Havířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Havířov
Náměstí Republiky
Náměstí Republiky
NUTS 5: CZ0803 555088
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Karviná (CZ0803)
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 32,07 km²
počet obyvatel: 74 101 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 239 až 347 m n. m.
PSČ: 736 01
zákl. sídelní jednotky: 31
části obce: 8
městské části / obvody: 0
katastrální území: 6
adresa magistrátu: Magistrát města Havířova
Svornosti 2
736 01 Havířov
posta@havirov-city.cz
primátor(ka): Daniel Pawlas (KSČM)
www.havirov-city.cz
Havířov
Red pog.svg
Havířov
Havířov, Česko

Havířov (polsky Hawierzów, německy Hawirzow) je statutární město v Těšínském Slezsku, v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině. Žije zde přes 74 tisíc obyvatel.

Havířov je nejmladším městem v Česku (nikoli však nejmladší obcí), slavnostně vyhlášeném dne 4. 12. 1955. Byl vystavěn po druhé světové válce na tehdejších katastrech obcí Dolní Bludovice, Šumbark a částečně i obce Šenov, jako satelitní město Ostravy - nachází se na historické silniční trase spojující Opavu, Ostravu a Český Těšín. Havířov je největší město v Česku, které nikdy nebylo okresním ani krajským městem, a také spolu s Krnovem a Turnovem jedno ze tří českých měst větších než jeho okresní město. Ve městě je průmysl strojní, energetický, potravinářský a gumárenský.

Havířovská Hlavní třída - široký městský bulvár s domy ve stylu socialistického realismu

Architektonicky nejcennějším a nejzajímavějším prvkem je jádro města, které bylo postaveno v 50. letech ve stylu socialistického realismu, jež bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením. Další známou budovou města je železniční nádraží, jedna z nejkvalitnějších dochovaných ukázek bruselského stylu 60. let 20. století, proslavené po roce 2012 úmyslem tehdejšího majitele Českých drah s podporou města o jeho demolici, která však narazila na odpor ze strany občanských sdružení i části veřejnosti.[2]

Obsah

Název města[editovat | editovat zdroj]

Název nově založeného města vzešel z veřejné soutěže vyhlášené Krajským národním výborem v Ostravě. 12. 4. 1955 byly z 625 dopisů s 2350 návrhů vybrány tři nejlepší: Šachtín, Havířov a Cingrov - názvy dobře vyslovitelné a vystihující hornický charakter právě budovaného města. Vítězem se rozhodnutím rady KNV stal název Šachtín, avšak konečné rozhodnutí bylo na ministrovi vnitra, jenž dal přednost názvu Havířov, který následně novým usnesením potvrdila i rada KNV 27. 9. 1955. Při slavnostním vyhlášení 4. 12. 1955, tak nové město přijalo tento název.

Příklady jiných, mnohdy bizarních, návrhů pro název města: Klementov, Gottwaldův Horníkov, Nový Gottwaldov, Zápotockýgrad, Bezručov, Fučíkov, Petrov, Janáčkov, Ostravský Mírumilov, Všemírov, Šťastnov, Nový Život, Čestprácov, Čestmírov, Oryon, Lidobudovatelov, Budosocikolektivov, Dělníkov, Rudohvězdov, Uhlín, Horníkov, Faratín, Čurdov, Havířovany, Baník, Kahanov, Stokomínů, Kombajnov, Nové Slezsko, Slezanov, Slezský Donbas, Čechurov, Melsgottwald, případně návrhy kombinující v sobě názvy původních obcí - Šumdovice, Šešudolvice, Šembarkovice, Šešublu, Šešumblud.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie původních havířovských obcí[editovat | editovat zdroj]

Slované obývali území Těšínska od 8. století a byli závislí na Velkomoravské říši, později na Přemyslovcích. Od konce 10. století se po vpádu knížete Boleslava Chrabrého stalo území součástí polského státu. Území dnešního Havířova bylo součástí Opolského knížectví, ze kterého se po roce 1281 osamostatnilo Těšínské knížectví pod vládou knížete Měška, které bylo od roku 1325 vždy součástí českého státu. Osídlování území nabralo dynamiku ve druhé polovině 13. století a počátku 14. století. Důležitou roli při vzniku obcí sehrál orlovský benediktinský klášter. První historické zmínky hovoří v roce 1305 o Šenovu (Šonov, Schönhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché (Sucha ultraque, tedy "obojí Suchá"). První spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335 (od 15. století jsou uváděny již rozdělené na Dolní a Horní Bludovice). V roce 1438 se poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv. V roce 1533 se poprvé zmiňují Životice (dříve také Žibotice) a v roce 1577 Dolní Datyně (ves je však pravděpodobně starší). V roce 1725 vznikla Prostřední Suchá oddělením od Dolní Suché. V roce 1788 vzniká na území Dolní Suché osada Kašpárkovice, dnes již zaniklá následkem těžby černého uhlí.

Všechny obce měly zemědělský charakter. K obratu docházelo od poloviny 19. století s rozvojem průmyslu a vznikem blízkých černouhelných dolů, které daly práci místním obyvatelům a taktéž přilákaly za prací mnoho přistěhovalců. Rozvoj obcí od roku 1911 podpořilo otevření nové železniční tratě Velké Kunčice (dnes součást Ostravy) - Prostřední Suchá včetně stanic Šumbark a Dolní Suchá, která byla od roku 1914 prodloužena až do Těšína.

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se stávájí obce budoucího Havířova spoučástí sporného území Těšínska, které si nárokovaly nově vzniklé státy Československo a Polsko, což vyvrcholilo na konci ledna 1919 v sedmidenní válku. K vyřešení došlo 28. 7. 1920 na velvyslanecké konferenci ve Spa, určením hranic mezi Československem a Polskem, které dosud celistvé Těšínsko rozdělily mezi oba státy. Území havířovských obcí připadlo Československu. Národnostní vášně však mezi smíšeným obyvatelstvem trvaly. V říjnu 1938 byla československá část Těšínska opět anektována Polskem, aby se o rok později, kdy už byla v plném proudu druhá světová válka, stala součástí Německé říše. Nacisté byli z území Havířova vytlačeni dne 3. 5. 1945 sovětskými vojsky 4. ukrajinského frontu postupujícími ze směru od Šenova a Orlové. Poté byla obnovena hranice mezi Československem a Polskem z roku 1920, avšak spor o Těšínsko byl definitivně diplomaticky vyřešen až 13. 6. 1958 smlouvou o konečném určení hranic, podepsanou ve Varšavě.

Výstavba nových sídlišť 1946 - 1955[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce v souvislosti s dynamickým rozmachem průmyslu a těžby černého uhlí na Ostravsku, a s tím souvisejícím intenzivním přílivem přístěhovalců za prací, nastala poptávka po novém sídelním útvaru v oblasti Karviná - Místek. Základními parametry pro lokaci sídla bylo umístění poblíž zásob uhlí s dojížděním zaměstnanců do 30 minut a současně na území, které nebude samo poddolováno, což území v prostoru mezi Šumbarkem a Dolními Bludovicemi splňovalo, díky poloze na tektonické poruše, tzv. bludovickém zlomu, kde se ložiska uhlí nachází až v hloubce 1,2 km, což i v případě dobývaní zaručuje dostatečnou hloubku zamezující poklesům terénu. Další výhodou tohoto území je blízkost zdrojů vody a energií (Teplárna Suchá, Elektrárna Karviná, čistírna plynu Dolní Suchá), dobré dopravní napojení na Ostravu po železnici (trať Ostrava - Č. Těšín - Slovensko) i silnici 11, a také dobré přírodní podmínky terénního jazyka mezi řekami Lučinou a Sušankou, lesů v okolí a blízkost Beskyd pro rekreaci obyvatel.

