Wikipedie:Pod lípou (pravidla)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Pod "pravidelnou" lípou

U tohoto stolu Pod lípou se diskutuje o pravidlech a doporučeních Wikipedie.

Rozcestníky[editovat zdroj]

Jen dávám na vědomí, že u doporučení Wikipedie:Rozcestníky se řeší formální podoba. A přidal jsem tam ještě podnět vypuštění zbytečných odkazů a vymezení, co všechno do rozcestníku zařazovat a jakou tomu dát podobu. Matěj Orlický (diskuse) 9. 7. 2014, 15:03 (UTC)

Rozcestníkové šablony a kategorie[editovat zdroj]

Opet bych otevrel toto tema, poukazal na nej:

Náhodou jsem narazil na sablonu {{Rozcestník - mykologie}}, ktera mne celkem zaskocila - mel jsem za to, ze jsme opustili pristup anglicke WP, ze nemame / nechceme mit rozcestinovou sablonku ke kdejakemu delenicku. A kdyz se podivame do kategorie:Wikipedie:Rozcestníky, nejak se nam tam opetovne rozmnozily. Jako podezrele vnimam tyto rozcestnikove kategorie a jejich sablonky:

Mozna jsou prave tyto kategorie/sablony vseobecne schvalene a prijate jako primerena rovnovaha slozitosti vs. ucelnosti, ja toto rozhodnuti ale nikde nenasel, ne na Wikipedie:Rozcestníky. Vlastne jsem ani nedohledal popis puvodniho odstranovani rozcestniku, co probehlo pred nejakymi tusim dvema lety. Tedy se predem omlouvam za pripadny falesny poplach, ale jasne mi to neni.

Prosim:

  • o nejake explicitni uvedeni primo pozadovanych rozcestniku (kategorii+sablon), ktere tu jiz predpokladam schvalene z drivejska,
  • a naopak i o explicitni odmitnuti pokusu o vytvoreni dalsich novych takovych, ze opravdu jsou odmitnuty jako nezadouci.

Tedy mi jde o konstatovani stavu. A to bych predpokladal prave na strance Wikipedie:Rozcestníky... Diky. --Franta Oashi (diskuse) 12. 4. 2015, 21:45 (CEST)

No a pokud se nemylim, predpokladanym vysledkem nejspis bude
  • odstraneni / nahrazeni referenci na ty prebytecne / nechtene rozcestnikove sablonky v rozcestnikovych strankach, predelani na obycejne sablonky {{Rozcestník}}.
  • smazani techto sablonek samotnych,
  • zruseni i jejich kategorii. (a naopak potvrzene rozcestnikove kategorie oznacit jako {{Údržbová kategorie}}, s uvedenim plnici sablonky)
Mohl jsem na to rovnou udelat i nejake TfD, ale to uz by bylo konkretni reseni, nejdrive se tu ovsem chci zeptat na rozhodnuti, nez se rovnou poustet do nejake hura-akce. Proto diky predem za objasneni. --Franta Oashi (diskuse) 12. 4. 2015, 21:45 (CEST)
Minimálně kostel a sakrální stavba jsou zde již po dlouhá léta.
Zde se tlučou dva principy: snaha mít to aspoň trochu rozškatulkované (místopis, kostel, loď, dva znaky...), jenže ve chvíli, kdy nějkaký rozcestník patří do více kategorií (např. název sídla i lidské příjmení) narážíme na nevhodnost dvou šablon v jednom rozcestníku a pak se musí dát jedna a zakategorizovat ručně do druhé (nebo obou) kategorií.
Myslím, že nejvhodnějším řešením bude Wikipedie:ŽOK. JAn (diskuse) 13. 4. 2015, 07:55 (CEST)


Stanovení počtu členů AV[editovat zdroj]

Na diskusi Pravidel arbitráže je předložen návrh na stanovení počtu členů Arbitrážního výboru. Děkuji za pozornost. --Okino (diskuse) 25. 1. 2015, 15:30 (CET)

Při té příležitosti ještě dodávám, že už předtím tamtéž zazněl návrh nově upravit i rozhodování o případné podjatosti arbitrů. Navrhovatel jen opomněl informovat na dalších příslušných místech. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2015, 15:49 (CET)

Rozdíl mezi 3. názorem a ŽOKem (řešení konfliktů)[editovat zdroj]

Jaký je rozdíl mezi 3. názorem a ŽOKem? V šabloně {{Řešení sporů}} je ŽOK umístěn pod vyjednáváním. Nícméně pro mne je to to samé. V obou případech zanechávají "jiní" wikipedisté svůj názor na danný problém, nebo spor. Žádné vyjednávání v ŽOKu nevidím.

Kam by třeba zapadala potřeba získat komentář/názor na určitou věc? Já si myslím, že nyní to lidé házejí do obou procedur.

Na druhou stranu na stránce Wikipedie:Řešení sporů je to řazeno jinak a oba nástroje jsou v sekci Vyjednávání. I tak ale na mne ŽOK vůbec nepůsobí jako vyjednávání. To co je tam totiž pod Vyjednáváním je pro mne spíše, zjišťováním informací a názorů a teprve Mediace je Vyjednávání.

Samozřejmě už při sebrání názorů jiných, může jedna strana na základě tohoto ustoupit. Pokud k tomu nedojde je možné přistoupit k vyjenávání (mediaci) a pokud se ani to nepodaří, pak je tam Arbitráž.

Ještě bych měl dotaz, jaká je resp. má či nemá být úloha správců při řešení problémů a sporů. Z Wikipedie:Řešení sporů vyplývá, že vlastně správci by nemuseli být součástí řešení. Že jejich úloha je jen řešit, lépe řečeno tlumit negativní důsledky konfliktů. Tzn. zamykat stránky, kde dochází k častým změnám (např. revertační válka), blokování editorů, kteří se soustavně dopouštějí osobních útoků různého charakteru apod. To mne vyplývá i z toho předchozího odstavce, kde o správcích není ani zmínky.

Dalo by se pak říct, že správci jsou policií a arbitři soudci? A i v tomto vidím úlohu správců upozaděnou, protože důkazy, respektive další informace, posudky (což jsou v našem případě názory) zajišťuje hlavně komunita, nebo je vyžaduje arbitr od komunity.--Juandev (diskuse) 19. 2. 2015, 13:42 (CET)

IMHO není řazení jednotlivých nástrojů v doporučení úplně příhodné, nebo spíš neodpovídá doporučenému postupu od jednoho nástroje k druhému. Prostě pro různé situace se použije nejvhodnější z nabízených nástrojů. Jinak ovšem souhlasím, že ŽoK i Třetí názor jsou součástí vyjednávání. Wikipedisté, kteří mají na věc nějaký názor, jej vyjádří a diskutují o něm. Mediace se od toho liší tím, že zprostředkovatel pouze pomáhá s průběhem vyjednávání, ale sám není jeho účastníkem.
Co se týká rozdílu mezi 3T a ŽoK, tak ten je v celé proceduře: Žádostí o třetí názor jen poutáme pozornost k diskusi probíhající u konkrétního článku a chceme vyjádření dalších názorů a nápadů na řešení. Oproti tomu v ŽoKu řešíme problém, který může být i širší povahy a řešíme ho na samostatné podstránce. Protože ŽoK tu byl dřív než 3T, mám dojem, že doplnění zjednodušeného nástroje 3T nebylo úplně zohledněno v proceduře ŽoKu, který by teď měl být určen asi jen k řešení složitějších situací - užitečný je třeba úvodní souhrn situace, který může dosavadní spor zpřehlednit.
Mám ale pocit, že mnoho wikipedistů skutečné nemá v jednotlivých nástrojích přehled a správně je nevyužívá. Podobně ostatně dochází k mylným volbám Nástěnky správců / Potřebuji pomoc / Pod lípou. Možná to chce nějaké zpřehlednění všech těch nástrojů a maximální zjednodušení jejich užití.
Co se týká správců, ty opravdu chápu zjednodušeně jako jako policii, ale ani ne jako vyšetřovatele sbírající důkazy, nýbrž spíš jako vykonavatele nutných represivních opatření (blokování uživatelů, zamykání stránek). Případné vyšetřování pro potřeby rozhodnutí arbitrážního výboru může přeci vést kterýkoli zkušený wikipedista, správcovská opravnění k tomu nejsou potřebná. --Bazi (diskuse) 19. 2. 2015, 14:32 (CET)

