pravidla Wikipedie:Co Wikipedie není o nahodilých informacích. Dále viz Diskuse k Wikipedii:Co Wikipedie není#Úprava u nahodilých informací. --Harold (diskuse) 29. 8. 2017, 08:43 (CEST)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Na Wikipedie:Externí odkazy jsem udělal úpravy za účelem lepší srozumitelnosti a přehlednosti doporučení, bez změny smyslu pravidla, ale raději zde oznamuji. Také jsem odmazal sekci Reference, která tam nepatřila nejen z důvodů, že Refs jsou na začátku z pravidla výslovně vyloučeny. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 9. 2017, 11:47 (CEST)

Ruská jména v názvech článků[editovat | editovat zdroj]

V Rusku je pravidlem uvádět vedle křestního jména také otčestvo a tak je tomu i v názvech článků. V angličtině jsou ruská jména v názvech článků zkrácena na první křestní jméno + příjmení. V české wikipedii je v tomto ohledu zmatek. V textu článků jsou zpravidla obě jména uvedena. V názvu někdy ano, jindy ne. Podle mého názoru by mělo existovat alespoň nějaké doporučené pravidlo. Podle mého názoru bychom měli respektovat zvyklosti země původu a jméno zkrácené o otčestvo uvést v přesměrování.--Tom (diskuse) 21. 9. 2017, 16:57 (CEST)

Osobně se mi také zdá, že česká Wikipedie otčestva nesmyslně potlačuje. Na druhou stranu si nemyslím, že by pro to mělo vznikat nějaké zvláštní pravidlo. --Tchoř (diskuse) 21. 9. 2017, 19:34 (CEST)
Myslím, že by to mělo být naopak - jméno+příjmení by bylo hlavním názvem a otčestvo z přesměrování - to je však zřejmě jedno, varianta bez otčestva mi přijde jednodušší, předpokladatelnější a používanější. Přeci jen více lidí říká "Vladimir Putin" než "Vladimir Vladimirovič Putin". Ať je to jak chce, hlavně žádné další pravidlo, doporučení atd.! Už tak je jich tu tolik, že se v nich nováček (a často ani já) nevyzná, nemusíme mít pravidlo na každou blblost. Anebo pak mějme pravidlo úplně na všechno. Třeba jak správně a silně ťukat při editování Wikipedie do klávesnice... --Vojtasafr (diskuse) 21. 9. 2017, 19:41 (CEST)
Pravidlo nebo doporučení třeba ne, ale ten zmatek, popsaný kolegou Tomášem Pávem, je opravdu velký. Zainteresovaní wikipedisté by se měli postupně postarat o nápravu. Na de:wiki uvádějí ruská jména v názvech článků IMHO vždy s otěčestvem. Jen ten jejich přepis z azbuky do německé podoby není moc krásný. To jde v češtině mnohem lépe. P.S. Sice tady nic konkrétního nenavrhuji, ale ten zmatek vidím. Prostě potlačovat otěčestva není dobré, je to prostě v Rusku tak a ne jinak. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 9. 2017, 19:45 (CEST)
Ano, problém to je. Možná by to chtělo analýzu ruských jmen na WP i na internetu, aby se zjistilo, jak na tom lidé s používáním otčestev jsou. (Kdo se toho chopí? :D) Zatím však co si všímám, přijde mi, že v médiích jsou častější varianty bez. Ve výsledku je to však jedno, jen to bude chtít, aby se někdo ujal, o čemž však vážně pochybuji, těch jmen budou stovkÿ, neli tisíce. Na tom ztroskotalo již několik návrhů.
Bylo by však asi rozumné zavést cosi jako Wikipedie:Slovník konsensů, kde by mohl člověk heslovitě vyhledávat konsensy komunity, jelikož když se na něčem shodneme, zmizí to za pár týdnů v hlubinách archivu a za půl roku už se to stejně nedodržuje. --Vojtasafr (diskuse) 21. 9. 2017, 19:54 (CEST)
Právě proto je dobré jednou dosažený konsensus kodifikovat jako doporučení.
V případě ruských jmen jsou v češtině obecně častější varianty bez otěčestva, což by mělo být bráno jako základní pravidlo, s možnými výjimkami, pokud bude v konkrétních případech prokázáno převládající používání s otěčestvem. --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 9. 2017, 21:15 (CEST)
Myslím, že mít doporučení na všechno je hloupost, pak se v tom nikdo nevyzná. Koneckonců všemožných konsensů bylo od založení cswp tolik, že se v tom nemůže nikdo orientovat. A mít je všechny kodifikované, nevyznáme se ani v těch doporučeních, kterých již beztak není málo. Chceme být projektem, který je vstřícný i k nováčkům, kteří často nepochopí základní principy a už je zahlcujeme různými doporučeními, jejichž smysl už tuplem nepochopí. --Vojtasafr (diskuse) 21. 9. 2017, 22:08 (CEST)
Aniž bych chtěl rozvíjet polemiku na téma hloupost, tak orientovat se v seznamu dosažených konsenzů, který by navíc musel někdo udržovat, by nebylo o nic přehlednější, než orientovat se v kategorii, která automaticky vypisuje všechna doporučení. Pokud je konsensus silný a nejde jen o něco, co si šeptem domluvilo pár lidí bokem na diskusní stránce okrajového wikiprojektu, tak přeměnit ho v doporučení je jen věc formulace. Nedůležité konsensy se v doporučení přeměnit nepodaří. Seznam doporučení pak není o nic méně vstřícný vůči nováčkům, než hypotetický a těžko udržovatelný seznam bůhvíkde dohodnutých konsensů, kterých tu máme už určitě tisíce, a u mnoha je možná i dobře, že se na ně zapomnělo. Moje zkušenost z větších wikiprojektů je, že jasně formulovaná doporučení pomáhají problémy řešit snáze, než odvolávání na dávné konsensy.
Pokud chcete dělat oficiální seznam konsensů, tak budete muset definovat, které konsensy na něj patří a které ne. Patří tam pouze konsensy dosažené pod lípou nebo na jakýchkoliv zapadlých diskusních stránkách? Patří tam konsensy dosažené za účasti desítek lidí stejně jako konsensy dosažené v diskusi dvou či tří účastníků? Patří tam pouze konsensy z diskusí ohlášených nad posledními změnami nebo též konsensy z diskusí, o kterých skoro nikdo nevěděl? Patří tam konsensy týkající se celé Wikipedie, nebo též konsensy týkající se třeba konkrétní kategorie hesel? Pokud to druhé, bude se to týkat konsensů zasahujících stovky hesel stejně jako konsensů týkajících se hrstky hesel nebo jednoho hesla? Bude stanovena nějaká hranice? Nebo se u každého konsensu bude zároveň hledat také konsensus, zda ho uvést na seznam konsensů? Takže jako první doporučuji promyslet a získat konsensus právě v těchto otázkách. --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 9. 2017, 23:25 (CEST)
Problém je v počtu doporučení. Stále doporučení vnímám jako nějaké důležitější pravidlo. Nelze zkrátka stavět do jedné roviny věci, které ovlivní celou WP a maličkosti, které čtenář neocení. Nechci totiž dojít až tak, že bude doporučení na každou blbost a ve výsledku se jimy nikdo řídit nebude, jelikož se v nich nikdo nevyzná. Nelze zkrátka všechno regulovat, zakazovat, omezovat a určovat doporučením. Je to otravné jak pro zkušené editory, tak pro nováčky, kteří to tu tak jako tak mají již dost komplikované (a moc dobře si pamatuji, jak jsem se cítil, když jsem před rokem a osmi (?) měsíci začínal.)
Ten soupis konsensů by bylo důležité pořešit, přikládal bych tomu spíše doporučující formu než formu direktivní - nejsem si jist, jestli to lze udělat, proto zadám nějaké klíčové slovo do soupisu a najdu či nenajdu. Příklad - do jednoho článku jsem chtěl dát sbalovací tabulku, jelikož byla opravdu velká, poté jsem však byl upozorněn, že ač je tato možnost technicky dostupná, tak se komunita někde (nevím kde) shodla, že se používat nebudou. Kdyby toto fungovalo, jasně si to najdu pomocí nějakého klíčového slova a diskusi si přečtu. Máme v současnosti okolo 70 doporučení. Opravdu nám to nestačí? Opravdu musíme mít doporučení na všechno? A budeme-li mít 700 nových doporučení vzešlých z každé debaty, vyzná se v nich někdo? Bude je respektovat? Bude se to líbit nováčkům? Nehodlám to tu však nijak propagovat či prosazovat, byl to jen nápad. Samozřejmě by to potřebovalo nějak promyslet. Řekl bych, že konsensy by tam mohly být všechny, od celé Wikipedie až po články/skupiny článků, jelikož pokud ne, opět by došlo k tomu, co píše Frettie níže, že by byly soupisy soupisů soupisů konsensů. Stálo by to za důkladnější promyšlení, jen na to pls nemějme žádně doporučení. --Vojtasafr (diskuse) 22. 9. 2017, 19:20 (CEST)