Zámek Šumbark, dnes ležící v katastru Havířova-města, ve své současné podobě

První myšlenka pro výstavbu nového města se zrodila v roce 1946, a již na podzim 1947 roku byla na pomezí katastrů obcí Šenov a Šumbark zahájena výstavba nového sídliště Šenov-Šumbark. V létě 1949 bylo na tomto sídlišti předáno do užívání prvních 96 bytových jednotek - jejími obyvateli se stali převážně horníci ze zanedbaných kolonií v Dolní Suché, Lazech či Radvanicích. V letech 19501952 byl na rozhraní obcí Šumbark a Dolní Bludovice vystavěn rozsáhlý internátní komplex Učiliště Pavky Korčagina (tzv. Korčagin, dnes mj. sídlo magistrátu), v jehož sousedství započala od jara 1951 projekce podnikem Stavoprojekt Ostrava a následně výstavba obytných bloků východně od silnice Šumbark - Bludovice. Tato výstavba se stala druhým ohniskem intenzivní obytné výstavby, které se stalo základem jádra budoucího města. V roce 1951 probíhá severo-jižním směrem také výstavba plynovodního a vodovodního potrubí včetně nové vodárny v Petřvaldě, současně se v objevuje projekt nové přehrady na řece Lučině v Žermanicích. Na sídlišti Šumbark-Šenov je v roce 1952 otevřena první mateřská škola, postaven kulturní dům (současně začíná výstavba kulturního domu i na druhém sídlišti), v roce 1953 se otevírají první potravinářské prodejny, první základní škola (dnešní ZŠ Jarošova) a rok později 5. 9. 1954 zahajuje provoz ZŠ Pionýrů (dnes ZŠ Školní), jesle a v témže roce se také otevírá základní škola vedle budovy Korčagin.

S příbývajícími obytnými bloky začala být stále palčivější správní otázka. Šenov a Šumbark patřily k okresu Ostrava, zatímco Dolní Bludovice k okresu Český Těšín. Část sídliště Šenov-Šumbark spravoval MNV Šenov, další část MNV Šumbark, který spravoval i většinu budoucího jádra Havířova, kromě jeho nejjižnější části, která patřila pod správu MNV Dolní Bludovice. V této situaci se noví obyvatelé těžce orientovali, a tak v roce 1954 přišel návrh MNV Šumbark na úpravu územních poměrů, který se stal podkladem pro osamostatnění nového města, který byl přijat vládou. Od dubna 1955 byl MNV Šumbark pověřen správou obou sídlišť bez ohledu na katastrální hranice, přípravou voleb do národního výboru nového města, které vzniklo 4. prosince 1955 odloučením částí území obcí Šenov, Šumbark a Dolní Bludovice a jejich sloučením jeden celek, který přijal název Havířov, současně mu byla udělena městská práva a stal se součástí okresu Ostrava (od r. 1957 Ostrava - venkov). K 31. 12. 1955 měl nový Havířov 16 640 obyvatel, zatímco na počátku výstavby v roce 1947 zde žilo pouze 2 000 obyvatel.

Vývoj po vzniku města Havířova 1956 - 1969[editovat | editovat zdroj]

Základní škola Na Nábřeží dostavěná roku 1956 - součást nejstaršího jádra města.

Po vzniku nového města výstavba nijak nepolevila. V roce 1956 bylo předáno do užívání dalších 857 bytových jednotek,obyvatelstvo mělo věkový průměr pouze 33 let a děti tvořily 32% populace. 8. 4. 1956 zahajuje oficiálně (již v prosinci 1955 zde byl slavnostně vyhlášen Havířov) provoz Kino Radost projekcí filmu Rudá záře nad Kladnem. V témže roce je otevřen druhý poštovní úřad na Gottwaldově ulici (dnešní Hlavní třída), který je posilou pro původní poštu v Havířově III (bývalé sídliště Šenov-Šumbark). Na jaře 1957 se kope přívodní řad beskydského vodovodu na dnešní Hlavní třídě, nejprve z Řetníka (Žermanice), poté ze Špluchova. V tomtéž roce je zavedeno nové číslování domů a květnu je zahájen provoz státní spořitelny (nejprve 2× týdne, od roku 1961 denně). 4. 4. 1958 zahajují provoz první dva vozy taxi a průběžně je navyšován počet školních zařízení - v roce 1958 slouží jedna jedenáctiletá ZŠ, pět osmiletých ZŠ a jedenáct mateřských škol. 31. 8. 1958 je otevřeno Přírodní divadlo (dnešní letní kino) představením opavské opery Prodané nevěsty. V roce 1959 zahajuje provoz učiliště Antonína Zápotockého (tzv. AZ) a začíná výstavba dnešního centra města - komplexu Labužník a bytových bloků na Fibichově ulici včetně 13-podlažního věžového domu a také na Dělnické ulici s budoucí spořitelnou, plán na výstavbu radnice, divadla, obchodního domu a hotelu je odložen. V roce 1959 je dokončeno zdravotní středisko v Havířově III a padají první myšlenky řešící zaměstnanost žen výstavbou pobočky podniku typu Tesla či OP Prostějov. V roce 1960 je dokončeno zdravotní středisko Švermova, což však stále nevyřešilo potřebu zdravotní péče pro rychle rostoucí populaci Havířova - již od roku 1957 se objevují myšlenky pro výstavbu nemocnice. V březnu 1960 je dokončena čistička odpadních vod. V témže roce jsou zahájeny práce na přeložce železniční trati Havířov - Český Těšín mimo poddolovaná území (zahájení provozu 30. 6. 1961 v 10.25 h, zdvojkolejnění v roce 1962, elektrifikace dokončena v 1964) a bytová výstavba se rozšiřuje i do Prostřední Suché (tehdy ještě součásti Dolní Suché). Otevřen je zelinářský podnik (velkoplošné skleníky, na území dnešního hypermaketu Globus).

Bilance výstavby Havířova v letech 1952 až 1960[3]:

1952-60 Postaveno Náklady
8100 bytů pro 36 000 obyvatel, 11 mateřských a 7 základních škol, 3 jesle, 2 lékárny, 1 dětský domov, 3 zdravotní střediska, 3 restaurace, 1 noční vinárna, 1 restaurační bufet, 1 kino, 207 400 m2 vozovek, 111 033 m2 chodníků, 4 km horkovodu z Dolní Suché, 8 km horkovodní sítě v Havířově, 20 km teplovodů, 42 výměníkových stanic, 17 km beskydského vodovodu, 1 kanalizační čistička odpadních vod, vodovod a plynovod. 929 676 746 Kčs

Od 1. července 1960 dochází k velké administrativní změně - katastr Havířova je rozšířen o území Dolní Suché (7 681 obyv.), zbývajících částí obcí Šumbark (873 obyv.) a Dolní Bludovice (2 111 obyv.), a také o Životice (625 obyv.). Připojení další části území Šenova naráží na nesouhlas obce. Rozloha Havířova se tak zvětšila ze 624,22 ha na 2973,74 ha a počet obyvatel vzrostl o dalších 11 290. Havířov se také stává součástí okresu Karviná. K 1. 1. 1961 má Havířov již 48 986 stálých a 5 000 přechodných obyvatel.

Domov dětí a mládeže v ulici Na Nábřeží

K 1. 1. 1961 je dokončen beskydský vodovod s kapacitou 300 l/s, dostatek vody je však zajištěn až dostavbou přehrad Morávka (1964) a Šance (1967). V roce 1961 je také zahájena výstavba Havířova IV (dnešní oblast ulic Lipová, Palackého, Makarenkova, Čapkova) a rodinných domů v Bludovicích, Šumbarku a Suché. V listopadu 1961 je v Labužníku vánoční prodej, oficiálně je celý uveden do provozu v roce 1962. První etapa havířovského koupaliště je uvedena do provozu 1. 7. 1961 a v říjnu první trakt Kuturního domu Petra Bezruče (loutkové divadlo, klubovna, restaurace), který řeší poptávku po kulturním vyžití. V dubnu až říjnu probíhá výstavba druhého horkovodu z Teplárny Dolu Dukla pro vytápění nových čtvrtí Havířova V a VI (délka 2x3,7 km, DN500, 170/70 °C).

Dne 1. července 1961 dochází v 8. sloji Dolu Dukla k požáru, který je se 108 zahynuvšími horníky jednou z nejtragičtějších událostí v historii Havířova.

V roce 1963 je uvedena do provozu komunikace pod označením 11H spojující centrum Havířova s Prostřední Suchou (dnešní Dělnická ulice), o rok později silnice mezi Prostřední Suchou a Dolem Dukla, také začíná úprava přednádražního prostoru i kolejové části nádraží a dne 5. 5. 1964 je slavnostním výkopem zahájena výstavba havířovské nemocnice, již dlouho žádané (první část, zahrnující odd. infekční a odd. TBC a respiračních chorob, otevřena 1. 10. 1966). V tehdejším Havířově VI byla otevřena v únoru 1965 Jitřenka (lahůdky, cukrárna, kavárna). Dne 2. 8. 1964 bylo slavnostně otevřeno v Životicích Muzeum boje proti fašismu (neoficiálně otevřeno 6. 8. 1963), dnešní Památník životické tragédie (v roce 1984 přebudován do dnešní podoby). Dne 1. 4. 1964 vznikají samostatné Technické služby. V roce 1965 je zahájena výstavba nové nádražní haly, je dokončen blok prodejen na dnešním Náměstí Republiky (kniha, Rybí grill, cukrárna Pramen a spořitelna), 28. 4. 1965 je ustavena Tělovýchovná jednota Slavie, v roce 1966 je otevřena samoobsuha Severka a v roce 1967 začíná výstavba zimního stadionu, rodinných domů v Bludovicích a v lokalitě Pacalůvka v Životicích, provoz zahajuje urnový háj na Šumbarku, 8. 3. 1967 je otevřen Městský dům pionýrů a mládeže a 25. 12 .1967 zahajuje vyprodaným představením filmu Old Shatterhand provoz kino Centrum s 536 místy a promítací aparaturou na 70 i 25 mm film. V noci z 20. na 21. 8. 1968 projíždí také Havířovem vojska Varšavské smlouvy, o rok později se shromáždění k 1. výročí upálení Jana Palacha na náměstí před Labužníkem zvrhne ve střety s Veřejnou bezpečností.

