Staroměstské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Staroměstské náměstí (rozcestník).
Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Staré Město
Poloha 50°5′15″ s. š., 14°25′16″ v. d.
Historie
Denominace 1895
Starší názvy Staré tržiště
Staroměstský rynk
Velké Staroměstské náměstí
Velké náměstí
Kód památky 38169/1-16 (PkMnMISSezObr)
Kód ulice 470244
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí nebo Veliké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Rynk či Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí či znovu Velké náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké či Veliké náměstí) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí

Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Uprostřed náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.

Staroměstská radnice[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem[zdroj?]. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Staroměstské náměstí roku 1841 s mariánským sloupem a kostelem Matky Boží před Týnem
Staroměstské náměstí roku 1853
27 křížů připomíná popravu 27 pánů v roce 1621

V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.

V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, dav spontánně strhl mariánský sloup z roku 1650.

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště, 27 bílými kříži.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.

Oficiální verze komunistického režimu v tehdejším Československu tvrdila, že Klement Gottwald svůj známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“, který symbolicky zahájil období komunistické vlády, přednesl z balkónu paláce Kinských, ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.[2]

Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[3][4]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno.

2. června 1990 vybuchla na sousoší Jana Husa bomba, jejíž původce není znám. Začátkem roku 2015 radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) uvedl, že by se kopie Mariánského sloupu mohla na Staroměstském náměstí vrátit příští rok. Vedení Prahy tuto snahu o obnovu podporuje.[5] Pražský arcibiskup Dominik Duka uvedl, že spolu s Mariánským sloupem by se měla navrátit i socha krále Jiřího z Poděbrad s kalichem a nápisem „Veritas vincit“ na Týnském chrámu, odstraněná v roce 1623.

V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstkého náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv city bloky) jako ochrana proti terorismu.[6] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městké policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.[7]

Trhy[editovat | editovat zdroj]

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou největší vánoční trhy v Česku a jsou navštěvovány statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Na náměstí je umístěn každoročně vysoký ozdobený strom a také hudební pódium. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[8]

Pražský poledník (14°25'17" v.d.) byl vyznačován stínem, který v poledne vrhal Mariánský sloup

Významné budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]

Okolní ulice a náměstí[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Staroměstské náměstí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. popraviště z roku 1621
  2. Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz, [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.  
  3. FROLÍK, Jan. Výbuch na Staroměstském náměstí 7. listopadu 1962. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2006, čís. 4, s. 43–61. Dostupné online. ISSN 1214-4274. (česky) 
  4. Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel [online]. iDnes. Dostupné online. (česky) 
  5. Praha je pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí [online]. Pražský deník, [cit. 2015-05-15]. Dostupné online.  
  6. Staroměstské náměstí obklopily betonové bloky, budou bránit terorismu. iDNES.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.  
  7. Památkářům se nelíbí zátarasy. Je potřeba koncepční řešení, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-09-21 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.  
  8. iDNES.cz - Vánoční trhy na Staroměstském náměstí končí, strom využijí v zoo

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]