Pravidla ke správcům[editovat zdroj]

Ještě se jednou vracím (viz výše) ke správcům. Abych to pochopil správně. Prošel jsem si stránky Wikipedie:Správci a Wikipedie:Žádost o práva správce a neřekl bych je tam někde napsáno co správci musí a nesmí. První dokument spíše popisuje možnosti toho co správci se svými nástroji mohou dělat. Druhý dokument se zabývá volbou a odvoláváním (je závazným pravidlem), ale toho co musí a nesmí tam moc uvedeného není.

Když si vzpomenu na volby správců, tak to je o tom že většinou lidé nevstupující do konfliktů jsou snadněji voleni. Na druhou stranu lidé vstupující a řešící konflikty dobře jsou určitými editory voleni a toto je považováno za potřebnou věc. Nikde ale nevyplývá, že řešení konfliktů by bylo správcovskou povinnéstí, ba co víc že by to bylo žádoucí.

Na druhou stranu je vzdycháno a kritizováno, pokud správci nic nedělají z pozice správců. Ale kde je napsáno, že musí dělat a kde je napsáno co musí dělat?

Pak jsou tu také očekávání od správců, která ale nejsou zakotvena v žádném dokumentu. Zdá se tedy, že činnost správců je postavena pouze na očekávání. Zdá se, že se vychází z principu otevřených dobrovolnických komunit typu "můžeš". Můžeš dělat tohle a tohle. Můžeš není musíš. A proto tu nikde není napsáno co správci musí. Na druhou stranu tu nikde není napsáno co správci nesmí. Zřejmě se vychází z obecných dokumentů pro všechny editory (jako je Wikipedie:Žádné osobní útoky) apod. Nevím jestli je tu někde zakotveno, že správci nemají zneužívat práva třeba k protlačování svého (což už se tu v historii také stalo)?--Juandev (diskuse) 19. 2. 2015, 14:40 (CET)

Já se domníval, že wikipedie je dobrovolný projekt a tudíž na něm nikdo nic nemusí. Tím spíše správci, neboť těm byla dána důvěra (tedy těm naposledy zvoleným, netýká se to těch v pionýrských dobách nejasným způsobem dosazených - zbyl z nich vůbec někdo?). Na druhou stranu, pokud správce (nebo v jiných funkcích: byrokrat, steward, atd.) neuspokojuje očekávání komunity, že bude využívat speciální práva ve prospěch komunity a především ve prospěch projektu a jeho kvality, nemusí být/zůstat správcem (byrokratem, arbitrem, atd.). Další věc je, že zatím je celkem jasné, jak někomu důvěru projevit (=zvolit), zatímco poněkud méně je jasné (nikoliv však zcela nejasné), jak projevit ztrátu důvěry, či jak se zachovat, když správce zneužívá svůj větší vliv na kvalitu projektu jiným, než v současných pravidlech naznačených případech "provinění". Totiž, správce (ale stejně i řadový editor) může být "potrestán" za např. vandalizmus či podobná extrémní pochybení (což je ale i tak dost málo pravděpodobné), méně už je ošetřeno, jak postupovat, pokud poškozuje wikipedii mnohem méně definovatelným způsobem (vytváření dusné atmosféry, "nenapadnutelné" odrazování začátečníků (i mírně pokročilých/ostřílených), pronásledování/stalking názorových oponentů (skupin)), či z různých očividně jasných, ale písemně těžko popsatelných důvodů široce neoblíbených/komunitě překážejících [správců/byrokratů/arbitrů atd.]. Je třeba respektovat fakt, že všichni, i správci (a pod.) rozvíjíme wikipedii dobrovolně, proto už z principu nelze nadekretovat, co ten či onen musí. --Kusurija (diskuse) 19. 2. 2015, 18:38 (CET)

Díky za reakci. Pokud píšete, že jsou správci si výceméně rovni běžným editorům, pak nevyhovující vlastnosti správců lez asi řešit stejným způsobem, jako by byli běžnými editory. Tedy způsoby jako 3N, ŽOK, Mediace či arbitráž.--Juandev (diskuse) 19. 2. 2015, 18:59 (CET)

vkládání odkazů do profilů spisovatelů[editovat zdroj]

Dobrý den, chci se zeptat jaké jsou pravidla pro vkládání odkazů do článků o autorech. Můj klient, který má knihkupectví na svém webu buduje profily spisovatelů a občas chce přidat na wikipedii odkaz na svůj článek na webu, ale zpravidla je mu odkaz vždy smazán. Můžete mi, prosím poradit jak má odkazy vkládat, aby tam zůstaly? Například odkaz na článek o autorovi: http://www.gorila.sk/spisovatel/jo-nesbo Díky moc. KT – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel ‎62.168.11.195 (diskusepříspěvky)

Blokování čistě vandalských účtů na neurčito[editovat zdroj]

Navrhl jsem změnu pravidla. --Tchoř (diskuse) 2. 3. 2015, 19:26 (CET)

Definice NPOV[editovat zdroj]

V závazném pravidle Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu chybí úvodní definice. Navrhl jsem ji v Diskuse k Wikipedii:Nezaujatý úhel pohledu#Chybějící definice. –Matěj Orlický (diskuse) 4. 4. 2015, 11:12 (CEST)

Mazání stránek[editovat zdroj]

Často nacházím odkaz na neexistující stránu a pak zjistím, že byla (někdy i opakovaně) smazána. Domnívam se, že je lepší "nedokonalá" stránka než žádná.– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 31.186.186.86 (diskusepříspěvky)

Já se naopak domnívám, že stránky s obsahem typu „Ahoj, já jsem Pepa“ nebo „Franta je největší debil“, popřípadě „Kočka je zvíře.“ tu nemají co dělat.--Zdenekk2 (diskuse) 2. 6. 2015, 11:22 (CEST)
Nedokonalé stránky jsou skutečně v drtivé většině ponechávány, nekvalitní překlady jsou obvykle dopřekládávány, formálně nedostatečné články jsou doupravovány. Musí ovšem splňovat alespoň minimální parametry. Kromě výše uvedených příkladů vizte taky Wikipedie:Subpahýl, Wikipedie:Propagační článek a Wikipedie:Encyklopedická významnost. --Bazi (diskuse) 2. 6. 2015, 12:13 (CEST)

Významnost posvěcená soutěží[editovat zdroj]

Dobrý den, myslím, že by bylo fér, aby byl jako významný člověk, jenž zaslouží své heslo, brán ten, který se umístí v minimálně celonárodně významné soutěži, ať už sportovní, či umělecké. Tedy sportovní mistrovství ČR,kulturní a vědecké ceny jako Český lev, (bývalé) ceny Alfréda Radoka, mezinárodní filmové festivaly apodob... U lidí mě přijde nespravedlivé, že se po tak velkém úspěchu ještě musí čekat, až (jestli vůbec) se nějaký redaktor uráčí něco bližšího napsat a z toho potom čerpat. Myslím, že když je někdo natolik posvěcen autoritou, zaslouží si o sbě dát vědět a i to prospívá povědomí o oné soutěži.