27. 11. 1969 je přestřižením bílé stuhy zahájen provoz hlavní budovy nemocnice se dvěma interními a jedním ženským, chirurgickým, resuscitačním a dětským oddělením, k roku 1970 měla nemocnice 606 lůžek.

Období stagnace 1970 - 1989[editovat | editovat zdroj]

S účinností od 1. 1. 1970 dochází v Havířově k významné úpravě správních a katastrálních hranic. Roztříštěnost Havířova na 13 městských částí byla vyřešena transformací na pouhé čtyři městské části Havířov 1 až 4, které od 1. 10. 1974 doplnil Havířov 5 (připojená obec Dolní Datyně) a od 1. 7. 1975 Havířov 6 (připojená obec Horní Suchá). K 31. 12. 1970 má Havířov 81 317 obyvatel.

Po roce 1970 nastává v Havířově období výrazného zpomalení bytové výstavby, pozornost byla v této době směřována do výstavby sídlišť v okolních městech, zejména v Karviné, Orlové a Českém Těšíně, zatímco Havířov zůstal poněkud stranou. V roce 1971 je zahájena výstavba především na území dnešní městské části Podlesí v okolí zimního stadionu, obchodního domu Permon a hotelu Merkur. V tomtéž roce je na Šumbarku zahájen provoz pobočky podniku Nářadí, n. p. Rozestavěny jsou již zmíněný obchodní komlex Permon, prodejna Mototechna, obchodní dům Budoucnost v centru města (otevřen v září 1973, v r. 2000 rekonstruován na dnešní OD Elan) a učňovská škola v Prostřední Suché (otevřena v roce 1975). V roce 1972 je otevřeno hřiště při ZŠ Marie Kudeříkové a v roce 1974 je dokončena výstavba v okolí ulice Vrchlického na Podlesí. V roce 1976 je zahájena výstavba pobočky obuvnického podniku Svit Gottwaldov, který zahajuje výrobu v roce 1980. V listopadu 1978 je otevřena Městská sportovní hala Slavia. Ve druhé polovině 70. let 20. století dochází téměř k zastavení výstavby v Havířově, navíc vlivem poddolování několik desítek bytů ročně ubývalo, zejména v Suché. Počet obyvatel města začal více méně stagnovat a od poloviny 80. let dokonce trvale klesat, čemuž nedokázalo zabránit ani určité oživení výstavby v podobě budování panelových sídlišť v Šumbarku, konkrétně lokalitách Šenov-Zadky od roku 1982, od druhé poloviny 80. let Šumbark II - 1. etapa a 2. etapa a Šumbark-Vsuvky. Nejdéle probíhala výstavba sídliště Šumbark II - 2. etapa, a to až do poloviny 90. let 20. století. V letech 19801994 bylo předáno v Havířově do užívání 3938 nových bytů. V roce 1983 je otevřen společenský dům Reneta a v roce 1987 je uveden do provozu Kulturní dům Leoše Janáčka v Podlesí s kinem Úsvit.

Havířov po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Příklad architektury z 90. let - ulice U Stromovky s budovami České pojišťovny (1997) v popředí a Komerční banky (1999)

Politické, ekonomické a společenské změny po sametové revoluci v listopadu 1989 se nevyhnuly ani Havířovu. Hned v roce 1990 ve městě vzniká mnoho politických stran a hnutí kandidujících do prvních svobodných voleb do Federálního shromáždění, České národní rady i do městského zastupitelstva. V Havířově se, podobně jako v jiných částech republiky, stalo jasným vítězem Občanské fórum. Dne 24. 11. 1990 se Havířovu dostává cti být jedním ze 14 zakládajících statutárních měst, což znamenalo obnovení městské samosprávy. K témuž datu však také využila Horní Suchá možnosti k osamostatnění.

Na území města zahajuje provoz mnoho malých podnikatelských živností, velké státní podniky procházejí transformací a privatizací, aby byly schopné se prosadit v novém tržním prostředí. V celé oblasti Ostravska nastává postupný útlum těžkého i důlního průmyslu a obrat směrem k rozvoji služeb, maloobchodu, případně k lehkému průmyslu. Na území města Havířova postupně dochází k zániku tradičních podniků - pobočka Svitu se v roce 1992 osamostatňuje pod názvem Savela, ta se však vlivem nepříznivého ekonomického prostředí dostává do stále větších problémů a v roce 2000 definitivně zaniká. Podobný osud potkal podnik Nářadí (pozdější Tenas). Dne 10. 1. 2007 ukončuje těžbu jediný důl na území Havířova - Dukla. Naopak kromě menších živností vyrostlo v okolí Havířova několik průmyslových zón včetně automobilky Hyundai Motor Czech v Nošovicích a mnoha jejich dodavatelů působících mj. i na území Havířova. V současnosti se v brownfieldu po Dole Dukla buduje první velká havířovská průmyslová zóna, která by měla pomoci s nezaměstnaností v Havířově i okolí.

Město po roce 1990 zapracovalo na revitalizaci městských veřejných prostor - po rekonstrukci byl pro veřejnost 18. 1. 1998 slavnostně otevřen zámek a v letech 20062007 Kultruní dům Radost s navazujícími parkovými úpravami, dále hlavní havířovský bulvár Hlavní třída (v letech 20082009), náměstí Republiky (v roce 2005 včetně instalace monumentu Kyvadlo), šumbarské náměstí T. G. Masaryka (dokončeno v roce 2014) či centrální park. Dále Havířov buduje své rekreační zázemí, když vznikla rozsáhlá odpočinková zóna podél ulice Na Nábřeží (v roce 2010) i v lesoparku v Podlesí, dále se připravuje rekonstrukce lesoparku Stromovka. V současnosti jsou budovány cyklostezky k nedalekým vodním nádržím Těrlicko a Žermanice.

Již od poloviny 80. let 20. století se Havířov potýká s úbytkem počtu obyvatelstva, byť nikoli tak výrazným jako třeba v nedaleké Karviné. Nastal totiž opačný trend pohybu obyvatelstva za prací než tomu bylo při výstavbě Havířova, který je ještě zesílen vyšší ekonomickou silou obyvatelstva, a s tím související potřebou po vlastním individuálním bydlení. Část obyvatel migruje do okolních i středně vzdálených obcí, což je však trend celorepublikový.

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Havířova

Současné městské části[editovat | editovat zdroj]

  • Bludovice (2 729 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960, bývalé Dolní Bludovice)
  • Dolní Datyně (535 obyv., území součástí Havířova od 1. 10. 1974)
  • Dolní Suchá (824 obyv., území součástí Havířova od roku 1. 7. 1960)
  • Město (32 337 obyv., území součástí Havířova od 4. 12. 1955, část bývalého Šumbarku a Dolních Bludovic)
  • Podlesí (14 388 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960 součást bývalých Dolních Bludovic, dodnes součást k. ú. Bludovice)
  • Prostřední Suchá (4 757 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960 jako součást Dolní Suché)
  • Šumbark (18 504 obyv., území součástí Havířova od roku 1. 7. 1960, bývalé Výsluní od 4. 12. 1955)
  • Životice (1 299 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960, dodnes součást k. ú. Bludovice)

Uvedený počet obyvatel je k 1. 1. 2016.

