Diskuse k Wikipedii:Vzhled a styl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archivy
Archivy:

Vzhled článků obsahujících infobox namluveného článku[editovat zdroj]

Přesunuto do diskuse k příslušné šabloně

Kopírovatelná šablonka[editovat zdroj]

@Matěj Orlický: Ahoj, já chápu, že jsou přípustné obě varianty, ale tahle šablonka se kopíruje do nových článků a nepřijde mi vhodné v ní upozorňovat na dvě možné varianty, když to samé upozornění máme o pár odstavců níže. To už mi přijde lepší editace Queen lover fanpage, kdy tedy vyměnil jednu za druhou (což je u článků samozřejmě nepřípustné). V šablonce tedy buď jednu nebo druhou anebo můžeme mít dvě šablonky vedle sebe, ale určitě ne takhle. --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2019, 17:45 (CET)[odpovědět]

@Dvorapa: Jen tak: Nebylo by přeci jenom lepší kdyby se do článků používala jako závěrečná sekce == Odkazy == a k ní podřazené === Reference ===, === Externí odkazy === atd.? --Wikipedista Queen lover fanpage (diskuse) 10. 11. 2019, 17:51 (CET)[odpovědět]
Já tuto variantu nerad vidím, protože ne všechno v těch sekcích jsou odkazy, ale zase má lepší strukturu než ta varianta s jednou úrovní nadpisů. Svými reverty jsem jinak neprosazoval svoji variantu, ale zatím udržoval status quo (než se třeba dohodneme na něčem jiném). --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2019, 18:06 (CET)[odpovědět]
Prostudujte si #Sjednocení závěrečné sekce a pak to můžete navrhnout se zdůvodněním, proč diskusi znovu otvírat. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 11. 2019, 18:27 (CET)[odpovědět]
To je ovšem systémový problém, když jsou (teoreticky) obě varianty rovnocenné, ale jedna je prakticky preferovaná tím, že slouží jako šablonka. Řešením by bylo vydělit šablonku, která není svou podstatou doporučení Wikipedie, na samostatnou stránku a tam uvést obě varianty. Ostatně nesouhlas a argumenty proti současnému řešení už jsem tady uváděl. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 11. 2019, 17:59 (CET)[odpovědět]
Ano, vyčlenit na samostatnou stránku, kde budou obě varianty s vysvětlením nebo odkazem na vysvětlení, by mi přišlo nejlepší. Navíc šablonka zbytečně upozaďuje neméně důležitý text doporučení, který následuje až pod ní. --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2019, 18:06 (CET)[odpovědět]
Jinak by mi nevadila ani ta varianta s ukázkou na konci, pokud Bazi trvá na svém shrnutí revertu: celkový přehled je dobrý na začátek, pak rozebrat jednotlivé části dopodrobna, pak by však stačilo na začátku mít jen výpis, nikoliv celou šablonku, třeba ve stylu:
infobox nebo obrázek
úvodní odstavce
první nadpis
druhý nadpis
...
závěrečné sekce
pahýl
navigační šablony
autoritní data a portály
defaultsort a kategorie
--Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2019, 18:15 (CET)[odpovědět]
Případně by šlo mít zde třeba i zvětšený obrázek - screenshot ukázkového článku - s vyznačenými a očíslovanými částmi. --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2019, 18:17 (CET)[odpovědět]
@Dvorapa: S tím screenshotem se mi to jeví jako dobrý nápad :) . --Wikipedista Queen lover fanpage (diskuse) 10. 11. 2019, 22:57 (CET)[odpovědět]

Odkazy na Wikislovník[editovat zdroj]

Zdravím všechny, předkládám návrh na legalizaci vnitřních odkazů v textu do Wikislovníku, a to pouze v odůvodněných případech, kdy je potřeba vysvětlit nějaký termín a není ne něj možné přitom objektivně odkázat do Wikipedie. Znění doporučení by mohlo vypadat takto. Insiproval jsem se na en.wiki. Děkuji za názory. --Palu (diskuse) 2. 4. 2020, 10:41 (CEST)[odpovědět]

