Civilizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O počítačové hře pojednává článek Civilization (série).
Ruiny Machu Picchu, „ztraceného města Inků,“ se staly významným symbolem civilizace Inků.

Civilizace (z latinského civis) je pojem označující vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku lidstva.[1][2]

Z evolucionistického a marxistického hlediska se jedná o tu fázi vývoje lidstva, která následovala po období divošství a barbarství.[1][2][3] Charakterizuje ji především vznik písma, měst, počátky státního zřízení, hutnictví a pokročilejší úroveň ekonomiky.[3]

Může se také jednat o komplexní, sociálně rozvrstvenou společnost, která se skládá z velkého množství komunit žijících na jednom společném území. Tato společnost je řízena centrální vládou, která dokáže vybírat daně, sestavit vlastní armádu a přinutit své členy dodržovat zákony. V tomto případě splývá výraz civilizace se slovem stát, kde se ovšem nemusí vyskytovat všechny výše zmíněné prvky. První takové státy se objevily zhruba před 5500 lety v Mezopotámii nebo v údolí Indu.[3]

Termín civilizace má také stejný význam jako výraz kultura[1], i když někteří odborníci obsah těchto výrazů rozlišují. Civilizace je pro ně označení pro změny z hlediska vědeckého a technického, zatímco kultura se týká umění, náboženství a politiky.[2] Další z definic popisuje civilizaci jako kvalitnější stupeň kultury, nahrazující předchozí, jednodušší fázi kulturního vývoje. Německý sociolog Norbert Elias v této souvislosti definuje historii jako civilizační proces směřující k větší racionalitě a sebekontrole.[3]

Výraz civilizace rovněž označuje určité etapy vývoje lidských společenství, které jsou definovány vlastní kulturou nebo se vyznačují shodnými projevy na úrovni duchovní a materiální (např. egyptská či evropská civilizace). Během francouzského osvícenství bylo slovo civilizace synonymem pro společnost postavenou na principech spravedlnosti a rozumu.[2][1]

Definice antropologů[editovat | editovat zdroj]

Anglický antropolog 19. století E.B. Tylor definoval civilizaci jako život ve městech, organizovaný vládou a usnadněný písmem. Zakoupený či odcizený nadbytek zdrojů umožňuje specializaci.

Současný americký antropolog John H. Bodley píše, že hlavní funkcí civilizace je organizace sítí ideologické, politické, ekonomické a vojenské moci, které pak rozdílně pomáhají privilegovaným domácnostem. Jinak řečeno, v civilizaci instituce jako církve, korporace a armády existují proto, aby přesouvaly zdroje a moc vládnoucím elitám.

Kritický postoj k civilizaci[editovat | editovat zdroj]

Kritici civilizace existují už od pradávna. Různí poustevníci, asketi a mniši, a na východě taoisté, se snažili vytvořit život s odstupem od civilizace. Později, američtí transcendentalisté, ámišové, někteří mennonité a hutterité, a v dnešní době ochránci přírody a přízněnci tzv. ekologické udržitelnosti se snaží najít cestu, jak civilizaci usměrnit jinam. Ještě radikálnější hlasy se vynořují mezi primitivisty, zelenými anarchisty, a anticivilizacionisty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Civilization na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Universum: všeobecná encyklopedie. Díl 2, C-E. Praha : Odeon, 2000. ISBN 80-207-1062-0. S. 85–86.  
  2. a b c d ADAMOVÁ, Karolina. Politologický slovník. Praha : C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-469-4. S. 22–23.  
  3. a b c d JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0. S. 47.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]