Bývalé městské části[editovat | editovat zdroj]

Historie rozdělení na městské části[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení Havířova na městské části procházelo v průběhu let vývojem. V letech 19601970 byl počet částí nejpestřejší. Bylo jich třináct a jejich názvy jsou dnes více méně pozapomenuty[3][4]:

  • Havířov I - Nábřeží: oblast ohraničená Hlavní třídou, ulicí Fibichovou, řekou Lučinou a železniční tratí (8203 obyv. v r. 1961, 8723 obyv. v r. 1965)
  • Havířov II - Stromovka: oblast ohraničená Hlavní třídou, lesoparkem Stromovka, ulicemi Dělnickou a Orlovskou (7905 obyv. v r. 1961, 8151 obyv. v r. 1965)
  • Havířov III - Výsluní: oblast tzv. starého Šumbarku včetně území budoucího sídliště Zadky a vilové části (9355 obyv. v r. 1961, 9113 obyv. v r. 1965)
  • Havířov IV - Lučina: oblast ohraničená dnešní Národní třídou, ulicemi Na Fojtství, řekou Lučinou a ulicí Fibichovou (9431 obyv. v r. 1961, 10208 obyv. v r. 1965)
  • Havířov V - střed: oblast ohraničená dnešními ulicemi Dělnická, Astronautů, Matuškova a Dlouhá třída (4598 obyv. v r. 1961, 6541 obyv. v r. 1965)
  • Havířov VI - Smrky: oblast ohraničená dnešní ulicí Dělnickou, Astronautů, Dlouhá třída, 17. listopadu a kat. hranicí se Suchou (4950 obyv. v r. 1961, 9766 obyv. v r. 1965)
  • Havířov VII - U nemocnice: oblast ohraničená lesoparkem Stromovka, Dělnickou ulicí a kat. hranicí se Suchou a Šumbarkem (4212 obyv. v r. 1965, v r. 1961 ještě neexistuje)
  • Havířov VIII - Šumbark: oblast budoucích panelových sidlišť v okolí Petřvaldské, sídliště II. etapa, lokality U Třísky a U Jelena (862 obyv. v r. 1961, 807 obyv. v r. 1965)
  • Havířov IX - Suchá I, Havířov X - Suchá II: území katastrů Dolní a Prostřední Suché (obě části dohromady 7043 obyv. v r. 1961, 6854 obyv. v r. 1965)
  • Havířov XI - Životice: oblast odpovídající dnešní městské části Havířov-Životice (626 obyv. v r. 1961, 632 obyv. v r. 1965)
  • Havířov XII - Bludovice: oblast odpovídající přibližně dnešní městské části Havířov-Bludovice (2284 obyv. v r. 1961, 2196 obyv. v r. 1965)
  • Havířov XIII - Podlesí: oblast odpovídající přibližně dnešní městské části Havířov-Podlesí (4165 obyv. v r. 1965, v r. 1961 ještě neexistuje)

Dne 20. 11. 1968 dochází ke schválení úpravy správních i katastrálních hranic v rámci města Havířova s účinností od 1. 1. 1970. Tímto krokem dochází k výrazné redukci počtu městských části ze třinácti na čtyři, které v průběhu 70. let doplní ještě další dvě po připojení Dolních Datyň a Horní Suché k Havířovu[3]:

  • Havířov 1: zahrnuje původní Havířov I, II, IV, V, VI, VII a část Havířova XII - Bludovic zvanou Důlňák až po místní komunikaci k Dolní Datyni.
  • Havířov 2 - Bludovice: zahrnuje dva katastrální celky Životic a Bludovic až po místní komunikaci k Dolní Datyni a správní hranice města včetně původního Havířova XIII - Podlesí (tímto krokem celé území sloučeno v jedno katastrální území Bludovice)
  • Havířov 3 - Šumbark: zahrnuje území původních částí Havířov III - Výsluní a Havířov VIII - Šumbark
  • Havířov 4 - Suchá: zahrnuje katastry Dolní a Prostřední Suché
  • Havířov 5 - Dolní Datyně (od 1. 10. 1974): zahrnuje katastr obce Dolní Datyně po připojení k Havířovu
  • Havířov 6 - Horní Suchá (od 1. 7. 1975): zahrnuje katastr obce Horní Suchá po jejím připojení k Havířovu

V roce 1991 dochází k úpravě počtu městských částí do dnešní podoby. Statut samostatné městské části tak opět získávají Životice, Podlesí či Dolní a Prostřední Suchá.

Spádové obce (správní obvod) města Havířova[editovat | editovat zdroj]

Pod správu obce s rozšířenou působností Havířova, která je platná po zrušení okresních úřadů od 1. 1. 2003, spadají tyto obce:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční komunikace[editovat | editovat zdroj]

Nádražní budovu v Havířově v tzv. bruselském stylu z let 1964–1969 vytvořil architekt Josef Hrejsemnou.

Havířovem prochází železniční trať 321 na trase OpavaOstrava-Svinov - Český Těšín. Tato trať byla otevřena 15. listopadu 1911, a to z Kunčic do Prostřední Suché. 1. září 1914 byla skrze dnešní polské území prodloužena do Těšína. V roce 1931, po změně hranic, byl tento úsek zrušen a veden po českém území. V letech 1961–1969 byla trať v úseku Šumbark - Albrechtice přeložena do dnešního stavu mimo poddolovaná území, a také celá zdvojkolejněna a zelektrifikována. 27. října 1969 byla otevřena nová nádražní budova v tzv. bruselském stylu (podobně i nádražní budova ve Vítkovicích), jejíž cena byla 139 milionů československých korun. V roce 2011 bylo rozhodnuto o zbourání starého a vybudování nového nádraží, které mělo být v plném provozu od roku 2014. Z projektu zatím sešlo, spor o to, zda architektonicky cenné nádraží zbourat či nezbourat však probíhá dodnes. Výhledově město Havířov připravuje pouze úpravu přednádraží s vybudováním moderního přestupního terminálu pro autobusy.

Vlaky ČD jsou integrovány v systému ODIS jako linky S1 (osobní vlaky) a R1 (spěšné vlaky). Město má dvě železniční stanice, a to Havířov a Havířov-Suchá. Mezi těmito stanicemi se výhledově počítá s vybudováním třetí zastávky Havířov-střed, která se bude nacházet v místě mimoúrovňového křížení Dělnické ulice s tratí na hranici Havířova-města a Havířova-Prostřední Suché.

Rychlíková doprava byla trasována přes Havířov vždy spíše jen okrajově, většina je vedena koridorem přes Bohumín a Karvinou. První rychlík zastavuje v Havířově 28. 5. 1967, a to spoj Ostravy-Poruby (dnešní Ostrava-Svinov) do slovenského Popradu využívající nově otevřenou Polaneckou spojku v Ostravě. Přímé spojení s Prahou bylo realizováno vždy jedním až třemi páry spojů za den.

Změna přišla od prosince 2011, kdy na české koleje pronikl nový dopravce RegioJet, který v pravidelném dvouhodinovém taktu zavádí pravidelné spojení Havířova s Prahou (zpočátku je Havířov dokonce výchozí stanicí jeho spojů, dnes pouze menšinově), a od října 2014 zajíždí několik spojů až na Slovensko, od června 2015 projíždí Havířovem jeden pár nočních spojů Praha - Košice. České dráhy sice zpočátku kontrují nasazením jednoho páru spojů Pendolina jednou týdně, který doplnil tradiční pravidelný denní pár spojů IC Hutník, avšak po roce 2013 svou rychlíkovou dopravu z Havířova zcela stahují a přesměrovávají ji přes Karvinou a Bohumín.

Silniční komunikace[editovat | editovat zdroj]

Silnice I/11 v úseku Hlavní třídy s vyústěním na velký kruhový objezd

Páteřní silniční komunikací procházející Havířovem je silnice I/11 směřující z Choťánek u Poděbrad (před vybudováním dálnice D11 až z Prahy) do slovenské Žiliny. Tato silnice zhruba kopíruje historickou tzv. císařskou cestu vedoucí z Opavy do Těšína. Tato cesta byla na území dnešního Havířova lemována oboustrannou alejí,[5] která se dochovala na ulici Elišky Krásnohorské v počtu 16 stromů (lípa malolistá, jírovec maďal, jasan ztepilý a dub letní) a jednotlivě podél Národní třídy (té se však dnešní silnice I/11 vyhýbá) a Náměstí Republiky.

Jako severní obchvat centra Havířova pro tranzitní nákladní dopravu ve směru z/do Českého Těšína slouží silnice II/475, která slouží zároveň jako výpadovka ve směru na Karvinou. Východní okraj města na území Životic protíná silnice II/474 a na západním okraji, při hranici s městem Šenov, odbočuje z hlavního tahu I/11 silnice II/479, která slouží jako alternativní trasa ve směru do Ostravy (původně stará silnice I/11). Tyto silnice doplňuje několik silnicí třetích tříd.