Podporuji. --Dvorapa (diskuse) 2. 4. 2020, 10:56 (CEST)[odpovědět]
Vyjádřil jsem se na Diskuse k nápovědě:Odkazy na sesterské projekty, stručně: jde především o kontext odkazu, aby čtenář neočekával odkaz na heslo Wikipedie. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 4. 2020, 11:00 (CEST)[odpovědět]
Pokud je nutností takovou věc explicitně „legalizovat“, tak jsem pro. (IMHO by se tak mělo dít jen v situaci, kdy se zjevně mluví o nějakém slově (tedy nás odkaz na slovníkový výklad nepřekvapí), nikoli uprostřed běžného textu. Tzn. např. „V roce 2008 získal značné jmění shortováním stavebních firem“ ne, ale „Takovému typu her se říká adventury (z anglického adventure, „dobrodružství“) ano.“) --Mormegil 2. 4. 2020, 11:26 (CEST)[odpovědět]
Ano, ale podobně jako Mormegil. Tedy je třeba to v tomto smyslu ještě upravit. --Valdemar (diskuse) 2. 4. 2020, 11:31 (CEST)[odpovědět]
Ano, ale podobně jako Mormegil. --Adam Hauner (diskuse) 2. 4. 2020, 13:25 (CEST)[odpovědět]
Obecně nesouhlas. Není-li nějaký termín jasný, měl by být vysvětlen už v textu samotném, třeba v závorce nebo poznámce pod čarou. Obvykle ale můžeme odkazovat na wikičlánek, pro odkazování na Wikislovník v běžném textu nevidím důvod. Uvažovat by se snad dalo o tom Mormegilově příkladu čistě překladového užití slovníku, ale i to je správně vysvětleno tím českým překladem hned v textu, takže odkaz nevidím jako nutný, potřebný. Pokud by to snad mělo projít, žádal bych, aby se takové odkazy vkládaly výhradně za pomoci šablony, která by třeba umožnila zobrazit u odkazu wikislovníkovou ikonu, aby byl čtenář upozorněn, že jde o slovníkové heslo, případně by naopak umožnila odkaz skrýt, nebo obecně by umožnila přehledné sledování těchto mimořádných odkazů. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2020, 13:41 (CEST)[odpovědět]
Ono je otázka, co je lepší. Vložit do článku odkaz (označený) na heslo ve Wikislovníku? Anebo heslo stručně vysvětlit a odkaz na Wikislovník umístit do klasické reference? --Dvorapa (diskuse) 2. 4. 2020, 21:42 (CEST)[odpovědět]
Jen k té referenci je nutno dodat, že wikiprojekty jsou v principu nevěrohodné, takže jimi zdrojovat nelze. Nanejvýš jako poznámka pod čarou. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2020, 22:52 (CEST)[odpovědět]
Odkazy do jiných projektů sice nejsou vizuálně rozlišeny, ale jsou označeny třídou extiw, takže by ani teď neměl být problém odlišit je od běžných odkazů pomocí uživatelského nastavení nebo případného gadgetu. Nelze však takto rozlišit odkazy do Wikislovníku od odkazů do jiných sourozeneckých projektů, na to by asi opravdu bylo potřeba šablony. --Shlomo (diskuse) 7. 4. 2020, 07:31 (CEST)[odpovědět]
Proti. Vidím to stejně jako kolega Bazi. Je-li třeba vysvětlit nějaký termín, mělo by se tak stát buď přímo v textu nebo pomocí poznámky pod čarou. Ulehčovat si v tomto ohledu práci odkazem na Wikislovník nepovažuji za vhodné i vzhledem k tomu, že dojde ke snížení přístupnosti. --Vachovec1 (diskuse) 2. 4. 2020, 22:39 (CEST)[odpovědět]
To mi asi budete muset vysvětlit. V čem přesně se přidáním odkazu snižuje přístupnost? --Mormegil 6. 4. 2020, 15:42 (CEST)[odpovědět]
@Mormegil: Přidáním odkazu nijak. Ale odkaz na jiný projekt nevidomému/slabozrakému nic neřekne, na rozdíl od vysvětlení v závorce či poznámky pod čarou. --Vachovec1 (diskuse) 6. 4. 2020, 18:27 (CEST)[odpovědět]
Nevidomý si přeci umí kliknout stejně jako kdokoliv jiný. --Palu (diskuse) 7. 4. 2020, 00:15 (CEST)[odpovědět]
Souhlasím s Mormegilem. Další příklady možného vhodného využití vidím např. v článcích týkajících se jazyků a jazykových jevů.--Shlomo (diskuse) 7. 4. 2020, 07:31 (CEST)[odpovědět]

Já osobně dávám přednost modelu, který navrhuje @Dvorapa: s tím rozdílem, že nevkládat do reference , ale do poznámky. Chtěl bych od @Palu: konkrétní příklad, kdy se hodí odkazovat do Wikislovníku. Znění doporučení, které navrhuje Palu je nepřesné a moc všeobecné. Když by náhodou byla tato změna schválena, bude potřeba znění doporučení napsat lépe a přesněji. Jinak se stane to stejné co se dnes děje u wikiodkazů. Někteří wikipedisté odkazují na cm, km, kg a to několikrát v článku. Například v článku AC Sparta Praha je v tabulce hodně stejných wikiodkazů na Fotbalová liga Československa. Bojím se toho že odkazy na wikislovník budou podobně vkládány ve vysokém počtu z důvodu špatného pochopení doporučení.--Podroužek (diskuse) 7. 4. 2020, 09:08 (CEST)[odpovědět]

