Havířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Havířov
Náměstí Republiky

Náměstí Republiky

NUTS 5: CZ0803 555088
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Karviná (CZ0803)
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 32,07 km²
počet obyvatel: 75 049  (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 260 až 347 m
PSČ: 736 01
zákl. sídelní jednotky: 31
části obce: 8
městské části / obvody: 0
katastrální území: 6
adresa magistrátu: Magistrát města Havířova
Svornosti 2
736 01 Havířov
posta@havirov-city.cz
primátor(ka): Daniel Pawlas (KSČM)
www.havirov-city.cz
Havířov
Red pog.svg
Havířov
Havířov, Česko

Havířov (polsky Hawierzów německy Hawirzow) je statutární město v těšínském Slezsku, v Moravskoslezském kraji, 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině v ostravské aglomeraci. V roce 2011 zde žilo téměř 80 tisíc obyvatel.

Havířov byl vystavěn jako satelitní město Ostravy v 2. polovině 20. století – nachází se na spojnici Ostravy a Českého Těšína. Havířov je největší město v Česku, které nikdy nebylo okresním ani krajským městem. Ve městě je průmysl strojní, energetický, potravinářský a gumárenský.

Jádro města, které bylo postaveno v 50. letech ve stylu socialistického realismu, bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením. Nejznámější budovou města je havířovské nádraží, jedna z nejkvalitnějších dochovaných ukázek bruselského stylu 60. let, proslavené nedávným rozhodnutím Českých drah o jeho demolici.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Nově založené město, na jehož název byla komunistickým Československem v roce 1955 dokonce vypsána veřejná soutěž, bylo nakonec pojmenováno Havířov, a to na počest havířů neboli horníků.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historické prameny o území dnešního Havířova se zmiňují už v roce 1305 o Šenovu (šonov, SchĂśnhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché, první spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335. V roce 1438 se poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv.

Počátky města souvisejí s výstavbou hornických sídlišť. Poválečná obnova těžby uhlí závisela v prvé řadě na získání a stabilizaci značného počtu pracovníků a rozhodujícím faktorem pro získání nových pracovníků byla možnost získat byt. Proto byla zahájena v roce 1947 výstavba sídlišť. Administrativně se Havířov stal městem na základě příslušného usnesení vlády ČSR a usnesení krajského národního výboru v Ostravě z roku 1955. Dne 4. prosince 1955 byla Havířovu udělena městská práva.

Původně se Havířov skládal z okrajových částí katastrálních území obcí Dolní Bludovice, Šenov a Šumbark. Jedná se o nejmladší město České republiky. Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z 2350 zaslaných návrhů jako např. Horníkov, Bezručov, Čurdov, Faratín, Všemírov, Čestprácov, Čechurov, Nový Gottwaldov atd.[4][5]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Havířova

Bývalé obce (části) města Havířova[editovat | editovat zdroj]

Spádové obce (správní obvod) města Havířova[editovat | editovat zdroj]

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Železniční komunikace[editovat | editovat zdroj]

Nádražní budovu v Havířově v tzv. bruselském stylu z let 1964–1969 vytvořil architekt Josef Hrejsemnou.

Havířovem prochází železniční trať 321 na trase OpavaČeský Těšín. Tato trať byla otevřena 15. listopadu 1911, a to z Kunčic do Prostřední Suché. 1. září 1914 byla skrze dnešní polské území prodloužena do Těšína. V roce 1931, po změně hranic, byl tento úsek zrušen a veden po českém území. V letech 1961–1969 byla trať zelektrifikována. 27. října 1969 byla otevřena nová nádražní budova v tzv. bruselském stylu (podobně i nádražní budova ve Vítkovicích), jejíž cena byla 139 milionů československých korun. V roce 2011 bylo rozhodnuto o zbourání starého a vybudování nového nádraží, které mělo být v plném provozu od roku 2014. (Stále probíhá spor o to, zda nádraží zbourat či nezbourat.)

Vlaky ČD jsou integrovány v systému ODIS jako linky S1 a R1. Město má dvě nástupní stanice (Havířov a Havířov-Suchá). V minulosti byla ještě i třetí (nynější Horní Suchá).

