Staroměstské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Staroměstské náměstí (rozcestník).
Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Staré Město
Poloha
Historie
Denominace 1895
Starší názvy Staré tržiště
Staroměstský rynk
Velké Staroměstské náměstí
Velké náměstí
Kód památky 38169/1-16 (PkMISSezObr)
Kód ulice 470244
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Vel(i)ké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Rynek, německy der Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí

Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Uprostřed náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.

Staroměstská radnice[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem[zdroj?]. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Staroměstské náměstí roku 1841 s mariánským sloupem a kostelem Matky Boží před Týnem
Staroměstské náměstí roku 1853
27 křížů připomíná popravu 27 pánů v roce 1621

V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.

V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, dav spontánně strhl mariánský sloup z roku 1650.

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště, 27 bílými kříži.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.

Oficiální verze komunistického režimu v tehdejším Československu tvrdila, že Klement Gottwald svůj známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“, který symbolicky zahájil období komunistické vlády, přednesl z balkónu paláce Kinských, ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.[2]

Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[3][4]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno.

2. června 1990 vybuchla na sousoší Jana Husa bomba, jejíž původce není znám. Začátkem roku 2015 radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) uvedl, že by se kopie Mariánského sloupu mohla na Staroměstském náměstí vrátit příští rok. Vedení Prahy tuto snahu o obnovu podporuje.[5] Pražský arcibiskup Dominik Duka uvedl, že spolu s Mariánským sloupem by se měla navrátit i socha krále Jiřího z Poděbrad s kalichem a nápisem „Veritas vincit“ na Týnském chrámu, odstraněná v roce 1623.

V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstkého náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv city bloky) jako ochrana proti terorismu.[6] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městké policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.[7]

Trhy[editovat | editovat zdroj]

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou největší vánoční trhy v Česku a jsou navštěvovány statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Na náměstí je umístěn každoročně vysoký ozdobený strom a také hudební pódium. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[8]

Pražský poledník (14°25'17" v.d.) byl vyznačován stínem, který v poledne vrhal Mariánský sloup

Významné budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]

Okolní ulice a náměstí[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Staroměstské náměstí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. popraviště z roku 1621
  2. Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz [cit. 2011-09-16]. Dostupné online. 
  3. FROLÍK, Jan. Výbuch na Staroměstském náměstí 7. listopadu 1962. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2006, čís. 4, s. 43–61. Dostupné online. ISSN 1214-4274. (česky) 
  4. Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel [online]. iDnes. Dostupné online. (česky) 
  5. Praha je pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí [online]. Pražský deník [cit. 2015-05-15]. Dostupné online. 
  6. Staroměstské náměstí obklopily betonové bloky, budou bránit terorismu. iDNES.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  7. Památkářům se nelíbí zátarasy. Je potřeba koncepční řešení, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-09-21 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. 
  8. iDNES.cz - Vánoční trhy na Staroměstském náměstí končí, strom využijí v zoo

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Staroměstské náměstí, s. 986-1019. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]