Souhlasím. --Dvorapa (diskuse) 7. 4. 2020, 11:15 (CEST)[odpovědět]
@Dvorapa, Podroužek, Shlomo, Mormegil, Vachovec1, Bazi, Adam Hauner:@Vlout, Matěj Orlický: Zdravím a omlouvám se za pozdnější odpověď, kdy mi trochu trvalo si udělat dost času na aspoň nějaký průzkum. Tedy k věci. Jak jsem naznačil ve své úvodní řeči, rád bych odkázal ta slova, jež se hodí v článku pro pochopení kontextu vysvětlit, ale není příliš kam na Wikipedii odkázat, jelikož jejich EV je (někdy možná jen prozatím) příliš nízká na to, aby měla významnější pojednání na Wikipedii. Další okruh jsou odkazy, které rozšiřují podávaný výklad nebo jsou pro něj ukázkou (například skloňování daných slov). Konkrétně může jít o (pokud by samozřejmě hypoteticky měla příslušná slova svá hesla na Wikislovníku):
  • jednotlivá slova důležitá pro pochopení kontextu nebo vypíchnutá textem k pozornosti čtenáře - pokud je možnost napsat poznámku, odkázat na Wikislovník až v této poznámce (například slovo jezeďák v článku Traktor (píseň)), ale pokud tato možnost není, pak odkázat přímo v textu (například slovo „sbratřit“ v rozcestníku Sbratření)
  • stěžejní slova ve výkladu o názvech jednotlivých článků a jejich původu - třeba v Paříži slova jako Lutèce, parios nebo parisio (ale logicky ne Lutetia, která je odkazovaná na přímo na WP)
  • tedy i stěžejní slova v úvodech článků, typicky základní překlady do jiných jazyků - třeba v článku Tchaj-wan slova jako 台灣, 臺灣, Tâi-oân
  • stěžejní odborná, obecně těžko srozumitelná slova (pakliže samozřejmě není šance na článek WP - pak samozřejmě raději červený odkaz) - rámcově by to mohlo být něco jako odkaz na slovo kvaziautokorelace v článku Autokorelace
  • ukázky v tématech o jazycích a jazykových jevech - například v článku Číslo (mluvnice) si může každý rozkliknout pomnožné skloňování na Wikislovníku substantiv, která jsou čtenáři předkládána jako příklad pomnožnosti: záda, bedra, ústa, atd. - tam i za předpokladu, že existuje článek na Wikipedii, protože čtenář při tomto kontextu těžko hledá informace o tom, z jakých tkání se skládají ústa, ale jde mu právě o skloňování
Osobně ale nejsem zastáncem nějakého taxativního vyjmenovávání, ale šel bych cestou zdravého rozumu tak, jak je to u většiny stávajících pravidel. A to i za cenu, že někdy zkrátka najdeme v tomto odkazování zjevnou chybu - a budeme ji muset opravit. Proto bych spíše ve vítězné formulaci apeloval na to, aby vyplývala potřeba odkazu z kontextu, tak jak se apeluje i u běžných odkazů na Wikipedii vizte Kdy odkazovat a Na co neodkazovat. Samozřejmě by asi mělo z textu vyplývat, že s těmito odkazy opravdu jako se šafránem, a že jde o delikátní nástroj, který není záhodno užívat přespříliš. Svůj návrh v úvodu jsem koncipoval tak, aby byl především jednoduchý a srozumitelný a pouze určoval kurs, nikoliv taxativní výčet povoleného a zakázaného. S tím, že v případě potřeby lze připravit i detailnější nápovědu po vzoru Nápověda:Vnitřní odkazy. Pokud jsou ale konkrétní návrhy, jak ten text vyšperkovat, tak se na ně můžeme mrknout. --Palu (diskuse) 21. 4. 2020, 23:54 (CEST)[odpovědět]
a) rozhodně vysvětlit přímo ve článku (v případě neexistence samostatného článku), b) klidně, c) dle mého rozhodně netřeba, d) rozhodně vysvětlit přímo ve článku (v případě neexistence samostatného článku), e) klidně --Dvorapa (diskuse) 24. 4. 2020, 11:22 (CEST)[odpovědět]
Našel jsem další příklad - Schustermatt v poznámce v Ovčácký mat. Čtenářovi je předložen vlastně slovníkový odkaz bez hyperlinku. Kdyby chtěl čtenář navázat, musí vynaložit zbytečné úsilí (vyhledávání, papírový slovník, atd.). --Palu (diskuse) 28. 5. 2020, 08:47 (CEST)[odpovědět]
Nevidím v tom problém. Kdybychom chtěli tohle čtenářovi usnadnit, museli bychom označit pomalu každé druhé slovo ve článku odkazem na slovník. --Dvorapa (diskuse) 28. 5. 2020, 10:59 (CEST)[odpovědět]