Takový soupis konsensů by nebyl marný, zrovna o tomhle tématu se diskutovalo ani ne před měsícem. [1]--Hnetubud (diskuse) 21. 9. 2017, 22:37 (CEST) Vzhledem k tomu, že 99 % nováčků neví ani to, že nemají vkládat texty okopírované z jiných webů, mi zavádění nového pravidla taky nepřipadá dvakrát smysluplné.--Hnetubud (diskuse) 21. 9. 2017, 22:41 (CEST)

Přesně tak, nakonec by to mohlo dopadnout tak, že bysme mohli mít taky soupisy soupisů soupisů konsensů. :)--frettie.net (diskuse) 22. 9. 2017, 00:06 (CEST)
Nemusel by to být přímo soupis, lepší by asi byl nějaký vyhledávací nástroj, který by uměl prozkoumat staré diskuse, abychom pořád neobjevovali už objevené a nediskutovali o už prodiskutovaném. (Konkrétně v případě pojmenování biografických článků se myslím postačí držet konsensu o „očekávaném názvu“...)--Hnetubud (diskuse) 24. 9. 2017, 13:54 (CEST)
Stačilo by bohatě, kdyby každý dosažený konsensus byl zapsán na určenou stránkou formou * [[Diskuse:Odkaz na diskusi#Do sekce|Otěčenstvo v názvech článků]], klíčová slova: ruština na novém řádku a každý nový příchozí by hledal pomocí Ctrl+F. Přičemž ta stránka by byla jen informativní, čili neúplná (ne každý o ní ví a ne každý konsensus tam je zapsán) a nepravomocná (to, že tam je nějaká diskuse zapsaná ještě neznamená, že je to konsensus, možná to někdo chtěl protlačit i přes odpor diskutujících, kteří si toho na té stránce nevšimli). Prostě jen taková pomůcka k hledání starých konsensů a diskusí na dané téma. --Dvorapa (diskuse) 25. 9. 2017, 21:27 (CEST)

Můj názor na původní otázku je, že by se to nemělo sjednocovat. Nedělal jsem přesnou statistiku, ale zdá se mi, že v běžném použití u některých jmen výrazně převládá varianta bez otěčestva (Fjodor Šaljapin, Alexandr Solženicyn), jindy s otěčestvem (Anton Pavlovič Čechov, Petr Iljič Čajkovskij), jinde se vidí obojí (Alexej Nikolajevič Tolstoj i Alexej Tolstoj). Takže nejednota Wikipedie jen odráží nejednotu jazykového úzu. Je to podobné jako s přechylováním ženských jmen: většina se přechyluje, ale některá ne, a také by nebylo dobré to násilím sjednocovat. Lidé tu hledají jméno, jak se používá v češtině, a ne jak ho používají Rusové.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 9. 2017, 21:19 (CEST)

CHKO v Polsku[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, když chci založit článek o CHKO v Polsku (např. Park Krajobrazowy Pasma Brzanki), má mít tento článek na české wiki název Chráněná krajinná oblast Pasma Brzanki, nebo Park Krajobrazowy Pasma Brzanki. Obojí znamená totéž. Děkuji. Suisant7 (diskuse) 2. 11. 2017, 08:55 (CET)