Zastávku zde má i RJ RegioJet na trase Praha – Ostrava – Havířov – Třinec – Žilina – (Košice). Od prosince 2011 jezdí vlaky v pravidelném dvouhodinovém intervalu, a to i do dalších stanic Ostravska (Český Těšín, Třinec, Návsí); jeden pár spojů začal zajíždět až do Žiliny. Od 11. října 2014 jezdí jeden spoj RegioJetu přes slovenské obce Štrba a Poprad do východoslovenských Košic. Od 14. června 2015 navíc přidal RegioJet dva noční spoje, jeden na Košice s odjezdem 1.51 a druhý z opačného směru do Prahy s odjezdem 2.17.

Silniční komunikace[editovat | editovat zdroj]

Havířovem prochází kromě silnic II. a III. třídy také silnice I. třídy č. 11 směřující z Hradce Králové do Žiliny. V minulosti vedla městem tzv. Císařská cesta, která vedla z Ostravy do Těšína. Tato cesta je souběžná se současnou silnicí č. 11. Císařská cesta byla na území dnešního Havířova lemována oboustrannou alejí,[6] která se dochovala na ulici Elišky Krásnohorské v počtu 16 stromů (lípa malolistá, jírovec maďal, jasan ztepilý a dub letní) a jednotlivě podél Národní třídy a Náměstí Republiky.

Havířov má jeden z největších rondelů na celém území ČR. Nachází se na spojce silnic směrem z Ostravy, Karviné, městského centra a městské části Šumbark. Za rondelem lze vidět Hlavní nádražní budovu ČD.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má dobře rozvinutou síť městských autobusových linek,které vedou přes celé území města.Linek je celkem 19 denních a 1 noční a 3 bezplatné. Cena celeho jízdného je v hotovosti 12 Kč, 6 Kč za poloviční jízdné, 9 Kč celé jízdné z čipové karty a 4,50 Kč za poloviční jízdné rovněž z čipové karty.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Převážná část rozlohy města, včetně centra, spadá do geomorfologického celku Ostravská pánev, přesněji okrsku Havířovská plošina, který představuje jihovýchodní okraj Ostravské pánve. Některé periferní části již příslušejí k celku Podbeskydská pahorkatina, respektive podcelku Těšínská pahorkatina (na jihozápadě u Dolní Datyně, na východě celé Životice a část Bludovic).

Nejvyšším místem Havířova je Bludovický kopec (347 m n. m.); nejníže položená lokalita (239 m n. m.) se nalézá při řece Lučině na západní hranici města.[7]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Řeky (a jejich přítoky/potoky)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnosti viz[8][9]

  • Lučina
    • bezejmenný potok (pramenící v oblasti Louky v Dolních Bludovicích)
    • Stružník (potok pramenící v Bludovickém kopci v oblasti Merkur a Hory)
    • Špluchovský potok (pramenící v kopci Velicesta v osadě Špluchov, následně se vlévá do Dolní Datyňky)
    • Dolní Datyňka (potok pramenící v kopci Velicesta v Sedlištích)
    • bezejmenný potok (pramenící pod Hotelem Zámek)
  • Sušanka (pramenící v oblasti Pacalůvka) – následně se vlévá do Lučiny
    • Podolkovický potok (pramenící v životickém lese)
    • Životický potok (pramenící v životické části Osinky)
    • Lesní potok (pramenící v Bludovickém kopci v oblasti Merkur)
    • Bartošůvka (potok pramenící nad nádrží Kozí becírek)
    • bezejmenný potok (rozdělující městské části Šumbark a Dolní Suchou)
    • Stromovka (potok pramenící v lesoparku Stromovka, původně v místě atletického stadionu)
    • Šumbarský potok (pramenící v šumbarském lese)

Vodní plochy[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havířově.

Zámky[editovat | editovat zdroj]

  • Hotel Zámek s anglickým parkem (dříve empírový šumbarský zámek) – Město, K Zámečku 2/243
  • Barokní zámek v Prostředních Bludovicích – Bludovice (od 1998 neexistující)
  • Statek (dříve barokní zámek v Dolních Bludovicích) – Bludovice, U Statku 1/301
  • Zámek Prostřední Suchá – Prostřední Suchá (od 60. let 20. století neexistující)
  • Zámek-statek Dolní Suchá – Dolní Suchá
  • Zámek Životice – Životice, Michníkova 2/110

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Kříže[editovat | editovat zdroj]