Určitě by se dalo diskutovat a udělat seznam, které soutěže jsou relevantní v různých oborech. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Wocicko (diskusepříspěvky)

Pro jistotu, je to otevřené jako obecná diskuse, což je dobře, ale na druhou stranu by mělo být jasné, že je to výsledek diskuse o článek Magdaléna Mikulová, otevřené zde. --Okino (diskuse) 5. 6. 2015, 15:32 (CEST)
Obecně o této problematice pojednává doporučení, Wikipedie:Významnost (lidé), která již zčásti zohledňuje ocenění při presumování encyklopedické významnosti (např. „Publikovaní autoři, editoři nebo fotografové, kteří obdrželi více nezávislých recenzí nebo ocenění svých děl...“). Diskusi a návrhy na změny by bylo nejlépe vést tam. Připomínám však s odkazem na doporučení Wikipedie:Články o žijících lidech, že údaje o žijících osobách by měly být zvlášť pečlivě dokládány nezávislými zdroji, což může být problém i bez ohledu na otázku encyklopedické významnosti.--RPekař (diskuse) 5. 6. 2015, 15:49 (CEST)

Já to myslela jako obecnou otázku, v tomhle vůbec nejde o zmíněné heslo - kolega Okina se mě snaží schodit jako nějakého narcise. V pohodě, nezlobím se na něho. Jen mě překvapuje, že podle toho, co mi sdělil Okina, je pro wiki jako autorita brané "ukacané" médium, které se rozhoupe s někým udělat rozhovor. Když někdo například získá Nobelovu cenu, jediné, co o něm Nadace řekne, bude jeho jméno na stránkách, což by potom bylo "jen" triviální zprávou. Je jistě třeba rozlišit od důležitých či méně důležitých ocenění (jak mi Okina opět sdělil, ža takových diplomů má doma kdekdo haldu), ale myslím, že jsou jisté celonárodní soutěže, které prostě mají velkou váhu, a toto ocenění by mělo zapadnout jen pro to, že se nikdo nerozhodl udělat a publikovat interview? To je přece padlé na hlavu! Také Okina psal něco o infromoanosti před propagací: wiki pokrývá velkou spoustu oborů, vemte si, že se začínající divadelník či divadelní kritik chce podívat na současné špičky svého oboru, a jediné, co najde je jmenný seznam lidí, kteří dostali nějakou cenu. Takže už se nemá šanci dozvědět (protože média s těmito lidmi těžko říci proč rozhovor neudělala a ani heslo nevzniklo) co jsou zač, zůstává tedy žalostně neinformovaný... Já myslela, že wiki jako nezávislá organizace je tu pro to, aby vykrývala mezery, která vytváří média a ne že na nich staví. (Wocicko (diskuse))

(po dvojnásobném editačním konfliktu s RPekařem a anonymem) Umístění v soutěži samo o sobě neznamená významnost. Napsal o té soutěži např. nějaký významný deník článek a věnoval jednotlivým laureátům více než jednu dvě věty? Pak to jde (s přimhouřením oka) brát jako první nezávislý netriviální zdroj. Ještě jeden takový, raději podrobnější, a může být "vyhráno".
Kromě toho autor komentáře nepochopil princip Wikipedie: v ní nejde o to, jestli se nějaký redaktor uráčí něco napsat: v ní to může napsal kdokoliv, pokud se drží pravidel. Wocicko to zkusil(a), článek na první pohled nevypadá špatně – je tam sice dost např. neencyklopedických formulací jako "její krev je už šest staletí pražská", ale to by se spravilo. Nicméně se ukázalo, že článek neodpovídá jednomu ze základních pravidel Wikipedie, kterým je Významnost. Pokud se ta nedoloží (přičemž hlavní tíha je především na bedrech toho, kdo článek napsal), pak mi je kolegy(ně) líto, ale její práce tady být nemůže. --Packa (diskuse) 5. 6. 2015, 16:08 (CEST)

Díky Packovi. Pro Boha vy neznáte cenu Alfréda Radoka? To je jako Český lev, ale týká se to divadla :-) Jestli o tom psal deník nevím, nečtu noviny, ale pokud ne, měl by...(opět jsme u toho, co je významné podle vás určují média) A opět říkám, tady nejde o můj článek, ale o princip, který je opravdu, opravdu zvláštní, v tomto ohledu. (Wocicko (diskuse))

Nevím, co Vám na principu psát na základě publikovaných zdrojů na předmětu článku nezávislých přijde tak zvláštního.
V momentě kdy od tohoto principu upustíme, bude Wikipedie zavalena biografickými články o osobách, které se domnívají že jsou významné a o firmách, které se potřebují zviditelnit i když v oboru nic neznamenají.
Jedudědek (diskuse) 5. 6. 2015, 16:52 (CEST)
PS.: Cenu Alfréda Radoka znám, i když se o divadlo příliš nezajímám. Dokonce jsem zvládl zaregistrovat i Ceny divadelní kritiky. O Anonymní dramatické soutěži vyhlašované Aura-Pont jsem dnes slyšel poprvé (teda nejen o té soutěži, i o jejím vyhlašovateli). A když jsem se pokusil dohledat nějaké zdroje, tak se ani nedivím. Zatímco o prvních dvou je nezávislá publicita celkem obstojná, o Aura-Pont nikdo nic nepíše. Teda abych nekřivdil, našel jsem jeden článek v Blesku. To, že se pořadatel odkazuje na tradici cen Alfréda Radoka z jeho ceny ještě nedělá respektovanou a uznávanou. Tu dělá právě až ta nezávislá publicita s ní spojená. A nemusí to být nutně v masmédiích, klidně postačí oborová periodika. Jedudědek (diskuse) 5. 6. 2015, 16:52 (CEST)
Ten princip „encyklopedické významnosti“ není ani tak o tom, jestli uznáme, že je osobnost reálně významná, že je hodná ocenění. Jde především o to, že všechny informace na Wikipedii by měly být ověřitelné z věrohodných zdrojů, takže nelze psát o tématu nebo o osobě, o níž zatím nikdo nic uceleného seriózního nenapsal. Hrozilo by velké riziko, že by takové informace byly buď vyloženě smyšlené, nepravdivé, anebo třeba jen zavádějící, nepřesné. Skutečnost, že někdo obdržel cenu, se pak nepoměřuje podle toho, jestli je to cena významná a zasloužená, ale chápeme ji jako určitou indícii, jako předpoklad toho, že o dané osobě někdo něco opravdu napsal, z čehož lze pro Wikipedii čerpat informace. Ačkoli tedy tomu říkáme „encyklopedická významnost“, jde o kritérium určené pro naše potřeby, a nemusí nutně vypovídat o skutečné významnosti či bezvýznamnosti osoby v reálném světě. --Bazi (diskuse) 5. 6. 2015, 17:07 (CEST)

Tak ještě naposled, jen abych obhájila čest sebe a svých kolegů pro: Jedudědek

Problém je, že když je někdo oceněn, patrně v oboru něco znamená a já bych třeba chtěla vědět kdo to je, jaké má vzdělání, co ještě udělal a nemohu se to dozvědět... viz třeba hromada červených jmen ve více jak dvacetileté historii Cen AR.