Řekl bych, že očekávatelnější je originální název, z českého bych vedl přesměrování... Zdá se, že je zde vesměs i taková praxe... viz kategorie--Grtek (diskuse) 2. 11. 2017, 11:10 (CET)
Tohle je věčné téma. Nikdy se to asi nepodaří sjednotit úplně, protože i praxe mimo Wikipedii je nejednotná (u čínských rezervací se tyhle věci překládají skoro vždy, protože čínsky chráněná krajinná oblast je čtenáři nesrozumitelné a navíc už by to stejně nebyla čínština, ale jen přepis čínštiny do latinky, naopak u slovanských jazyků nebo angličtiny budou autoři tíhnout k nepřekládání, však tomu přece (skoro) každý Čech rozumí i v originále). Za nejčistší z hlediska wikipedijních ideálů považuji udělat si rešerši pro daný jediný konkrétní název, mně osobně je nejbližší překládat vždy.--Tchoř (diskuse) 4. 11. 2017, 09:30 (CET)

Wikipedie:Žádost o opatření/Zákaz editovat českou Wikipedii pro uživatele Nadvšenec (2)[editovat | editovat zdroj]

U výše zmíněné žádosti došlo k nečekané chybě. Nikdo se v ní od 10. 10. do 8. 11. 2017 nevyjádřil, přičemž Wikipedie:Žádost o opatření hovoří takto:

   Novou žádost můžete založit vyplněním názvu do následujícího pole a vyplněním editačního okna s předpřipravenou šablonou, které se po odeslání objeví. Na tuto stránku vložte odkaz na vzniklý dokument. Po založení žádosti na ni upozorněte všechny přispěvatele, kterých se navržené opatření týká. Pokud u nějaké žádosti uplyne 14 dní od posledního diskusního příspěvku, aniž by výbor dospěl k rozhodnutí, putuje žádost do archivu. Žádosti, k nimž se výbor nebude vyjadřovat, mohou jeho členové archivovat i před touto lhůtou.

Proto se ptám - mohu ji jakožto obviněný archivovat sám? Případně na co v takovou chvíli čekáme? Nadvšenec, Diskuse 19. 11. 2017, 17:40 (CEST)

