Městská část a městský obvod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Městské části Prahy
Městské části Brna
Tento článek je o typ samosprávných jednotek zřizovaných statutárními městy. Další významy jsou uvedeny na stránce Městský obvod.
Další významy jsou uvedeny na stránce Městská část.

Městská část či městský obvod je v České republice podle zákona o obcích od roku 1990 označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst. Obě označení jsou z hlediska zákona rovnocenná, zastupitelstvo statutárního města může zvolit kterékoliv z nich. Na městské části se člení Brno a část Opavy, na městské obvody se člení Ostrava, Pardubice, Plzeň a Ústí nad Labem. V Liberci je městským obvodem pouze jedna místní část. V hlavním městě Praze se samosprávné celky podle zákona o hlavním městě Praze nazývají městské části, zatímco termín obvod je v Praze vyhrazen pro jednotky členění na úrovni okresů, které nemají vlastní samosprávu ani subjektivitu. V Česku se v osmi statutárních městech včetně hlavního města Prahy nachází celkem 94 městských částí a 46 městských obvodů.

Pojem městská část (resp. mestská časť) se v obdobném významu také používá na Slovensku.

Postavení samosprávných městských částí a obvodů[editovat | editovat zdroj]

Už zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, a zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, stanovily, že se území statutárních měst a hlavního města Prahy může členit na samosprávné městské části nebo obvody, pokud tak určí zastupitelstvo příslušného statutárního města ve statutu města.

Do určité míry jsou městské části a obvody obdobou obcí, mohou mít také vlastní symboliku (znak a vlajka) a mají také podobné správní orgány, kterými je úřad, zastupitelstvo, rada a starosta. Jejich kompetence a rozsah samosprávy jsou však menší a určuje je městská vyhláška s názvem statut města. Rovněž vznik a zánik těchto samosprávných jednotek je plně v kompetenci zastupitelstva statutárního města.

Na rozdíl od obcí může území městské části či obvodu zahrnovat i necelé části jednoho nebo více katastrálních území. Městské části nebo městské obvody nemusí pokrývat celé území města – v Liberci a v Opavě centrální části města nespadají do žádného městského obvodu či části a spravují je přímo orgány města. Pro účely statistiky a některé jiné účely se však mezi městské části počítají také dotyčné části územně členěných statutárních měst, které vlastní samosprávu nemají a jsou spravovány přímo magistrátem dotyčného statutárního města.

Při svých činnostech jednají jménem města a nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení, město na ně nemůže tuto činnost přenést ani pomocí statutu.[1][2]

Často se vyskytuje názor, že městské části a městské obvody nemají vlastní právní subjektivitu a jsou pouze orgány či organizačními jednotkami města,[2][3] resp. nemají právní subjektivitu ve smyslu veřejného práva, avšak mají „vrchnostenskou subjektivitu“.[4]

Právní subjektivita městských částí je poměrně komplikovanou právní otázkou, ke které různé soudy zaujímají různá stanoviska a úhly pohledu. Řada rozsudků či právnických publikací došla k názoru, že míra právní subjektivity městských částí hlavního města Prahy se liší od míry subjektivity městských částí a obvodů (jiných) statutárních měst, například že pražské městské části mají částečnou právní subjektivitu, zatímco městské části v jiných městech žádnou, a to s ohledem na větu, kterou zákon o hl. m. Praze obsahuje, avšak zákon o obcích nikoliv. Některé výklady však vycházejí přímo z vymezení práva na samosprávu v Ústavě České republiky.

Stav v konkrétních městech[editovat | editovat zdroj]

Členění na městské části[editovat | editovat zdroj]

  • Praha: celé území města je od roku 2002 rozděleno na 57 městských částí. Z nich 22 s většími pravomocemi přenesené působnosti je pojmenováno po vzoru obvodů (Praha 1 až Praha 22), ostatní jsou pojmenovány podle místní části, v níž sídlí úřad (například Praha-Petrovice). Mnohá katastrální území (de facto totožná s evidenčními částmi města), zejména v centrální oblasti města, jsou rozdělena do více městských částí. (Viz článek Části Prahy.)
  • Brno: celé město je od roku 1990 rozděleno na 29 městských částí. Mnohá katastrální území jsou rozdělena mezi více městských částí. (Viz článek Členění Brna.)

