Santorini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o souostroví a obci v Řecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Santorini (rozcestník).
Santorini
Σαντορίνη
souostroví z družice
souostroví z družice
Mapa
Geografie
Poloha:
Souostroví: Řecké ostrovy
Rozloha: 92,5
Počet ostrovů: 5
Hlavní ostrov: Théra
Země
Stát: ŘeckoŘecko Řecko
• kraj Jižní Egeis
• regionální jednotka Théra
• obec Théra
• obecní jednotky Théra, Oia
• komunity 14
• sídla 47[1]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 15550[2] (2011)
Hustota zalidnění: 168,11
Jazyk: řečtina

Santorini, Santorin nebo Théra (řecky Σαντορίνη nebo Θήρα) je souostroví a obec na rozhraní Egejského a Krétského moře, které se nachází na jižním okraji souostroví Kyklady v Řecku. Hlavním a zdaleka největším ostrovem, obepínajícím obloukovitě celý sever, východ a jih souostroví je Théra, na severozápadě jeho protějšek tvoří ostrov Thirasia a obvod na západě uzavírá ostrůvek Aspronisi. Uprostřed mezi nimi leží dvojice ostrovů Nea Kaimeni a Palea Kaimeni. Souostroví se nachází 110 km severně od Kréty a 220 km jihovýchodně od Athén. Tvoří zároveň stejnojmennou obec o rozloze 92,5 km². Nejvyšším bodem je Profitis Ilias na ostrově Théra s nadmořskou výškou 567 m.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 žilo v obecní jednotce 15550 obyvatel. Celé souostroví tvoří jednu obec a dvě obecní jednotky, které se skládají z komunit a jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel jednotlivých komunit.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Z původního ostrova zůstaly jen obvodové části, obklopující až 400 m hlubokou lagunu. Má oválný tvar o rozměrech zhruba 17 km od severozápadu k jihovýchodu a šířce 13 km. Zatímco z vnější strany se povrch od pobřeží zvedá postupně, směrem dovnitř laguny spadají do moře 200 až 300 m vysoké skalní stěny.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

  ostrov řecky rozloha
(km²)
Pobř.
(km)[3]
N.v.
(m)
nejvyšší
vrchol
Obyv.
[4]
Hust. obecní
jednotka
komunity
1 Théra Θήρα &0000000000000079.19400079,194 N/A &0000000000000567.000000567 Profitis Ilias &0000000000015230.00000015 230 &0000000000000192.310000192,31 Théra, Oia 13 komunit
2 Thirasia Θηρασία &0000000000000009.2460009,246 N/A &0000000000000294.000000294 Profitis Ilias &0000000000000319.000000319 &0000000000000034.50000034,50 Oia Thirasia
3 Nea Kameni Νέα Καμένη &0000000000000003.3380003,338 N/A &0000000000000127.000000127 N/A &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 Théra Fira
4 Palea Kameni Παλαιά Καμένι &0000000000000000.5250000,525 N/A &0000000000000098.00000098 N/A &0000000000000001.0000001 &0000000000000001.9000001,90 Théra Fira
5 Aspronisi Ασπρόνησι &0000000000000000.1420000,142 N/A &0000000000000074.00000074 Agnosto Onoma &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 Théra Fira

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Současný název Santorini dostalo souostroví až v dobách latinského císařství ve 13. století podle svaté Ireny (Sancta Irene). Dřívější názvy souostroví zněly Kallístē (Καλλίστη, "ta nejkrásnější"), Strongýlē (Στρογγύλη, "kruhová" resp. "kulatá"), nebo Thēra.

Vazba na České země[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. listopadu 1477 byl vysvěcen na titulárního biskupa baziliky sv. Ireny na ostrově Santorini Augustin Luciani. Od roku 1482 až do smrti 1493 působil v českých zemích a utrakvistům (české a moravské církvi podobojí) světil jáhny a kněze. Byl pochován v chrámu Panny Marie (Matky Boží) před Týnem na Staroměstském náměstí.

Sopečný výbuch[editovat | editovat zdroj]

Nynější souostroví je zbytkem velkého sopečného ostrova (nazývaný ve své době Thēra), jehož střed byl rozmetán mohutným výbuchem. K sopečné erupci došlo někdy na přelomu 17. století př. n. l. a 16. století př. n. l. (Druhá přechodná doba). Jedná se patrně o jeden z nejsilnějších sopečných výbuchů známých člověku, který svou silou mnohonásobně převýšil slavný výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 (podle některých odhadů až 100×). Jím vyvolaným klimatickým změnám a vlnám tsunami je připisován pád mínojské civilizace, dává se do souvislosti s některými z biblických deseti egyptských ran. Po erupci v Egyptě následovala Nová říše, jejíž zakladatel Ahmose I. je identifikován jako faraon, který vystupuje v příběhu Exodus. Někdy se tato katastrofa považuje za zdroj pověsti o Atlantidě. Síla výbuchu se odhaduje kolem 2 400 megatun TNT[5]. Pro představu, hirošimská bomba explodovala se silou 15 kilotun TNT, Théra se tedy vyrovnala svojí silou 160 000 hirošimským bombám. Nejsilnější lidstvem vytvořená bomba, nazývaná car-bomba, byla i při své síle výbuchu 50 megatun TNT stále 48krát slabší než výbuch ostrova Théra.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Je zde římskokatolická minorita. Diecéze Santorini (Théra), sufragánní (podřízená) arcidiecézi Naxos, vznikla v roce 1204. V roce 2014 měla v jedné farnosti 1 řeholního kněze, 1 stálého jáhna, 1 řeholníka a 16 řeholnic a 500 věřících (tvořili tak 4 % z 12 360 obyvatel).[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santorin na německé Wikipedii.

  1. sídel na hlavním ostrově jsou 36, dalších 5 sídel je na Thírajse a zbytek obce tvoří ostatní ostrovy a ostrůvky souostroví
  2. počet obyvatel souostroví a obce dle [1].
  3. délka pobřeží dle [108.pdf]
  4. počet obyvatel obce dle [2]
  5. Jiří Svoboda. Jak to bylo s Atlantidou. Praha : NS Svoboda, 1998. 195 s. ISBN 80-205-0559-8. S. 42.  
  6. www.catholic-hierarchy.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]