@Nadvšenec: Jste snad arbitrem české Wikipedie? --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 17:44 (CET)
@Mates: Co v případě, že to bude AV dlouhodobě ignorovat (třeba i několik dní)? Mám podat Wikipedie:Žádost o opatření/Žádost o opatření/Zákaz editovat českou Wikipedii pro uživatele Nadvšenec (2)? --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 17:53 (CET)
@Nadvšenec: Pokud to uděláte, budu to brát jako Wp:Trolling. Ostatně, už tak se Vaše editace na diskusní stránce Martina Urbance k trollingu přinejmenším přibližují. Prosím, nedělejte to. Vyčkejte rozhodnutí arbitrážního výboru. Děkuji za pochopení. --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 18:04 (CET)
Posloucháte se vůbec? Mám vyčkat ohledně chybného jednání arbitrážního výboru na arbitrážní výbor? Je očividné, že se stránka měla archivovat, co když to AV bude ignorovat a pojede se dál, kam se obrátit potom, když se to ještě nikdy nestalo? Chybné jednání AV ať shodnotí AV, už si balím kufry na cestu z Wikipedie, trolla ze mě děláte v tuto chvíli Vy. --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 18:10 (CET)
(s e.k.) Bylo by asi docela nevhodné, kdyby žádost archivoval zrovna dotčený wikipedista. Věřím, že pokud by rozhodnutí archivovat bylo dostatečně podložené, mohl by to po zvážení učinit jiný wikipedista, i třeba na žádost dotčeného. Ideálně by ovšem měli archivovat arbitři, protože ti za všechny žádosti o opatření a jejich vyřizování zodpovídají (a mají v tom i praxi). Ačkoli výslovně zmíněni jsou jenom v následující větě, dalo by se chápat, že i ta předchozí se vztahuje přednostně k nim, jakkoli by zřejmě neměla nečinnost výboru bránit „vyčištění stolu“ (obzvlášť dlouhodobá).
Ke zvážení je ovšem i otázka, jestli vlastně je tato pasáž ještě součástí doporučení, nebo samo doporučení končí před nadpisem Žádosti a pak už jde jen o návodné instrukce. I proto by bylo lépe, kdyby se nepokoušel někdo prosazovat archivaci tak říkajíc na sílu, ale kdyby to nechal na arbitrech samotných, nebo jiných zkušených wikipedistech, třeba správcích. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 18:17 (CET)
@Bazi: S tímto výkladem nesouhlasím. Pečlivě jsem si pročetl Wp:Pravidla arbitráže, Wp:Žádost o opatření a Wp:Arbitrážní proces, a pokud jsem nic nepřehlédl, tak sice archivaci jinými uživateli výslovně nezakazují, nicméně vždy o ukončování arbitrážních procesů hovoří pouze v souvislosti se členy arbitrážního výboru a arbitrážním výborem jako celkem. Čili tato pravidla podle mého názoru pracují s předpokladem, že tyto úkony náleží právě a pouze arbitrům. S pozdravem --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 18:30 (CET)
Ovšem ta pravidla pracují s předpokladem uzavírání členy výboru nejspíš právě proto, že to je nejběžnější ve všech ostatních případech. Tady je případ, kdy by k uzavření, resp. archivaci mělo dojít de facto kvůli nečinnosti výboru, čili by odchylný postup mohl mít opodstatnění. Netvrdím, že takový by výklad měl být, ale je určitě možný. Platí ovšem i to, co jsem uvedl, že zrovna od dotčené osoby by ta archivace nebyla úplně vhodná. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 18:34 (CET)
@Bazi: To je ovšem podle mého názoru dost zavádějící výklad, neboť i WP:Žádost o opatření pro případ ignorování žádosti uvádí: Pokud výbor nedospěje k rozhodnutí, nebo se žádostí nezabývá vůbec, doporučuje se, aby k ní před archivací poskytl stanovisko alespoň jeden jeho člen. Vzhledem k tomu, že diskuse mezi arbitry není veřejná, měl by kolega Nadvšenec dokázat, že si v daném období arbitři nevyměnili ani jeden mail. Samozřejmě není vhodné, že AV s rozhodnutím otálí, to se mi také nelíbí, nicméně je nutné počkat na jeho reakci. Jediná možnost, kdybychom mohli zvažovat jiné řešení by bylo v případě, že by byly indicie, že žádný z arbitrů se zřejmě práci na Wikipedii nevěnuje. --Mates (diskuse) 19. 11. 2017, 18:43 (CET)
Obávám se, že ty formulace jsou nejasné a navzájem si proti řečící. Příjal např. tímto dotazem (respektive poskytl stanovisko - citace z pravidel) AV žádost nebo ne? Navíc AV by tu skutečně mohl být ve střetu zájmů. Ale samozřejmě souhlasím s Bazim: na dalším řešení musí být shoda komunity, nemá smysl prosazovat něco silou a není vhodné, aby žádost uzavřel ten, koho se týká. --Pavel Krupička (diskuse) 19. 11. 2017, 18:58 (CET), dodatečněš škrtl --Pavel Krupička (diskuse) 19. 11. 2017, 19:09 (CET)
Pokud slovo trolling definujeme jako obrovské divadlo, tak všechny akce wikipedisty Nadvšence za posledních x týdnů spadají pod tento pojem. Kdo to sleduje, tak si musí říct, že nic takového tady doposud nebylo. Já to jeho počínání sám za sebe kvalifikuji jako velké a úmyslné narušování Wikipedie, které by se mělo zastavit, dokud to nedosáhne jen pouze obrovských, ale supergigantických rozměrů. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 11. 2017, 19:05 (CET)
Tak tohle celé chápu naopak. Pokud chce arbitrážní výbor žádost archivovat dřív, může. Po uplynutí lhůty může žádost archivovat kdokoliv. Je to ochrana účastněných před tím, že nad nimi vinou pomalého arbitrážního výboru visí jakýsi proces neúměrně dlouho. Pro dlouhé, komplikované případy má ostatně sloužit arbitráž, která by měla být procesně důkladnější. --Tchoř (diskuse) 19. 11. 2017, 19:09 (CET)
To s tím mailem je podle mě s prominutím už úplný nesmysl (zaznamenal jsem ten názor už na NS, ale tam jsem to nekomentoval, abychom nerozpoutávali diskusi na nepatřičném místě). Jasně se píše o diskusním příspěvku, jediná ověřitelná aktivita je právě na Wikipedii, na stránce žádosti. Aby někdo zkoumal nebo dokazoval e-maily vedené soukromou cestou, to snad nemohl takto zamýšlet ani autor té formulace, ani nikdo z wikipedistů, kteří jakýmkoli dílem přispěli ke konsenzuálnímu uznání tohoto doporučení. IMHO má smysl tahle archivace po 14 dnech nečinnosti právě jako pojistka nebo tlak na AV, aby konal rychle. ŽOO má být pružným nástrojem, který zjednodušuje postupy oproti ŽOA právě proto, aby v jednodušších případech bylo možné rozhodnout spor snadno a rychle. Pokud má i sám AV pochybnosti o jednoduchosti rozhodnutí, měl by případně uvážit převedení do arbitráže. Jinak znovu souhlasím a podporuji, aby i tu archivaci provedl alespoň některý z arbitrů. Měl by uznat, že výbor nekoná dostatečně pružně, a žádost „odpravit“. To je ovšem jaksi věcí jednotlivých osobností, které ve výboru jsou. Třeba u plnohodnotných arbitráží existuje arbitr zpravodaj, který se o procesní stránku stará. Kdyby byl i u ŽOO někdo podobný alespoň neformálně, mohl by to být třeba zrovna on, kdo žádost archivuje. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 19:12 (CET)
@Mates: 1)Já chápu vaše zjednodušení a debyrokracii, ale když neexistuje žádná situace, jak srovnat pochybení AV, a zároveň neexistuje žádný orgán pro dohlédnutí nad případnými důležitými pochybeními AV (vždyť jaký větší překlep se AV až dodnes stal?), tak to mám překousnout a vypustit z hlavy ve chvíli, kdy AV řekne, „omlouváme, už se to nestane, blokujeme tě“. To je naprosto jasné, že dnes došlo k nechtěnému ponížení AV, které může hrát pro rozhodnutí o budoucnosti žádosti velkou roli. Proto bych vybral jednoho „nestraníka“, pokud možno správce, který by dohlédl nad objektivností a spravedlností zbytku žádosti (tj. k jejímu ukončení nebo domluvení s postiženým). Takhle si to alespoň představuji, vím že se to nezrealizuje, byť je to realistický plán. Potřeboval bych jen vědět, kdy, kdo a kde takového „nadsoudce“ pověří. Pokud k tomu nedojde, zapíše se tato žádost o opatření jako nejdelší, nejostřejší a nejpochybnější (tím snazší bude moje případné odvolání).
2) Indicie? To myslíte vážně? Wikipedie:Žádost o opatření/Awewewe Wikipedie:Žádost o opatření/Fanoušek kopané Wikipedie:Žádost o opatření/178.255.168.53 Wikipedie:Žádost o opatření/Auvajs Fajn, co skutečnost, že zatímco se moje žádost ohledně možného zákazu editování „rozvíjí“ půl roku, byl/je AV bouhužel více aktivní spíše u 4 výše zmíněných žádostí, i kdyby ne (a řekl, že jednal ke všem stejně), jak mohou neustále odkládat žoo se zákazem editace a to i s měsíčním intervalem? Takovou žádost Wikipedie ještě asi vskutka neměla, já si 100% myslím, že jde o speciální příklad, který potřebuje speciální jednání. Samozřejmě mi jde o všechno, proč bych se jinak tak snažil... --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 19:13 (CET)
Závěr: Nabourat se do emailů AV nebo počkat na rozhodnutí AV ohledně jejich chyb? (Už vidím, jak zítra s radostí přijme končící proces k žádosti. Pokud v brzké době (2,3 dny) nevydá žádné prohlášení, to pak začnou diskuse, zda jedná včas a pružně... --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 19:36 (CET)
Nevím, do jakého vlákna tohle napsat, ale prostě a dobře bych byl rád, kdyby se netrvalo na jakémsi doporučení nebo čem, které by tady vedlo k tomu, že AV, bombardovaný miliony připomínek a žádostí o „co nejpřísnější potrestání jeho samého“ ze strany wikipedisty Nadvšence, nakonec kvůli krátkodobému prodlení bude muset tuto věc uzavřít. Ale co bude pak dál? Že by se Nadvšenec stal normálním uživatelem, který sepíše nějaký solidní článek nebo stávající článek solidním způsobem textově či obrázky apod. doplní? A to místo toho, co dělal doposud a co vedlo k této ŽOO. Mám v to doufat anebo se připravit na to, že bych mohl podat další ŽOO ohledně tohoto uživatele? Co Vy na to, wikipedisto Nadvšenče, dokázal byste tu normální práci nebo s tím nelze počítat? Zatím s údivem vidím jenom to Vaše obrovské divadlo, kolem kterého tady všichni poskakujeme. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 11. 2017, 19:46 (CET)
Pane kolego, tato Lípa je určená k diskusi nad pravidly Wikipedie. Samotný případ prosím řešte raději u příslušné žádosti nebo na diskusní stránce kolegy wikipedisty, ať nám to tu zbytečně nebobtná. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 19:59 (CET)
V tomhle případě se jen snažím bránit. Kde máte ty miliony připomínek, myslíte těch cca. 10 otázek na Vachovce za poslední měsíc a půl, kde se ptám nebo žádám o ukončení žádosti, přičemž mi bylo odpovězeno jednou, dvakrát? A teď jste se projevil jako „vyděrač“: Že by se Nadvšenec stal normálním uživatelem, který sepíše nějaký solidní článek nebo stávající článek solidním způsobem textově či obrázky apod. doplní? V podstatě říkáte, že pokud nepřispěji dlouhým článkem nebo fotečkou, jsem pro Vás zbytečná havěť, která si nezaslouží místo na Wikipedii, a proto obnovíte žádost. Kde se píše, že wikipedistou musí být někdo, kdo přispěje dobrým, nejlepším článkem nebo fotečkou? Musíte mi dát šanci stát se normalním wikipedistou a ne mě tak sprostě vydírat... Budu dělat, že jsem to neslyšel, a nikam tohle nezveřejním, pokud přestanete být tak agresivní, je to ve vašich rukách. Váš „neatraktivní“ kolega --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:12 (CET)
Zdá se mi, že poslední dobou nemáme na práci nic lepšího, než vymýšlet nové, kreativní výklady pravidel, že? Já to chápu, je to jednodušší, než bojovat s vandaly, psát články, opravovat ty nové, atd. Vlastně by mohla být i soutěž o nejkreativnější výklad nějakého pravidla. Na články se vykašleme, stejně to nemá cenu... A proč se také držet ducha pravidla, že? Když můžeme bádat nad tím, jestli náhodou slovo "může" neznamená "musí" a slovo "nemusí" jestli náhodou neznamená jako "nesmí", fakt, bádejme takhle nad každým slovem, čtenáři jsou po tom úplně dychtiví. --Vojtasafr (diskuse) 19. 11. 2017, 20:10 (CET)
@Vojtasafr: No, vždyť já bych dál rád pomáhal v rozvoji Wikipedie, měl pravidla o 3 větách, podle kterých by se jelo. Už mě vskutku nebaví, jak mám v něčem pravdu a v něčem ne. Ta žádost má půl roku, přičemž už 3 týdny nemusela existovat, nikdo mi tam za poslední 2 měsíce neodpovídá, já tam volám už měsíc pro ukončení a ono nic. Jaký myslíte, že to je? Jestli budu zablokován, tak to bude skvělý námět na film... AV nekontroluje tak důležitou žádost, zakladatel žádosti mě ignoruje, někteří mě kritizují za to jaký jsem, je to fakt trapný, co se za poslední půl rok odehrálo. --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:23 (CET)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT

K věci prosím, a týká se to tady více lidí. --Pavel Krupička (diskuse) 19. 11. 2017, 20:27 (CET)

Jsem přesvědčen, že archivovat může podle pravidel kdokoliv a že jde o ochranu před neúměrně dlouhým "procesem". --Palu (diskuse) 19. 11. 2017, 23:00 (CET)

Nadvšenec[editovat | editovat zdroj]

Mohu se prosím zeptat, jak a kde probíhá odvolání žádosti o opatření? --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:40 (CET)

Nejlépe nějaký konkrétní sloupek. Pokud není, chtěl bych stručné vysvětlení, jak probíhá takové odvolání... --Nadvšenec (diskuse) 19. 11. 2017, 20:40 (CET)
Jaké odvolání? Máte na mysli tu archivaci nevyřešené žádosti? Nebo odvolání se proti rozhodnutí? V prvním případě patrně půjde o vložení úvodního (a závěrečného) archivovacího kódu do stránky žádosti po vzoru dříve archivovaných včetně nějakého shrnutí s vysvětlením, které se obvykle také píše na začátek té stránky. Dále se příslušně upraví samotná stránka WP:ŽOO s přehledem žádostí, kde se z aktivně projednávaných přesune do uzavřených. Jak jsem psal v předchozí sekci, považoval bych za méně konfliktní a sporný postup, kdyby tu žádost archivoval někdo jiný než přímo dotčená osoba. Ideálně arbitr, ale třeba i sám žadatel (i když od něj to málokdy můžeme čekat). Případně jiný zkušený wikipedista. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2017, 21:59 (CET)
@Bazi: A čtu tam, jestli 14 d uplynulo od poslední editace. Poslední momentálně přišla nedávno. OJJ, Diskuse 20. 11. 2017, 05:19 (CET)

Nefunkční reference[editovat | editovat zdroj]

Stránka (např.) Dobrá čajovna cituje internetové zdroje, které již nefungují. Některé ani nejde nalézt na https://web.archive.org/ (pokud odkazovat na Web Archive je vůbec na Wikipedii vhodné). Je lepší ponechat nefunkční reference, nebo je smazat a tím s nimi smazat i číselné odkazy v textu a nechat text článku bez udání referencí? --Olivoun (diskuse) 20. 12. 2017, 13:10 (CET)