Nelíbí se mi, že kdyby se přejmenovala nějaká fotbalová soutěž, všichni by to věděli a psali se o tom články, takže jsou lidi, kteří prostě doplácí na to, že o jejich práci není mediální zájem. To je nespravedlivé. K čemu je encyklopedie, když v ní jsou jen "známí" lidé?

Chápu vaše zmatení, ale nemusíte hned vidět to nejhorší, tedy že si vymýšlím.

Agentura Aura Pont spolupořádala s Nadací Alfréda Radoka po celou dobu existence cen Alfréda Radoka jednu z kategorií, tedy cenu za nejlepší původní českou hru. Jelikož byla Cena AR kvůli vnitřním neshodám v nadaci zrušena, plynule přešla v ceny, které dávají dva dlouholetí spolupořadatelé cen AR - pro ty inscenační kategorie časopis Svět a divadlo a pro kategorii nových her Aura Pont. Čili Svět a divadlo a Aura Pont pokračují v tom, co už léta pro Nadaci AR dělali, když se nadace rozpadla, dělají to sami za stejných podmínek... Čili ano, je to "Radok" průběh, podstata i význam je stejný, jen jméno jiné. K tomu se dají dohledat tiskové zprávy na webu Aura Pontu i články v odborných teatrologických periodikách. Je škoda, že se tu musím obhajovat, což je samo o sobě podezřelé, před dvěma lety by to byl Radok a vše by bylo jednodušší, ale co se dá dělat... pokrok nezastavíte. Aspoň teď víte, jak je to s cenami :-) Není zač! Mějte se blaze. Wocicko

Průběh a podstata možná stejné jsou, jen ty ohlasy…
Ale tak jak píše níže kolega Matěj Orlický, nemusí o vás psát v Lidových novinách či mluvit v ČT, stačí ty oborové publikace. Když je to ten Radok, tak o tom určitě nemlčeli.
Jedudědek (diskuse) 5. 6. 2015, 21:13 (CEST)
Dobrý den. Myslím, že si to zbytečně berete osobně, sama jste psala, že to chcete řešit obecně. Pokud někdo ve svém oboru něco znamená, jistě se v dané oborové literatuře/časopisu/ročence o něm něco najde, i kdyby v masmédiích po něm neštěkl pes. Matěj Orlický (diskuse) 5. 6. 2015, 19:30 (CEST)

Co je matoucí, je fakt, že laureáti byli oznámeny právě dnes. Takže i ten ohlas podle všeho bude, první zprávičky už Týden - a Blesk ;-) - od ČTK převzaly. Takže přece jen asi kolegyni trochu křivdíme, protože to asi opravdu málokdo z nás mohl vědět. Na podstatě argumentace to samozřejmě nic nemění, do článku jsem to už zapracoval. --Okino (diskuse) 5. 6. 2015, 21:21 (CEST)

Kategorizace – doplnění podložeností zdroji[editovat zdroj]

Návrh Wikipedie:Kategorizace doplnit o Diskuse k Wikipedii:Kategorizace#Určující vlastnosti. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 6. 2015, 18:52 (CEST)

Významnost a velký počet externích odkazů[editovat zdroj]

Procházím kvůli posouzení významnosti heslo Jitka Klett (založil Jitka Klett). Je zde asi 45 externích odkazů. Prošel jsem jich zatím 10 a zatím jsem žádný nevyhodnotil jako NNVZ. Otázkou je, jestli lze spravedlivě požadovat, aby editoři trávili svůj čas procházením všech takových odkazů, nebo zda by stačilo projít dejme tomu prvních 10 (čímž by se přenesla část zodpovědnosti na vkladatele odkazů, který by musel provést určitý předvýběr). V tom smyslu by se mohlo doplnit Wikipedie:Encyklopedická významnost nebo Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje. --Jvs 12. 6. 2015, 18:21 (CEST)

Já bych v souladu s Wikipedie:Externí odkazy všechny odkazy odstranil jako příliš početné a nerelevantní a požadoval vložení jen omezeného počtu vyhovujících. Matěj Orlický (diskuse) 12. 6. 2015, 18:46 (CEST)
Zatím se to maže docela rychle… --12. 6. 2015, 18:59 (CEST), Utar (diskuse)

Pravidlo o změnách varianty závěrečných sekcí[editovat zdroj]

Oznamuji návrh změny dílčího pravidla o možnosti změn varianty závěrečných sekcí v článcích (Diskuse k Wikipedii:Vzhled a styl#Změny varianty závěrečných sekcí). Uvítám proto vyjádření k návrhu. --Vlout (diskuse) 16. 6. 2015, 16:32 (CEST)

Omezení debat v DoSech[editovat zdroj]

Byla navržena úprava doporučení ohledně Diskusí o smazání, aby se částečně omezilo nadměrné debatování a snad trochu zefektivnil tento nástroj. Vyjádřit se můžete zde: Diskuse k Wikipedii:Diskuse o smazání#Omezení sekce Doporučená řešení. --Bazi (diskuse) 16. 7. 2015, 15:10 (CEST)

Loga organizací[editovat zdroj]

Při diskusi s autory BioLibu by souhlasili se zveřejněním loga BioLibu, ale ne pod CC - "logo by tam bylo hezké, ale není tam na výběr nějaká jiná licence, která by se hodila právě na sdílení logotypů, nějaký "fair use" či něco takového? Nevím, zda by uvolnění loga BioLibu v CC-BY licenci nemohlo podnikavce vést k tomu, že ho mohou použít jak se jim zlíbí, třeba jako potisk trička. Což je jen takový trochu paranoidní příklad, jednak se to nestane a jednak by mi to asi ani nevadilo." Poradíte mi někdo, jak toto udělat?. Díky.

Ještě jeden dotaz na toto téma - koukal jsem, jakým způsobem je toto na Wikipedii řešeno například pro logo Karlovy Univerzity a s překvapením jsme zjistil, že loga UK jsou na Commons jako "volné dílo" autora Kamalanand Karel Černík - což je ovšem v příkrém rozporu s předpisy Karlovy Univerzity, která stanoví dosti přísná pravidla pro používání různých typů loga - viz http://www.cuni.cz/UK-5312-version1-or072013priloha.pdf - strana 11. Mně to skoro připadá na to, že by ta loga měla být navržena na smazání. Na druhou stranu, že by logo UK nemohlo být na Wikipedii? Poradí mi někdo?