Havířov má jednu z nejstarších a největších okružních křižovatek v Česku postavenou na počátku 60. let, která se stala ještě neobvyklejší po přestavbě v roce 2010 s doplněním o světelnou signalizaci a střídáním jedno- až tříproudých uspořádání jízdních pruhů. Jedná se o křižovatku silnic I/11, II/475 a několika místních komunikací. Do budoucna existují projekty o přeměně této křižovatky na mimoúrovňovou v souvislosti se stavbou přeložky silnice I/11 severním obchvatem směrem na Těrlicko.

Příměstská autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Příměstská autobusová doprava byla v počátcích existence havířovských sídlišť prakticky jedinou možností dopravy obyvatel do okolních měst a podniků, protože vlakových spojů bylo jen velmi málo a kapacita železnice (před rekonstrukcí, elektrifikací a zdvojkolejnění v první polovině 60. let) byla nízká. Ovšem taktéž autobusová doprava narážela na kapacitní problémy pro nedostatek autobusů, když jednotlivé spoje byly mnohdy zaplněny již ve výchozích zastávkách, takže např. do spojů ve směru do Ostravy se cestující z Havířova III již nedostali. Po navýšení počtu autobusů (v roce 1961 zaveden desetiminutový interval spojů do Ostravy) začala doprava pro změnu narážet na kapacitní problémy zastaralé silniční sítě v okolí Havířova, což způsobovalo zpoždění a dlouhé jízdní doby zejména ve směru na Ostravu a Karvinou. Podceněná silniční síť se v první polovině 60. let terpve budovala.

V roce 1964 autobusy ČSAD Ostrava, n. p. dosahují denního výkonu 26 260 cestujících (směr Ostrava 9 210, Orlová 6 970, Karviná 5 650, Petřvald 4 060, Český Těšín 270, Frýdek-Místek 80, Třinec 30). Za rok 1964 je přepraveno 24 294 123 cestujících. V roce 1965 je zavedena rychlíková doprava do Ostravy, která funguje dodnes. V roce 1967 je provozováno do Ostravy již 420 spojů denně.

Město Havířov vždy disponovalo kvalitním autobusovým spojením s okolními městy, obcemi i velkými podniky. Provozovány byly i noční autobusové spoje ve směru do Ostravy (dnes již pouze o víkendech) a Karviné (zrušeno na počátku 90. let 20. století). Na základě privatizačního projektu byl národní podnik ČSAD Ostrava 1. 5. 1992 přetransformován na několik menších akciových společností, a úlohu dopravy ve městě na sebe převzala společnost ČSAD Havířov, na některých linkách doplněná svými dceřinými společnostmi ČSAD Karviná a ČSAD Frýdek-Místek. Od 28. 2. 2016 jsou havířovské příměstské linky zapojeny do systému ODIS. Okrajově v Havířově působí Arriva Morava (linky na trase Ostrava - Český Těšín - Třinec - Jablunkov).

Městská hromadná doprava Havířov[editovat | editovat zdroj]

Havířov má hustou síť linek MHD, které jsou provozovány společností ČSAD Havířov. Tato síť pokrývá celé území města Havířova i okolních obcí Petřvald, Horní Suchá, Albrechtice, a od roku 1993 byla síť rozšířena do obcí Těrlicko, Horní Bludovice, Šenov a v posledních letech několik párů spojů zajíždí do lokality Nový Svět ve Stonavě. Vozový park si udržuje většinový podíl nízkopodlažních autobusů a také vozů s pohonem na CNG. Havířov byl ostatně od roku 1992, s tehdy nejpočetnějším vozovým parkem s pohonem na zemní plyn, průkopníkem alternativních paliv v autobusové dopravě v Česku.

Počátky havířovské městské hromadné dopravy se datují k roku 1959 - tehdy byla provozována pouze jedním autobusem, kdy se počet párů spojů pohyboval v jednotkách denně na trase spojující obě nová sídliště Havířov I a Havířov III. O rok později jsou v systému MHD již tři autobusy na 98 spojích s 20minutovým intervalem, v prosinci 1960 je linka prodloužena do Havířova III na původní sídliště Šenov-Šumbark a do Havířova V (dnešní střed). Od května 1961 jsou intervaly zkráceny na 10 minut, v odpolední špičce na 5 minut, na podzim čítá vozový park 8 autobusů, linka je v Havířově III prodloužena z náměstí na Okružní ulici a na trase Havířov - Důl Dukla je zaveden místní tarif. V roce 1962 je průměrný interval 7 minut a v roce 1963 je po několikaleté snaze konečně zavedena linka MHD do Suché a je posílena doprava do Bludovic a Životic.V roce 1965 byla zavedena nová linka Havířov VII - Havířov V - Havířov VI. V roce 1967 jsou provozovány čtyři linky a tento počet se v průběhu let s výstavbou dalších částí města rozšiřoval, stejně jako počet spojů a jejich časový takt.

Točna pro trolejbusy v Podlesí, které v Havířově nakonec nikdy nejezdily

V 80. letech 20. století bylo v Havířově uvažováno o zavedení trolejbusové dopravy, projekt byl již v pokročilém stadiu a dokonce již byly objednány trolejbusy. Nakonec však výstavba nebyla nikdy uskutečněna a trolejbusy byly nakonec přiděleny do slovenské Banské Bystrice. Projekt byl sice ještě několikrát oprášen, ale v 90. letech byl definitivně zamítnut. Připomínkou na zvažovanou trolejbusovou dopravu je dodnes budoucí točna trolejbusů v Podlesí na křižovatce Dlouhé třídy a ulice Přátelství, která dnes slouží jako okružní křižovatka.

Od počátků historie Havířova až dodnes se objevují ambiciózní vize pro zavedení tramvajové, či vlakotramvajové dopravy s částečným využitím starých železničních vleček, mezi Havířovem a Ostravou.

K září 2016 čítá MHD Havířov 18 denních (linky 401 až 406, 409 až 420) a jednu celoměstskou okružní noční linku (linka 408). Ty jsou doplněny třemi bezplatnými linkami objednávanými místními hypermakety pouze pro dopravu z/do jejich obchodů (linky 431, 433, 434). Nástup do vozů je umožněn pouze předními dveřmi (od roku 1992). Jednotlivé jízdenky se kupují jen v hotovosti u řidiče (nepřestupní plné jízdné za 12 Kč) nebo z elektronické čipové peněženky (9 Kč, přestup uskutečněný do 45 minut za dalších 4,50 Kč). Prodej papírových jízdenek např. v trafikách v Havířově není. Funguje však předprodej dlouhodobých jízdenek v přepravních kancelářích dopravce. Od 8. 3. 2009 jsou linky městské hromadné dopravy integrovány do systému ODIS, tehdy v této souvislosti proběhlo přečíslování linek z tehdejších 1 až 22, která byla již obsazena ostravskými tramvajovými linkami, na 401 až 422.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo původních havířovských obcí bylo charakteristické smíšeností populace české a polské národnosti. V některých měli většinu Češi (např. Šumbark), v jiných zase Poláci (např. Dolní Bludovice).

Počet obyvatel v původních havířovských obcích a národnostní složení v roce 1921:

Obec Obyvatel Češi Poláci Němci Slováci Jiní
Dolní Bludovice 2454 21,8 % 76,5 % 1,6 % - -
Dolní Suchá 2410 76,3 % 22,8 % 0,5 % - 0,4 %
Dolní Datyně 515 35,0 % 64,6 % 0,4 % - -
Prostřední Suchá 3623 63,5 % 34,3 % 1,8 % - 0,4 %
Šumbark 1223 57,0 % 41,0 % 0,9 % - 1,1 %
Životice 518 35,9 % 62,3 % 0,6 % - 1,2 %

Po roce 1947 začíná spolu s intenzivní výstavbou nových bytů prudce stoupat počet obyvatel na území Havířova. Zatímco v roce 1947 zde žilo 2 000 trvalých obyvatel, ke konci roku 1955, po založení nového města, již 16 640 a ke konci roku 1959 před první vlnou sloučení s okolními obcemi 31 579 obyvatel.

K dubnu 1957 činila skladba přistěhovalých do města Havířova 53,7% obyvatel z Ostravského kraje, 7,5 % z Olomouckého kraje, 6,6 % z Brněnského kraje, 5,9 % z Gottwaldovského kraje, 8,8 % z jiných českých krajů a 15,4 % ze slovenských krajů[3].

K 31. 12. 1977 je Havířov s 93 516 obyvateli uváděn jako 6. největší české město - po Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Olomouci[6]. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Havířov roce 1985, kdy měl 94 110 obyvatel. Poté populace stagnovala, případně mírně klesala. Pokles obyvatel nabral na intenzitě na přelomu tisíciletí, k 1. 1. 2016 mělo město již jen 74 101 obyvatel (pokles je částečně ovlivněn odtržením obce Horní Suchá s více než 4 000 obyvateli v roce 1990).