@Olivoun: Pokud se ptáte na Lípě věnované Pravidlům, tak takové pravidlo se nachází na Wikipedie:Externí odkazy#Co dělat s mrtvými odkazy. Jinak (dotaz vhodný spíše na WP:Potřebuji pomoc) pochopitelně jednoduchá odpověď není, záleží jak velkou máte jistotu, že jsou odkazy nedohledatelné, viz např. toto odmazání a jejich následné vrácení s příslibem opravy. Taky je dobré přihlédnou k tomu, jak kvalitní a důležitá reference to byla, případně vyhledat náhradní zdroj. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2017, 14:58 (CET)

Obchodní značky samými velkými písmeny[editovat | editovat zdroj]

Domnívám se, že psaní názvů obchodních značek by mělo odpovídat běžným pravidlům psaní velkých písmen, a to i v případě, kdy majitel obchodní značky považuje za oficiální verzi této značky variantu psanou samými velkými písmeny nebo naopak samými malými písmeny. Protože tu na to nemáme speciální pravidlo, podíval jsem se, jak k tomu například přistupují kolegové na anglické Wikipedii, kde jsem našel pravidlo, které odpovídá mému názoru, s následujícími příklady:

používejte: Time, Kiss, Asus, Sony Mobile.
vyhněte se: TIME, KISS, ASUS, SONY Mobile

Samozřejmě, že se to netýká různých zkratek a akronymů.

Viz například PPL#Historie firmy, kde nahuštěná kombinace zkratek a akronymů (což je OK) s dalšími názvy psanými velkými písmeny pouze z propagačních důvodů firmy tvoří opravdu nepřehledný guláš.

Co myslíte? --Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2018, 21:28 (CET)