Spíše proti. Můj názor se obecně shoduje s tím Baziho, takže jej nebudu opakovat jinými slovy. Úplně stručně: velmi krátký výklad v rozsahu několika málo slov uvést přímo v závorce, delší vysvětlení pod hlavním textem v poznámce. Snad bych ještě přidal citaci z pravidla: „i text na úzce odborné téma ve Wikipedii má být co nejpřístupnější laikovi (...) musí takový článek odborné výrazy používat, měly by však být vysvětleny, a to nejen odkazy na příslušná hesla, ale v rámci lehčího a rychlého pochopení pokud možno ihned (např. použitím srozumitelného, českého výrazu v závorce ap.).“ Nevidím důvod toto měnit. --Mario7 (diskuse) 26. 6. 2020, 02:21 (CEST)[odpovědět]

Tahle feature by byla například hezky využitelná v aktuálním dění, a sice v kauze Lubomíra Volného. V článku se píše "fyzicky i slovně napadal poslance", přičemž za tím mohla být vysvětlivka pod čarou, v které by bylo uvedeno, jaký konkrétně fyzický útok padl a u slovního že použil slovo flákanec - přičemž je nadbytečné ho jakkoliv dále definovat v rámci této poznámky, přitom odkaz na flákanec na Wikislovníku by v ničem nevadil a neznalý čtenář by si mohl ověřit, jestli je toto slovo spisovné, co znamená, případně další informace lingvistického charakteru. --Palu (diskuse) 25. 1. 2021, 16:37 (CET)[odpovědět]

Autoritní data[editovat zdroj]

Ve vzoru by měla být výslovně uvedena i šablona {{Autoritní data}}, která se často používá. Zřejmě mezi poslední navigační šablonou a šablonou s portály, jak je to nejčastější. --194.213.41.2 16. 2. 2021, 09:51 (CET)[odpovědět]

Související články posunout nahoru[editovat zdroj]

Už před několika lety se zde řešila nevyhovující poloha sekce Související články. Rád bych explicitně navrhl posunutí v závěrečné sekci úplně nahoru, obdobně, jak je tomu na anglické wikipedii (kde je nad tím jenom sekce s publikační činností osoby, o které pojednává článek). A případně k tomu také zahájit hlasování, pokud to bude nutné. V současné podobě mi to přijde nepřehledné a ve chvíli, kdy je v článku plno referencí, se související články úplně ztratí. Obecně považuji sekci se souvisejícími články za vodítko, jaké články se vyplatí přečíst, pokud mě zaujalo téma článku. Nepřijde mi moc uživatelsky přívětivé, když jsou skryté až za seznamem referencí, který obsahuje věci, co se člověku stejně zobrazí při najetí na indexy a souvisle si je nejspíš nikdy nepřečte. --Unloosek (diskuse) 24. 7. 2021, 17:39 (CEST)[odpovědět]

@Unloosek: Byla k tomu před pár lety celkem obsáhlá debata, kde vznikl široký komunitní konsenzus, že má být dodržováno pořadí Poznámky → Reference → Literatura → Související články → Externí odkazy. Vychází z filosofie, že nejprve uvedeme rozvinutí vlastního textu (poznámky), pak zdroje k textu (reference), rozšiřující literaturu a na závěr odkazy dál (nejprve interní a pak externí) – to je víceméně shrnutí závěrů té debaty. Obecně nevidím problém, že se v tom budeme od anglické Wikipedie odlišovat. Hlasování je v tom až poslední instancí, nejprve nadhodit jako diskuse (stalo se), pak případně podat žádost o komentář. — Draceane diskusepříspěvky 27. 7. 2021, 19:22 (CEST)[odpovědět]
Protože by výsledek masivní robotické náhrady u takové marginálie nepřevýšil vynaložené úsilí, jsem pro zachování současného stavu. OJJ, Diskuse 27. 7. 2021, 19:33 (CEST)[odpovědět]
Mě argumenty pro stávající pořadí ZS kdysi také moc nepřesvědčily, ale nějakou logiku to má a konsensus je a důležitější je, že pořadí je standardizované. Předřazení SČ má ten problém, že nebude pohromadě „další čtení“ – tedy rozšiřující zdroje: vnitřní a vnější odkazy a literatura. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 7. 2021, 21:45 (CEST)[odpovědět]