  • Kamenný kříž z roku 1921 – Životice, na rohu ulice Padlých hrdinů a U křížů
  • Kamenný kříž z roku 1876 – Prostřední Suchá
  • Kamenný kříž z roku 1847 – Životice, ulice Padlých hrdinů
  • Kamenný kříž (19. století) – Životice, ulice Přátelství
  • Dřevěný kříž – Prostřední Suchá, na rohu Dělnické a Hornické ulice

Památníky[editovat | editovat zdroj]

  • Torzo památníku osvobození Prostřední Suché 3. 5. 1945 – Prostřední Suchá, ulice Kpt. Jasioka
  • Památník životické tragédie – Životice, Padlých hrdinů 47a/220
  • Památník obětem obou světových válek – Prostřední Suchá, ulice Starý svět u hřbitova

Pomníky a náhrobky[editovat | editovat zdroj]

  • Hromadný hrob sovětských válečných zajatců s památníkem – Dolní Suchá
  • Pomník obětem nacistické okupace – Šumbark
  • Pomník obětem hitlerovského fašismu – Prostřední Suchá
  • Pomník neznámého vojína – Životice, ulice Přátelství
  • Pomník k osvobození obce Dolní Datyně – Dolní Datyně, Občanská ulice
  • Náhrobek hraběte Friedricha von Arco – Město, Hlavní třída 1b/1465

Pamětní desky[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní desky obětem – zaměstnancům Dolu Dukla – Dolní Suchá
  • Pamětní deska padlým dne 18. 9. 1939 – Prostřední Suchá
  • Pamětní deska obětem 2. světové války – Dolní Datyně, Občanská ulice
  • Pamětní deska kpt. R. Jasiokovi – Prostřední Suchá, Dělnická ulice
  • Pamětní deska k založení první české školy

Sochy a plastiky[editovat | editovat zdroj]