Dodám jen ještě, že čeština má ještě navíc problém se skloňováním, takže nám pak vznikají hybridy jako například UNISPED, genitiv UNISPEDu či instrumentál UNISPEDem. --Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2018, 21:32 (CET)
Souhlasím, osobně mě tahá za oči třeba článek ŠKODA AUTO Vysoká škola – jak názvem, tak i při pohledu na obsah. ÚJČ se k tomu staví tak, že formulac případných pravidel prakticky záježí jen na nás: „Veřejnoprávní organizace a instituce v převážné většině dodržují obecná pravopisná pravidla. Pokud jde o firmy soukromé, mnohdy se od obecných pravidel odchylují (ExMise Public Relation, BoDi atd.). Neexistuje totiž žádný právní předpis, který by nařizoval, aby se firmy do obchodního rejstříku zapisovaly v souladu s platnými pravopisnými zásadami. Na druhou stranu neexistuje ani právní předpis, který by přikazoval, aby v novinách, v telefonních seznamech atp. byly užívány jen ty podoby, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku. Lze však doporučit, aby v právních textech (ve smlouvách, dohodách atp.) byly užity ty podoby, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku.“ (zdroj) --Michal Bělka (diskuse) 12. 1. 2018, 22:52 (CET)
I já bych se k tomu stavěl tak, že bych v textu článku i v jeho názvu doporučil používat názvy pouze s velkým prvním písmenem (Škoda Auto Vysoká škola, Sony Mobile, ...). Výjimku by tvořil tučný název článku v úvodním odstavci, kde by oficiální název měl zaznít, případně ještě v nadpisu infoboxu. Co se týče zkratek, tam to bude nutné zachovat (PPL), ovšem třeba PPL BRNO ze zmíněného článku už zase může být ve článku psáno alespoň jako PPL Brno. --Dvorapa (diskuse) 12. 1. 2018, 23:21 (CET)
V zásadě souhlasím s kolegou Dvorapa. Takový název plynoucí z rozmaru by měl být v článku zmíněn, ale jinak bychom se měli řídit normálním pravopisem. ÚJČ něco podobného doporučoval například u zkratek – má-li třeba firma v obchodním rejstříku "s.r.o." bez mezer, v ryze právním kontextu to prý můžeme respektovat, ale běžném textu je lepší používat spisovné "s. r. o.".--RPekař (diskuse) 12. 1. 2018, 23:27 (CET)
Souhlasím jak s původním příspěvkem, tak s komentářem kolegy RPekaře ohledně s.r.o. (Nejen že si to všemožně píšou firmy v rejstříku, ale i zákon uvádí tuto zkratku právě bez mezer - ten však může být autoritou z hlediska práva, ne však z hlediska pravopisu.). K psaní všech písmen velkých bych přidal i příklad opačný, innogy, kde se firma záměrně píše s malým počátečním i, ale protože jde o vlastní jméno, měli bychom ho psát s velkým. --Bazi (diskuse) 13. 1. 2018, 01:43 (CET)
Souhlasím, vše velkými používat jen výjimečně. Firmy se samy často píší velkými písmeny, aby se v textu zviditelnily, což ale tady samozřejmě nechceme. Velkými se píše obvykle jen většina akronymů typu NATO. Pro info: podobná pravidla mají knihovníci, když do bibliografických záznamů přepisují názvy knih, které taky někdy bývají verzálkami.
Zavedeme tedy toto do nějakého pravidla? --Packa (diskuse) 13. 1. 2018, 23:21 (CET)
Jsem pro: Wikipedie:Název článku očekávaný, tedy normálním pravopisem, případné typografické anomálie zmínit v textu.--Hnetubud (diskuse) 13. 1. 2018, 23:43 (CET)
Ano, ale nejen v názvu článku, i v textu. Případně i v citacích. --Packa (diskuse) 15. 1. 2018, 01:09 (CET)
Detaily bych už ponechal na uvážení editorů podle konkrétní situace. Ale jak to vypadá, dopadne to podle nejlepších tradic wikipedie: o prkotinách se vedou nekonečné zuřivé diskuse, zatímco ty opravdu podstatné změny si upečou vývojáři pěkně mezi sebou a postaví nás před hotovou věc.--Hnetubud (diskuse) 21. 1. 2018, 20:06 (CET)
To ustanovení na anglické Wikipedii je poměrně rozumné a řekl bych, že i přirozeněprávně je na české Wikipedii uplatňováno (Škoda Auto apod.). Na druhé straně je třeba upozornit na zcela esenciální doušku anglické úpravy "as long as this is a style already in widespread use, rather than inventing a new one". Tedy tu opravu kapitalizace by neměl dělat wikipedista sám o sobě, ale měla by být doložitelná (ba dokonce by mělo být doložitelné ono "widespread use"). Tedy například u PPL se mluví o jisté firmě "UNISPED INTERNATIONALE Ostrava", což nás už už nutká k různým opravám, nicméně žádná "správnější varianta" jména neexistuje, takže nezbývá, než ponechat jméno jak je. --marv1N (diskuse) 14. 1. 2018, 16:02 (CET)
Tím "as long as this is a style already in widespread use" se myslí obecně styl psaní názvů jen s počátečními velkými písmeny, který je široce rozšířen, nikoliv, že se má v každém jednotlivém případě potvrzovat, zda je to široce rozšířeno. I zbytek toho anglického pravidla je v tom striktní a výslovně od samých kapitálek odrazuje a nikde nenabádá, že je potřeba znovu zkoumat rozšířenost té které typografické varianty. Domnívám se, že taková věc by měla být jednotná. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 17:19 (CET)
Ad Unisped: kdyby to bylo anglicky, tak bychom mohli uvažovat o aplikaci anglického psaní velkých písmen na počátku každého slova. Protože to ale anglicky není, jsou to zcela vymyšlené názvy české firmy, tak je možné aplikovat běžná pravidla českého pravopisu, jak je kodifikuje Ústav pro jazyk český, tzn. „Unisped internationale Ostrava“. Myslím, že firma může být co se týká své prezentace dostatečně spokojená, že se o ní na Wikipedii píše, a není potřeba to ještě zvýrazňovat kapitálkami. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 17:25 (CET)
Co se týče první Vaši odpovědi: Ve stručnosti dodávám, že s tímto Vaším výkladem nesouhlasím. V druhé odpovědi se potřeba doušky (a to ve smyslu, jaký tam vidm já) odhaluje v úplné nahotě. Různé wikisvépomomocné (často spíše svémocné) opravy pravopisu jsou nebezpečné: Ten Váš pokus dobrat se onoho "správnější" nekapitalizovaného pravopisu nenaneštěstí není práce wikipedistova, ale obyčejný vlastní výzkum. --marv1N (diskuse) 14. 1. 2018, 21:35 (CET)
To není výklad, ale oprava špatného překladu. Cituji "Follow standard English text formatting and capitalization practices, … as long as this is a style already in widespread use." Čili text anglického pravidla říká, že se má dodržovat standardní anglické formátování a psaní velkých písmen, neboť tento styl je už široce rozšířen. Dále je tam odkaz na možné výjimky, a mezi nimi není uvedena výjimka, že se nepodařilo dohledat použití názvu konkrétní firmy psaného jinak, než jak se firma sama propaguje. Nemusíme to samozřejmě slepě následovat, neboť jsme česká a nikoliv anglická Wikipedie, uvedl jsem to pro inspiraci, jak se dá problém řešit. Na rozdíl od anglické Wikipedie tu ale máme ještě také Ústav pro jazyk český, který pravidla češtiny kodifikuje, čímž nám pro tento přístup dává ještě pádnější argumenty, než mají na en.wiki. Tím zároveň reaguji na výraz "svépomocné": to není svépomocí, ale s pomocí kodifikovaných pravidel českého jazyka. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 22:05 (CET)
Já tu anglickou větu překládám "Užívejte běžné anglické zvyklosti, ...bla bla... pokud to odpovídá běžnému užívání" (as long as this is a style already in widespread use), v praxi: Sony o sobě mluví jako o SONY MOBILE, ale (např. publicisté a jiné publikované zdroje) o ni píší jako o Sony Mobile, takže i na Wikipedii je to v pořádku užít. Nehraju si zde na nějakého anglicistu, kterým nejsem a nepochybuji o tom, že anglicky umíte lépe, ale s "as long as" ve smyslu "neboť" jsem se tedy ještě nesetkal. Ohledně vyjímek: Ve světě i u nás si firmy rády píší jména kapitalizovaně a je to tedy téměř "výchozí" hodnota a zmíněná zásada na en Wiki tedy spíše zmiňuje podmínky, kdy je možno dekapitalizovat (je zajimavé, jak změní vyznění celého pravidla překlad jednoho slova). Čeština má pravidla (na tom se můžeme shodnout), ty nám ale v případech vlastních jmen firem moc nepomáhají (vzhledem k tomu, že celý proces právní kodifikace těchto jmen se zcela míjí s lingvistickou kontrolu: majitel vmyslí > nahlásí na úřad > zapsáno do rejstříku = oficiální jméno a nikde žádný lingvista nevstupuje). Možnost, jak lingvista pravopis těchto jmen může opravit je zcela mizivá. Ta kapitalizace/dekapitalizce je svého druhu výjimkou – víme, že firma ŠKODA AUTO a.s. (IČO 00177041) se jmenuje přesně takhle (od roku 1998), ale na širokém korpusu kvalitních textů vidíme užití pravopisu Škoda Auto [právní formu neřeším], takže zřejmě tímhle pravopisem nechybíme. Pokud korpus nemáme, tak to je problém (srv. jak jste došel k pravopisu Unisped internationale Ostrava, což je dle mého vlastní výzkum) a doteď si myslím, že tyto opravy ani en Wiki nedoporučuje. Jak jsem psal výše, rozumná aplikace dekapitalizace je dobrý nápad, ale je třeba si uvědomit, že firmy se nejenom nějakým jménem "propagují", ale ona to jsou jména oficiální (u nás zaspaná v rejstřících). I kdybych nakrásně celemu anglickému pravidlu rozuměl zcela špatně, tak zásadu oficiality (=pokud jsem se s firmou nikdy nesetkal, tak použít její rejstříkové jméno beze změn, příp. s odstraněním právní formy) není vhodné zcela rušit. --marv1N (diskuse) 14. 1. 2018, 23:40 (CET)
Opravdu to nepřekládáte dobře, naopak to překládáte přímo proti smyslu i znění tamního pravidla (např. výchozí hodnota pro ně je evidentně přesně opačná než uvádíte, tj. velká písmena jen na začátku slov), ale to je stejně úplně jedno. Důležité je, co zde chceme my, a já se domnívám, že nemáme chtít psát v rozporu s doporučením ÚJČ a psát stylem typickým spíše pro propagační materiály a právní texty. Máme psát stylem typickým pro encyklopedie, případně jiné seriózní publikace. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 1. 2018, 23:54 (CET)
Opravdu ani já nevidím důvod k takovému překladu. Přikláním se k vysvětlení, jaké poskytl Jan.Kamenicek. A obecně k tématu bych třeba přihodil ještě další příklad: Strana Práv Občanů. Ačkoli je takto registrována, naprosto běžně se její název v médiích píše s obvyklým pravopisem, tedy pouze s velkým S. Jakkoli souhlasím, že by registrovaný název měl být v článku uveden, očekávaným názvem je i v tomto případě pro mne „Strana práv občanů“. --Bazi (diskuse) 15. 1. 2018, 00:10 (CET)
Anglická vazba as long as znamená podmínku pokud, pakliže, čili podle mě má pravdu Marv1N. To samozřejmě neznamená, že musíme používat stejná pravidla jako en.wiki. Jejich ustanovení je pro uživatele jednodušší v tom, že odkazuje na už publikované tvary názvů, což může být u některých českých firem problém. Pokud se ale shodneme na tom, že názvy firem, či obecně obchodní názvy nebudou psány velkými písmeny (kromě zkratek a kronymů), na čemž zdá se panuje celkem shoda, mělo by se takové pravidlo v nějaké formě zapracovat do doporučení Wikipedie:Název článku.--Ladin (diskuse) 15. 1. 2018, 18:13 (CET)
Mimochodem je otázka, jestli vlastně víme, co chceme a pokud to budeme chtít vtělit do pravidla, je třeba vybídnout k obezřetnosti a preciznosti (toho není nikdy dost). Zdá se mi, že u výše zmíněné vysoké školy je víceméně akceptovaný tvar Škoda Auto Vysoká škola, ovšem obrátil bych pozornost k navrhovanému řešení Jana Kameníčka Unispedu výše, konkrétně "Protože to ale anglicky není, jsou to zcela vymyšlené názvy české firmy, tak je možné aplikovat běžná pravidla českého pravopisu, jak je kodifikuje Ústav pro jazyk český", čímž by pravopis mohl být klidně tzv. opraven do podoby Škoda auto vysoká škola, čehož by asi nikdy z nás nechtěl dožít. Tzn. věc vidím shrnutou ve třech zásadách 1) kapitalizaci rušit u slov celých psaných velkými písmeny (ASUS > Asus), 2) dekapitalizace ve smyslu Škoda Auto Vysoká škola > Škoda auto vysoká škola (a nakonec i to SPD) bude složitější, ačkoliv jakožto uživatelé jazyka jsme schopni deklarovat, že to je nenáležité, asi nemáme možnost to přímo opravit (i pracovníci ÚJČ formulují opatrně "...nelze nějakým obecným pravidlem postihnout."[2]), 3) problém tvoří UNISPED INTERNATIONALE Ostrava, kdy bychom rádi dekapitalizovali (zásada 1), ale nemáme metodu, jak zjístit, jaké písemno užít u INTERNATIONALE (zásada 2). --marv1N (diskuse) 16. 1. 2018, 18:34 (CET)