--Jirka Dl (diskuse) 3. 8. 2015, 08:25 (CEST)

Tato věc byla již odpovězena na Diskuse k nápovědě:Obrázky#Ochranná známka. --Beren (diskuse) 3. 8. 2015, 09:12 (CEST)
Praktická poznámka: W. Commons označuje známky commons:template:Trademarked a ochrana před tiskaři triček tkví v zákoně o ochranných známkách, ne autorském zákoně. Nota bene: Z hlediska autorskoprávního je řada známek podle výklad W. Commons PD (srv. Google, možná by se to mohlo týkat i Univerzity Karlovy, vzhledem k tomu, že je to kresba pár století staré pečeti). --marv1N (diskuse) 3. 8. 2015, 21:16 (CEST)

Vzhled a styl[editovat zdroj]

Vzhledem k neuspokojivému stavu pravidla Vzhled a styl (stručně: úvod neodpovídá obsahu) jsem v diskuzi navrhl variantní řešení problému. --Vlout (diskuse) 22. 9. 2015, 10:59 (CEST)

Pojmenování Psaní dat a Psaní let[editovat zdroj]

Názvy těchto dvou doporučení se mi zdají zavádějící, viz Diskuse k Wikipedii:Psaní dat#Přejmenování. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 10. 2015, 11:12 (CEST)

Přesunuto na Wikipedie:Články o datech a Wikipedie:Články o rocích. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 10. 2015, 10:11 (CEST)

Přejmenování Transkripce[editovat zdroj]

Ještě navrhuji přejmenovat Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen a názvů na Wikipedie:Přepis latinských a řeckých jmen – kratší a počeštěné bude myslím přívětivější. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 10. 2015, 13:19 (CEST)

V tomto případě myslím, že je transkripce na místě, je to jasně definovaný odborný termín, který výstižně popisuje, o co na stránce jde, zatímco „přepis“ může nabývat vícero, i trochu zavádějících významů. Nemám proti přejmenování zásadní výhradu, ale nepociťuji k němu ani pádný důvod, takže v takovém případě bych zachoval status quo. --Bazi (diskuse) 6. 10. 2015, 13:58 (CEST)
Návrh vychází z předpokladu, že v daném kontextu je význam jednoznačný a že nejširší cílová skupina čtenářů ocení český výraz více než odborný termín. Navíc se v textu tento termín nevyskytuje (nevyskytoval). --Matěj Orlický (diskuse) 6. 10. 2015, 14:17 (CEST)
Nepřítomnost termínu v textu byla vhodně vyřešena, díky za to. --Bazi (diskuse) 6. 10. 2015, 14:22 (CEST)

Neměla by se řešit Kategorie:Wikipedie:Transkripce jako celek? (Přejmenování mi nevadí, podkud se bude týkat celé kategorie.) --Jann (diskuse) 6. 10. 2015, 14:53 (CEST)

Díky za připomínku. Souhlasím. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 10. 2015, 15:09 (CEST)

Vlastně bych raději ještě zjednodušil úplným vypuštěním transkripce: Wikipedie:Latinská a řecká jména, Wikipedie:Arabština, atd. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 10. 2015, 17:59 (CEST)

Hmm, raději bych zachoval popisné názvy Přepis XY. Bude pak na první pohled zřejmé o co jde.--Jann (diskuse) 8. 10. 2015, 18:58 (CEST)

Biografie[editovat zdroj]

Provedl jsem úpravy Wikipedie:Biografie pro lepší přehlednost a logičtější uspořádání, s některými drobnými doplněními pro lepší porozumění. Věřím, že smysl doporučení se v ničem nezměnil, ale kvůli rozsahu a také námitce kolegy Herigony zde raději oznamuji. --Matěj Orlický (diskuse) 19. 10. 2015, 20:40 (CEST)

Ona námitka: Diskuse s wikipedistou:Matěj Orlický#Úpravy v doporučeních. --19. 10. 2015, 20:57 (CEST), ~~

Nejnižší možná kategorie a výjimky[editovat zdroj]

Domnívám se, že by bylo záhodno upřesnit výklad. Viz Diskuse k Wikipedii:Kategorizace#Sekce "Nejnižší možná kategorie a výjimky". --Vachovec1 (diskuse) 22. 10. 2015, 13:50 (CEST)

Články o rocích[editovat zdroj]

Na Diskuse k Wikipedii:Články o rocích probíhají debaty o způsobu zařazení seznamů Narození, Úmrtí a případně Výročí. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 10. 2015, 10:53 (CET)

Ne jen diskuse, ale návrh přesunutí dlouhých seznamů do samostatných článků. --Matěj Orlický (diskuse) 31. 10. 2015, 11:07 (CET)

Fix link[editovat zdroj]

V jakém doporučení máme zakotveno, že po přejmenování stránky je potřeba provést fixlink?--Juandev (diskuse) 11. 11. 2015, 11:30 (CET)

Pokud někde něco takového je, tak doufám, že nějak česky a popisně, třeba „napřímení odkazů“.--Tchoř (diskuse) 11. 11. 2015, 23:55 (CET)
Aniž bych něco dohledával myslím, že žádné doporučení s napřimováním odkazů není. Fixovat po přesunu výskyty v heslech je dobré, ale nikoli povinné. Naopak nutná vždy byla oprava dvojitých přesměrování. Ale potom co kolega před nějakou dobou zapomněl dvojité rediry opravit, jsem zjistil, že to provedl bot, takže je to zřejmě zautomatizované.--Kacir 12. 11. 2015, 00:10 (CET)
Upravit odkazy je krajně žádoucí v případě, že přejmenováváme stránku proto, abychom na původním umístění vytvořili něco jiného (např. symetrický rozcestník). V ostatních případech to zpravidla bude vhodné, ale i zde je žádoucí používat hlavu; některé odkazy je lepší ponechat nenapřímené (např. pokud je šance, že na místě redirectu časem vznikne článek, který bude pro daný odkaz relevantnější). Jinak se mi osvědčilo najít si nejprve výskyt v navigačních šablonách - občas stačí dvě nebo tři úpravy, a seznam odkazů na přesměrování se smrskne ze stovky na pár výskytů.--Shlomo (diskuse) 12. 11. 2015, 07:28 (CET)

Patroláři - návrh pravidla[editovat zdroj]

Na základě žádosti o komentář a dvou předchozích debat jsem předložil návrh pravidla Wikipedie:Patroláři o rozšíření práv pro zkušené hlídače posledních změn (rollback, patrol, patrolmarks), způsobu jejich přidělování i případného odebírání. Prosím o vyjádření na příslušné diskusní stránce. --Michal Bělka (diskuse) 2. 2. 2016, 12:54 (CET)

Na stránce Diskuse k Wikipedii:Patroláři a revertéři je možné vyjádřit se k finálnímu návrhu pravidla, které může být od zítřka v provozu i po technické stránce. --Michal Bělka (diskuse) 16. 2. 2016, 20:36 (CET)

Patroláři a revertéři - hlasování o přijetí závazného pravidla[editovat zdroj]

Probíhá hlasování o přijetí závazného pravidla WP:Patroláři a revertéři (do 1. 3. 2016). Hlasovat můžete zde. --Vachovec1 (diskuse) 17. 2. 2016, 21:33 (CET)

Rozhodli jsme se kvůli zmatečnosti současného hlasování ho restartovat. Hlasování je umístěno zde, prosím o vyjádření. --Urbanecm (diskuse) 18. 2. 2016, 19:51 (CET)

Přijímání pravidel[editovat zdroj]

Diskuse kolem navrhovaného pravidla WP:Patroláři a revertéři (viz Diskuse k Wikipedii:Patroláři a revertéři) jednoznačně ukazuje, že zrušení pravidla WP:Přijímání pravidel v rámci reformy stránky/pravidla WP:Pravidlo Wikipedie bylo závažnou chybou. Nyní kolem přijímání pravidel a doporučení panuje naprostý chaos. Přinejmenším závazná pravidla by měla být přijímána důstojným způsobem, tj. skrz široký konsenzus komunity, vyjádřený například hlasováním, kterého se zúčastní dostatečný počet wikipedistů (potřebné kvórum může být například odvozeno z počtu velmi aktivních wikipedistů, z kteréhož počtu se odvozuje mj. i počet členů AV). Navrhuji tedy zformulovát nová pravidla pro přijímání pravidel, případně se znovu se podívat na zrušené pravidlo a zamyslet se, jaké části by bylo možné a vhodné začlenit (třeba modifikované) stávajícího pravidla WP:Pravidlo Wikipedie, pravděpodobně jako novou sekci Přijímání pravidel. Současný chaos ohledně přijímání pravidel považuji za neúnosný.