Vývoj počtu obyvatel Havířova podle sčítání lidu[7]:

1961 1970 1980 1991 2001 2011
51 103 82 068 85 946 86 297 85 855 76 694
Křižovatka Hlavní třídy s ulicemi Gorkého a Svornosti, v pozadí je vidět Kulturní dům Petra Bezruče (foto z roku 2011)

Další demografické tabulky:

Národnostní složení obyvatel Havířova dle sčítání lidu 2011: česká 63,4 %, slovenská 3,4 %, moravská 2,8 %, polská 2,4 %, slezská 0,7 %, ostatní 0,2 %, neuvedeno 24,0 %.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologické vymezení území Havířova[editovat | editovat zdroj]

Z geomorfologického hlediska je havířovské území součástí soustavy Západokarpatské provincie, konkrétně leží na rozhraní geomorfologických celků Ostravská pánev, respektive jejího podřazeného podcelku Havířovská plošina, do které spadá větší část Havířova, a Podbeskydská pahorkatina, přesněji jejího podcelku Těšínská pahorkatina, která se zvedá na jižním okraji katastru města v ose od Pacalůvky v Životicích přes Bludovice směrem k lokalitě Záguří v Horních Bludovicích. Tento okrsek Těšínské pahorkatiny se nazývá Hornotěrlická pahorkatina, jejíž součástí je také nejvyšší bod města Havířova - Bludovický kopec (také Hájenka, 347 m n. m.). Na území Dolních Datyň zasahuje Těšínská pahorkatina ještě svým dalším okrskem - Bruzovickou pahorkatinou.

Nejníže položenou lokalitou (239 m n. m.) je bod, kde řeka Lučina opouští západní území Havířova.[8]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Meandrující tok řeky Lučiny

Celé území města Havířova patří do úmoří Baltského moře, do kterého vodu odvádí řeka Odra prostřednictvím svého přítoku Ostravice, do které se v Ostravě vlévá řeka Lučina odvodňující většinu Havířova. Do povodí řeky Lučiny patří také říčka Sušanka přivádějící vody ze severní až severovýchodní poloviny města - do řeky Lučiny se vlévá na západním okraji katastru Havířova. Průměrný průtok řeky Sušanky v ústí je 0,39 m3/s. Samotná řeka Lučina na území města tvoří cenné přirozené meandry. Její průtok je na území Havířova ovlivněn Žermanickou přehradou a přivaděčem Morávka-Žermanice nacházejícími se v horním toku, pohybuje se však v Bludovicích průměrně 1,11 m3/h. Rekordní průtok zaznamenala řeka Lučina při rozsáhlých povodních na Moravě a ve Slezsku dne 9. 7. 1997, a to 54,9 m3/s[9].

Výjimku tvoří jihovýchodní svahy Hornotěrlické pahorkatiny na samotném okraji Životic a Bludovic, které náleží do povodí řeky Stonávky, která se vlévá v Karviné do řeky Olše, a ta v Bohumíně do řeky Odry.

Řeky (a jejich přítoky/potoky)

Podrobnosti viz[10][11]

  • Lučina
    • bezejmenný potok (pramenící v oblasti Louky v Dolních Bludovicích)
    • Stružník (potok pramenící v Bludovickém kopci v oblasti Merkur a Hory)
    • Špluchovský potok (pramenící v kopci Velicesta v osadě Špluchov, následně se vlévá do Dolní Datyňky)
    • Dolní Datyňka (potok pramenící v kopci Velicesta v Sedlištích)
    • bezejmenný potok (pramenící pod Hotelem Zámek)
  • Sušanka (pramenící v oblasti Pacalůvka) – následně se vlévá do Lučiny
    • Podolkovický potok (pramenící v životickém lese)
    • Životický potok (pramenící v životické části Osinky)
    • Lesní potok (pramenící v Bludovickém kopci v oblasti Merkur)
    • Bartošůvka (potok pramenící nad nádrží Kozí becírek)
    • bezejmenný potok (rozdělující městské části Šumbark a Dolní Suchou)
    • Stromovka (potok pramenící v lesoparku Stromovka, původně v místě atletického stadionu)
    • Šumbarský potok (pramenící v šumbarském lese)

Vodní plochy

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Území Havířova patří do mírně teplé oblasti MT10 s průměrnou roční teplotou 8 až 9 °C a průměrným ročním srážkovým úhrnem 500 až 600 mm.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havířově.

Zámky[editovat | editovat zdroj]

  • Hotel Zámek s anglickým parkem (dříve empírový šumbarský zámek) – Město, K Zámečku 2/243
  • Barokní zámek v Prostředních Bludovicích – Bludovice (od 1998 neexistující)
  • Statek (dříve barokní zámek v Dolních Bludovicích) – Bludovice, U Statku 1/301
  • Zámek Prostřední Suchá – Prostřední Suchá (od 60. let 20. století neexistující)
  • Zámek-statek Dolní Suchá – Dolní Suchá
  • Zámek Životice – Životice, Michníkova 2/110

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Kříže[editovat | editovat zdroj]

  • Kamenný kříž z roku 1921 – Životice, na rohu ulice Padlých hrdinů a U křížů
  • Kamenný kříž z roku 1876 – Prostřední Suchá
  • Kamenný kříž z roku 1847 – Životice, ulice Padlých hrdinů
  • Kamenný kříž (19. století) – Životice, ulice Přátelství
  • Dřevěný kříž – Prostřední Suchá, na rohu Dělnické a Hornické ulice

Památníky[editovat | editovat zdroj]

  • Torzo památníku osvobození Prostřední Suché 3. 5. 1945 – Prostřední Suchá, ulice Kpt. Jasioka
  • Památník životické tragédie – Životice, Padlých hrdinů 47a/220
  • Památník obětem obou světových válek – Prostřední Suchá, ulice Starý svět u hřbitova

Pomníky a náhrobky[editovat | editovat zdroj]

  • Hromadný hrob sovětských válečných zajatců s památníkem – Dolní Suchá
  • Pomník obětem nacistické okupace – Šumbark
  • Pomník obětem hitlerovského fašismu – Prostřední Suchá
  • Pomník neznámého vojína – Životice, ulice Přátelství
  • Pomník k osvobození obce Dolní Datyně – Dolní Datyně, Občanská ulice
  • Náhrobek hraběte Friedricha von Arco – Město, Hlavní třída 1b/1465

Pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní desky obětem – zaměstnancům Dolu Dukla – Dolní Suchá
  • Pamětní deska padlým dne 18. 9. 1939 – Prostřední Suchá
  • Pamětní deska obětem 2. světové války – Dolní Datyně, Občanská ulice
  • Pamětní deska kpt. R. Jasiokovi – Prostřední Suchá, Dělnická ulice
  • Pamětní deska k založení první české školy

Sochy a plastiky[editovat | editovat zdroj]