Autorské právo[editovat | editovat zdroj]

Iniciovány snaha o úpravy nápovědy týkající se autorského práva a licencí, viz Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Aktualizace nápovědy, jak již avizováno pod obecnou Lípou.

K tomu oznamuji, že jsem odebral status doporučení u dlouhodobě neaktualizované stránky Wikipedie:Licenční politika u souborů. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 2. 2018, 13:47 (CET)

Loutkové účty a střídání IP adres[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jaké postihy hrozí na české Wikipedii za zneužívání loutkových účtů a střídání IP adres. Mám zde jeden konkrétní případ, podal jsem Žádost o ověření uživatele/ B+G- IP 90.179.120.43 a checkusery bylo potvrzeno, i bez provedení checku, že IP adresy využíval jeden člověk. Častého střídání IP adres zneužíval k osobním útokům, k vyvolávání sporů, k záplavě stížností na NS, při diskuzích, aby vytvořil iluzi větší podpory svých názorů, k obcházení bloků a k vedení editačních válek, aby obcházel pravidlo tří revertů. IP adresy byly častokrát blokovány za různé prohřešky, od osobních útoků až po obcházení bloku. Minimálně jedna z těch IP adres je stále aktivní, konkrétně ta která byla využívaná i k editačním válkám, a IP uživatel přes ní edituje.

Můj dotaz je, mohu na NS požádat o blok těchto IP adres dle Wikipedie:Blokování, aby se zamezilo dalšímu narušování Wikipedie (dokonce se jedná o celý IPV6 range), jaké šance na úspěch by měla tato žádost (nechci podávat zbytečné žádosti, které správci hned zamítnou), jak se takovéto případy obvykle řeší na české Wikipedii? Jak jsem zjistil, tak žádné závazné pravidlo týkající se Loutkových účtů a zneužívání mnoha IP adres na české Wikipedii neexistuje, pouze návrh pravidla Wikipedie:Loutkový účet.

S tím souvisí můj další dotaz, protože existuje podezření, které bylo vysloveno několika wikipedisty, že osoba střídající IP adresy pravděpodobně také využívá loutkové účty, jeden z nich je právě teď aktivní, a další z nich pod jménem Cechblog byl stranou v Žádosti o arbitráž/Cechblog, což by znamenalo, že tato osoba střídáním IP adres (a loutkových účtů) také obchází opatření arbitrážního výboru proti Cechblogovi. Jelikož je Cechblog už přes rok neaktivní, tak se v tomto případě nedá použít check přes ŽOOU, ale způsob editace a chování IP adres, nového (aktivního) uživatelského účtu a Cechbloga jsou prakticky totožné, je tam tolik podobností, že to nemůže být náhoda, a wikipedisté, kteří se s Cechblogem týdny a měsíce setkávali a potýkali na stránkách Wikipedie ho v IP adresách a v novém účtu poznávají. Chci se zeptat, dá se s tím vůbec něco dělat, když nejde použít check, i když množství důkazů nasvědčuje tomu, že jde o stejného člověka? Řešila někdy česká Wikipedie podobný případ? --Sabio (diskuse) 18. 2. 2018, 17:08 (CET)