Hlasování z roku 2008, kterým byl nastolen současný stav: Wikipedie:Pravidlo Wikipedie/Návrh#Hlasování o návrhu č. 1 (Beren)

@Beren: Echo autorovi zmíněné změny.

--Vachovec1 (diskuse) 18. 2. 2016, 22:02 (CET)

Ano, jsem autorem většiny chyb :-), kterými v této oblasti komunita prošla, tj. byl jsem u tvoření (i když nejsem autorem) i rušení zmíněného pravidla. Pravidlo o změně pravidel bylo pokud vím zrušeno, protože i dosáhnutí obecně přijatelné změny znamenalo šílenou byrokracii, která odrazovala od jakýkoliv změn. Co se týká WP:Patroláři a revertéři, tak vidím krásný konsenzus, aby to platilo a to (prozatím) formou doporučení, přinejmenším dokud se poměrně čerstvá věc neusadí a neukáže se, zda mezi pravidlem a praxí nejsou třecí plochy. Což je podle mě velmi rozumné. Jistě bude možné se k věci později vrátit a zvolit další postup úměrný situaci. Neúnosnost stavu nikde nevidím. Važme si volnosti, kterou nám současná pravidla dávají ve volbě vhodného postupu jejich přijímání, a nesvazujme se zbytečně. --Beren (diskuse) 20. 2. 2016, 00:23 (CET) --Beren (diskuse) 20. 2. 2016, 00:25 (CET)
@Beren: Problém je, že kýženého efektu nebylo dosaženo, situace zůstala v podstatě stejná, šlo jen o přesun z jednoho extrému do druhého. Nyní spoustu lidí odrazuje právě to, že je zde legislativní vakuum, absence jakéhokoli předepsaného, či alespoň doporučeného, postupu ohledně přijímání nových pravidel. Změna podoby stránky WP:Pravidlo Wikipedie byla jistě prospěšná, ovšem zrušení veškerých pravidel ohledně přijímání nových pravidel Wikipedii rozhodně neprospělo. Praxe ukazuje, že přijmout pravidlo ideálním konsenzem vyplynulým pouze z diskuse je téměř nemožné. V diskusi k pravidlu WP:Patroláři a revertéři se před oznámením a spuštěním hlasování konkrétně vyjádřilo cca 11 lidí (v součtu ŽoKu a diskuse na stránce navrhovaného pravidla). Na základě takového množství diskutujících lze těžko přijmout doporučení, natož závazné pravidlo. Musel se tedy ad hoc hledat způsob, jak zapojit/získat názor od většího počtu lidí. V hlasování to vypadá, že by se mohl vyjádřit dostatečný počet lidí, aby se to dalo interpretovat jako dostatečně široký konsenzus k přijetí navrhovaného pravidla (doporučení). Neříkám, že je nutno vrátit se k tak svazující byrokracii, jakou přinášelo zrušené pravidlo Wikipedie:Přijímání pravidel, ale je nutno něco udělat. Přinejmenším nějak definovat, jak ten široký konsenzus komunity zmiňovaný v závazném pravidle WP:Pravidlo Wikipedie má vypadat, a případně doporučit nějaké postupy, jak k němu dospět. Aby se neopakovala situace, kdy někteří kolegové hodlali vyhlásit nové závazné pravidlo na základě diskuse, ve které se vyjádřilo zmíněných 11 lidí. --Vachovec1 (diskuse) 20. 2. 2016, 01:00 (CET)
Těžko říct dopředu, co je to široký konsenzus. Čím šířeji nebo zásadněji se komunity změna dotkne, tím by měl být širší. Někdy ale podle mě může stačit pro změnu závazného pravidla i třeba jen 5 lidí, pokud byla upozorněna dostatečným způsobem celá komunita a je to poměrně specializované téma, které 95 % lidí nezajímá, a těch 5 jsou prakticky všichni ti, kteří s daným tématem z různých pohledů dlouhodobě pracují a jsou na to tedy odborníci. Ano, v takovýchto mezních případech je to otázka odvahy zkusit prohlásit konsenzus za dostatečný a změnu realizovat. Může to projít nebo to může projít s tím, že vás někdo za postup pokárá, ale nevrátí to zpět, protože věcně souhlasí, anebo to neprojde vůbec a dočkáte se prudší reakce. No i v takovém případě prosazovatel alespoň zjistí, že jeho cit pro konsenzus moc nefunguje a je potřeba jej korigovat. U patrolářů a revertérů si navrhovatel nebo navrhovatelé naběhli především tím, že moc tlačili na pilu (viz poslední dvě věty v úvaze Wikipedie:Jak měnit pravidla, která je odkazována v Wikipedie:Pravidlo_Wikipedie#Jak je možné měnit pravidla - asi je nečetli). Mimochodem, tu úvahu může editovat každý, takže má-li někdo užitečnou radu, která by se šikla při prosazování změn v pravidlech, editujte s odvahou. --Beren (diskuse) 20. 2. 2016, 22:50 (CET)
@Beren: Musím být velmi kritický. Legislativní proces se na Wikipedii zrušením dotčeného pravidla nezlepšil. Naopak. Vyhodnocování širokého koncensu dostali do rukou jedinci, kteří se cítí nadáni mocí rozhodovat o druhých, ale často rozhodují jen v intencích svých vlastních tezí. Přesvědčil jsem se o tom nejednou. Naposledy docela nedávno. Z tohoto důvodu mám za velmi potřebné vrátit příjmání pravidel, ale i změn doporučení k vůli komunity vyjádřené hlasováním. Je však potřebné stanovit přísnější pravidla pro přístup k takovému hlasování. Dokážu si představit, že by se hlasování mohli účastnit jen ti, kteří mají určitý minimální počet příspěvků v předešlém kalendářním roce a působí na Wikipedii určitou minimální dobu. Ty lhůty bychom stanovili jak jinak než širokym konsenzem :)--Rosičák (diskuse) 20. 2. 2016, 07:59 (CET)
Já bych se Berena v tomto trochu zastal. V diskusi u revertérů a patrolářů se diskutovalo tak málo právě proto, že to je věc podružná, na které Wikipedie nijak nestojí, u které nejsou a nebudou žádné zuřivé spory. Co se stane, když správce přidělí příznak revertéra někomu, komu neměl? Prakticky nic. Když ho ten člověk bude zneužívat, tak se mu to zase odebere. Já se té diskuse nezúčastnil, protože jsem předpokládal, že výsledkem bude doporučení … a upřímně mi bylo úplně jedno, jak bude vypadat - když bude nějak špatně, tak se zase opraví. A taková věc, u které vlastně není moc důležité, jakou bude mít přesně podobu, prostě nemá být závazným pravidlem - právě proto, že nemá velké šance přilákat k diskusi dost lidí. V tomhle smyslu ten současný stav funguje, že na nepodstatných věcech nelze získat široký konsenzus.--Tchoř (diskuse) 20. 2. 2016, 09:38 (CET)
Máte sice částečně pravdu, ale právě přístup "tak tady nikdo neprotestoval a škodit to nemůže" se mi nelíbí. Závazné pravidlo jde vynucovat. Kvůli široké shodě měli být přímo osloveni všichni aktivní kolegové ve svých diskusích, aby jim rozhodování "neuteklo".--Rosičák (diskuse) 21. 2. 2016, 11:01 (CET)
Výrok o „chaosu“ je na můj vkus přehnaný. Prostě tady už většina základních pravidel a doporučení existuje a už se jen dílčím způsobem upravují a vylepšují, takže na to obvykle stačí konsenzus v příslušné diskusi a mlčící většina. Nestává se tak často, aby bylo přijímáno úplně nové pravidlo a aby při tom měli iniciátoři ambici z něj udělat rovnou pravidlo závazné. Komunita ale IMHO zafungovala dobře a zbrklost byla zbržděna, aby se dalo v klidu zapracovat na získání širší opory. --Bazi (diskuse) 21. 2. 2016, 14:15 (CET)