  • Otec s dětmi – Město, terasa ZŠ Na Nábřeží
  • Matka s dětmi – Město, terasa ZŠ Na Nábřeží
  • Základní kámen Havířova – Město, Hlavní třída, před Magistrátem města Havířova
  • Horník – Město, před ZŠ M. Gorkého
  • Dívka s květinami – Město, Hlavní třída, před restaurací Lučina
  • Dívka s koulí – Město, Hlavní třída, před restaurací Lučina
  • Rodina – Město, Náměstí republiky, před cukrárnou Italka
  • Chlapec s balónem – Město, MŠ Sadová
  • Dívka s květinou – Město, MŠ Sadová
  • Sedící žena – Město, Dělnická ulice, před Nemocnicí s Poliklinikou
  • Nymfa – Město, Národní třída, Centrální park
  • Sedící dívka s kvítkem – Město, Národní třída
  • Postýlky – Město, Národní třída, Centrální park
  • Neraň mé srdce – Město, Národní třída, Centrální park
  • Plastika knihy – Město, Národní třída, Centrální park
  • Tři pilíře – Město
  • Chlapec s rybou – Město, park za Kulturním domem Radost
  • Brána s kyvadlem a pramenem – Město, Náměstí Republiky
  • Kruh – Město, Pavlovova ulice, za zdravotním střediskem
  • Směrník – Město (býval před vlakovým nádražím, přemístěn před sídlo Národního památkového ústavu v Ostravě)
  • Lesbia (Sedící dívka s holubicí) – Město, před ZŠ V. Nezvala
  • Ležící žena-Žal – Město, před ZŠ Marie Kudeříkové
  • Sluneční hodiny – Město, Mánesova ulice, před ZŠ Mánesova
  • Mír (Žena s holubicí a dítětem) – Město, před ZŠ 1. Máje
  • Mečoun – Město, vedle Kulturního domu Petra Bezruče (již neexistující)
  • Maryčka – Město, Hlavní třída, před Kulturním domem Petra Bezruče
  • Lípová víla – Město, Národní třída, Centrální park (již neexistující)
  • Anděl – Město, ulice Svornosti, před vstupem Magistrátu města Havířova (původně Hlavní třída)
  • Vznášející se víla – Město, Národní třída
  • Socha V.I. Lenina – Město, Náměstí Republiky (již neexistující)
  • Stánek Svátosti – Město, Karvinská ulice, vstupní hala DPS
  • Motýl – Město, Hlavní třída, interiér Kulturního domu Petra Bezruče
  • Květy – Město, uprostřed velkého kruhového objezdu (již neexistující)
  • Raketa – Město, Dlouhá třída
  • Královna květů – Město, ulice Svornosti, před Magistrátem města Havířova
  • Víla – Město, Hlavní třída, u Kulturního domu Petra Bezruče
  • Mladá generace – Podlesí, Studentská ulice, před Savelou
  • Kosmonauti – Podlesí, Mládežnická ulice, před ZŠ Mládežnická
  • Ležící žena – Podlesí, Karolíny Světlé, před restaurací Luna
  • Bronzová plastika – Podlesí, Dlouhá třída, před Obchodním domem Permon
  • Abstraktní objekt – Podlesí, ulice Elišky Krásnohorské, u samoobsluhy Orion
  • Jehlan – Podlesí, ulice 17. listopadu 30
  • Plastika knihy – Podlesí, Studentská ulice, před Gymnáziem Studentská
  • Květ – Podlesí, Dlouhá ulice, před Obchodním domem Permon
  • Pes – Podlesí, Dlouhá třída 85c
  • Ležící žena – Podlesí, Dlouhá ulice, před zdravotním střediskem
  • Sedící ženy – Podlesí, Okrajová ulice, před hotelem Merkur (již neexistující)
  • Objekt 1 – Podlesí, Dlouhá třída
  • Objekt 2 – Podlesí, Dlouhá třída 85a
  • Květ – Podlesí, atrium ZŠ Karolíny Světlé
  • Keramika – Podlesí, Kollárova ulice, atrium SPŠ stavební
  • Fontána s kašnou – Podlesí, interiér rotundy autobusového nádraží (již neexistující)
  • Tvarovaný půlkruh – Podlesí, ulice Kpt. Nálepky
  • Betonový monument – Podlesí, Studentská ulice, před Savelou
  • Kosmonaut – Podlesí, Gagarinova ulice
  • Osm nesmrtelných II – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Naše osamělost se potápí v čase a prostoru – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Socha bez názvu – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Noha – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Rodina – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Scus – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Židle – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Živly – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Kytice – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Hermafrodit – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Piano – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Jan Amos Komenský – Šumbark, před ZŠ Gen. Svobody
  • Volná plastika – Šumbark, Moravská ulice, před Sunny barem
  • Žena s dítětem – Šumbark, terasa ZŠ Školní
  • Sedící žena s dítětem a holubicí – Šumbark, před ZŠ M. Pujmanové
  • Mládí (Dívka se švihalem) – Šumbark, interiér ZŠ Moravská
  • Pieta – Šumbark, evangelický hřbitov
  • Hedvika – Šumbark, evangelický hřbitov
  • Barbora – Šumbark, evangelický hřbitov
  • Reliéf obličeje – Prostřední Suchá, ulice Kpt. Jasioka, před SŠ Prostřední Suchá
  • Podstavec pod sochou T.G. Masaryka – Prostřední Suchá, Stará ulice (přemístěna před Městský úřad Orlová)
  • Sv. Jan Nepomucký (kopie) – Životice
  • Památník životické tragédieŽivotice, Padlých hrdinů 47a

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kulturní a společenské domy[editovat | editovat zdroj]

  • Kulturní dům Petra Bezruče – Město, Hlavní třída 31a
  • Kulturní dům Radost (dříve Kino Radost) – Město, Alšova 11
  • Společenský dům (Reneta) – Město, Dlouhá třída 19
  • Kulturní dům Leoše Janáčka – Podlesí, Dlouhá třída 46

Kina[editovat | editovat zdroj]

  • Kino Centrum – Město, Náměstí Republiky 7
  • Letní kino – Město, Na Nábřeží
  • Kino Úsvit – Podlesí, Dlouhá třída 46 (již nepromítá)

Galerie a muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Krystal – Město, Dělnická 18
  • Výstavní síň Musaion – Město, Dělnická 14
  • Muzeum Těšínska – Město, Hlavní třída 15
  • Výstavní síň Viléma Wünscheho – Podlesí, Dlouhá třída 46
  • Stálá výstavní expozice Historie psaná uhlím - Město, Dlouhá třída 19
  • Památník životické tragédieŽivotice, Padlých hrdinů 47a

Knihovna[editovat | editovat zdroj]

  • Městská knihovna, Oddělení pro děti, oddělení pro dospělé, hudební oddělení – Město, G budova Magistrátu města Havířova
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro dospělé, Oddělení pro děti, Studovna a čítárna – Podlesí, Šrámkova 2
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé a ekologický koutek – Město, Jaroslava Seiferta 8
  • pobočka Městská knihovny, Kombinované oddělení pro děti, mládež a dospělé – Šumbark, U Jeslí 2
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Šumbark, Gen. Svobody 14
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Prostřední Suchá, Hornosušská 2
  • pobočka Městská knihovny, Polské oddělení pro děti a dospělé – Bludovice, U Zborůvky 12
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Životice, Padlých hrdinů
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Dolní Datyně, Občanská 1
  • pobočka Městská knihovny, Městské informační centrum – Havířov - Město, náměstí Republiky 575/7
  • pobočka Městská knihovny, Stálá výstavní expozice – Havířov - Město, Dlouhá třída 19

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

  • Havířov v květech
  • Havířovské hornické slavnosti
  • Festival Inkubátor
  • Havířovská lípa s novou tváří
  • Velikonoční městečko
  • Vánoční Městečko
  • Májové slavnosti

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Městská sportovní hala Slávie (tělocvičny, krytý bazén, solárium, fitcentrum, sauna) – Město, Astronautů 2
  • Skateboardové hřiště – Město, Astronautů 2
  • Minigolfové hřiště – Město, Astronautů 2
  • Letní koupaliště (2 plavecké bazény, skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny) – Město, U Motelu 3
  • Tenisové kurty u SPŠE (antuka) – Město, Mánesova ulice
  • Víceúčelová hala (ledová plocha, squash, 3 kurty, bowling, fitcentrum, vzpěračská hala) – Podlesí, Těšínská 2
  • Tenisové kurty – Merkur (antuka) – Podlesí, Okrajová 4
  • Krytý bazén (bazén 25 m, sauna), Šumbark, Opletalova 8a
  • Tenisové kurty + hala (antuka) – Šumbark, Opletalova 8a
  • Sportovní areál Impuls (kuželky 6 drah, fitcentrum) – Prostřední Suchá
  • Fotbalový stadion – Prostřední Suchá, ulice U Hřiště
  • MZ kart arena – Prostřední Suchá, Dělnická ulice
  • Sportovní a relaxační centrum Na Císařství (solná jeskyně, sauna, badminton) – Horní Suchá, Stonavská 51/6

Sportovní organizace[editovat | editovat zdroj]

Volejbal

  • SKV Havířov

Fotbal

Hokej

Florbal

Ragby

Kulečník

Požární sport

  • Sbor dobrovolných hasičů Havířov Město
  • Sbor dobrovolných hasičů Havířov – Životice

Sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Primátoři (předsedové Městského národního výboru)[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Městského národního výboru:

  • František Podoba (1955 - 1970)
  • Karel Choleva (1970 - 1974)
  • František Vystavěl (1975 - 1986)
  • Ing. Vojtěch Klečatský (1986 - 1990)
  • Ing. Antonín Šimíček (1990)

Primátoři:

  • JUDr. Zdeněk Pohl, ODS (1990 - 1999)
  • Ing. Václav Wicher, ČSSD (1999 - 2002)
  • PaedDr. Milada Halíková, KSČM (2002 - 2007)
  • František Chobot, ČSSD (2007 - 2010)
  • Ing. Zdeněk Osmanczyk, ČSSD (2010 - 2014)
  • Bc. Daniel Pawlas, KSČM (od 2014)