  • Otec s dětmi – Město, terasa ZŠ Na Nábřeží
  • Matka s dětmi – Město, terasa ZŠ Na Nábřeží
  • Základní kámen Havířova – Město, Hlavní třída, před Magistrátem města Havířova
  • Horník – Město, před ZŠ M. Gorkého
  • Dívka s květinami – Město, Hlavní třída, před restaurací Lučina
  • Dívka s koulí – Město, Hlavní třída, před restaurací Lučina
  • Rodina – Město, Náměstí republiky, před cukrárnou Italka
  • Chlapec s balónem – Město, MŠ Sadová
  • Dívka s květinou – Město, MŠ Sadová
  • Sedící žena – Město, Dělnická ulice, před Nemocnicí s Poliklinikou
  • Nymfa – Město, Národní třída, Centrální park
  • Sedící dívka s kvítkem – Město, Národní třída
  • Postýlky – Město, Národní třída, Centrální park
  • Neraň mé srdce – Město, Národní třída, Centrální park
  • Plastika knihy – Město, Národní třída, Centrální park
  • Tři pilíře – Město
  • Chlapec s rybou – Město, park za Kulturním domem Radost
  • Brána s kyvadlem a pramenem – Město, Náměstí Republiky
  • Kruh – Město, Pavlovova ulice, za zdravotním střediskem
  • Směrník – Město, před vlakovým nádražím
  • Lesbia (Sedící dívka s holubicí) – Město, před ZŠ V. Nezvala
  • Ležící žena-Žal – Město, před ZŠ Marie Kudeříkové
  • Sluneční hodiny – Město, Mánesova ulice, před ZŠ Mánesova
  • Mír (Žena s holubicí a dítětem) – Město, před ZŠ 1. Máje
  • Mečoun – Město, vedle Kulturního domu Petra Bezruče (již neexistující)
  • Maryčka – Město, Hlavní třída, před Kulturním domem Petra Bezruče
  • Lípová víla – Město, Národní třída, Centrální park (již neexistující)
  • Anděl – Město, ulice Svornosti, před vstupem Magistrátu města Havířova (původně Hlavní třída)
  • Vznášející se víla – Město, Národní třída
  • Socha V.I. Lenina – Město, Náměstí Republiky (již neexistující)
  • Stánek Svátosti – Město, Karvinská ulice, vstupní hala DPS
  • Motýl – Město, Hlavní třída, interiér Kulturního domu Petra Bezruče
  • Květy – Město, uprostřed velkého kruhového objezdu (již neexistující)
  • Raketa – Město, Dlouhá třída
  • Královna květů – Město, ulice Svornosti, před Magistrátem města Havířova
  • Víla – Město, Hlavní třída, u Kulturního domu Petra Bezruče
  • Mladá generace – Podlesí, Studentská ulice, před Savelou
  • Kosmonauti – Podlesí, Mládežnická ulice, před ZŠ Mládežnická
  • Ležící žena – Podlesí, Karolíny Světlé, před restaurací Luna
  • Bronzová plastika – Podlesí, Dlouhá třída, před Obchodním domem Permon
  • Abstraktní objekt – Podlesí, ulice Elišky Krásnohorské, u samoobsluhy Orion
  • Jehlan – Podlesí, ulice 17. listopadu 30
  • Plastika knihy – Podlesí, Studentská ulice, před Gymnáziem Studentská
  • Květ – Podlesí, Dlouhá ulice, před Obchodním domem Permon
  • Pes – Podlesí, Dlouhá třída 85c
  • Ležící žena – Podlesí, Dlouhá ulice, před zdravotním střediskem
  • Sedící ženy – Podlesí, Okrajová ulice, před hotelem Merkur (již neexistující)
  • Objekt 1 – Podlesí, Dlouhá třída
  • Objekt 2 – Podlesí, Dlouhá třída 85a
  • Květ – Podlesí, atrium ZŠ Karolíny Světlé
  • Keramika – Podlesí, Kollárova ulice, atrium SPŠ stavební
  • Fontána s kašnou – Podlesí, interiér rotundy autobusového nádraží
  • Tvarovaný půlkruh – Podlesí, ulice Kpt. Nálepky
  • Betonový monument – Podlesí, Studentská ulice, před Savelou
  • Kosmonaut – Podlesí, Gagarinova ulice
  • Osm nesmrtelných II – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Naše osamělost se potápí v čase a prostoru – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Socha bez názvu – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Noha – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Rodina – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Scus – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Židle – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Živly – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Kytice – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Hermafrodit – Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Piano – Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů
  • Jan Amos Komenský – Šumbark, před ZŠ Gen. Svobody
  • Volná plastika – Šumbark, Moravská ulice, před Sunny barem
  • Žena s dítětem – Šumbark, terasa ZŠ Školní
  • Sedící žena s dítětem a holubicí – Šumbark, před ZŠ M. Pujmanové
  • Mládí (Dívka se švihalem) – Šumbark, interiér ZŠ Moravská
  • Pieta – Šumbark, evangelický hřbitov
  • Hedvika – Šumbark, evangelický hřbitov
  • Barbora – Šumbark, evangelický hřbitov
  • Reliéf obličeje – Prostřední Suchá, ulice Kpt. Jasioka, před SŠ Prostřední Suchá
  • Podstavec pod sochou T.G. Masaryka – Prostřední Suchá, Stará ulice (přemístěna před Městský úřad Orlová)
  • Sv. Jan Nepomucký (kopie) – Životice
  • Památník životické tragédieŽivotice, Padlých hrdinů 47a

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12]
1961 1970 1980 1991 2001 2011
51 103 82 068 85 946 86 297 85 855 76 694

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kulturní a společenské domy[editovat | editovat zdroj]

  • Kulturní dům Petra Bezruče – Město, Hlavní třída 31a
  • Kulturní dům Radost (dříve Kino Radost) – Město, Alšova 11
  • Společenský dům (Reneta) – Město, Dlouhá třída 19
  • Kulturní dům Leoše Janáčka – Podlesí, Dlouhá třída 46

Kina[editovat | editovat zdroj]

  • Kino Centrum – Město, Náměstí Republiky 7
  • Letní kino – Město, Na Nábřeží
  • Kino Úsvit – Podlesí, Dlouhá třída 46

Galerie a muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Spirála – Město, Dělnická 18
  • Výstavní síň Musaion – Město, Dělnická 14
  • Muzeum Těšínska – Město, Hlavní třída 15
  • Výstavní síň Viléma Wünscheho – Podlesí, Dlouhá třída 46
  • Památník životické tragédieŽivotice, Padlých hrdinů 47a

Knihovna[editovat | editovat zdroj]