Kresby dle předlohy[editovat zdroj]

Na Commons se diskutuje o smazání mích dvou kreseb s odkazem na to, že se jedná o "derivative work". Tak samozřejmě si musím někde danou věc prohlédnout, abych ji mohl nakreslit. To nejde něco takto kreslit? U kreseb nevzniká autorský vnos?--Juandev (diskuse) 22. 2. 2016, 08:56 (CET)

Považuju za nesmyslné, aby kresba byla odvozeným dílem jenom proto, že byla vypracována podle nějakých fotek. Asi kdyby vykazovala nápadnou podobnost s jednou konkrétní fotkou, pak bych o tom uvažoval. Ale zrovna v případě Predraga Bjelace je odkazováno na fotku, které se kresba moc nepodobá (byť u Helekala je podoba zřetelnější, poměrně zjevná). Spíš než o mazání obrázků bych uvažoval o zrušení jejich použití v článcích, protože jsou nekvalitní a nevypovídající, takže fotku nebo profesionální obrázek nemůžou nahradit a spíš úroveň encyklopedických článků poškozují, než že by ji vylepšovaly. Ale to je věc jiná, která nesouvisí s právy, tím spíš s pravidly Wikipedie nebo Commons. Jak vlastně toto téma souvisí s pravidly české Wikipedie? --Bazi (diskuse) 22. 2. 2016, 09:31 (CET)
No tak já bych to také považoval za nesmyslné. Ale třeba takový soudce to může vidět trochu jinak.
Jinak naprostý souhlas ohledně kvality diskutovaných obrázků. Ač mohu ocenit Juanovu snahu doplnit alternativními cestami chybějící fotografie, výsledek opravdu není moc zdařilý.
Jedudědek (diskuse) 22. 2. 2016, 18:53 (CET)

Přesměrování z významnějších domáckých variant křestních jmen[editovat zdroj]

Přestože to podle Kacire není zakázáno (a skutečně to zakázáno není), nedělá se to a bude to mazáno. Podle jeho vyjádření se mám obrátit Pod lípu, abych to změnil. Obracím se tedy Pod lípu.

Významnější domácké varianty osobních jmen (a přestože je hranice mezi nimi a okrajovými dost neuchopitelná, věřím, že bychom našli nějakou rozumnou definici) jsou "synonymy a příbuznými výrazy" ve smyslu odkazovaného (byť nikterak formálně závazného) pravidla, které je vyjmenovává přímo v sekci použití. Přesměrování je reálně využitelné (kdo hledá informace o jméně Doubrava, měl by najít Doubravku, kde budou základní informace, stejně tak Láďa - Ladislav apod.) a je i reálně využívané Wikislovníkem, který vede z těchto hesel odkaz na Wikipedii. Analogický případ je přesměrování z hovnocuc na fekální vůz. Sice je to příznakové, ale je to prostě synonymum a lidé ho tak mohou hledat i pod tímto názvem, zvlášť na obecné encyklopedii určené široké veřejnosti.

Kacir srovnává domácké varianty jmen se zdrobnělinami typu pohrabáček - pohrabáč nebo Míla Ransdorf, ale zatímco pohrabáček (nebo domácká podoba konkrétní osoby) není encyklopedicky významný ani natolik, aby byl zmíněn v článku pohrabáč (Miloslav Ransdorf), Zuzka/Zůza/Zuzanka budou jistě v článku Zuzana v ideálním případě zmíněny jako varianty a právě proto by z nich mělo být vedeno také přesměrování. Není nereálné, že tyto tvary bude někdo někdy hledat - ať už nějaký cizinec neznalý reálie nebo třeba člověk, který hledá, jestli kromě jména Zuzana neznamená Zuzanka také třeba sušenky a nebo třeba obyčejný český Pepík, který "na ty učený řeči a nějaký pravidla psaní a mluvení moc néjni". Wikipedie není z papíru a pakliže existuje důvod, proč přesměrování zanechat, a neexistuje důvod, proč by to mělo vadit, mělo by se zanechat. I kdyby byla (ve stopovém množství) některá přesměrování nadbytečná (za hranou), tak je to lepší stav, než kdyby naopak chyběla a český Pepík by měl problém najít, co hledá a posunout se o kousek dál. Přesměrování jsou obecně prospěšná, mazání souvislostí je obecně neprospěšné.

Ptám se tedy, zda existují důvody, proč by se měl tento typ přesměrování mazat a jaký je k tomu názor komunity. Díky za názory. --Palu (diskuse) 1. 4. 2016, 00:58 (CEST)

Rediry Zuzča, Zuzi, Zůza, Zuza, Zuzík a Zuzanka byly smazány, neb Wikipedie neodkazuje na podobné zdrobněliny. Ke změně přístupu, kdy začneme zakládat stovky různých variant od Peťule po Evulinku, bude potřeba podpory komunity. Osobně se domnívám, že se jedná o zbytečná přesměrování, nezřídka hraničící s vlastním výzkumem, např. Janďa, Jaňulka, Honzina, Honzinka apod. Samozřejmě zpracování zdrobnělin např. touto formou Honzík, Pepa je vhodné. Nic bych nenamítal ani proti dominantně rozšířeným a užívaným variantám, které jsou součástí jmen osob (Kája), ale nepodporuji plošnou „redirizaci“.--Kacir 1. 4. 2016, 01:27 (CEST)

