Malé Kunčice (Polsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malé Kunčice
Kończyce Małe
Pohled na malokunčický zámek
Pohled na malokunčický zámek
Poloha
Souřadnice
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
okres Okres Těšín Těšín
Malé Kunčice
Malé Kunčice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 11,94 km²
Počet obyvatel 3 327 (2011)
Hustota zalidnění 278,6 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Náboženské složení římští katolíci, luteráni
Správa
Status starostenství
Starosta Janina Węglorz
Telefonní předvolba 33
PSČ 43-410 (Zebrzydowice)
Označení vozidel SCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malé Kunčice (polsky Kończyce Małe, německy Klein Kuntschitz) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží poblíž českých hranic na území Těšínského Slezska na řece Petrůvce. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 327 obyvatel, rozloha obce činí 11,94 km².

Přes vesnici vede krajská silnice č. 937 spojující Těšín s Jastrzębím-Zdrojí a také železniční trať Těšín–ŽibřidoviceČechovice-Dědice se zastávkou Kończyce.

U Malých Kunčic se 26. ledna 1919 odehrála jedna z československo-polských bitev sedmidenní války, v níž zahynul Cezary Haller de Hallenburg. V roce 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Malokunčický zámek byl postaven v gotické podobě Golasovskými na konci 14. století. Kolem roku 1560 jej noví majitelé, Czelové, přestavěli na renesanční šlechtické sídlo s arkádovým nádvořím, díky němuž vzniklo označení „těšínský Wawel“. Ve 20. letech 19. století, za vlády Pełků, byl kolem zámku založen rozsáhlý anglický park. Během bojů v závěrečné fázi druhé světové války byl areál značně poškozen, severní a východní křídlo dokonce úplně zničeno. V současnosti se v obnovených hradních prostorách nachází hotel, restaurace, knihovna a regionální muzeum. Na místě zničeného východního křídla byl v roce 1960 postaven divadelní sál.

Severozápadně od hradu stojí barokní katolický kostel Narození Panny Marie z roku 1713 (na místě staršího dřevěného), ve kterém se nachází vzácný renesanční epitaf Zikmunda Vyškoty z Vodnik (1568) a uctívaný obraz Matky Boží Kunčické (Madonna s pampeliškou).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]