  • Městská knihovna, Oddělení pro děti, oddělení pro dospělé, hudební oddělení – Město, G budova Magistrátu města Havířova
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro dospělé, Oddělení pro děti, Studovna a čítárna – Podlesí, Šrámkova 2
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé a ekologický koutek – Město, Jaroslava Seiferta 8
  • pobočka Městská knihovny, Kombinované oddělení pro děti, mládež a dospělé – Šumbark, U Jeslí 2
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Šumbark, Gen. Svobody 14
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Prostřední Suchá, Hornosušská 2
  • pobočka Městská knihovny, Polské oddělení pro děti a dospělé – Bludovice, U Zborůvky 12
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Životice, Padlých hrdinů
  • pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – Dolní Datyně, Občanská 1
  • pobočka Městská knihovny, Městské informační centrum – Havířov - Město, náměstí Republiky 575/7
  • pobočka Městská knihovny, Stálá výstavní expozice – Havířov - Město, Dlouhá třída 19

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

  • Havířov v květech
  • Havířovské hornické slavnosti
  • Festival Inkubátor
  • Havířovská lípa s novou tváří
  • Velikonoční městečko
  • Vánoční Městečko
  • Májové slavnosti

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Městská sportovní hala Slávie (tělocvičny, krytý bazén, solárium, fitcentrum, sauna) – Město, Astronautů 2
  • Skateboardové hřiště – Město, Astronautů 2
  • Minigolfové hřiště – Město, Astronautů 2
  • Letní koupaliště (2 plavecké bazény, skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny) – Město, U Motelu 3
  • Tenisové kurty u SPŠE (antuka) – Město, Mánesova ulice
  • Víceúčelová hala (ledová plocha, squash, 3 kurty, bowling, fitcentrum, vzpěračská hala) – Podlesí, Těšínská 2
  • Kuželky Střela (2 dráhy) – Podlesí, Studentská 2a
  • Tenisové kurty – Merkur (antuka) – Podlesí, Okrajová 4
  • Krytý bazén (bazén 25 m, sauna), Šumbark, Opletalova 8a
  • Tenisové kurty + hala (antuka) – Šumbark, Opletalova 8a
  • Sportovní areál Impuls (kuželky 6 drah, fitcentrum) – Prostřední Suchá
  • Fotbalový stadion – Prostřední Suchá, ulice U Hřiště
  • MZ kart arena – Prostřední Suchá, Dělnická ulice
  • Sportovní a relaxační centrum Na Císařství (solná jeskyně, sauna, badminton) – Horní Suchá, Stonavská 51/6

Sportovní organizace[editovat | editovat zdroj]

Volejbal

  • SKV Havířov (Extraliga)

Fotbal

Hokej

Florbal

Ragby

Kulečník

Požární sport

  • Sbor dobrovolných hasičů Havířov Město
  • Sbor dobrovolných hasičů Havířov – Životice

Sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Školy[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Horymírova, Město
  • Mateřská škola Čs. armády, Město
  • Mateřská škola Lipová, Město
  • Mateřská škola Puškinova, Město
  • Mateřská škola Radniční, Město
  • Mateřská škola Resslova, Město
  • Mateřská škola Sukova, Město
  • Mateřská škola U Stromovky, Město
  • Mateřská škola Na Nábřeží, odloučené pracoviště při ZŠ Na Nábřeží, Město
  • Mateřská škola Švabinského, Město
  • Speciální Mateřská škola Mozartova, Město
  • Mateřská škola Místní, odloučené pracoviště při MŠ Petřvaldská, Město
  • Mateřská škola Sadová, odloučené pracoviště při MŠ Petřvaldská, Město
  • Mateřská škola Čelakovského, Podlesí
  • Mateřská škola Balzacova, Podlesí
  • Mateřská škola Kosmonautů, Podlesí
  • Mateřská škola E. Holuba, Podlesí
  • Mateřská škola Přímá, Podlesí
  • Mateřská škola Okružní, Šumbark
  • Mateřská škola Mateřinka, s.r.o., Okružní 13, Šumbark
  • Mateřská škola U Jeslí, Šumbark
  • Mateřská škola Mládí, Šumbark
  • Mateřská škola Moravská, Šumbark
  • Mateřská škola Petřvaldská, Šumbark
  • Mateřská škola Selská, odloučené pracoviště při ZŠ Selská, Bludovice
  • Mateřská škola Frýdecká, odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká, Bludovice
  • Mateřská škola U Křížů, odloučené pracoviště při ZŠ Zelená, Životice
  • Mateřská škola Občanská, odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká, Dolní Datyně
  • Mateřská škola U Topolů, Prostřední Suchá
  • Mateřská škola U Školy, odloučené pracoviště při MŠ Moravská, Dolní Suchá