Technicky jde o zdrobněliny v minimu případů, Láďa není zdrobnělina Ladislava, Zůza není zdrobnělina Zuzany. Jde o tzv. domácké varianty, čili nelze je srovnávat se zdrobnělinami. Zdrobněliny nejsou "podobné", jak píšete. Pakliže by šlo prokazatelně o vlastní výzkum, jsem pro mazání všemi deseti. Pakliže by šlo o doložený tvar, tento argument padá a určitě to neznamená, že hodíme všechny do jednoho pytle a označíme je apriori za vlastní výzkum. Klíč je naprosto triviální - je varianta v článku? Pak má mít přesměrování. Není? Nemá mít přesměrování. Je okrajová? Nebude v článku. Je běžná? Bude v článku. Plošnou "redirizaci" nikdo nenavrhuje a neodpovídá tomu ani jeden ze smazaných případů, které jsem schopen doložit. --Palu (diskuse) 1. 4. 2016, 01:41 (CEST)
Samozřejmě všemožné zdrobněliny a domácké varianty jsou IMO jako přesměrování zbytečné. Plošnou „redirizaci“ tím zakládáte a opravdu nepodporuji rediry všech Ev nebo Han v článku.--Kacir 1. 4. 2016, 02:07 (CEST)
@Palu: Nezakládal bych přesměrování z variant v sekci Domácké podoby. Bral bych to podle těch malých infoboxů, tedy třeba u té Hany přidat přesměrování jen Hanka a Hania. --1. 4. 2016, 03:00 (CEST), Utar (diskuse)
1) přesměrování by měla vést ze tvarů, které jsou v článku zmíněny (některá přesměrování jsou na první pohled nepochopitelná, třeba 2n). V tomto konkrétním případ v článku Zuzana není zmíněna ani jedna z variant-
2) Zuzka, Zuzča, Zuzi, Zuzanka - současné vyhledávání je natolik chytré, že nabídne Zuzanu jako alternativu.
Takže bych v první řadě doporučil ty základní domácké tavry do článků doplnit, teprve potom uvažovat, zda je některé z nich natolik důležité a zároveň těžko nalezitelné přes vyhledávání, že je potřeba z něj redirectovat. JAn (diskuse) 1. 4. 2016, 06:45 (CEST)
Doplněno. --Palu (diskuse) 1. 4. 2016, 08:17 (CEST)
Co teď bude následovat? --Palu (diskuse) 3. 4. 2016, 08:46 (CEST)
Přesměrování ze zdrobnělin obecně nepovažuju za vhodné. Článek by nemohl mít alternativní název svou domácí podobu (článek o jméně Zuzana se nemůže jmenovat Zuzča), zdrobnělina sama by svůj článek (většinou) mít nemohla, článek o jméně nemá čast o své domácí podobě, která by mohla být samostatným článkem... Přesměrování nebo ekvivalentní položka rozcestníku buď pokud je zdrobnělina užívána jako jméno (např. Hanka), nebo je sama o sobě významná a hojně používaná (Honza, Pepa). Přinejmenším jsou přesměrování z domácích podob zbytečná. A domácí podoby, hypokoristika, zdrobněliny, ať jsou i v článku o jméně uváděny jen ty doložitelně(!) používané. Stránky na centru o jménech [1] nepovažuju za úplně štastný zdroj. Není jasné jak autoři k tomu co píšou přišli a působí to nedůvěrhodně: příkladně úvod k Zuzaně [2] "Zuzana je oblíbeným jménem pro ženu krásnou jako květina. Ať již bude žena jménem Zuzana přirovnávána k nádherné lilii, magickému lotosu nebo královské růži, vždy bude oplývat jemnou krásou, křehkostí a přitažlivou vůní." poněkud nesmyslný, "horoskopický". A abychom nedopadli jako v čapkově povídce: – "Počkejte," vzpomněl si najednou komisař Bartošek, "na jaké jméno slyší to vaše dítě?" ---- "My jí říkáme Růženka," vzlykala ta maminka. "Dudenka, Dydydy, bobeček, cácorka, košiláček, andílek, tátova, mámina, bekaná, pusinka, lulánek, brouček, ptáček, zlato- " ---- "A na to všechno ona slyší?" ptal se komisař užasle. ---- "Ona všemu rozumí," ujišťovala maminka v pláči. "A tak se vám směje, když jí říkáme hafhaf, bububu, tydlimydli nebo tititi-" [3] Paul E (diskuse) 3. 4. 2016, 14:08 (CEST)

Souhlas s Kacirem. Jsem proti zakládání těchto redirectů. Vyhledávač se v posledních letech vylepšil, takže není nutné si pomáhat redirecty. Jestli má jméno nějaké významnější domácké varianty, nechť jsou uvedeny v článku (ale se zdrojem! - já třeba variantu Zuzča neznám a taky nehodlám do článku o mém křestním jménu doplňovat jeho domáckou variantu, kterou používá jen moje maminka), klidně formou samostatné podkapitoly... Ale já kolegu Palu chápu, taky jsem dřív redirectoval víc (s pocitem, že takhle maximalizuji šanci, že článek bude nalezen), zejména u geografických článků, v jejichž názvu byly různé hebrejské apostrofy, které při jejich vynechání vyhledavač neuměl rozeznat (mimochodem, tady ještě vyhledavač pořád trochu hapruje - zkuste zadat jméno izraelského města Ra'anana ve tvaru Raanana... --Davcza (diskuse) 8. 4. 2016, 14:03 (CEST)

Já zase nechápu, čemu ty přesměrování konkrétně mají vadit. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 14:17 (CEST)
Když už s oblibou poukazujete na „Wikipedie není z papíru“, zkuste z toho uplatňovat nejen první dvě věty, ale i tu třetí: „Je však třeba odlišovat mezi technicky možným a rozumně užitečným“. --Bazi (diskuse) 8. 4. 2016, 14:29 (CEST)
Z čeho soudíte, že jsem ji neuplatnil? Přesměrování z významných domáckých variant přeci jsou rozumně užitečná. Je to obdobné lidovým pojmenováním jakýchkoliv jiných věcí, například hovnocuc - fekální vůz. Jsem velmi přesvědčen o tom, že nemálo lidí hledajících článek fekálního vozu ho budou hledat pod názvem hovnocuc. Stejně tak jsem přesvědčen, že kdo bude hledat Zuzanu, může ji v klidu hledat pod Zuzkou nebo Zuzankou, vzhledem k tomu, že jsou to nejběžnější domácké varianty. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 14:35 (CEST)
To nemá nic společného s argumentací WNzP. Prostě Vy to považujete za učitečné, někteří jiní wikipedisté nikoli, ačkoli i oni patrně uznávají WNzP, lišíte se jen v aplikaci toho pravidla na danou situaci. Jednotlivé argumenty už zazněly, možná někdo přijde s dalšími. --Bazi (diskuse) 8. 4. 2016, 15:16 (CEST)
Tak potom nějak nedává smysl vaše poznámka o tom, že neuplatňuji větu o odlišování mezi technicky možným a rozumně užitečným. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 15:18 (CEST)
@Davcza: Po zadání „Raanana“ a vyhledání je město na čtvrté pozici. Ale když ho zadám, tak ještě než odkliknu začátek vyhledávání, našeptávač navrhne město hned na první pozici. Stačí dát šipku dolů, zvolit a je to. Nebo u tebe to funguje hůře? --8. 4. 2016, 21:30 (CEST), Utar (diskuse)

Jelikož aktuální vývoj umožňuje dohledání ledasčeho i bez existence redirectu, mají medle redirecty smysl hlavně tam, kde lze očekávat, že se na článek bude z tohoto tvaru odkazovat (Most (okres Most) - standardní rozlišovač, Harun al Rašid - možná transkripce, Levorukost - jiný název téhož atp.) JAn (diskuse) 10. 4. 2016, 20:45 (CEST)

Předpokládám, že tím máte na mysli, že nikoliv Zuzka - jiný název téhož. Ani v těchto paralelách nevidím smysl omezení pro Zuzku. Pořád mi to nedochází, až je mi to trapné. To myslím upřímně. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 23:54 (CEST)

Pojmenování kategorií[editovat zdroj]

V diskusi u doporučení Pojmenování kategorií jsem navrhl změnu názvu doporučení na Wikipedie:Název kategorie (sekce Přejmenování doporučení) a položil dotaz ohledně hierarchických názvů kategorie typu Kategorie:Šablony:Grafické (sekce Hierarchie v názvech) a s tím souvisejícího doplnění tohoto doporučení. Prosím o vyjádření k oběma tématům u obou sekcí. --Dvorapa (diskuse) 26. 4. 2016, 09:35 (CEST)