Staroměstské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku Staroměstské náměstí (rozcestník).
Pohled na Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí nebo Veliké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Rynk či Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí či znovu Velké náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké či Veliké náměstí) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí

Staroměstské náměstí obklopují pozoruhodné historické stavby, například Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U Kamenného zvonu“ a další. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.

Staroměstská radnice[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem[zdroj?]. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Staroměstské náměstí roku 1841, vlevo mariánský sloup, vzadu kostel Matky Boží před Týnem
27 křížů k uctění památky českých „pánů“ zde sťatých po bitvě na Bílé hoře

Už v 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po popravě Jana Želivského i k další popravě dvaceti sedmi českých „pánů“ v roce 1621. Význam náměstí klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do Vídně.

V 19. století došlo k první významné změně po dlouhé době; byla postavena novogotická přístavba Staroměstské radnice a vznikla tu tramvajová trať. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku nezávislého Československa, 3. listopadu 1918, dav spontánně strhl mariánský sloup z roku 1650.

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů.

Oficiální verze komunistického režimu v tehdejším Československu tvrdila, že Klement Gottwald svůj známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“, který symbolicky zahájil období komunistické vlády, přednesl z balkónu paláce Kinských, ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.[1]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno.

2. června 1990 vybuchla na sousoší Jana Husa bomba, jejíž původce není znám.

Začátkem roku 2015 radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) uvedl, že by se kopie Mariánského sloupu mohla na Staroměstském náměstí vrátit příští rok. Vedení Prahy tuto snahu o obnovu podporuje.[2]

Trhy[editovat | editovat zdroj]

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy.

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou největší vánoční trhy v Česku a jsou navštěvovány statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Na náměstí je umístěn každoročně vysoký ozdobený strom a také hudební pódium. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[3]

Pražský poledník na Staroměstském náměstí (14°25'17" v.d.[4]) byl vyznačován stínem, který v pravé poledne vrhal Mariánský sloup

Významné budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]

Okolní ulice a náměstí[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz, [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.  
  2. Praha je pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí [online]. Pražský deník, [cit. 2015-05-15]. Dostupné online.  
  3. iDNES.cz - Vánoční trhy na Staroměstském náměstí končí, strom využijí v zoo
  4. http://www.atlasceska.cz/praha/prazsky-polednik/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°5′15″ s. š., 14°25′16″ v. d.