Mateřské školy spádových obcí[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Obecní, Albrechtice
  • Mateřská škola Kostelní, Albrechtice
  • Základní škola a mateřská škola s polským jazykem vyučovacím Školní 11, Albrechtice
  • Základní škola a Mateřská škola Horní Bludovice, Horní Bludovice
  • Základní škola a Mateřská škola Těrlicko-Hradiště, Těrlicko
  • Základní škola a Mateřská škola s polským vyučovacím jazykem Horní Těrlicko, Těrlicko
  • Mateřská škola Těrlicko, Těrlicko
  • Mateřská škola Stavební, Horní Suchá
  • Základní škola s polským jazykem vyučovacím Těrlická 407, Horní Suchá
  • Mateřská škola Sportovní, Horní Suchá

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola 1. máje, Město
  • Základní škola Gorkého, Město
  • Základní škola M. Kudeříkové, Město
  • Základní a Mateřská škola Na Nábřeží, Město
  • Základní škola Žákovská, Město
  • Základní škola Mánesova, Město
  • Základní škola Mládežnická, Podlesí
  • Základní škola F. Hrubína, Podlesí
  • Základní škola K. Světlé, Podlesí
  • Základní škola Jarošova, Šumbark
  • Základní škola Moravská, Šumbark
  • Základní škola Školní, Šumbark
  • Základní škola M. Pujmanové, Šumbark
  • Základní škola Gen. Svobody, Šumbark
  • Základní a Mateřská škola s polským jazykem vyučovacím Selská, Bludovice
  • Základní a Mateřská škola Frýdecká, Bludovice
  • Základní a Mateřská škola Zelená, Životice
  • Základní škola Kap. Jasioka, Prostřední Suchá

Základní školy spádových obcí[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Školní 20, Albrechtice
  • Základní škola a mateřská škola s polským jazykem vyučovacím Školní 11, Albrechtice
  • Základní škola a Mateřská škola Horní Bludovice, Horní Bludovice
  • Základní škola Horní Těrlicko, Těrlicko
  • Základní škola a Mateřská škola Těrlicko-Hradiště, Těrlicko
  • Základní škola a Mateřská škola s polským vyučovacím jazykem Horní Těrlicko, Těrlicko
  • Základní škola Těrlická 24, Horní Suchá
  • Základní škola s polským jazykem vyučovacím Těrlická 407, Horní Suchá

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Vysoká škola sociálně-správní, Město
  • Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd, Město
  • Vysoká škola hotelová v Praze, Pracoviště Havířov, Podlesí

Základní umělecké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní umělecká škola Bohuslava Martinů, Město
  • Základní umělecká škola Leoše Janáčka, Podlesí

Ostatní školská zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Asterix – Středisko volného času, Město
  • Církevní středisko volného času sv. Jana Boska v Havířově, Šumbark
  • Dětský domov a školní jídelna, Podlesí
  • Dětský domov pro děti do tří let, Prostřední Suchá

Jiné instituce[editovat | editovat zdroj]

  • Institut vzdělávání a rekvalifikace, Město
  • Institut celoživotního vzdělávání, Podlesí

Nákupní centra a obchodní řetězce[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. Příliš senzační Brusel. Havířovské nádraží se už nehodí [online]. Česká televize, 11.3.2014, [cit. 2014-07-18]. Dostupné online.  
  3. http://www.suny.estranky.cz/clanky/jazykovy-koutek/havirov---navrhy-na-jmeno-pro-nove-mesto--1955-.html, navštíveno 18. ledna 2016.
  4. http://www.ostravaci.cz/?s=z-historie-ostravy&id=39
  5. Základní údaje: Historie Havířova [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné online.  
  6. http://www.mapy.cz/#x=18.447024&y=49.779773&z=13&q=hav%C3%AD%C5%99ov&qp=10.336202_48.249267_20.594525_51.157276_6&l=5
  7. Národní geoportál INSPIRE
  8. Mapa 15-443 Havířov, vydal Český úřad zeměměřický a katastrální v roce 1993, 4. vydání
  9. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx
  10. http://www.rybari-havirov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=59:dukelske-nadre-sportovni-revir&catid=40:rybaske-reviry&Itemid=60.
  11. http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/mokrad-u-rondelu-1214/.
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2015 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Radim Prokop a kolektiv: Havířov 1955-2005, Statutární město Havířov, Havířov 2005, ISBN 80-239-4423-1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]