Částečné členění na městské části[editovat | editovat zdroj]

  • Opava: má 8 městských částí, které jsou tvořeny okrajovými částmi města; střed města podléhá přímo orgánům města.

Členění na městské obvody[editovat | editovat zdroj]

  • Ostrava: od roku 1994 se člení na 23 městských obvodů. Obvody respektují katastrální členění. Obvody nejsou číslované, jejich názvy jsou většinou totožné s názvem čtvrti nebo čtvrtí tvořících obvod či z nich odvozené, výjimkou je obvod Ostrava-Jih.
  • Plzeň: je rozdělena do 10 městských obvodů označených arabským číslem; část názvů je ještě doplněna názvem za spojovníkem (např. Plzeň 7-Radčice), tři obvody tento doplněk nemají (Plzeň 1, Plzeň 3, Plzeň 4). Samosprávné členění je skladebné ve vztahu k evidenčním částem města, ale nikoliv ve vztahu ke katastrálním územím.
  • Ústí nad Labem: je rozděleno do 4 městských obvodů (Ústí nad Labem-město, Ústí nad Labem-Neštěmice, Ústí nad Labem-Severní terasa, Ústí nad Labem-Střekov). Samosprávné členění je skladebné ve vztahu k evidenčním částem města, ale nikoliv ve vztahu ke katastrálním územím.
  • Pardubice: jsou rozděleny do 8 městských obvodů číslovaných římskými čísly (Pardubice I až Pardubice VIII). Samosprávné členění není plně skladebné ve vztahu k evidenčním částem města; tři evidenční části jsou rozdělené do dvou obvodů.

Částečné členění na městské obvody[editovat | editovat zdroj]

Nečleněná statutární města[editovat | editovat zdroj]

Ve Zlíně je zřízení samosprávných městských částí dlouhodobě aktuálním politickým tématem. Některé okrajové místní části se v průběhu 20 let po roce 1990 zcela osamostatnily. V roce 2010 se do městského zastupitelstva dostalo hnutí M. O. R. (Morální očistu radnice), které mělo vznik samosprávných městských částí v Přílukách, Malenovicích, Vršavě, Klečůvce či v Lužkovicích jako jeden z klíčových bodů ve svém volebním programu, avšak neprosadilo tento záměr u svých koaličních partnerů, takže do programového prohlášení rady se dostalo již jen neurčité posílení pravomocí městských částí. Prakticky nedošlo k žádným změnám, v zastupitelstvu nakonec neprošel ani kompromisní návrh na posílení pravomocí komisí místních částí. Hnutí M. O. R. se pod vlivem tohoto neúspěchu rozpadlo a část jeho politiků odešla z hnutí i z rady města.[7]

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Slovenská města Bratislava a Košice se také člení na samosprávné městské části. Také zde stojí v jejich čele starosta, mají vlastní zastupitelstva a radu, a užívají také vlastní vlajky a znaky.

Slovenské ministerstvo financí v říjnu 2020 ve své programové vizi „Moderné a úspešné Slovensko“ navrhlo zrušení bratislavských a košických samosprávných městských částí a centralizaci správy těchto měst na jednu úroveň. Návrh vyvolal protesty starostů většiny bratislavských městských částí i bratislavského primátora Matúše Vallo, podle nichž návrh ministerstva není podložen věcnými argumenty a jde o špatný nápad.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 20 odst. 2 a § 134 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
  2. a b Hana Bezděková: Statutární města z hlediska výkonu a kompetencí veřejné správy Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine, bakalářská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2012
  3. Petr Kolman: Proč dnes vlastně městské části statutárních měst nesmí vydávat právní předpisy, zejména nařízení v přenesené působnosti? Cui bono?, Advokátní deník, 13. 3. 2020, viz poznámku č. 5
  4. Jan Břeň: Mají městské části postavení právnické osoby?, Moderní obec, 6. 12. 2006
  5. Komise městských částí. www.olomouc.eu [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-13. 
  6. Statut komisí městských částí (schválený Radou města Olomouce 23. 1. 2007). www.olomouc.eu [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  7. Milan Libiger: Městské části ve Zlíně pravomoci nezískají, zůstalo jen u plánů a slibů, iDnes.cz, 27. 6. 2014
  8. Adrian Gubčo: Rozbieha sa diskusia o zániku mestských častí, Yes in My Bratislava, 16. 10. 2020

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]