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Město - Horymírova, Československé armády, Lipová, Puškinova, Radniční, Resslova, Sukova, U Stromovky, Na Nábřeží (odloučené pracoviště při ZŠ Na Nábřeží), Švabinského, Místní, Sadová (poslední dvě jmenované jako odloučené pracoviště při MŠ Petřvaldská), Mozartova (speciální MŠ)
  • Podlesí - Čelakovského, Balzacova, Kosmonautů, Emila Holuba, Přímá
  • Šumbark - Okružní, U Jeslí, Mládí, Moravská, Petřvaldská, MŠ Mateřinka, s.r.o. Okružní
  • Bludovice - Selská (polský jazyk vyučovací, odloučené pracoviště při ZŠ Selská), Frýdecká (odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká)
  • Životice - U Křížů (odloučené pracoviště při ZŠ Zelená)
  • Prostřední Suchá - U Topolů
  • Dolní Suchá - U Školy (odloučené pracoviště při MŠ Moravská)
  • Dolní Datyně - Občanská (odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká)

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Město - 1. máje, Gorkého, M. Kudeříkové, Žákovská, Mánesova, Na Nábřeží (ZŠ a MŠ)
  • Podlesí - Mládežnická, F. Hrubína, K. Světlé
  • Šumbark - Jarošova, Školní, Moravská, M. Pujmanové, Gen. Svobody
  • Bludovice - Frýdecká (ZŠ a MŠ), Selská (ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím)
  • Životice - Zelená (ZŠ a MŠ)
  • Prostřední Suchá - Kpt. Jasioka

Základní umělecké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní umělecká škola Bohuslava Martinů, Na Schodech, Město
  • Základní umělecká škola Leoše Janáčka, Jaroslava Vrchlického, Podlesí

Střední a vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium Komenského, Město
  • Střední průmyslová škola elektrotechnická, Makarenkova, Město
  • Gymnázium Studentská, Podlesí
  • Střední průmyslová škola stavební, Kollárova, Podlesí
  • Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov, s.r.o., Tajovského, Podlesí
  • Vyšší odborná škola Havířov, s.r.o., Tajovského, Podlesí
  • Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, Odloučené pracoviště Šumbark, Moravská
  • Střední škola technických oborů, Lidická, Šumbark
  • Střední škola Havířov-Šumbark (elektrotechnika a strojírenství), Sýkorova, Šumbark
  • Střední škola a základní škola Havířov-Šumbark, Školní, Šumbark
  • Střední škola Havířov-Prostřední Suchá, Kpt. Jasioka, Prostřední Suchá

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Vysoká škola sociálně-správní, Město

Ostatní školská zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Asterix – Středisko volného času, Město
  • Církevní středisko volného času sv. Jana Boska v Havířově, Šumbark
  • Dětský domov a školní jídelna, Podlesí
  • Dětský domov pro děti do tří let, Prostřední Suchá

Jiné instituce[editovat | editovat zdroj]

  • Institut vzdělávání a rekvalifikace, E. F. Buriana, Město
  • Institut celoživotního vzdělávání, V. Nezvala, Město

Nákupní centra a obchodní řetězce[editovat | editovat zdroj]

  • BillaMěsto, Náměstí Republiky 860
  • Deichmann – Prostřední Suchá, Před Tratí 3a/1460
  • dm – Město, Náměstí Republiky 860; Prostřední Suchá, Před Tratí 3a/1481
  • GlobusProstřední Suchá, U skleníků
  • Hudy sport – Město, Dlouhá třída 5/462
  • Jysk – Prostřední Suchá, Před Tratí 5/1434
  • K+B Expert – Prostřední Suchá, Před Tratí
  • Kaufland I – Prostřední Suchá, Před Tratí 2/891; Kaufland II Podlesí, U Stadionu 1/1640
  • KiK textil a Non-Food – Prostřední Suchá, Před Tratí 9/1477
  • LidlŠumbark, U Nádraží 4/1233; Podlesí, U Stadionu (ve výstavbě)
  • Nákupní park Havířov - Prostřední Suchá, Před Tratí
  • New Yorker – Prostřední Suchá, Před Tratí 3a/1460
  • Obchodní dům ELAN – Město, Náměstí Republiky 860 (Billa, Sadimo, Gate, Santi sport, dm)
  • OBIProstřední Suchá, Před Tratí 4
  • OC Rotunda, Podlesí, U Stadionu (ve výstavbě)
  • Okay – Prostřední Suchá, Před Tratí 5/1434
  • Ccc obuv – Prostřední Suchá, Před Tratí 2/891
  • Sadimo – Město, Náměstí Republiky 860
  • Santi sport – Město, Náměstí Republiky 860
  • Schlecker – Město, Fibichova 225; Podlesí, Dlouhá 44
  • Takko Fashion – Prostřední Suchá, Před Tratí 3a/1460
  • TescoMěsto, Železničářů 8/1303

Turistická a rekreační infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Informační centrum:

  • Městské informační centrum Havířov, nám. Republiky 575/7, Havířov-Město (sídlí v křídle budovy Kina Centrum): informace, prodej vstupenek, map, knih, brožur, suvenýrů aj.

Turistické trasy KČT:

  • zelená turistická značka zelená turistická trasa Hradec nad Moravicí - Chotěbuz: ze směru od Petřvaldu vchází na uzemí Šumbarku u Pežgovského lesa, poté okolo železničního nádraží pokračuje podél Hlavní třídy památkovou zónou SORELA k obchodnímu domu Elan, kde se stáčí na Dělnickou a poté na Mánesovu ulici a vede přes ulici V Zátiší v Podlesí a životické lokality Dolany a Polany až do osady Pacalůvka, odkud pokračuje dál okolo hráze Těrlické přehrady ve směru k obci Albrechtice.
  • červená turistická značka červená turistická trasa Karviná - Morávka: ze směru z Horní Suché vstupuje na území Havířova v Životicích, odkud přes ulici U Křížů směřuje do Podlesí k býv. hotelu Merkur a dále Okrajovou a Frýdeckou ulicí do Bludovic, odkud údolím řeky Lučiny směrem k Žermanické přehradě opouští území města.

Cyklotrasy:

  • cyklotrasa 56 Euroregionem Těšínské Slezsko (Bohumín - Bukovec): na území města vstupuje Petřvaldskou ulicí na Šumbarku, odkud okolo železničního nádraží, velkého silničního rondelu a koupaliště vede odpočinkovou zónou Na Nábřeží poblíž řeky Lučiny do Bludovic, kde opouští katastr města ve směru do Horních Bludovic, Záguří a dále do Těrlicka
  • cyklotrasa 6098 (Šumbark - Životice): trasa vedoucí ze šumbarské Petřvaldské ulice okolo restaurace U Třísky, přes ulici U Skleníků do Prostřední Suché, odkud přes lokality Pavlasůvka, Dolany a Polany míří do životické osady Pacalůvka. Tuto cyklostezku lze považovat za alternativní rameno dálkové cyklotrasy 56 severní havířovskou trasou.
  • cyklotrasa 6064 (Havířov, Bludovice - Ostrava, Hrabová): začíná jako odbočka od trasy 56 v Bludovicích na ulici Selské, odkud pokračuje ulicemi Mezidolí a Formanskou směrem do lokality Škrbeň ve městě Šenov.
  • další cyklotrasy: v Havířově se nachází ještě několik městských cyklostezek lokálního významu, např. podél levého břehu řeky Lučiny (v budoucnu se plánuje až k Žermanické přehradě) nebo v lesoparcích v Podlesí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Příliš senzační Brusel. Havířovské nádraží se už nehodí [online]. Česká televize, 11.3.2014, [cit. 2014-07-18]. Dostupné online.  
  3. a b c d start [Kronika města Havířova]. www.kronikahavirov.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  4. Mapa Havířov - přehled správního uspořádání. Opava : Geodézie, n. p., 1978.  
  5. http://www.mapy.cz/#x=18.447024&y=49.779773&z=13&q=hav%C3%AD%C5%99ov&qp=10.336202_48.249267_20.594525_51.157276_6&l=5
  6. Vreckový atlas sveta. 4. vyd. Bratislava : Slovenská kartografia, n. p., 1980.  
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2015 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  
  8. Národní geoportál INSPIRE
  9. Povodí Odry - Stavy a průtoky 5.1. app.pod.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  10. Mapa 15-443 Havířov, vydal Český úřad zeměměřický a katastrální v roce 1993, 4. vydání
  11. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx
  12. http://www.rybari-havirov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=59:dukelske-nadre-sportovni-revir&catid=40:rybaske-reviry&Itemid=60.
  13. http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/mokrad-u-rondelu-1214/.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Radim Prokop a kolektiv: Havířov 1955-2005, Statutární město Havířov, Havířov 2005, ISBN 80-239-4423-1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]