Přeskočit na obsah

Dům U Bílého jednorožce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dům U Bílého jednorožce
Základní informace
Slohbaroko
Přestavba1770
Současný majitelsoukromý
Pojmenováno poTrčkové z Lípy
Poloha
AdresaStaroměstské náměstí 603/15, Celetná 603/1, Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceStaroměstské náměstí, Celetná
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky38691/1-332 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Bílého jednorožce, nazývaný i Trčkovský dům, je původně renesanční měšťanský dům v Praze 1 na Starém Městě na Staroměstském náměstí 15, upravený v roce 1770 pozdně barokně. Trojpatrový dům čp. 603/I s podloubím je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke své poloze je dům výraznou součástí Staroměstského náměstí, bloku Týnského chrámu a Královské cesty. Původně tu stál románský objekt datovaný kolem roku 1300 a dva gotické domy. Loubí domu s křížovými žebrovými klenbami je datováno po roce 1330. První písemná zpráva z roku 1363 uvádí jako majitele domu Václava Wernhera. V roce 1411 se dům v majetku Janka Lva (Janconis Leonis) popisuje jako řadový, stojící proti domu Mikuláše z Egerwerku (čp.553/I). V letech 1429–1430 byl majitelem domu lékárník Kunš.[2] Pravděpodobně již k němu lze vztahovat domovní znamení, protože jednorožec byl cechovním znamením lékárníků.

Na konci 16. století tu vznikl renesanční palác, jehož majiteli byli Trčkové z Lípy. v roce 1605 Marie Magdaléna Trčková dům prodala Anně Pichelbergerové z Varvažova.[3] V letech 1627–1641 se v Trčkovském domě připomíná Abraham starší Günzl z Günzlfeldu, císařský rada a sekretář české komory.[4] Roku 1728 v domě byla opět lékárna, vedl ji Jan Selinger, totožný pravděpodobně s následujícím Schöllingerem.

V domě se narodila v roce 1754 pěvkyně Josefina Dušková, jejíž otec Anton Hampacher tu měl lékárnu U Bílého jednorožce a po něm s tímto znamením od roku 1769 lékárník Schöllinger).[5][6] Po roce 1770 byla lékárna i s tímto názvem přestěhována do nedalekého domu čp. 551, který se původně nazýval U Kamenného beránka.

Dům U Bílého jednorožce jako pozadí obnoveného Mariánského sloupu

K velké pozdně barokní přestavbě došlo ve 2. polovině 18. století.

Mezi léty 1794–1848 dům vlastnil židovský obchodník Juda Löw Zappert a jeho rozvětvená rodina.[7][8]

V roce 1858 bylo místo tehdejších vysokých štítů nastavěno třetí patro (tuto úpravu navrhl architekt Jan Bělský a podle tehdejšího majitele se domu říkalo i Šmolkův).[9] Tato úprava byla částečně odstraněna při rozsáhlé rekonstrukci náměstí a přilehlých domů v roce 1987, kdy byly na budovu v pozměněné podobě štíty vráceny.

Dům má kromě hlavní budovy ještě dvě dvorní křídla, která vytvářejí malý dvorek. Fasáda do Staroměstského náměstí má celkem 9 os, z nichž dvě na pravé straně ustupují o jednu okenní osu dozadu. V této části také chybí loubí. Boční fasáda do Celetné ulice má 4 osy.

  1. dům U Bílého jednorožce - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  2. TOMEK Václav Vladivoj, Základy starého místopisu Pražského I. Staré město pražské. Praha 1866, s. 24
  3. RUTH I, 1904, s. 1015
  4. LÍVA, Václav, Berní rula 3. Pražská města. Praha 1949, s. 18
  5. PETRÁŇOVÁ, Lydia. Domovní znamení staré Prahy. 2. vyd. Praha: Panorama, 1991. 336 s. S. 251. 
  6. Ruth I, 1904, s. 1015
  7. Schematismus des Königreichs Böhmen für das Jahr 1848, s. 509
  8. Schaller, Jaroslaus: Beschreibung der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag,'Band 3 - Altstadt' Prag 1796, s. 548
  9. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 143. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 3. Purkyňova ulice - Žofín. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 1015. 
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 56. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]